Zprávy | Z archivu rubriky


Každoroční sraz odsunutých sudetských Němců, 55. Sudetoněmecké dny, začal v sobotu v bavorském Norimberku. I letos při zahájení zaznělo odsouzení takzvaných Benešových dekretů, které Sudetoněmecký landsmanšaft považuje za základ pro odsun, a nové volání po jejich zrušení. Podle odborníků se nicméně letošní sraz odehrává v mírnějším tónu než loňské sudetoněmecké dny. Jedním z českých hostů je mluvčí České biskupské konference Daniel Herman. Podle něj by měli Češi navštěvovat Sudetoněmecké dny častěji, aby získali osobní zkušenost se sudetskými Němci a přestali tíhnout k politizování této problematiky. Tyto tendence se podle něj objevují na obou stranách. "Za ta léta, co se v tom pohybuji, ale myslím, že ta diskuse je méně vyhrocená," řekl v sobotu ČTK Herman, který je také členem koordinační rady Česko-německého diskusního fóra. "Ti lidé nejsou nepřátelé," podotkl s tím, že politizace způsobuje umělé podsouvání některých problémů, a že například otázku vracení sudetoněmeckého majetku podle něj prosazuje jen pár jednotlivců.

Zahájení srazu se nevyhnulo tématu rozšíření Evropské unie. Předseda landsmanšaftu Bernd Posselt rozšíření ocenil, kritizoval ale "rasistické a diskriminační Benešovy dekrety", které "otravují" právní řád rozšířené unie. Nanovo zazněl rovněž apel, aby Praha uznala poválečný odsun jako bezpráví. "Slyšíme, že vyhnání bylo z dnešního pohledu nepřijatelné - jinými slovy, tehdy závadné nebylo," kritizovala bavorská zemská ministryně práce a sociálních věcí Christa Stewensová. Rozšíření EU vidí Stewensová jako šanci ke sblížení evropských zemí. Napadla ale přijetí zákona o zásluhách prezidenta Edvarda Beneše. "To, že pražský parlament ocenil Edvarda Beneše, fakt, že organizátora etnických čistek, které postihly Němce a Maďary, vyznamenal zvláštním zákonem, je útok proti duchu evropského porozumění," řekla.

Petr Bartoň z pražské kanceláře Sudetoněmeckého landsmanšaftu líčil, jak je téma sudetských Němců v Česku živé, a vyprávěl pamětníkům, že někteří čeští politici jsou ochotni mluvit s ním jen potají. "Jsou věci, kterým nerozumíme - odkud pochází ono nadšení pro Edvarda Beneše?" divil se a podtrhl i roli dialogu, k němuž jsou podle něj na české scéně ochotny spíše menší z hlavních politických stran, a to KDU-ČSL nebo US-DEU.

Vůbec poprvé se v pátek sešli členové etického panelu České televize. Pětičlenný poradní orgán generálního ředitele, který je složen z nezávislých odborníků, na svém premiérovém zasedání zatím o žádné konkrétní kauze nejednal - tedy ani o stížnosti pražského primátora Pavla Béma na reportáže ČT o povodních v roce 2002, odvysílané na přelomu loňského a letošního roku. "Členové jednali o formách činnosti, o jednacím řádu panelu," řekl ČTK mluvčí ČT Martin Krafl. Primátorovou stížností se etický panel zabývat bude. Jeho členové v pátek podle Krafla získali veškeré informace k reportážím, na něž si Bém stěžoval. Primátor ve své stížnosti poukázal na faktické nesrovnalosti v reportážích a také zpochybnil autenticitu některých zvukových záznamů, které v reportážích zazněly. Generální ředitel Jiří Janeček možnost falzifikace jednoznačně odmítl, několik nejasností v reportážích však uznal. Členové také v budoucnu zvolí ze svého středu předsedu, který bude vystupovat za panel před veřejností a tlumočit jeho názory. Další zasedání panelu se uskuteční 28. června.

V pětičlenném etickém panelu ČT zasedá profesor Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně a advokát Petr Hajn, předsedkyně Akademie věd Helena Illnerová, předseda nevládní neziskové organizace Sdružení obrany spotřebitelů František Lobovský a dva novináři - Jiří Peňás z časopisu Týden a externí redaktor zpravodajství ČT Zdeněk Velíšek.