Zprávy | Z archivu rubriky


Demokracii nelze brát jako samozřejmost a na totalitu komunistického režimu nelze zapomínat. Ve svých projevech to uváděli politici, kteří si spolu s pamětníky přišli k budově Českého rozhlasu v Praze připomenout 36. výročí vpádu vojsk někdejší Varšavské smlouvy do Československa. Pietní akce se zúčastnila také stovka lidí převážně staršího a středního věku i několik mladých aktivistů petiční akce Stop komunismu. Potleskem a souhlasným voláním odměnili výzvu předsedy Poslanecké sněmovny Lubomíra Zaorálka (ČSSD), aby se současní politici poučili z chyb svých předchůdců z konce 60. let. Zaorálek uvedl, že snaha vytvořit svobodnější podobu života v Československu neskončila pod pásy tanků okupačních armád, ale o až o rok později při potlačení demonstrace československými ozbrojenými složkami. Teprve srpen 1969 znamenal podle Zaorálka začátek dvou desetiletí normalizace. "Tehdy to nebyly zahraniční armády, ale selhání politických elit, které se nedokázaly opřít o lid a o důvěru v lid, protože neměly dost sebedůvěry," prohlásil Zaorálek. Za největší závazek vůči obětem boje proti totalitě z let 1968 a 1969 proto považuje "důvěru a odvahu dělat otevřenou politiku". Před zapomínáním na komunistickou totalitu varoval pražský primátor Pavel Bém (ODS). "Každý pátý občan České republiky je připraven ve volbách docela klidně zapomenout, že nějaký totalitní režim vůbec kdy byl, a znovu volí komunistickou stranu," prohlásil. Vyjádřil vděčnost těm, kteří se postavili proti okupačním vojákům, ale i těm, kteří dvě desetiletí přestáli s nezkřivenou páteří". "Děkujeme, že jste nám nedovolili zapomenout, že svoboda existuje a že za ni máme bojovat," dodal. I jeho projev provázely souhlasné výkřiky aktivistů petice Stop komunismu, kteří vynikali mezi ostatními příchozími také díky svým transparentům a odění. Požadovali odstoupení bývalých komunistů ze všech vládních funkcí, potrestání a zákaz komunistické strany. Na sobě měli červená trička s přeškrtnutým komunistickým symbolem - překříženým srpem a kladivem. Aktéři pietního shromáždění z řad prezidentské kanceláře, parlamentu, vlády, ministerstva obrany či hlavního města, uctili památku obětí srpnových dnů také položením věnců pod pamětní desku se jmény 15 lidí, kteří zde zahynuli. U budovy Českého rozhlasu na Vinohradské třídě se v první den intervence odehrávaly nejtvrdší střety mezi okupačními vojáky a obyvateli hlavního města. První týdny zahynulo v důsledku invaze, kterou provedla vojska především z okolním zemí bývalého socialistického tábora, přes 90 lidí a několik set jich bylo zraněno. Mezi oběťmi byly i tři děti ve věku do 15 let, devět mladistvých a 27 lidí mladších 30 let.

Vysoký předlistopadový funkcionář KSČ Karel Hoffmann zůstává i po skončení lékařského vyšetření v pražském pankráckém vězení. Podle tiskové mluvčí věznice to jeho zdravotní stav umožňuje. "Vzhledem k tomu, že u odsouzeného setrvávají zdravotní potíže, zůstane v nemocničním ošetření věznice po dobu jejich léčení," řekla ČTK mluvčí. Bývalý komunistický politik byl ke čtyřem letům vězení odsouzen za to, že na začátku invaze vojsk Varšavské smlouvy v srpnu 1968 nařídil vypnout rozhlasové vysílání.

Výsledky lékařského vyšetření podle mluvčí potvrdily, že zdravotní stav osmdesátiletého Hoffmanna je úměrný jeho věku, zůstává tak v nemocničním oddělení věznice. Později by měl být převezen do speciálního vězení pro přestárlé a dlouhodobě nemocné vězně mimo Prahu, pravděpodobně do Ostrova na Karlovarsku nebo Kuřimi na Brněnsku. Ve vězeňské nemocnici by měl Hoffmann zůstat ještě asi dva až tři týdny, řekl ČTK ředitel pankrácké věznice Jaroslav Gruber.

Podle předsedkyně pražské organizace KSČM Marty Semelové se však zdravotní stav někdejšího funkcionáře v posledních dnech výrazně zhoršil. "Několikrát upadl, má závratě," řekla ČTK Semelová, která Hoffmanna při jeho nástupu do vězení na Pankráci spolu s dalšími příznivci doprovázela. Hoffmann podle ní žije v nevyhovujících podmínkách. "Nemá přístup k tisku, nemůže si koupit pití, údajně tam byly i slovní útoky," uvedla.

Gruber se Semelovou nesouhlasí. "Má zajištěn denní příjem tiskovin, o které požádal, je na pokoji sám, má k dispozici toaletu, umyvadlo, rádio," prohlásil. Dodal, že Hoffmannovi bylo umožněno, aby ho navštívili příbuzní, i když na to podle vězeňských pravidel zatím nemá nárok.

Podle Hoffmannova obhájce Kolji Kubíčka souvisí páteční rozhodnutí věznice s výročím vpádu vojsk zemí Varšavské smlouvy do Československa v srpnu 1968, které připadá na dnešní noc. "Když se teď bude vzpomínat, může se říct, že máme aspoň jednoho zavřeného za osmašedesátý rok. Je to trapné a nedůstojné," soudí advokát.

Hoffmannův pobyt za mřížemi však může předčasně ukončit prezidentská milost. Prezident Václav Klaus řekl, že o ní uvažuje. Podle pátečního vyjádření jeho mluvčího Petra Hájka se však ještě nerozhodl.

Hoffmann do pankráckého vězení nastoupil 9. srpna, nyní je nejstarším vězněm v České republice. Zároveň je jediným komunistickým politikem odsouzeným v souvislosti se vstupem armád pěti zemí Varšavské smlouvy v srpnu 1968 do Československa.

Vedoucí Úřadu vlády Pavel Přibyl údajně získal bezpečnostní prověrku přes odpor tajných služeb a některých pracovníků Národního bezpečnostního úřadu (NBÚ). Osvědčení, které jeho držiteli umožňuje číst tajné dokumenty, bylo Přibylovi uděleno až v roce 2000 po intervenci tehdejšího šéfa NBÚ Tomáše Kadlece. S odvoláním na několik na sobě nezávislých zdrojů o tom informoval Český rozhlas (ČRo). Kadlec kvůli pracovnímu zaneprázdnění informace rozhlasu nekomentoval. Místopředseda ODS Petr Nečas ČRo řekl, že pokud se toto obvinění prokáže, znamená to, že premiér Stanislav Gross "se svými lidmi ohrožuje bezpečnostní systém České republiky".

Přibyl v lednu 1989 velel policejním jednotkám, které se podílely na rozhánění demonstrantů, což po jeho jeho jmenování do čela Úřadu vlády vyvolalo vlnu odporu. Po kritice ze strany některých známých osobností i politiků přislíbil premiér prošetřit Přibylovu minulost. Při obhajobě Přibylova působení ve funkci šéfa Úřadu vlády Gross použil argument, že Přibyl po roce 1989 prošel prověrkami občanských komisí, které prověřovaly minulost například pracovníků ministerstva vnitra či spravedlnosti.

Gross uvedl, že Přibyla odvolá, pokud se prokáže, že on osobně nebo jeho tehdejší podřízení někoho fyzicky napadli. Dal také pokyn ministrovi vnitra Františku Bublanovi k otevření archivů, které by mohly osvětlit Přibylovo působení u tehdejšího pohotovostního pluku. Přibyl své působení u této jednotky nepopírá. Tvrdí ale, že se ničeho nedopustil.

Podle informací pátečních Lidových novin je však velmi pravděpodobné, že se na ministerstvu vnitra žádné důkazy proti Přibylovi nenajdou. Dokumenty vztahující se k lednu 1989 totiž v archivech vnitra chybějí. "Materiály ve fondu pohotovostního pluku k lednu 1989 nejsou vůbec," řekl listu šéf odboru archivní a spisové služby ministerstva Jan Frolík. Dodal, že některé informace by ale mohly být ve fondech pražské a středočeské správy Veřejné bezpečnosti. Podle něj však nelze zjistit ani to, kde byla Přibylova rota na Václavském náměstí v Praze při demonstracích nasazena. "Dislokace se dá zjistit až od úrovně praporu, níže ne," uvedl. Podobně podle něj nelze dohledat ani seznam příslušníků Přibylovy roty.