Zprávy | Z archivu rubriky


Čtením z díla spisovatele a diplomata Jiřího Gruši odstartoval ve čtvrtek v Praze ministr zahraničí Cyril Svoboda 7. ročník literárního maratonu Nonstop čtení. Letošní čtenářský maraton je věnován sousedským vztahům a u zrodu této myšlenky stál právě Svoboda. Ministr ČTK řekl, že vyspělost země se projevuje především ve způsobu, jakým řeší problémy v soužití se svými nejbližšími sousedy.

Grušův text Čechy - zem jako zátiší si Svoboda vybral záměrně. "Jeho texty jsou evropské, aniž by se ztratil smysl pro naši zemi," sdělil Svoboda. Češství by se nemělo pojímat jako uzavření se na vlastním území a izolace od vnějších problémů. "Naopak, kdykoli se český stát otevřel světu, vždy to bylo k jeho prospěchu," podotkl ministr.

Literární maraton už tradičně připravují Jazzová sekce a Správa českých center. Nonstop čtení se totiž uskuteční i v českých centrech v 17 evropských městech. Jeho evropská část skončí v pondělí 31. května a den poté nepřetržité čtení završí České centrum v New Yorku. Průběh maratonu je možné sledovat na internetu na adrese www.nonstopczech.cz.

Čtenářský maraton, při němž se za pultíkem střídají politici, herci, literáti i zcela neznámí milovníci literatury, si získal za šest let existence popularitu v Česku i v zahraničí. První ročník v roce 1998 byl věnován beatnické generaci. Jako čestný host se jej zúčastnil básník Lawrence Ferlinghetti. Loňský ročník s názvem Život v pravdě byl poctou Václavu Havlovi.

Jednání s Českou republikou o změkčení podmínek vybíjení částí stád, ve kterých se vyskytla nemoc šílených krav (BSE), bylo pouze předběžné a jeho výsledkem není formální dohoda. Sdělila to ve čtvrtek Evropská komise. Upozornila, že případnou úpravu režimu likvidace zvířat, jež mohla být nakažena, musí napřed navrhnout kolegium EK a členské státy ji musí schválit.

Ministerstvo zemědělství ČR v úterý oznámilo dohodu s EK, že Česko smí s porážkami dojnic počkat do skončení laktace. Veřejné oznámení tohoto pokroku ministerstvem jako dohody s EK je však v Bruselu považováno za předčasné a neopodstatněné.

"Uvažujeme o jiných možných přístupech k politice nucených porážek, s některými členskými státy se už o tom jednalo," řekla ČTK Beate Gminderová, mluvčí komisaře Davida Byrna a také jeho českého kolegy Pavla Teličky. "Komise však zatím nezaujala formální postoj, jak by se tato politika měla vyvíjet." Gminderová uvedla, že i kdyby EK takový návrh učinila, mají poslední slovo členské státy zastoupené ve stálém výboru pro potravinový řetězec. "Členské státy zavedly dnes platný režim porážek a jen ony ho mohou změnit, na návrh EK," řekla. Upozornila, že není možné, aby jedna země měla měkčí režim než ostatní - pro všechny musí platit stejná pravidla.

Znamená to, že každý členský stát je nadále povinen likvidovat části stád, jimiž prošel nakažený kus dobytka, co nejdříve po zjištění výskytu BSE. Obvykle se tím míní tříměsíční lhůta. Pro český názor, že lze s porážkou počkat až do dokončení laktačního období, zatím není v legislativě EU dostatečná opora.

Zvažovaná úprava režimu nucených porážek má spočívat v tom, že země, jež prokáží dokonalou evidenci zvířat, by mohly porážky rozložit v čase i s ohledem na laktační období každé krávy. Hlavním požadavkem by bylo dokonalé označení zvířat a zákaz je kamkoli přesunovat, aby se jejich maso v žádném případě nedostalo do potravinového řetězce. Pokud by byly pochybnosti, že jsou tyto podmínky zaručeny, komise by úlevu nepovolila.