Zprávy | Z archivu rubriky

Výroční cenou nadace Pangea Za úsilí o nápravu věcí lidských budou poctěni někdejší slovenská herečka a nynější diplomatka Magda Vášáryová a člen činohry Národního divadla v Praze a pedagog Radovan Lukavský. ČTK to oznámil místopředseda správní rady nadace Miroslav Hanuš. Slavnostní večer se uskuteční 13. června v pražském Divadle na Vinohradech.

Při rozhodování o laureátech ve 12. ročníku prestižních cen nadační rada přihlédla k tomu, že Magda Vášáryová úsilí o nápravu věcí lidských promítá do svého konání v různých rolích. "Byla skvělou herečkou i nositelkou myšlenek vzájemné občanské podpory. Svým přístupem ukazovala význam obyčejné laskavosti v mezilidských vztazích. Po vstupu do diplomatické služby vykonala mnoho pro vztahy mezi lidmi z různých zemích v regionu střední a východní Evropy," píše se mimo jiné v odůvodnění. Připomíná se v něm, že i nyní osobně podporuje řadu dobročinných projektů.

Radovan Lukavský převezme výroční cenu za celoživotní dílo, jímž přispěl k vysoké úrovni českého divadla, filmu a kultury vůbec. I jako pedagog uměleckých škol se zasloužil o kulturu české řeči a o zvláštní duchovní a mravní rozměr soudobého charakterního herectví. Svůj myšlenkový i umělecký odkaz vtělil do řady knih, zrcadlících jeho lidskou a hereckou zkušenost.

Cena nadace Pangea je vedle vynikajících profesních výkonů vázána i na etický přesah tvorby a kontinuitu občanských postojů laureáta. Těmi dosavadními byli například Jaroslav Foglar, Jiří Suchý, Otto Wichterle, Marta Kubišová, Zdeněk Svěrák, Jiří Hanzelka, Miroslav Zikmund, Václav Havel a Pavel Tigrid. V mezinárodní kategorii nadace podobně odměnila americkou folkovou zpěvačku Joan Baezovou, oceánografa Jacquesa-Yvese Cousteaua, režiséra Ingmara Bergmana, herce Ladislava Chudíka a legendu polské kinematografie Andrzeje Wajdu.

Nadace Pangea byla ustavena v roce 1991 při příležitosti 400. výročí narození Jana Amose Komenského, k jehož inspirujícímu reformátorskému odkazu se hlásí. Podněcuje a podporuje projekty přispívající k prohlubování obecné vzdělanosti, výchovné a vzdělávací programy a projekty směřující k ochraně kulturního dědictví. Výroční cenu uděluje od roku 1992, nominační výbor každoročně vybírá z pěti desítek kandidátů.

Česká republika v těchto dnech ukončila projekt na pomoc obětem obchodování s lidmi, sponzorovaný OSN. Program si kladl za cíl pomoci ženám, které dobrovolně či podvodem skončili v českých nevěstincích. Po vyčerpání speciálních dotací OSN budou další aktivity hrazeny z českého rozpočtu, řekla ČTK na tiskové konferenci ředitelka policejního odboru prevence kriminality Jitka Gjuričová. Česká republika získala na projekt od mezinárodní organizace 25.000 dolarů (asi 825.000 korun). Peníze mimo jiné využil policejní Útvar pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) k vytvoření databáze obětí obchodu s lidmi, pachatelů a míst, kde se tato trestná činnost nejčastěji vyskytuje.

Prostitutky jsou podle Gjuričové nejslabším článkem v obchodu s lidmi, je nejsnazší s nimi spolupracovat. "Musíme jim něco nabídnout, aby vypovídaly," vysvětlila novinářům. Prostřednictvím těchto žen tak policie podle ní může nabourat zločinecký řetězec kuplířů. Stejně důležitá je i pomoc bývalým prostitutkám, aby se mohly zařadit zpět do společnosti, vrátit se domů, dodala Gjuričová. Ženy však mohou získat i povolení k pobytu v ČR. S policií v rámci projektu zatím spolupracuje deset cizinek, většinou z východní Evropy.

Pokud se členové Evropské unie neshodnou na znění ústavy do června, tedy do konce irského předsednictví, zbývá prostor pro jednání ještě v druhé půli letošního roku. Pak se bude muset unie věnovat hlavně jednání o rozdělování svých financí, soudí předseda sněmovny za ČSSD Lubomír Zaorálek. Dal by však přednost tomu, kdyby se vlády dokázaly na kompromisu shodnout ještě během irského předsednictví. "Česká republika nepůjde do jednání jako někdo, kdo by rozbíjel kompromis," řekl Zaorálek.

Pokud by se podle něj pětadvacítka na znění euroústavy nedohodla už teď, mohlo by se nizozemské předsednictví využít například i k tomu, aby byla v návrhu ústavy posílena pozice národních parlamentů. "Role národních parlamentů v EU není v tuto chvíli dostatečná," míní Zaorálek. Nizozemci přeberou předsednické křeslo od Irů v červenci.

Zlínská Galerie Viva vystavuje kolekci 111 unikátně vyzdobených filmových klapek. Čeští a slovenští umělci je vytvořili pro Mezinárodní festival filmů pro děti a mládež, který ve Zlíně začne 30. května. Na závěr přehlídky, 4. června, pořadatelé filmové klapky vydraží a výtěžek věnují studentům zlínské Vyšší odborné školy filmové. Klapky, pojaté jako malby nebo plastiky, připravili umělci bez nároku na honorář. "Z nových jmen se zde objevuje práce výtvarníka Miloše Nesvadby nebo Zdenka Smetany, známého svým Rákosníčkem," řekl ČTK galerista Miloslav Daříček. Série se pyšní také dílem Ivy Hüttnerové, Kristiána Kodeta, Zdeňky Burgetové, Vlastimila Zábranského a zpěvačky Věry Martinové.

Dílo přesahující klasické rozměry filmové klapky stejně jako v minulých ročnících vytvořil malíř Libor Vojkůvka. Loni se jeho Múza stala absolutním vítězem, neboť se vydražila za nejvyšší částku 50.000 korun. Letos se o prvenství bude ucházet s dílem nazvaným Kocour klapka, myší lapka.

První výstava filmových klapek se ve Zlíně konala před sedmi lety. Téměř 190 autorů vytvořilo 586 děl, která se vydražila za více než 4,26 milionu korun. "Klapku, která byla vydražena za nejvyšší částku 71.000 korun, vytvořil v roce 2000 právě Libor Vojkůvka. Vojkůvkova díla také nejvíce přispěla k celkové vydražené částce. Jeho klapky se vydražily za 267.500 korun," upřesnil galerista. Loňská kolekce obsahovala 101 výtvarně zpracovaných filmových klapek. V závěrečné dražbě se prodalo 99. Výtěžek činil téměř 850.000 korun.

Zhruba čtvrtina vězňů půjde v liberecké věznici k volbám do Evropského parlamentu, jež se uskuteční 12. června. ČTK to řekl mluvčí věznice Václav Mitáš. "Nyní jsme ve spolupráci s notářstvími ověřili zájemcům o získání voličského průkazu jejich podpisy," dodal. V Liberci žije 213 obviněných a odsouzených. Voličský průkaz musejí mít letos v červnu stejně jako ve všech tuzemských věznicích vůbec poprvé. Dosud jim stačilo zapsání na seznam. Když se ale před předešlými volbami přestěhovali z jedné věznice do druhé, nemohli již volit. S voličským průkazem smějí v červnu volit v kterékoli tuzemské věznici.

V dalších dvou věznicích v Libereckém kraji, Jablonci- Rýnovicích a Stráži pod Ralskem, zatím neznají přesný počet vězňů, kteří chtějí volit do Evropského parlamentu. Ve Stráži poslední podpisy, nutné pro vydání voličského průkazu, ověří v úterý.

Nadějí pro budoucí Evropskou unii je její federální uspořádání podle švýcarského modelu, míní předseda Unie evropských federalistů Jo Leinen. Unie podle něj potřebuje kromě existujícího společného trhu a měny také společnou ekonomickou a sociální politiku a v určité míře i daňovou politiku. Leinen to uvedl v pátek v Praze na konferenci evropských federalistů. "Federalismus je pro Evropu nadějí. Nechceme centralizovaný systém řízení, ale uvědomujeme si také, s jakými potížemi se potýká systém, který je založený na spolupráci nezávislých států. Příkladem je Organizace spojených národů," řekl Leinen, německý sociální demokrat a místopředseda výboru pro ústavní záležitosti Evropského parlamentu.

Připravovanou evropskou ústavní smlouvu označil za dokument, který skýtá jedinečnou příležitost udělat krok do společného ekonomického k politickému seskupení. Evropská ústava by podle Leinena měla v prvé řadě odpovídat potřebám občanů, teprve v druhém sledu požadavkům států. Leinen byl spoluautorem projektu Konventu EU, který návrh euroústavy připravil.

Poslanec a lídr evropské kandidátky ČSSD Libor Rouček se označil také za federalistu. Podle něj ale evropská ústava musí být kompromisem mezi federalisty a euroskeptiky, aby mohla být ve všech členských státech přijata. "I když jsme eurooptimisté, měli bychom být také eurorealisty," uvedl na konferenci. Připomněl, že se proti ústavě v Česku vymezuje jak ODS, tak KSČM.

Čeští evropští federalisté v čele se senátorem Danielem Kroupou se podobně jako Leinen postavili proti výrokům prezidenta a čestného předsedy ODS Václava Klause, který varoval před nebezpečím unifikovaného evropského superstátu a zánikem národních celků. Podle federalistů byly právě uzavřené národní státy ve 20. století zdrojem válek a totalitních režimů. "Postup evropské integrace neznamená ohrožení, ale posílení demokracie a svobody," uvedli.

Konference Evropských federalistů pokračuje o víkendu debatou o přínosu evropské ústavy pro občany zemí EU a o tom, zda přinese výhody spíše velkým či malým národům. Konference se koná necelý měsíc před plánovaným schvalováním euroústavy. Státy unie se ale zatím nevypořádaly se všemi požadavky na text ústavní smlouvy. Není proto jasné, zda se červnový termín schvalování dodrží.

Páteční britský deník The Times otiskl nekrolog generálmajora Rudolfa Krzáka. Hrdina z druhé světové války a jeden ze strůjců atentátu na Reinharda Heydricha zemřel 22. dubna a byl pohřben 11.května. The Times připomínají, že Krzák byl jedním z posledních členů skupiny, která připravovala atentát na Heydricha. Za tento atentát byla zaplacena strašlivá cena ve formě odvety Němců. Krzák byl po návratu do Československa pronásledován komunisty a plné rehabilitace se dočkal až po roce 1989. Pracoval pak aktivně na tom, aby byly plně oceněny zásluhy českých válečných hrdinů, píše The Times.

Rudolf Krzák, narozený v roce 1914, se rozhodl pro vojenskou kariéru hned po maturitě. Ve třicátých letech absolvoval vojenskou akademii, jeho službu v armádě ale přerušil v roce 1939 vznik protektorátu. Přes Polsko odešel do Francie, kde bojoval v cizinecké legii. Zde také získal své první vyznamenání, francouzský válečný kříž. Po pádu Francie odešel do Británie, kde se stal instruktorem zvláštní výsadkové skupiny D. Do přímých vojenských operací se zapojil v roce 1944, kdy jeho skupina působila v severní Itálii. Do Československa se Krzák vrátil z východu se Svobodovou armádou. Jeho rodinu fašisté během protektorátu zavraždili právě v odvetě za atentát na Heydricha.

Šestičlenný mezinárodní tým odborníků na jadernou bezpečnost nezjišťoval, kde by v České republice mělo vzniknout úložiště jaderného odpadu. Experti prověřovali program přípravy vybudování jaderného skladu a tím, kde nakonec bude stát, se nezabývali. Na dotaz ČTK to uvedl jeden ze členů mise a zároveň vědecký tajemník Mezinárodní komise pro atomovou energii (MAAE) Jean-Marie Potier. Jejich úkolem bylo zhodnotit pokrok v přípravách od roku 1993. Tehdy se zahraniční vědci o tento problém zajímali poprvé a Správě úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) uložili několik doporučení. "Musím konstatovat, že ve většině bodů byla doporučení splněna," řekl další člen mise, německý výzkumník Wernt Brewitz. Oficiální posudek týdenní mise dostanou české úřady do poloviny srpna, oznámil dále Potier.

Program přípravy hlubinného úložiště počítá s tím, že vhodná lokalita bude vybrána do roku 2025. Jeho provoz by měl být zahájen v roce 2065. "Bude určeno pro veškerý radioaktivní odpad z jaderných elektráren Dukovany i Temelín a fungovat by mělo do roku 2100," řekl ředitel správy úložišť Vítězslav Duda. Vybudování skladu včetně příprav bude stát podle odhadů 48 miliard korun. Všechny činnosti SÚRAO s tím spojené jsou podle jeho ředitele financovány z tzv. jaderného účtu, na který přispívají všichni původci radioaktivního odpadu. Úřad zatím vytypoval šest lokalit, všude ale narazil na odpor veřejnosti. Proto nyní požádal vládu o pětiletý odklad dalších geologických prací.

Vztahy České republiky a Slovenska a spolupráce obou zemí v rámci Evropské unie - to byla hlavní témata páteční schůzky prezidenta Václava Klause se slovenským premiérem Mikulášem Dzurindou na Pražské hradě. "Hovořili jsme o evropské ústavní smlouvě a o perspektivách spolužití v novém prostředí, do kterého se Česko a Slovensko dostalo," uvedl Dzurinda. S Klausem se shodl na tom, že Evropská unie má zůstat seskupením svrchovaných suverénních států, informoval ČTK mluvčí Hradu Petr Hájek.

Dvoudenní návštěvu České republiky završil Dzurinda prohlídkou Českého Krumlova, kam se vydal se svým českým protějškem Vladimírem Špidlou. Premiéři si prohlédli krumlovskou radnici a místní zámek, jejich manželky navštívily klášter ve Vyšším Brodě. "V Českém Krumlově jsem ještě nebyl. V Českých Budějovicích ano, ale sem jsem se nedostal. Vidím, že jsem udělal vekou chybu, protože to je úžasné město," řekl Dzurinda.

Ve čtvrtek podepsali Dzurinda se Špidlou mezivládní memorandum, v němž dali najevo zájem pokračovat v intenzivních vztazích zemí i po vstupu do Evropské unie. Členství v EU podle nich nabízí další formy spolupráce. Slovenský premiér se v Praze setkal i se zástupci obou parlamentních komor, s nimiž hovořil o režimu na společných hranicích.

Pravidelné podzimní a jarní návštěvy českých a slovenských premiérů se již staly tradicí. Oba nástupnické státy československé federace si zakládají na nadstandardních vztazích v politice, ekonomice či kultuře i na silných mezilidských vazbách z dob společné minulosti.

Netradiční divadelní objekt začal vyrůstat na prostranství u historické budovy Národního divadla v Praze. Takzvaná Bouda II naváže na úspěch podobného provizorního jeviště na Ovocném trhu za Stavovským divadlem, v němž činoherní soubor české první scény končil minulou sezonu. "Po úspěchu loňského projektu Bouda se vedení Národního divadla rozhodlo pro pokračování. Výsledkem je Bouda II, která vyroste přímo na piazzetě u Národního divadla. Stejně jako loni ji postaví společnost Skanska CZ," řekla ČTK mluvčí činohry české první scény Kateřina Ondroušková.

Bouda II bude mít z architektonického hlediska podobu nezbytného doplňku moderní doby - obchodu jako "chrámu spotřeby". Bude tak korespondovat s tématem pouze jedné hry, která v ní bude uvedena - hry Hypermarket slovenského dramatika Viliama Klimáčka, která získala druhé místo v soutěži o Cenu Alfréda Radoka za rok 2002. Světová premiéra se uskuteční 13. června v rámci projektu Podoby současného dramatu. Autor pro svůj text zvolil podtitul: Den, kdy jste nebyli nakupovat, považujte za ztracený!