Zprávy | Z archivu rubriky


Petiční akce proti stavbě mešity v Teplicích skončila. Organizátoři sesbírali na 4500 podpisů a archy předali na radnici. V lázeňském městě, kde se léčí na tisíc Arabů ročně, má vyrůst největší mešita v Česku. Někteří lidé mají strach, že se zde budou scházet radikální muslimové. Radní vznesli k projektu dvě připomínky, rozhodnout nyní musí stavební úřad, řekl ČTK tajemník teplického magistrátu Marek Fujdiak. Radní se podle něj zcela distancují od náboženských názorů a nesnášenlivosti vůči islámu. "Připomínky jsou pouze věcné a týkají se stavby," řekl. Město například požaduje, aby investor zachoval v areálu zahrady pavilon opic nebo postavil nový.

Primátor Teplic Jaroslav Kubera považuje obavy občanů za neopodstatněné. Ve městě podle něj dlouhá léta malá modlitebna byla a nikomu nevadila. Navíc řada lidí v létě pronajímá Arabům, kteří přijíždí do lázní, své byty nebo celé domy. V teplických lázních každoročně stráví někdy i celé léto na tisíc Arabů. Proto je umístění mešity právě v Teplicích oprávněné, řekl v dubnu ČTK Fajsal Alhamati z pražského velvyslanectví Saúdské Arábie. Podle něj jsou v celé České republice pouze dvě mešity, a to v hlavním městě a v Brně. Ta, která má vyrůst na severu Čech, bude v republice největší, uvedl. Mešita má být součástí Orientálního kulturního centra Teplice, v jehož středu bude hotel pro lázeňské hosty ze Saúdské Arábie. Centrum, ve kterém budou luxusní apartmá, restaurace, obchody a podzemní garáže, vznikne přestavbou bývalého zámeckého statku.

Český rozhlas zpřístupnil speciální internetové stránky věnované nadcházejícímu 60. výročí vylodění spojenců v Normandii a potažmo blížícímu se výročí konce druhé světové války. Součástí stránek www.rozhlas.cz/valka bude i unikátní databáze svědectví československých válečných veteránů - a to jak v písemné, tak ve zvukové podobě, která vznikla ve spolupráci se sdružením Post Bellum.

"Nemáme cíl být neprůstřelným encyklopedickým projektem, chtěli jsme jej založit na základě příběhů lidí," řekl novinářům k projektu editor stránek Jiří Hošek z ČRo. Zájemci na webových stránkách naleznou i základní historická data největšího konfliktu v dějinách lidstva, množství fotografií a zvukových záznamů, týkajících se nejen západní fronty, ale i bojů na frontě východní či v Pacifiku.

Na www.rozhlas.cz/valka je zatím k mání prvních šest svědectví československých válečných veteránů, včetně mluveného slova a fotografií. Sdružení zdokumentovalo přes tři stovky žijících účastníků bojů, zpracovaných svědectví je podle předsedy sdružení Mikuláše Kroupy kolem stovky. "Do dvou let doufáme, že jejich počet dosáhne osmi set," dodal Kroupa. Všechna by se časem měla na internetu objevit.

V databázi sdružení Post Bellum, která je přístupná také na stránkách www.hrdinove.cz, je přes 2000 jmen, současný počet žijících veteránů odhaduje Kroupa na tisícovku. Vedle vzpomínek československých válečných veteránů plánují autoři projektu do budoucna umístit i vzpomínky lidí, kteří válku prožili na okupovaných územích, či svědectví z druhé strany - Němců bojujících na straně wehrmachtu.