Zprávy | Z archivu rubriky


Nové vládě premiéra Stanislava Grosse důvěřuje jen 42 procent obyvatel České republiky. Lidé tak reagují na programové prohlášení kabinetu, které koaliční strany zveřejnily ve čtvrtek. Uvedl to týdeník Nedělní svět (NS) na základě průzkumu, který pro něj v pátek uskutečnila agentura Tambor. Téměř 36 procent z celkového počtu 300 dotazovaných považuje vládní program za špatný a stejný počet lidí nevěří, že kabinet zvládne udělat potřebné reformy. Necelých 30 procent není spokojeno s personálním obsazením vlády. "Potvrdilo se, že vládní program hodnotí lidé jako špatný, stejně jako obsazení ministerských postů. Navíc se obávají, že nový kabinet nebude schopen provést potřebné reformy," komentoval pro NS výsledky průzkumu analytik společnosti Tambor Jakub Malý. Respondenti, kteří by novou vládu podpořili, by tak podle Malého učinili především kvůli sympatiím vůči Grossovi. Více než 34 procent mu důvěřuje a téměř 30 procent si myslí, že dokáže stabilizovat politickou situaci v zemi. Ze všech dotázaných je necelým 28 procentům Gross sympatický a z nich více než 26 procent považuje za dobrý vládní program. Koaliční strany si podle průzkumu zaslouží pochvalu za zvládnutí vládní krize po pádu Špidlova kabinetu. Více než 52 procent respondentů uvedlo, že se jim to povedlo lépe než opozici. Podle názoru dotázaných vydělali ze tří koaličních stran na vládní krizi nejvíce sociální demokraté. Myslí si to zhruba 56 respondentů. O lidovcích má stejný názor více než 23 procent a o unionistech přes 20 procent lidí. Zástupci koaličních stran si podle týdeníku z výsledků ankety těžkou hlavu nedělají. Předseda lidovců Miroslav Kalousek prohlásil, že vyjádření důvěry či nedůvěry je věcí emocí, na něž mají lidé právo. "Jsem přesvědčen, že převážná většina respondentů programové prohlášení vůbec nečetla a přebírají zkreslené informace z médií," řekl v rozhovoru pro NS.

Demokracii nelze brát jako samozřejmost a na totalitu komunistického režimu nelze zapomínat. Ve svých projevech to uváděli politici, kteří si spolu s pamětníky přišli k budově Českého rozhlasu v Praze připomenout 36. výročí vpádu vojsk někdejší Varšavské smlouvy do Československa. Pietní akce se zúčastnila také stovka lidí převážně staršího a středního věku i několik mladých aktivistů petiční akce Stop komunismu. Potleskem a souhlasným voláním odměnili výzvu předsedy Poslanecké sněmovny Lubomíra Zaorálka (ČSSD), aby se současní politici poučili z chyb svých předchůdců z konce 60. let. Zaorálek uvedl, že snaha vytvořit svobodnější podobu života v Československu neskončila pod pásy tanků okupačních armád, ale o až o rok později při potlačení demonstrace československými ozbrojenými složkami. Teprve srpen 1969 znamenal podle Zaorálka začátek dvou desetiletí normalizace. "Tehdy to nebyly zahraniční armády, ale selhání politických elit, které se nedokázaly opřít o lid a o důvěru v lid, protože neměly dost sebedůvěry," prohlásil Zaorálek. Za největší závazek vůči obětem boje proti totalitě z let 1968 a 1969 proto považuje "důvěru a odvahu dělat otevřenou politiku". Před zapomínáním na komunistickou totalitu varoval pražský primátor Pavel Bém (ODS). "Každý pátý občan České republiky je připraven ve volbách docela klidně zapomenout, že nějaký totalitní režim vůbec kdy byl, a znovu volí komunistickou stranu," prohlásil. Vyjádřil vděčnost těm, kteří se postavili proti okupačním vojákům, ale i těm, kteří dvě desetiletí přestáli s nezkřivenou páteří". "Děkujeme, že jste nám nedovolili zapomenout, že svoboda existuje a že za ni máme bojovat," dodal. I jeho projev provázely souhlasné výkřiky aktivistů petice Stop komunismu, kteří vynikali mezi ostatními příchozími také díky svým transparentům a odění. Požadovali odstoupení bývalých komunistů ze všech vládních funkcí, potrestání a zákaz komunistické strany. Na sobě měli červená trička s přeškrtnutým komunistickým symbolem - překříženým srpem a kladivem. Aktéři pietního shromáždění z řad prezidentské kanceláře, parlamentu, vlády, ministerstva obrany či hlavního města, uctili památku obětí srpnových dnů také položením věnců pod pamětní desku se jmény 15 lidí, kteří zde zahynuli. U budovy Českého rozhlasu na Vinohradské třídě se v první den intervence odehrávaly nejtvrdší střety mezi okupačními vojáky a obyvateli hlavního města. První týdny zahynulo v důsledku invaze, kterou provedla vojska především z okolním zemí bývalého socialistického tábora, přes 90 lidí a několik set jich bylo zraněno. Mezi oběťmi byly i tři děti ve věku do 15 let, devět mladistvých a 27 lidí mladších 30 let.