Zprávy | Z archivu rubriky


Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) začne v září rozesílat svým pojištěncům nové průkazky. Dosavadní růžové či zelené papírové průkazy nahradí evropský průkaz zdravotního pojištění, který umožní čerpání péče v Česku i v zemích EU. Sdělila to ředitelka VZP Jiřina Musílková. Výměna průkazů začne nejpozději 10. září, ale spíše dříve, předpokládá Musílková. Pojištěnci nemusejí podle ředitelky o evropský průkaz žádat. Mohou počkat, až ho obdrží poštou. Staré průkazky jim v tuzemsku platí do konce příštího roku. Do počátku září, než se evropské průkazy začnou distribuovat, se budou v zahraničí prokazovat potvrzením dočasně nahrazujícím evropský průkaz. Nový evropský průkaz dostanou nejdříve pojištěnci, kteří si ho již objednali, například když si sjednávali před cestou do zahraničí zmíněné potvrzení. Do konce roku by měla průkaz dostat polovina z více než šesti milionů pojištěnců VZP, zbytek příští rok. Průkazy budou rozesílány pojištěncům podle abecedního pořadí. Pokud někdo potřebuje evropský průkaz dříve, může si o něj požádat. Projekt výměny průkazek stál VZP téměř 72 milionů, výroba a distribuce na jednoho pojištěnce vyjde na desetikorunu. Jako první v Česku začala 2. srpna vydávat evropský průkaz zdravotního pojištění svým pojištěncům Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra. Ostatní pojišťovny se na to připravují.

Českým firmám chybějí praktické informace o evropských fondech i dalších oblastech Evropské unie. Potřebné údaje by nejraději čerpaly z internetových stránek a od stálých poradců, naopak příliš nevěří informacím od státu a podnikatelských svazů. Problémy s přípravou na vstup do EU měla zhruba polovina středních společností, uvedl na úterní tiskové konferenci předseda Středního podnikatelského stavu Zdeněk Somr. Nespokojeným firmám se podle něho příprava na vstup do EU zdála málo konkrétní, nepřesně zaměřená nebo nedostatečná a kritizovaly především příliš obecné semináře. Naopak 41 procent společností označilo svoji přípravu jako zcela dostačující.

Podle Somra pro podstatnou část českých podnikatelů se žádný převrat po vstupu do unie nekonal. Subdodavatelé pro západní firmy mají unijní zvyklosti zažité již léta, a také pro malé místní firmy se téměř nic nezměnilo. Firmy proto prováděly hlavně administrativní a technické změny. Téměř netknutá zůstala personální politika. Západní státy se totiž přílivu pracovníků z nových členských států brání a české firmy se tak neobávají odlivu svých nejlepších zaměstnanců.

Očekávání firem ohledně evropských fondů jsou podle Václava Šmejkala z poradenské společnosti European Consulting Institute možná až příliš veliká. Dvě třetiny oslovených firem se chce o peníze z Bruselu ucházet. Pokud by tento poměr platil pro všechny české firmy, přidělené prostředky by určitě nevystačily a na řadu zájemců by se nedostalo. Mnoho firem navíc v systému evropských fondů stále tápe a také úroveň poradenství podle nich není dostatečná. Smrž připomněl, že se letos sice vyrojilo velké množství různých samozvaných poradců, většina však nemá skutečné znalosti a problematice EU se věnuje jen krátkodobě. Pro české podniky jsou kromě evropských fondů klíčové zejména informace o odstraňování obchodních bariér, hospodářské soutěži nebo poskytování pomoci státním firmám.

Prezident České republiky Václav Klaus se v úterý zúčastnil tradiční Svatovavřinecké pouti na vrcholu nejvyšší české hory, Sněžky. Klaus s doprovodem vystoupal na 1602 metrů vysokou horu Obřím dolem, okolo půl dvanácté jej na Sněžce stovky účastníků bohoslužby přivítaly potleskem. "Je to pěkná tradice a přeji nám všem, aby pokračovala," řekl prezident shromážděným poutníkům. Mši pod širým nebem sloužil hradecký biskup Dominik Duka společně s polskými kněžími. Na Sněžku automobilem přijel i čtyřiaosmdesátiletý arcibiskup Karel Otčenášek.

Klaus se synem Václavem a doprovodem výstup na Sněžku zahájil po 08:00 v Peci pod Sněžkou, odkud poměrně ostrým tempem vyrazil Obřím dolem. Po cestě hovořil s členy horské služby, ředitelem Krkonošského národního parku či starosty horských středisek. Diskuse se točila například o plánech na vybudování nové české poštovny na vrcholu Sněžky či o stavbě nové lanovky. "Nechci se přít o to, jestli by lanovka měla či neměla vést na vrchol, to už je technická složka, já jsem samozřejmě pro, aby nejvyšší česká hora byla veřejnosti přístupná a bylo si možné něco koupit. Zavírat ji...by byla strašná škoda," řekl na vrcholu Klaus.

Při jedné ze zastávek po cestě si prezident krátce prohlédl také nově zpřístupněné podzemí bývalého dolu Kovárna. "Moc se mi to líbilo a myslím, že by o tom lidé měli vědět a mělo by se jim to připomínat," řekl Klaus. Při odchodu dodal, že by si štoly dolu měly prohlédnout i jeho vnoučata. Klaus se po cestě několikrát zastavil, ochotně pózoval fotografům a rozdával autogramy, opakovaně si také otíral čelo a obličej kapesníkem. Celkem mu trvala zhruba osm kilometrů dlouhá cesta na Sněžku necelé 3,5 hodiny.

Svatovavřinecké pouti na vrchol Sněžky, která se koná od roku 1998, se každoročně účastí stovky lidí z České republiky i Polska. Letos byla podle některých znalců účast nižší, protože se pouť nekonala o víkendu. Na Sněžku dorazili kromě věřících také členové české a polské horské služby, protože svatý Vavřinec je patronem nejvyšších českých hor. Jméno svatého Vavřince nese také kaple, která je umístěná na vrcholu Sněžky.

S prací armády se ve středu seznámí nový ministr obrany Karel Kühnl. Navštíví generální štáb, kde bude jednat s vysokými vojenskými důstojníky a podle náčelníka štábu Pavla Štefky by se měl také telefonicky spojit s veliteli českých jednotek, které nyní pracují v zahraničí. "Pan ministr ještě logicky není v některých věcech zcela zorientován, proto ho budeme seznamovat s podrobnostmi," řekl Štefka ČTK. Kühnl je po několika letech prvním ministrem, který nepřišel na ministerstvo obrany z armády. Jeho předchůdce Miroslav Kostelka i Jaroslav Tvrdík, který stál v čele resortu před Kostelkou, museli před nástupem do ministerské funkce svléci své vojenské uniformy. Kühnla tak ve středu na generálním štábu čekají podrobné briefingy - či v armádním žargonu rozklady - o současné podobě české armády, o její počínající transformaci a profesionalizaci, ale i o nasazení českých vojáků v zahraničí.

Nový ministr, jehož vláda bude žádat o důvěru poslance až 24. srpna, dal krátce po svém nástupu do úřadu najevo, že v armádě a na ministerstvu nechce "dělat žádnou revoluci". Připustil ovšem možnost přehodnocení budoucí podoby české vojenské účasti v mezinárodních misích v zahraničí příští rok. Spolu s prezidentem, premiérem a ministrem zahraničí prý chce posoudit, zda například české závazky k bezpečnosti v Iráku se v příštím roce dají splnit jen poskytnutím několika vojenských lékařů a zdravotních sester do britské vojenské nemocnice, jak naplánovala minulá vláda Vladimíra Špidly.

Kühnl by se tak měl ve středu telefonicky spojit s veliteli jednotlivých českých kontingentů v zahraničí, tedy v Iráku, Kosovu a zřejmě i v Afghánistánu a v řeckých Aténách.

Zemědělci vidí 100 dní po vstupu do EU spíše klady. České zemědělství prokázalo, že je na vstup připraveno, řekl na úterní tiskové konferenci předseda Zemědělského svazu ČR Miroslav Jirovský. Díky včasnému zahájení činnosti platební agentury se zdá, že také veškeré nabízené prostředky se podaří vyčerpat. Zemědělci si podle něho uvědomují novou situaci v zahraničním obchodu po zrušení cel. To vyvolalo například podstatné zvýšení vývozu živých prasat, které však chybí na domácím trhu, a tak roste dovoz masa. Podobné je to se skotem. Pokles v živočišné produkci ale přes vstup do EU stále pokračuje.

V rostlinné výrobě čekají zemědělci obrat díky příznivému klimatu. Letošní sklizeň bude ve srovnání s minulými slabými lety úspěšná, ne však rekordní. Vlhko a chladné počasí totiž sklizeň oddálilo asi o 14 dní a umožnilo delší dozrávání, což se odrazilo vyššími výnosy. Celková produkce českého zemědělství včetně klesající živočišné výroby se tak i přes úspěšnou sklizeň ani nedorovná na úroveň roku 2001, který předcházel dvěma letům velkých poklesů.

Vyšší produkce rostlinné výroby nebude mít na ceny tak velký vliv jako v případě, že bychom nebyly členy EU, řekl Jirovský. Kvůli otevřeným možnostem obchodu sice výkyv v cenách nastane, ale nebude tak nebezpečný. Navíc v ČR i v Evropě bude nutné po slabých minulých letech z letošní silné úrody doplnit rezervy. Celkově svaz očekává, že se ceny zemědělců dostanou za celý rok tři procentní body pod úroveň roku 2001. Proti roku 2003, který byl velmi slabý, však jsou již nyní ceny asi o 14 procent vyšší. Přesto jsou stále asi o deset procent pod průměrem EU.

Největším negativem otevření trhu po vstupu do EU je pro české zemědělce silnější dovoz, a to hlavně zeleniny a brambor z Polska. Tamní podpory v sociální oblasti totiž umožňují podstatně levnější výrobu. Podle Jirovského tak již letos dojde k výraznému útlumu produkce brambor a zeleniny v Česku. Zemědělci také žádají dorovnání přímých plateb pro nové členské státy. Zatímco výměra zemědělské půdy v deseti přistupujících zemích je 21,7 procenta EU, tak přímé platby představují jen 3,9 procenta v rámci celé EU. Na druhou stranu podpory do rozvoje venkova jsou v přistupujících zemích vyšší než v původních státech unie.