Zprávy | Z archivu rubriky

Prezident Václav Klaus je z českých politiků nejpopulárnější, naopak nejméně důvěry si získal předseda KSČM Miroslav Grebeníček. Vyplývá to z průzkumu, jehož výsledky zveřejnil týdeník Nedělní svět. Od 300 respondentů, kteří o oblibě rozhodovali hodnocením jako ve škole, získal Klaus průměrnou známku 2,29, šéf komunistů 3,74. Druhým nejúspěšnějším politikem byl premiér Stanislav Gross, který od respondentů dostal známku 2,72. Podle průzkumu, který pro NS uskutečnila agentura Tambor, se o současné politické dění v republice zajímá velmi podrobně jen 16,7 procenta dotazovaných, nadprůměrně ho sleduje 28 procent.

Vzpomínkový akt na počest tragicky zesnulého kouče Ivana Hlinky bude předcházet úvodnímu přípravnému duelu české reprezentace před Světovým pohárem, v němž se hokejisté v pondělí utkají od 17:00 v pražské Sazka Areně s týmem Finska. Čtyřiapadesátiletý uznávaný hráč a později také trenér podlehl v pondělí 16. srpna v Karlových Varech následkům autonehody. V rámci rozloučení se strůjcem historického triumfu českého hokeje na olympijském turnaji v Naganu, které je na programu zhruba čtvrt hodiny před začátkem utkání, vyjedou na led krasobruslaři. Na obří kostce pak bude promítnut dokument České televize mapující Hlinkovu sportovní kariéru a po úvodním vhazování vzdají všichni přítomní zemřelému trenérovi hold minutou ticha. šichni čeští hokejisté nastoupí s malým zlatým číslem 21 na černém podkladu umístěným nad srdcem. Právě jedenadvacítku nosíval v národním týmu zesnulý trojnásobný světový šampion. Před utkáním Světového poháru s Německem (3. září v Sazka Areně) plánují členové hokejového svazu vyvěsit Hlinkův dres s číslem 21 ke stropu libeňské haly.

Opoziční ODS by měla podle poslance Zdeňka Kořistky (US-DEU) zveřejnit, za kterými vládními poslanci přišla s nabídkou politické budoucnosti. Kořistka, kterému údajný vyslanec ODS nabídl deset milionů korun za nepodpoření vlády, to uvedl v pořadu České televize Otázky Václava Moravce. Zároveň vyzval své kolegy s podobnými zkušenostmi, aby se jimi netajili a vystoupili z anonymity. "Prospělo by to věci," řekl poslanec v telefonickém rozhovoru ČT. Vyjádřil obavu, že jinak může celá kauza vyšumět do ztracena a že "zůstane osamocený s žalobou na krku". ODS na něj totiž chystá trestní oznámení kvůli křivému nařčení či poškození dobrého jména strany. "Mám obavy i další, ale to jsou obavy osobní," uvedl Kořistka a konkrétnější být nechtěl. Poslanec odmítl hypotézu, že s informacemi o schůzce přišel kvůli tomu, aby poškodil ODS, jejímž byl dříve členem. "To je naprosto absurdní," prohlásil. Reagoval tak na vyjádření předsedy poslanců ODS Vlastimila Tlustého, podle něhož Kořistkův postup v celé kauze svědčí o tom, že jde o provokaci, kampaň s cílem poškodit ODS a odvrátit pozornost od schvalování programového prohlášení vlády sněmovnou. Kořistka je podle Tlustého "velmi nenávistný" vůči ODS, kterou opustil počátkem roku 1998. Tlustý proto Kořistkovým tvrzením nevěří.

Domácí pivovary vystavily v prvním pololetí 8,84 milionu hektolitrů piva, což je meziroční pokles zhruba o 1,5 procenta. Na vině je především chladný začátek léta. Teplé počasí posledních týdnů by mělo situaci vylepšit, soudí předseda Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý. Za pět měsíců roku byl ještě výstav o procento nad loňskou úrovní. V samotném květnu ale již meziročně klesl o sedm a v červnu o čtyři procenta, což vedlo k celkovému pololetnímu snížení. Loni, na rozdíl od letošního roku, totiž v těchto měsících již bylo pěkné počasí. V pololetí vypili méně piva hlavně domácí pivaři. Výstav pro domácí trh za šest měsíců klesl téměř o čtyři procenta. Export naproti tomu stoupl o 15,5 procenta na 1,2 milionu hektolitrů. Potvrzuje to například Plzeňský Prazdroj, který v porovnání s pololetím loňského roku zaznamenal mírný pokles prodeje piva v tuzemsku, vyvažovaný ale růstem exportu i licenční výroby.

Nové vládě premiéra Stanislava Grosse důvěřuje jen 42 procent obyvatel České republiky. Lidé tak reagují na programové prohlášení kabinetu, které koaliční strany zveřejnily ve čtvrtek. Uvedl to týdeník Nedělní svět (NS) na základě průzkumu, který pro něj v pátek uskutečnila agentura Tambor. Téměř 36 procent z celkového počtu 300 dotazovaných považuje vládní program za špatný a stejný počet lidí nevěří, že kabinet zvládne udělat potřebné reformy. Necelých 30 procent není spokojeno s personálním obsazením vlády. "Potvrdilo se, že vládní program hodnotí lidé jako špatný, stejně jako obsazení ministerských postů. Navíc se obávají, že nový kabinet nebude schopen provést potřebné reformy," komentoval pro NS výsledky průzkumu analytik společnosti Tambor Jakub Malý. Respondenti, kteří by novou vládu podpořili, by tak podle Malého učinili především kvůli sympatiím vůči Grossovi. Více než 34 procent mu důvěřuje a téměř 30 procent si myslí, že dokáže stabilizovat politickou situaci v zemi. Ze všech dotázaných je necelým 28 procentům Gross sympatický a z nich více než 26 procent považuje za dobrý vládní program. Koaliční strany si podle průzkumu zaslouží pochvalu za zvládnutí vládní krize po pádu Špidlova kabinetu. Více než 52 procent respondentů uvedlo, že se jim to povedlo lépe než opozici. Podle názoru dotázaných vydělali ze tří koaličních stran na vládní krizi nejvíce sociální demokraté. Myslí si to zhruba 56 respondentů. O lidovcích má stejný názor více než 23 procent a o unionistech přes 20 procent lidí. Zástupci koaličních stran si podle týdeníku z výsledků ankety těžkou hlavu nedělají. Předseda lidovců Miroslav Kalousek prohlásil, že vyjádření důvěry či nedůvěry je věcí emocí, na něž mají lidé právo. "Jsem přesvědčen, že převážná většina respondentů programové prohlášení vůbec nečetla a přebírají zkreslené informace z médií," řekl v rozhovoru pro NS.

Zhruba pět stovek Čechů a Slováků se sešlo na česko-slovenské hranici v místě zvaném Peňažná. Neformální setkání, které organizují obce Rokytnice a Horná Súča, se letos konalo již popáté. Setkání každoročně končí až hluboko po půlnoci. Přímo na zalesněném úseku státní hranice čekala na účastníky setkání zábava s dechovou hudbou či soutěže, například v přetahování lanem přes hranici. "Setkání se poprvé konalo v roce 2000. Tehdy přišlo asi jen osmdesát lidí, v dalších letech se ale počet účastníků zvyšoval až na několik stovek," uvedla starostka Rokytnice Jana Juřenčáková. Přestože jsou již oba státy členskými zeměmi EU, letos poprvé se účastníci setkání kromě zábavy zabývali i režimem na společné hranici. "Kolovala tu petice proti připravovaným změnám na česko- slovenské hranici, která vznikla na základě Rokytenské výzvy," uvedla starostka. Pokud by totiž čeští zákonodárci ratifikovali novou smlouvu mezi oběma státy, Češi a Slováci by již nemohli překračovat hranici kdekoliv, ale pouze na přechodech či k tomu určených místech. Starostové pohraničních obcí se obávají, že by to negativně ovlivnilo nejen život místních obyvatel, ale i poškodilo turistický ruch.

Pouhých 20 kilogramů hub se podařilo sesbírat více než čtyřem desítkám soutěžících na čtvrtém ročníku houbařské olympiády ve Chvalkovicích na Náchodsku. "Šlo o nejslabší výsledek v dosavadní historii našich klání. Sucho nám nepřálo a noční déšť to nezachránil," řekl spolupořadatel akce Jaroslav Němec. Vítězi tak stačilo nasbírat pouze 3,4 kilogramu hub. Například při prvním ročníku v roce 2001 bralo první místo 17 kilogramů hub. "Letošní vítěz musel vědět, kam má jít. Kdo šel jen tak na náhodu, byl bez šance," řekl Němec. Houbaři vyrazili do lesů v okolí Chvalkovic s ranním rozbřeskem a s úlovkem se do místní hospody měli vrátit do půl druhé odpoledne. Sbírali hřibovité houby, které si po soutěži odnesli domů. Porota vedle vítěze ocenila i nálezce nejtěžší houby, který našel křemenáče těžkého 0,6 kilogramu. Jako největší rarita byl oceněn obří exemplář choroše šupinatého o váze přes čtyři kilogramy. Chvalkovičtí již nyní uvažují o pátém ročníku olympiády, která je hlavně zábavou a setkáním přátel. "Protože akci musíme vyhlásit měsíc dopředu, je těžké se trefit tak, aby houby rostly. Naše heslo však je 'Není umění najít, když rostou'," uzavřel Němec.

Europoslanec a někdejší ministr zahraničí Josef Zieleniec, který byl spoluzakladatelem ODS, se stal "politickým lídrem" hnutí SNK sdružení nezávislých. Do této funkce ho jmenovala Republiková rada SNK. "Jeho (Zieleniecovým) úkolem bude především využívat politických a mediálních aktivit k maximálnímu zviditelnění stanovisek a postojů SNK. Bude se rovněž aktivně podílet na vytváření programových materiálů SNK a na dlouhodobé politické strategii hnutí," řekl ČTK člen předsednictva SNK Josef Novák. Bývalý senátor Zieleniec kandidoval za SNK a Evropské demokraty do Evropského parlamentu na prvním místě jejich společné kandidátky. Již loni oznámil, že chce v souvislosti s evropskými volbami budovat alternativní nelevicové politické seskupení.

Likvidaci v Krkonoších nepůvodních a agresivních druhů rostlin zahájila v minulých dnech správa Krkonošského národního parku (KRNAP). "V posledních 20. letech tyto druhy silně nastoupily. Kdybychom se nesnažili zamezit jejich šíření postřikem, opanovaly by zakrátko značnou část parku," uvedl pracovník KRNAP Lubomír Jiřiště. Šíření nežádoucích rostlin napomáhají v posledních letech i povodně, kdy velká voda přemístí rostliny nebo jejich části na velkou vzdálenost. Díky vápenci, který se jako nepůvodní materiál dříve používal na cesty, se extrémně rozšiřují i některé původní druhy rostlin, doplnil mluvčí KRNAP Radek Drahný. Mezi nejvíce rozpínavé druhy patří křídlatka japonská, sachalinská a česká, které vytvářejí téměř neprostupnou džungli podél potoků a řek a na různých opuštěných místech. Dalšími jsou šťovík alpský, netýkavka žláznatá. Velmi agresivním druhem je bolševník velkolepý, který dorůstá výšky až čtyři metry a jeho květ může mít i jeden metr v průměru. Díky vápenci se rozpíná starček Fuchsův. Náklady na postřiky letos dosáhnou několika desítek tisíc korun a hradí je stát z programu Péče o krajinu.

Demokracii nelze brát jako samozřejmost a na totalitu komunistického režimu nelze zapomínat. Ve svých projevech to uváděli politici, kteří si spolu s pamětníky přišli k budově Českého rozhlasu v Praze připomenout 36. výročí vpádu vojsk někdejší Varšavské smlouvy do Československa. Pietní akce se zúčastnila také stovka lidí převážně staršího a středního věku i několik mladých aktivistů petiční akce Stop komunismu. Potleskem a souhlasným voláním odměnili výzvu předsedy Poslanecké sněmovny Lubomíra Zaorálka (ČSSD), aby se současní politici poučili z chyb svých předchůdců z konce 60. let. Zaorálek uvedl, že snaha vytvořit svobodnější podobu života v Československu neskončila pod pásy tanků okupačních armád, ale o až o rok později při potlačení demonstrace československými ozbrojenými složkami. Teprve srpen 1969 znamenal podle Zaorálka začátek dvou desetiletí normalizace. "Tehdy to nebyly zahraniční armády, ale selhání politických elit, které se nedokázaly opřít o lid a o důvěru v lid, protože neměly dost sebedůvěry," prohlásil Zaorálek. Za největší závazek vůči obětem boje proti totalitě z let 1968 a 1969 proto považuje "důvěru a odvahu dělat otevřenou politiku". Před zapomínáním na komunistickou totalitu varoval pražský primátor Pavel Bém (ODS). "Každý pátý občan České republiky je připraven ve volbách docela klidně zapomenout, že nějaký totalitní režim vůbec kdy byl, a znovu volí komunistickou stranu," prohlásil. Vyjádřil vděčnost těm, kteří se postavili proti okupačním vojákům, ale i těm, kteří dvě desetiletí přestáli s nezkřivenou páteří". "Děkujeme, že jste nám nedovolili zapomenout, že svoboda existuje a že za ni máme bojovat," dodal. I jeho projev provázely souhlasné výkřiky aktivistů petice Stop komunismu, kteří vynikali mezi ostatními příchozími také díky svým transparentům a odění. Požadovali odstoupení bývalých komunistů ze všech vládních funkcí, potrestání a zákaz komunistické strany. Na sobě měli červená trička s přeškrtnutým komunistickým symbolem - překříženým srpem a kladivem. Aktéři pietního shromáždění z řad prezidentské kanceláře, parlamentu, vlády, ministerstva obrany či hlavního města, uctili památku obětí srpnových dnů také položením věnců pod pamětní desku se jmény 15 lidí, kteří zde zahynuli. U budovy Českého rozhlasu na Vinohradské třídě se v první den intervence odehrávaly nejtvrdší střety mezi okupačními vojáky a obyvateli hlavního města. První týdny zahynulo v důsledku invaze, kterou provedla vojska především z okolním zemí bývalého socialistického tábora, přes 90 lidí a několik set jich bylo zraněno. Mezi oběťmi byly i tři děti ve věku do 15 let, devět mladistvých a 27 lidí mladších 30 let.