Zprávy | Z archivu rubriky


Demokracii nelze brát jako samozřejmost a na totalitu komunistického režimu nelze zapomínat. Ve svých projevech to uváděli politici, kteří si spolu s pamětníky přišli k budově Českého rozhlasu v Praze připomenout 36. výročí vpádu vojsk někdejší Varšavské smlouvy do Československa. Pietní akce se zúčastnila také stovka lidí převážně staršího a středního věku i několik mladých aktivistů petiční akce Stop komunismu. Potleskem a souhlasným voláním odměnili výzvu předsedy Poslanecké sněmovny Lubomíra Zaorálka (ČSSD), aby se současní politici poučili z chyb svých předchůdců z konce 60. let. Zaorálek uvedl, že snaha vytvořit svobodnější podobu života v Československu neskončila pod pásy tanků okupačních armád, ale o až o rok později při potlačení demonstrace československými ozbrojenými složkami. Teprve srpen 1969 znamenal podle Zaorálka začátek dvou desetiletí normalizace. "Tehdy to nebyly zahraniční armády, ale selhání politických elit, které se nedokázaly opřít o lid a o důvěru v lid, protože neměly dost sebedůvěry," prohlásil Zaorálek. Za největší závazek vůči obětem boje proti totalitě z let 1968 a 1969 proto považuje "důvěru a odvahu dělat otevřenou politiku". Před zapomínáním na komunistickou totalitu varoval pražský primátor Pavel Bém (ODS). "Každý pátý občan České republiky je připraven ve volbách docela klidně zapomenout, že nějaký totalitní režim vůbec kdy byl, a znovu volí komunistickou stranu," prohlásil. Vyjádřil vděčnost těm, kteří se postavili proti okupačním vojákům, ale i těm, kteří dvě desetiletí přestáli s nezkřivenou páteří". "Děkujeme, že jste nám nedovolili zapomenout, že svoboda existuje a že za ni máme bojovat," dodal. I jeho projev provázely souhlasné výkřiky aktivistů petice Stop komunismu, kteří vynikali mezi ostatními příchozími také díky svým transparentům a odění. Požadovali odstoupení bývalých komunistů ze všech vládních funkcí, potrestání a zákaz komunistické strany. Na sobě měli červená trička s přeškrtnutým komunistickým symbolem - překříženým srpem a kladivem. Aktéři pietního shromáždění z řad prezidentské kanceláře, parlamentu, vlády, ministerstva obrany či hlavního města, uctili památku obětí srpnových dnů také položením věnců pod pamětní desku se jmény 15 lidí, kteří zde zahynuli. U budovy Českého rozhlasu na Vinohradské třídě se v první den intervence odehrávaly nejtvrdší střety mezi okupačními vojáky a obyvateli hlavního města. První týdny zahynulo v důsledku invaze, kterou provedla vojska především z okolním zemí bývalého socialistického tábora, přes 90 lidí a několik set jich bylo zraněno. Mezi oběťmi byly i tři děti ve věku do 15 let, devět mladistvých a 27 lidí mladších 30 let.

Představitelé Jihomoravského kraje i Brna si položením kytic k památníkům na různých místech ve městě připomněli oběti demonstrací proti sovětské okupaci v srpnu 1968 a 1969. Ve městě při nich zemřelo pět lidí a 40 utrpělo zranění. "Kdo je odpovědný za smrt těchto našich občanů, se stále neví. Nezbývá nám nic jiného, než si alespoň připomínat jejich památku," řekl ČTK jihomoravský hejtman Stanislav Juránek. Sovětskou okupaci města popisuje publikace Brno srpen 1968, 1969, kterou loni nechal na své náklady vydat brněnský magistrát. Historické snímky v ní doplňuje komentář historika Jana Břečky.

Brno bylo okupováno podobně jako celé Československo již od ranních hodin 21. srpna 1968. V noci signalizovala dvě civilní letadla nad tuřanským letištěm nouzová přistání. Po příletu se náhle vyrojili ozbrojení civilisté - zřejmě příslušníci KGB. Nato následoval přílet asi 75 velkých dopravních letadel typu Antonov, ve kterých přiletělo 7500 vojáků. Postupně pak obsadili všechny důležité objekty v Brně, popisují okupaci autoři nové knihy.

V srpnu 1968 zemřeli v nejrůznějších situacích kvůli okupaci Josef Žemlička, Viliam Debnár a Karel Chalupa. Zranění utrpělo 14 lidí. Při okupaci vznikly přímé škody 2,2 milionu korun. Na dalších 103 milionů vyčíslily ztrátu brněnské podniky. O rok později se konaly demonstrace k ročnímu výročí okupace. Zemřeli při nich Danuše Muzikářová z Brna a Stanislav Valehrach z Koválovic. Dalších 20 lidí bylo zraněno.

Vysoký předlistopadový funkcionář KSČ Karel Hoffmann zůstává i po skončení lékařského vyšetření v pražském pankráckém vězení. Podle tiskové mluvčí věznice to jeho zdravotní stav umožňuje. "Vzhledem k tomu, že u odsouzeného setrvávají zdravotní potíže, zůstane v nemocničním ošetření věznice po dobu jejich léčení," řekla ČTK mluvčí. Bývalý komunistický politik byl ke čtyřem letům vězení odsouzen za to, že na začátku invaze vojsk Varšavské smlouvy v srpnu 1968 nařídil vypnout rozhlasové vysílání.

Výsledky lékařského vyšetření podle mluvčí potvrdily, že zdravotní stav osmdesátiletého Hoffmanna je úměrný jeho věku, zůstává tak v nemocničním oddělení věznice. Později by měl být převezen do speciálního vězení pro přestárlé a dlouhodobě nemocné vězně mimo Prahu, pravděpodobně do Ostrova na Karlovarsku nebo Kuřimi na Brněnsku. Ve vězeňské nemocnici by měl Hoffmann zůstat ještě asi dva až tři týdny, řekl ČTK ředitel pankrácké věznice Jaroslav Gruber.

Podle předsedkyně pražské organizace KSČM Marty Semelové se však zdravotní stav někdejšího funkcionáře v posledních dnech výrazně zhoršil. "Několikrát upadl, má závratě," řekla ČTK Semelová, která Hoffmanna při jeho nástupu do vězení na Pankráci spolu s dalšími příznivci doprovázela. Hoffmann podle ní žije v nevyhovujících podmínkách. "Nemá přístup k tisku, nemůže si koupit pití, údajně tam byly i slovní útoky," uvedla.

Gruber se Semelovou nesouhlasí. "Má zajištěn denní příjem tiskovin, o které požádal, je na pokoji sám, má k dispozici toaletu, umyvadlo, rádio," prohlásil. Dodal, že Hoffmannovi bylo umožněno, aby ho navštívili příbuzní, i když na to podle vězeňských pravidel zatím nemá nárok.

Podle Hoffmannova obhájce Kolji Kubíčka souvisí páteční rozhodnutí věznice s výročím vpádu vojsk zemí Varšavské smlouvy do Československa v srpnu 1968, které připadá na dnešní noc. "Když se teď bude vzpomínat, může se říct, že máme aspoň jednoho zavřeného za osmašedesátý rok. Je to trapné a nedůstojné," soudí advokát.

Hoffmannův pobyt za mřížemi však může předčasně ukončit prezidentská milost. Prezident Václav Klaus řekl, že o ní uvažuje. Podle pátečního vyjádření jeho mluvčího Petra Hájka se však ještě nerozhodl.

Hoffmann do pankráckého vězení nastoupil 9. srpna, nyní je nejstarším vězněm v České republice. Zároveň je jediným komunistickým politikem odsouzeným v souvislosti se vstupem armád pěti zemí Varšavské smlouvy v srpnu 1968 do Československa.