Demokracii nelze brát jako samozřejmost a na totalitu komunistického
režimu nelze zapomínat. Ve svých projevech to uváděli politici, kteří si
spolu s pamětníky přišli k budově Českého rozhlasu v Praze připomenout 36.
výročí vpádu vojsk někdejší Varšavské smlouvy do Československa. Pietní
akce se zúčastnila také stovka lidí převážně staršího a středního věku i
několik mladých aktivistů petiční akce Stop komunismu. Potleskem a
souhlasným voláním odměnili výzvu předsedy Poslanecké sněmovny Lubomíra
Zaorálka (ČSSD), aby se současní politici poučili z chyb svých předchůdců
z konce 60. let. Zaorálek uvedl, že snaha vytvořit svobodnější podobu
života v Československu neskončila pod pásy tanků okupačních armád, ale o
až o rok později při potlačení demonstrace československými ozbrojenými
složkami. Teprve srpen 1969 znamenal podle Zaorálka začátek dvou
desetiletí normalizace. "Tehdy to nebyly zahraniční armády, ale
selhání politických elit, které se nedokázaly opřít o lid a o důvěru v
lid, protože neměly dost sebedůvěry," prohlásil Zaorálek. Za největší
závazek vůči obětem boje proti totalitě z let 1968 a 1969 proto považuje
"důvěru a odvahu dělat otevřenou politiku".
Před zapomínáním na komunistickou totalitu varoval pražský primátor Pavel
Bém (ODS). "Každý pátý občan České republiky je připraven ve volbách
docela klidně zapomenout, že nějaký totalitní režim vůbec kdy byl, a znovu
volí komunistickou stranu," prohlásil. Vyjádřil vděčnost těm, kteří
se postavili proti okupačním vojákům, ale i těm, kteří dvě desetiletí
přestáli s nezkřivenou páteří". "Děkujeme, že jste nám
nedovolili zapomenout, že svoboda existuje a že za ni máme bojovat,"
dodal. I jeho projev provázely souhlasné výkřiky aktivistů petice Stop
komunismu, kteří vynikali mezi ostatními příchozími také díky svým
transparentům a odění. Požadovali odstoupení bývalých komunistů ze všech
vládních funkcí, potrestání a zákaz komunistické strany. Na sobě měli
červená trička s přeškrtnutým komunistickým symbolem - překříženým srpem a
kladivem. Aktéři pietního shromáždění z řad prezidentské kanceláře,
parlamentu, vlády, ministerstva obrany či hlavního města, uctili památku
obětí srpnových dnů také položením věnců pod pamětní desku se jmény 15
lidí, kteří zde zahynuli. U budovy Českého rozhlasu na Vinohradské třídě
se v první den intervence odehrávaly nejtvrdší střety mezi okupačními
vojáky a obyvateli hlavního města. První týdny zahynulo v důsledku invaze,
kterou provedla vojska především z okolním zemí bývalého socialistického
tábora, přes 90 lidí a několik set jich bylo zraněno. Mezi oběťmi byly i
tři děti ve věku do 15 let, devět mladistvých a 27 lidí mladších 30 let.