Zprávy | Z archivu rubriky


Poslanci opoziční ODS znovu navrhli odškodnění obětí okupace Československa zeměmi Varšavské smlouvy z roku 1968. S novým návrhem přišli zhruba tři týdny poté, co Poslanecká sněmovna hlasy převážně levicových zástupců zamítla podobný návrh, který rovněž vypracovala ODS.

"KDU-ČSL ten zákon podporovala a podporovat bude," řekl ČTK k nové předloze místopředseda KDU-ČSL Jan Kasal. Podobně se vyjádřil místopředseda Unie svobody-DEU František Pelc. Původní návrh podle něj neprošel z čistě technických důvodů. Upravený zákon podle jeho mínění poslanci unie podpoří.

Postoj poslanců KSČM nechtěl zatím předjímat jejich předseda Pavel Kováčik. Podle jeho informací by podobnou předlohu mohli připravit i někteří koaliční politici. Pokud by to udělali, poslanci KSČM by v první řadě porovnávali obě předlohy. Ani místopředseda poslanců ČSSD Libor Rouček nechtěl stanovisko své frakce předpovídat.

Právě poslanci ČSSD a KSČM počátkem května prosadili to, že sněmovna první návrh z dílny ODS zamítla. Podle ODS byly důvody zamítnutí zcela formální. Komunisté tehdy varovali, že návrh může být zneužit k jiným účelům. Sociální demokraté mu zase vytýkali, že obsahuje řadu nedostatků, jež by mohly způsobit mnoho problémů a možná i soudních sporů. "Zákon jednoznačně neupravuje otázku prokazování poškození, otázku náhrady škody, vůbec neřeší situaci, kdy celá řada lidí již byla odškodněna," argumentoval po zamítnutí zákona poslanec ČSSD Michal Kraus.

V původním návrhu chtěla ODS odškodnit všechny oběti okupace z řad občanů Česka z doby od srpna 1968 do června 1991, kdy ze země odešli poslední sovětští vojáci. Finančně odškodněni měli být přímí příbuzní občanů ČR, které okupanti zabili, a občané, kteří byli zraněni nebo znásilněni. Příbuzní zabitých měli podle ODS dostat jeden milion korun, zranění a znásilnění lidé s trvalými následky půl milionu korun a ostatní zranění občané 100.000 korun.

Příprava smlouvy o desetiletém pronájmu 14 švédských stíhaček Jas-39 Gripen a související smlouvy o průmyslové spolupráci mezi ČR a Švédskem vrcholí. Náměstek ministra obrany Jaroslav Kopřiva v úterý ČTK řekl, že obě smlouvy by mohla dostat vláda již příští týden. Kontrakt by pak měl být završen politickým memorandem o porozumění.

Podle některých informací by se mohlo českým vyjednavačům podařit dohodnout pro chystaný pronájem nových stíhaček nižší cenu než 21 miliard korun, za něž švédská vláda tyto stroje původně nabídla. Česká strana podle ministerstva obrany od začátku vyjednávání usiluje nejen o snížení ceny, ale také o co nejlepší vybavení letounu.

Ministerstvo trvá například na tom, aby stíhačky pro Českou republiku byly vybaveny americkými protiletadlovými střelami středního doletu AMRAAM, bez nichž by jejich bojová účinnost byla nízká. Informační ředitel konsorcia švédské firmy SAAB Military Aircraft a konsorcia Gripen International Owe Wagermark ČTK řekl, že švédské stíhačky jsou kompatibilní s výzbrojí Severoatlantické aliance, a to i pokud jde o americké střely středního dosahu AMRAAM.

Česká strana v podmínkách smlouvy požaduje také to, aby stíhačky uměly rozeznávat cizí a vlastní letouny. Požadavky české strany, které původní švédská nabídka neobsahovala, nebudou ale podle ministerstva obrany v žádném případě znamenat zvýšení ceny. Musí být splněny nejpozději do roka po dodávce strojů, jinak by vůči dodavateli následovaly sankce. "Švédská strana ale už dnes garantuje, že všechny námi požadované úpravy gripenů stihne ve stanoveném termínu realizovat," informoval mluvčí ministra obrany Ladislav Šticha.

Ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach (ČSSD) pohrozil demisí. Úřad prý opustí, pokud ve vládní koalici neprosadí zvýšení důchodů a rodinných dávek na příští rok. "Znamenalo by to snížení životní úrovně a v takové vládě bych nemohl setrvat," řekl dnes novinářům ministr. Valorizace důchodů a životních dávek pro rodiny s dětmi se už podle ministra připravuje. Důchody by se podle koaliční dohody měly zvýšit o 500 až 600 korun, navýšit se mají i dávky pro rodiny s dětmi. Zatímco vloni vláda podle Škromacha provedla řadu nepopulárních opatření, aby stabilizovala státní finance, měla by nyní přijmout návrhy ke zlepšení situace sociálně slabších skupin. Věří, že u koaliční KDU-ČSL a US-DEU, kteří v poslední době přichází s takzvanými prorodinnými opatřeními, nalezne podporu. "Koaliční partneři by proto měli i činy dokázat, že to myslí vážně, že chtějí podpořit rodiny s dětmi a dohody o důchodech," uvedl ministr. Penze naposledy stouply při lednové valorizaci. Vláda tehdy schválila navýšení jejich procentní části o 2,5 procenta, tedy průměrně o 148 korun. Penze, které se skládají z vždy stejného základu 1310 korun a procentní části, dosahovaly loni průměrně 7062 korun. Ačkoli jsou starobní důchody valorizovány pravidelně podle vývoje inflace, jejich růst byl v posledních deseti letech pomalejší než růst platů. Zatímco důchody stouply jen 2,3krát, platy poskočily 2,8krát.

Zahraniční investoři a tuzemské firmy, které je do Česka lákají, nejsou příliš nadšení z propagačního klipu o České republice. Vyplývá to z ankety ČTK. Reklamu již několik týdnů vysílají mezinárodní televizní stanice CNN a BBC World. Podle firem prezentuje klip Českou republiku jako zemi, kam je příjemné si zajet něco užít, kde se ale, na rozdíl od zbytku dynamického světa, zastavil čas. "Kdesi jinde je právě dopravní špička," komentuje mužský hlas pomalý pohyb hlemýždě přes obrazovku. "Kdesi jinde lidé tvrdě pracují," doprovází komentář úder golfovou holí, "kdesi jinde běží den plný stresu." Záběry náměstí v Telči střídá letecký pohled na Konopiště. "Kdesi jinde zahaluje kouř města, kdesi jinde budují další továrnu," pokračuje hlas. Před divákem defilují Hradčany a pražské střechy. "Klid. Česká republika. Přijeďte zpomalit," končí komentář. Výroba klipu a nákup reklamních časů na televizních kanálech CNN, BBC, Discovery, National Geographic a Eurosport stála asi 30 milionů korun. Televize jej měly během dubna a května vysílat patnáctsetkrát. Peníze na kampaň poskytlo ministerstvo pro místní rozvoj. Spot si kladl za cíl přesvědčit zahraniční turisty, že dovolená v České republice je vždy pohodová a klidná. Podle mluvčí české mise při EU Petry Mašínové se několik zahraničních novinářů pozastavilo nad smyslem klipu, který v době rozšiřování Evropské unie prezentuje Česko jako oázu klidu a pohody, prostou všech ambic, což neodpovídá ani realitě, ani české tradici a pověsti, ani zájmům země. Ředitel pražské kanceláře Americké obchodní komory Weston Stacey soudí, že jde o pomýlený projekt a že promítání klipu mělo být už dávno zastaveno. "Smyslem je přilákat turisty, tomu rozumím, ale i turista může být investor. Jako investory nás to nepochybně poškozuje; je to něco, čemu bylo třeba se vyhnout. Bohužel někteří lidé prostě neslyší, co se jim říká," uvedl. Mluvčí MMR Petr Dimun reklamní spoty hájí. Když si je prohlíželi například účastníci zasedání Světové organizace pro turistiku, sklidily podle něj pozitivní ohlas. "Že opravdu je to dobře uděláno, že to směřuje právě na tu obecnou propagaci zemí, která panuje, že to je velmi dobře udělaná kampaň a že takovou ještě neviděli," řekl Dimun ČTK.

Mediálně nejznámější český vězeň, dvojnásobný vrah Jiří Kajínek, se v pondělí po šesti letech znovu ocitl před plzeňským krajským soudem. Soud rozhodoval o tom, zda obnoví jeho proces. Před šesti lety ho odsoudil na doživotí. Kajínek ale svou vinu vždy popíral. Jeho advokát nyní tvrdí, že má nové důkazy o tom, že Kajínek je nevinný. O případném obnovení procesu bude rozhodovat nový senát v čele se soudcem Tomášem Boučkem. Bouček je jeden z mála plzeňských soudců, který neměl s Kajínkovou kauzou nikdy předtím nic společného. Líčení je naplánováno na dva dny. Kajínek byl na doživotí odsouzen za to, že zastřelil podnikatele Štefana Jandu, jeho osobního strážce Juliána Pokoše a postřelil Vojtěcha Pokoše. Vraždy si prý objednal plzeňský podnikatel Antonín Vlasák, jehož Janda vydíral. Krajský soud v Plzni potrestal Kajínka doživotím v červnu 1998. V roce 1999 Vrchní soud v Praze rozsudek potvrdil. Na podzim 2000 utekl z věznice Mírov na Šumpersku. Policie ho dopadla na pražském sídlišti Velká Ohrada v bytě manželky orlického vraha Ludvíka Černého.

O obnovu případu požádal v lednu Kajínkův advokát. Žádost zdůvodnil zejména novými svědky, kteří téměř před 11 lety viděli z vazební cely střelbu v serpentinách před plzeňskou věznicí na Borech. Zločin se podle nich prý stal jinak, než jak jej ve verdiktu nad Kajínkem popsaly soudy. Kajínkova obhajoba a také reportéři pořadu Na vlastní oči tvrdili, že za zločiny připsanými vězni stojí tehdejší plzeňští policisté. Na základě jejich nových podezření a důkazů Inspekce ministra vnitra po letech znovu roli policistů prověřovala. Dospěla ale opět k závěru, že policisté žádný trestný čin nespáchali. Kajínkovi zůstaly během jednání pouta na rukou i nohou. V síni ho hlídají kromě justiční stráže i maskovaní ozbrojenci. Advokát Kubíček sice požádal o přítomnost důvěrníka, soud to ale zamítl. Jako první vypovídal u soudu Jan Oros, který viděl střelbu z borské věznice. Ten uvedl, že Kajínek na místě střelby nebyl.

Exprezident Václav Havel, který nedávno prodělal zánět průdušek, se zatím nerozhodl, kde se bude z nemoci zotavovat. Havel, který je ještě stále v domácím léčení, zvažuje například pobyt v lázních nebo na své chalupě na Hrádečku. O víkendu se exprezident i s manželkou Dagmar zúčastnil v Madridu svatby španělského korunního prince Felipa s bývalou novinářkou Letizií Ortizovou. "Vrátil se sice trochu unavený, kupodivu se mu ale daří velmi dobře. Ráno nám poslal do kanceláře velký balík věcí k vyřízení," řekl ČTK Havlův tajemník Jakub Hladík. Bývalý Havlův osobní lékař primář Ilja Kotík mu vždy doporučoval, aby jaro a podzim trávil u moře. Potíže s dýcháním trápí Havla s malými přestávkami od počátku roku. Kvůli nemoci zrušil bývalý prezident plánovanou cestu do Spojených států. Několikaměsíční studijní pobyt v USA chtěl zahájit počátkem tohoto týdne. Cesta do Ameriky ale byla zatím odložena na neurčito. Exprezidenta pozvala do USA kongresová knihovna ve Washingtonu. Podle názoru lékařů by náročná cesta a dlouhodobý pobyt v Americe znamenaly pro Havla příliš velké riziko. Do USA měl Havel odletět již počátkem dubna. Také tehdy musel cestu zrušit kvůli dýchacím potížím. Bývalá hlava státu trpí zdravotními problémy řadu let. Před sedmi roky mu lékaři kvůli zhoubnému nádoru odebrali část pravé plíce. Letos Havel trpěl zánětem průdušek již několikrát. V lednu se musel náhle vrátit z Indie, nemocen byl pak déle než měsíc. Znovu se problémy s dýcháním ozvaly koncem března. Zrušil proto tehdy například cestu do Kanady.