Zprávy | Z archivu rubriky


S velkým napětím bude široká i atletická veřejnost sledovat vystoupení českého oštěpaře Jana Železného na Olympijském stadionu. Světový rekordman se může stát nesmrtelným, pokud ze čtvrteční kvalifikace postoupí do sobotního finále a tam vybojuje zlatou medaili. Může napsat velký příběh.

Železný získal tři olympijské tituly za sebou, v Soulu v roce 1988 byl navíc těsně druhý. A čtvrtým triumfem za sebou by se vyrovnal legendárním atletům - dálkaři Carlu Lewisovi a diskaři Alu Oerterovi.

Železný má ale před svou poslední olympiádou drobnou potíž, bolí ho úpon achilovky na levé noze. I proto odjel do Atén o dva dny dříve, než původně zamýšlel, aby se mohl svěřit do rukou známého fyzioterapeuta Pavla Koláře. "Není to sice úplně ideální, ale každým dnem se to lepší," citoval Železného slova manažer Alfons Juck.

Trojnásobný mistr světa naposledy házel na Zlaté tretře a od té doby uplynulo 79 dnů. Podle světových tabulek nepatří mezi favority, figuruje na osmé pozici výkonem 86,12 metru. "To mě neznepokojuje," řekl ještě před odletem sedmatřicetiletý atlet. V Aténách odmítl žádost o rozhovor několika světových médií, nemluvil ani s českými žurnalisty. Soustředí se pouze na výkon.

Až nastoupí do kvalifikace, bude vědět, zda jej sportovci opět zvolili do Komise sportovců MOV, kde byl již před několika lety. Železný tak trochu naznačil, co chce udělat dál se svým životem. Pokud vyhraje v Aténách čtvrté zlato, mohlo by mít jeho slovo ještě větší váhu i na sportovním diplomatickém poli. Ve čtvrtek večer může udělat první dílčí krok.

Rakouský prezident Heinz Fischer, který byl ve středu v Praze na jednodenní pracovní návštěvě, se v otázce takzvaných Benešových dekretů shoduje se svým českým protějškem Václavem Klausem pouze částečně. Oba prezidenti však po jednání na Pražském hradě souhlasili s tím, že minulost nesmí zatížit vztahy Rakouska a Česka. Zdůraznili také, že otázky dekretů a Temelína nebyly hlavním tématem jejich debaty.

"Shodujeme se v tom, že společně odsuzujeme to, co těmto událostem předcházelo, tedy celou epochu hitlerismu a nacismu," řekl Fischer novinářům. Dodal, že v některých věcech týkajících se dekretů se s Klausem neshoduje, konkrétní příklady však neuvedl.

Dotazy, které prezidentům pokládali čeští i rakouští novináři, se nejčastěji týkaly právě témat Benešových dekretů a jaderné elektrárny Temelín. "Domnívám se, že naše pohledy jsou společné i v tom, že zde docházelo k bezpráví a přivítali jsme některé výroky (z české strany), které k tomuto zazněly," uvedl Fischer. Dodal, že na minulost je třeba pohlížet objektivně a čestně. Domnívá se, že "určitá slova nebo gesta by v této oblasti činily své".

Podle Klause nemůže minulost zatěžovat vztahy obou států, které jsou podle obou hlav států velmi dobré. "Tato návštěva by měla vydat jasný signál, že máme, oba prezidenti, maximální zájem na co nejlepších sousedských vztazích," prohlásil Klaus. "Všichni se kriticky díváme na svou minulost, jsme si vědomi toho, co se v ní odehrálo," uvedl. Zatímco minulost nelze změnit, je důležité soustředit se na to, "co udělat s naším dneškem, aby se taková minulost nikdy neopakovala", soudí Klaus.

Lidí, kteří pobírají sociální dávky, po vstupu do EU v Česku významně nepřibylo. Původní obavy z toho, že počet příjemců dávek po rozšíření unie výrazně vzroste, se tak zatím nepotvrdily. ČTK to sdělil vedoucí tiskového oddělení ministerstva práce a sociálních věcí Vladimír Hrubý. Ministerstvo zkoumalo vyplácení dávek ve vztahu k EU v červenci. Na sociální podporu mají po 1. květnu nárok i občané EU, pokud v ČR pracují.

Podle Hrubého je počet dávek, které úředníci přiznali migrujícím pracovníkům, nižší než množství dávek, jejichž vyplácení zastavili. V těchto případech prověřují totiž to, zda příjemcům nadále náleží podpora z českého systému. S ohledem na krátkou dobu a zavedení složité a zcela nové agendy se to však v budoucnu může změnit, uvedl Hrubý.

Mezi dávky sociální podpory patří přídavek na dítě, rodičovský příspěvek, odměna pěstouna, příspěvek na úhradu potřeb dítěte, zaopatřovací příspěvek, pohřebné a příspěvek při péči o blízkou nebo jinou osobu. O peníze může požádat i občan EU, který v ČR pracuje. Jeho rodinní příslušníci však v ČR pobývat nemusejí. Porodné, příspěvek na bydlení, sociální příplatek a dávky sociální péče mohou rovněž získat občané EU, kteří jsou v Česku zaměstnáni. Zasílání těchto podpor do ciziny ale není možné, dodal Hrubý.

Největší riziko zneužívání sociálních dávek hrozí podle něj u lidí ze sousedních států, v nichž je vyšší nezaměstnanost než v Česku. Zástupci českého ministerstva práce již několikrát jednali se svými slovenskými kolegy. Zneužívání sociálních podpor by mohla zabránit například dvoustranná smlouva, dodal Hrubý.

Lobbování mezi zákonodárci by měl upravovat spíše zákon než etický kodex, míní předseda Senátu Petr Pithart. Řekl to ČTK v souvislosti s úterním oznámení předsedy sněmovny Lubomíra Zaorálka, že chce ve spolupráci s Pithartem připravit etický kodex zákonodárce. Tato norma by podle Zaorálka měla mimo jiné stanovit pravidla pro kontakt poslanců a senátorů s podnikatelským prostředím.

Pithart pokládá lobbování za činnost "svrchovaně důležitou a naprosto legitimní", která se ale musí řídit určitými pravidly a být kontrolovatelná. "Bylo by lepší regulovat to zákonem tak, jak je to v některých zemích na západ od nás," uvedl.

Kodex by měl podle Zaorávka také zamezit tomu, aby si strany přetahovaly své zákonodárce. Pithart je k tomu ale trochu skeptický. Poznamenal, že problém přestupování zákonodárců z jedné strany do druhé nebyl uspokojivě vyřešen ani za dvě desetiletí první republiky. "Jsou určité věci, které opravdu záleží na svědomí jednoho každého," uvedl.

Pithart tak připomněl ústavou předepsaný poslanecký a senátorský slib, podle něhož zákonodárci mají svůj mandát od voličů vykonávat v zájmu všeho lidu a podle svého nejlepšího vědomí a svědomí. "Řídí-li se zákonodárce v poslední instanci vlastním svědomím, pak mandát nepatří straně," podotkl Pithart. Ústavním zákonem chce zabránit přestupům mezi frakcemi během volebního období také šéf poslanců ODS Vlastimil Tlustý.

Jeho i Zaorálkova iniciativa souvisely s oznámením poslance US-DEU Zdeňka Kořistky, že mu před třemi týdny muž blízký ODS nabídl deset milionů korun, když nepodpoří novou vládu. Kořistka peníze odmítl. ODS se od nabídky distancovala a Kořistku žaluje.

Vítězstvím v desetiboji na olympiádě v Aténách se Romanu Šebrlemu dostalo nejvyššího možného svěcení: stal se Herkulem v zemi potomků Dia, píše francouzská agentura AFP. Poklonu českému desetibojaři vysekl i olympijský vítěz v desetiboji z Atlanty Dan O'Brien, který aténské atletické soutěže komentuje pro americkou zpravodajskou stanici CNN.

"Šebrle je šampionem zaslouženě. Je pravděpodobně desetibojařem s dlouhodobě nejvyrovnanějšími výkony, zřejmě i všech dob," píše na internetových stránkách CNN bývalý světový rekordman, který dominoval světovému desetiboji hlavně v první polovině 90. let a letos v červenci kvůli zdravotním problémům ukončil kariéru.

"Tak jako Herkules zahnal strach a paniku, aby dokončil svých 12 hrdinských činů, odolal Šebrle náporu Američana Bryana Claye a Kazacha Dmitrije Karpova. A pouhých 12 let poté, co udělal první atletické krůčky, vstoupil do análů olympijských her," píše AFP. Agentura připomíná, jak se Šebrle učil a zlepšoval ve stínu svého krajana Tomáše Dvořáka, trojnásobného mistra světa. "V pravý čas se mu však podařilo z jeho stínu vystoupit a uspět tam, kde jeho mentor selhal" - stal se v květnu 2001 prvním mužem, který překonal hranici 9000 bodů, připomíná AFP. Podle ní se nelze divit tomu, že Šebrle, který tak toužil po olympijském zlatě, nakonec možná zklamal některé fanoušky tím, že neútočil v závěru desetiboje na svůj světový rekord a "spokojil se" s pátým nejlepším výkonem historie. "Hlavní bylo vyhrát. Rekord může ještě vylepšit, třeba hned na dalším mítinku," píše AFP. Podle ní by se tak mohlo stát například na tradičním mítinku ve francouzském Talence, kde se Šebrle znovu setká se svými "následníky trůnu" z Atén - Clayem a Karpovem.