Zprávy | Z archivu rubriky


Vláda hodlá po prázdninách předložit parlamentu návrh změn volebního systému. Prezidenta by napříště neměl volit parlament jako dosud, ale lidé v přímém hlasování. Koalice chce do ústavy zavést takzvaný klouzavý mandát a upravit přepočet hlasů na mandáty. Pětiprocentní hranice nutná pro vstup do sněmovny bude zachována. Na změnách volebních pravidel se v úterý shodli lídři ČSSD, KDU-ČSL a Unie svobody-DEU.

Přímá volba prezidenta je součástí vládního prohlášení i volebního programu všech tří koaličních stran, zatím se ale na této změně politici nedokázali shodnout. Sněmovní komise pro reformu ústavy dokonce nedávno navrhla, aby přímá volba hlavy státu byla z chystané novely vypuštěna. Původně koalice uvažovala o přímé volbě starostů a hejtmanů, od myšlenky ale ustoupila.

Zaveden má být i takzvaný klouzavý mandát. To znamená, že člen parlamentu, který je zároveň ministrem, by dočasně ztratil poslanecký mandát a nastoupil by za něj náhradník. Kdyby z vlády odešel, mandát by získal zpět. Koalice tak chce lépe oddělit výkonnou a zákonodárnou moc a zároveň dát ministrům více času věnovat se své vládní funkci.

Další změna volebního zákona spočívá v úpravě systému, kterým se získané hlasy přepočítávají na mandáty ve sněmovně. Matematický model má více odpovídat poměrnému volebnímu systému, nemají být zvýhodněny menší strany. Změny volebních pravidel vyžadují změnu zákona i ústavy, koalici tedy nestačí křehká většina 101 hlasů v dolní komoře. Ústavní změny musí podpořit nejméně 120 poslanců a alespoň tři pětiny přítomných senátorů.

Opozice výslovně neodmítla koaliční návrhy. Nicméně je hodnotí opatrně a tvrdí, že bude záležet hlavně na tom, jakou konkrétní podobu budou mít. Ani proti přímé volbě prezidenta neměli v úterý místopředseda ODS Jan Zahradil a šéf poslanců KSČM Pavel Kováčik námitky. Podle Zahradila ale bude záležet na systému této volby. Občanským demokratům by se nelíbila dvoukolová volba, při níž by do druhého kola postoupili jen dva kandidáti. ODS by se klonila buď k jednokolové volbě, nebo ke dvoukolové, při níž by ale do druhého kola postupovali více než dva kandidáti. Kováčik zase zdůraznil, že přímou volbu by měla doprovázet úprava kompetencí hlavy státu. Pokud jde o změny ve volebním systému, postoje obou opozičních stran se liší. Zatímco KSČM je proti skrytému či otevřenému posilování většinových prvků, ODS by se klonila právě k této věci.

Prezident Václav Klaus nepovažuje za vhodné, aby čeští občané v budoucnu volili hlavu státu stejně, jako nyní vybírají senátory. Systém, při němž do druhého kola postupují dva nejúspěšnější kandidáti, vede k boji "všech proti někomu", což není smyslem voleb, řekl Klaus novinářům.

Český rozhlas zpřístupnil speciální internetové stránky věnované nadcházejícímu 60. výročí vylodění spojenců v Normandii a potažmo blížícímu se výročí konce druhé světové války. Součástí stránek www.rozhlas.cz/valka bude i unikátní databáze svědectví československých válečných veteránů - a to jak v písemné, tak ve zvukové podobě, která vznikla ve spolupráci se sdružením Post Bellum.

"Nemáme cíl být neprůstřelným encyklopedickým projektem, chtěli jsme jej založit na základě příběhů lidí," řekl novinářům k projektu editor stránek Jiří Hošek z ČRo. Zájemci na webových stránkách naleznou i základní historická data největšího konfliktu v dějinách lidstva, množství fotografií a zvukových záznamů, týkajících se nejen západní fronty, ale i bojů na frontě východní či v Pacifiku.

Na www.rozhlas.cz/valka je zatím k mání prvních šest svědectví československých válečných veteránů, včetně mluveného slova a fotografií. Sdružení zdokumentovalo přes tři stovky žijících účastníků bojů, zpracovaných svědectví je podle předsedy sdružení Mikuláše Kroupy kolem stovky. "Do dvou let doufáme, že jejich počet dosáhne osmi set," dodal Kroupa. Všechna by se časem měla na internetu objevit.

V databázi sdružení Post Bellum, která je přístupná také na stránkách www.hrdinove.cz, je přes 2000 jmen, současný počet žijících veteránů odhaduje Kroupa na tisícovku. Vedle vzpomínek československých válečných veteránů plánují autoři projektu do budoucna umístit i vzpomínky lidí, kteří válku prožili na okupovaných územích, či svědectví z druhé strany - Němců bojujících na straně wehrmachtu.