Zprávy | Z archivu rubriky

Ministr obrany Miroslav Kostelka navštíví v jihoirácké Basře jednotku české vojenské policie a velitelství mnohonárodnostní divize sever. Na devítihodinovou návštěvu Iráku odletí v neděli, řekl dnes ČTK jeho mluvčí Ladislav Šticha. Podle mluvčího v Basře nyní pracuje stovka vojenských policistů, kteří školí místní kolegy a instruktory. Od konce června by český tým podle dřívějších informací mohlo posílit šest českých vojenských lékařů a zdravotních sester. O vyslání chirurgického týmu tří lékařů a tří sester požádali českou stranu britští spojenci. Lékaři by měli žít společně s vojenskými policisty na základně Šaíba nedaleko Basry. Čeští vojenští lékaři již přímo v Basře pracovali. Koncem loňského roku tam ukončila provoz sedmá polní nemocnice.

Nejvíce kuřáků je mezi nezaměstnanými - kouří 54 procent z nich. Mezi dělníky je 51 procent kuřáků. ČTK to dnes řekla Hana Sovinová ze Státního zdravotního ústavu s odkazem na průzkum v zemích Evropské unie z doby před jejím rozšířením. Podle Sovinové ale není důvod, proč by tato data neměla platit i pro Česko. Stejně tak i zjištění, že bohatí muži ve větší míře přestávají kouřit než chudí. Na celém světě je 1,3 miliardy kuřáků a 84 procent z nich žije v rozvojových zemích, uvedla Sovincová. Světový den bez tabáku, který vyhlásila Světová zdravotnická organizace na 31. května, má i proto letos heslo Kouření cigaret a chudoba - začarovaný kruh. Podle Kateřiny Langrové z České koalice proti tabáku utratí v Česku sociálně slabé rodiny s dětmi v průměru 3,4 procenta svých příjmů za tabák. "Český kuřák kouří průměrně 15 cigaret denně, to je ročně 5500 cigaret, tedy 275 krabiček. Při ceně 55 korun za krabičku je to 15.000 korun za rok," řekla Langrová.

Česká biskupská konference po třech týdnech zveřejnila v plném znění projev, který kardinál Miloslav Vlk počátkem května přednesl v Mnichově. Důvodem byl podle mluvčího církve Daniela Hermana zvýšený zájem médií a prezidentské kanceláře o text, v němž hodnostář kritizoval český stát za některé kroky vůči katolické církvi. Zejména šlo o ministerstvo kultury, které podle Vlka odmítalo evidovat některé církevní právnické subjekty, ale také o konstatování, že je nedostatek politické vůle vyřešit církevní restituce.

"Impulzy k tomu, aby se o těchto věcech znovu veřejně hovořilo, vítáme," řekl ČTK Herman v reakci na zájem o projev. Kardinál na Katolické akademii v Mnichově 6. května podle Práva hovořil o tom, že "stát církev šikanuje". Takovou interpretaci vystoupení předtím přinesla rakouská agentura APA. "Slovo šikana pan kardinál nepoužil," prohlásil však Herman.

To, co arcibiskup Vlk v Německu říkal, nebyly podle mluvčího pomluvy, ale pouze "pravdivá fakta, uveřejněná už dříve i v českém tisku". Ministr kultury Pavel Dostál (ČSSD) je ovšem podle deníku Právo přesvědčen, že to vážně poškozuje nejen vztahy mezi státem a církvemi, ale i dobré jméno republiky v zahraničí.

V prvních osmi letech svobody po roce 1989 nebyla podle Vlka politická vůle vyřešit církevní restituce - existovaly prý obavy, že případné navrácení majetku by mohlo posílit mocenskou pozici katolické církve. "Stály za tím církvi nepřátelské kruhy Občanské demokratické strany Václava Klause spolu s ostatními politickými odpůrci církve," uvedl kardinál v Mnichově.

V posledních letech, zvláště za vlády sociálnědemokratické strany, se podle něj zdálo, že konečně může být vztah církve a státu řešen. "Ani v tomto období však nedošlo k žádnému řešení ekonomického modelu církví, takže nespravedlnosti komunistického režimu pokračují - pod ochranou státu. Ještě horší je ale skutečnost, že se objevily tendence k omezování existující svobody církve," řekl. Stát, který by měl podle Vlka pouze evidovat, si totiž začal "uzurpovat právo" sám rozhodovat o právní subjektivitě, čili vzniku církevních institucí.

Česká republika letos na členství v Evropské unii vydělá pět miliard korun. Podle odhadu ministerstva financí by Česko letos do unijního rozpočtu mělo odvést zhruba 17 miliard korun, naopak dostat by mělo 22 miliard korun. Na čtvrtečním 47. Žofínském fóru to řekl první náměstek ministra financí Eduard Janota. "Naše představa je letos do rozpočtu unie odvést řádově 17 miliard korun a získat 22 miliard korun. To je náš konzervativní odhad," uvedl Janota. Svou roli v celkové bilanci ale ještě mohou sehrát kurzové rozdíly, dodal. Náměstek je přesvědčený, že i v dalších letech Česko zůstane zemí, která bude z unijního rozpočtu více peněz dostávat, než do něj odvádět.

Policisté zadrželi v uplynulých dnech třiadvacetiletého muže, který hrozil, že na jihomoravské železniční trati z Kyjova do Bojkovic nechá vykolejit vlak. Motiv jeho jednání není dosud zcela jasný. Mladík o sobě prohlašoval, že je členem teroristické organizace a ve výhružných dopisech odkazoval na nedávný teroristický útok v Madridu a činy islámských fundamentalistů z Al-Kajdy, řekla dnes ČTK jihomoravská policejní mluvčí.

Podle ní v tomto případě skutečně hrozilo, že hrozby splní. Při domovní prohlídce totiž policisté z Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu našli speciálně vyrobený svěrák, kterým by se po namontování na koleje skutečně dal vlak vykolejit.

Systémovou chybou komunistické strany podle její poslankyně Květoslavy Čelišové je to, že má málo svých žen v politických funkcích. "Očekávali jsme (na sjezdu), že naši muži budou těmi, kteří ukáží ostatním politickým stranám, jak si svých ženských váží," řekla ČTK poslankyně, která je také předsedkyní Levicových klubů žen.

Ústřednímu výboru, který se sešel ještě během sjezdu v polovině května v Českých Budějovicích, se nepodařilo do užšího vedení strany zvolit ani jedinou ženu, přestože do pěti místopředsednických funkcí byly okresními konferencemi nominovány čtyři. Kritické hlasy se kvůli tomu ozvaly ještě na sjezdu a pokračovaly ve stranickém tisku.

Pro další pokračování procesu rozšíření Evropské unie se vyslovili prezidenti středoevropských zemí, kteří se ve čtvrtek sešli k rozhovorům v rumunském černomořském letovisku Mamaia. Česko na summitu zastupuje prezident Václav Klaus.

"Nedávné přijetí pěti států tohoto seskupeni do Evropské unie je změnou pro tyto státy, změnou pro Evropu a hlavně je to signál pro další země, které stojí v řadě a chtějí slyšet ujištění, že na ně nezapomínáme, že se neuzavíráme, že se s nimi počítá," řekl Klaus českým novinářům po prvním diskusním fóru.

Podle jeho názoru je signál, který byl dnes vyslán, jasný. "Bulharsko, Rumunsko a Chorvatsko jsou další v řadě, to dnes každý zdůrazňoval," tvrdí Klaus. Evropská unie počítá s dalším rozšířením v roce 2007. Mluví se zejména o přijetí Rumunska a Bulharska a zvažuje se také Chorvatsko.

"My už jsme v unii. Nyní je naší povinností pomoci ostatním, aby se také oni dostali dovnitř," řekl českým novinářům slovenský prezident Rudolf Schuster. Uvedl, ze okolí Černého moře, Balkán a také Ukrajina jsou velmi zajímavé a že je zapotřebí s nimi spolupracovat.

První schůzka prezidentů států střední Evropy, jejímž duchovním otcem je bývalý český prezident Václav Havel, se konala v dubnu 1994 v Litomyšli. Původní úzký okruh účastníků se postupně rozrostl na dnešních 17. Poslední summit se konal loni v Salzburgu. Od té doby se pět z účastnických států stalo členem Evropské unie - kromě Česka také Polsko, Slovensko, Slovinsko a Maďarsko.

Představitelé civilních a vojenských tajných služeb ve čtvrtek vyloučili možnost, že v nedávné reportáži televize Nova o údajné korupci na ministerstvu obrany vystupoval a hovořil jejich příslušník nebo agent. Informovali o tom členy sněmovního branného výboru. Reportáž se týkala ruského dluhu. Údajná korupce prý souvisela s tím, zda má za jeho část dostat Česko letouny Il-76 či vrtulníky.

Redaktor Novy Janek Kroupa v reportáži hovořil o zmíněném muži jako o zpravodajském důstojníkovi jedné české tajné služby. Uvedl, že jeho identitu zná, ale kvůli bezpečnosti ji zatím nemůže prozradit. Muž obvinil z braní úplatků náměstka ministra obrany Jaroslav Kopřivu a jeho podřízeného, ředitele sekce vyzbrojování ministerstva obrany Jiřího Martinka. Oba vše popřeli.

Šéf sněmovního branného výboru Jan Vidím (ODS) přijal čtvrteční informaci zástupců tajných služeb o tom, že muž z reportáže není jejich člověk, s uspokojením. "Přiznám se, že jsem nečekal, že by řekli něco jiného. Kdyby některý z těch ředitelů (tajných služeb) řekl 'ano, byl to můj zpravodajec', tak by současně musel položit na stůl svoji rezignaci," řekl ČTK.

Kauza reportáže ale nekončí. Některými informacemi, jež v ní zazněly, se totiž zabývá policie. Zástupci civilní rozvědky poslancům řekli, že některé okolnosti prověřuje policejní služba pro odhalování korupce. Vidím uvedl, že si od něj kriminalisté vyžádali informace o průběhu jednoho z dřívějších zasedání branného výboru, jež se zabývalo ruským dluhem, tedy tématem, o němž byla i reportáž.

Český stát zřejmě zaplatí za desetiletý pronájem 14 stíhaček Jas-39 Gripen méně než 21 miliard korun, za něž Švédsko tyto letouny původně nabídlo. Jak uvedl Český rozhlas 1 - Radiožurnál, vyjednavačům se podařilo cenu snížit o miliardu. Švédsko navíc dodatečně vycvičí deset českých pilotů a 25 techniků, což bude znamenat další úspory v řádech stovek milionů.

"Kromě snížení celkové ceny pronájmu se nám podařilo navíc zahrnout do této ceny i některé naše požadavky, které šly za rámec původních požadavků, zejména se jedná o dodatečný výcvik personálu, pilotů i techniků po dobu deseti let," řekl rozhlasu plukovník Vladimír Ficanec, který se Švédy o podmínkách pronájmu vyjednával. Bližší informace nechce ministerstvo obrany sdělit do doby, než smlouvy mezi Prahou a Stockholmem projedná vláda. Ministři jejich návrhy dostanou na stůl možná příští týden.

Vojensky neutrální Švédsko by mohlo podle Radiožurnálu poskytnout České republice také některé poznatky obranného průmyslu - například o ochraně proti zbraním hromadného ničení, na níž se Česko v rámci NATO specializuje.

Česká strana od začátku vyjednávání usilovala nejen o snížení ceny, ale také o co nejlepší vybavení letounu. Ministerstvo obrany trvá například na tom, aby gripeny byly vybaveny americkými protiletadlovými střelami středního doletu AMRAAM, bez nichž by jejich bojová účinnost byla nízká. Česká strana v podmínkách smlouvy požaduje také to, aby stíhačky uměly rozeznávat cizí a vlastní letouny. Požadavky české strany, které původní švédská nabídka neobsahovala, nebudou podle ministerstva obrany v žádném případě znamenat zvýšení ceny.

Vláda se koncem loňského roku rozhodla pověřit ministerstvo obrany exkluzivním vyjednáváním o švédské nabídce na základě doporučení odborné komise. Gripenům dala přednost před nabídkou belgických modernizovaných F-16 a podobných letadel z Nizozemska. V soutěži byly ještě Kanada se stroji F/A-18 a Spojené státy, které nabízely starší variantu rozšířených F-16. Švédské stíhačky mají příští rok nahradit dosluhující letouny MiG-21.

Šéfdirigentem opery Národního divadla se od 1. června stane Oliver Dohnányi. Premiérovým představením, které umělec původem ze Slovenska s první českou scénou nazkouší, bude opera Bedřicha Smetany Prodaná nevěsta. ČTK o tom informoval ředitel Národního divadla Daniel Dvořák.

Dohnányi již v minulosti ve funkci šéfa opery Národního divadla působil, řídil i operu Slovenského národního divadla. Spolupracoval také s řadou českých hudebníků a uměleckých souborů, mimo jiné například s Českou filharmonií nebo Vysokoškolským uměleckým souborem Univerzity Karlovy.