Zprávy | Z archivu rubriky


Lidí, kteří pobírají sociální dávky, po vstupu do EU v Česku významně nepřibylo. Původní obavy z toho, že počet příjemců dávek po rozšíření unie výrazně vzroste, se tak zatím nepotvrdily. ČTK to sdělil vedoucí tiskového oddělení ministerstva práce a sociálních věcí Vladimír Hrubý. Ministerstvo zkoumalo vyplácení dávek ve vztahu k EU v červenci. Na sociální podporu mají po 1. květnu nárok i občané EU, pokud v ČR pracují.

Podle Hrubého je počet dávek, které úředníci přiznali migrujícím pracovníkům, nižší než množství dávek, jejichž vyplácení zastavili. V těchto případech prověřují totiž to, zda příjemcům nadále náleží podpora z českého systému. S ohledem na krátkou dobu a zavedení složité a zcela nové agendy se to však v budoucnu může změnit, uvedl Hrubý.

Mezi dávky sociální podpory patří přídavek na dítě, rodičovský příspěvek, odměna pěstouna, příspěvek na úhradu potřeb dítěte, zaopatřovací příspěvek, pohřebné a příspěvek při péči o blízkou nebo jinou osobu. O peníze může požádat i občan EU, který v ČR pracuje. Jeho rodinní příslušníci však v ČR pobývat nemusejí. Porodné, příspěvek na bydlení, sociální příplatek a dávky sociální péče mohou rovněž získat občané EU, kteří jsou v Česku zaměstnáni. Zasílání těchto podpor do ciziny ale není možné, dodal Hrubý.

Největší riziko zneužívání sociálních dávek hrozí podle něj u lidí ze sousedních států, v nichž je vyšší nezaměstnanost než v Česku. Zástupci českého ministerstva práce již několikrát jednali se svými slovenskými kolegy. Zneužívání sociálních podpor by mohla zabránit například dvoustranná smlouva, dodal Hrubý.

Lobbování mezi zákonodárci by měl upravovat spíše zákon než etický kodex, míní předseda Senátu Petr Pithart. Řekl to ČTK v souvislosti s úterním oznámení předsedy sněmovny Lubomíra Zaorálka, že chce ve spolupráci s Pithartem připravit etický kodex zákonodárce. Tato norma by podle Zaorálka měla mimo jiné stanovit pravidla pro kontakt poslanců a senátorů s podnikatelským prostředím.

Pithart pokládá lobbování za činnost "svrchovaně důležitou a naprosto legitimní", která se ale musí řídit určitými pravidly a být kontrolovatelná. "Bylo by lepší regulovat to zákonem tak, jak je to v některých zemích na západ od nás," uvedl.

Kodex by měl podle Zaorávka také zamezit tomu, aby si strany přetahovaly své zákonodárce. Pithart je k tomu ale trochu skeptický. Poznamenal, že problém přestupování zákonodárců z jedné strany do druhé nebyl uspokojivě vyřešen ani za dvě desetiletí první republiky. "Jsou určité věci, které opravdu záleží na svědomí jednoho každého," uvedl.

Pithart tak připomněl ústavou předepsaný poslanecký a senátorský slib, podle něhož zákonodárci mají svůj mandát od voličů vykonávat v zájmu všeho lidu a podle svého nejlepšího vědomí a svědomí. "Řídí-li se zákonodárce v poslední instanci vlastním svědomím, pak mandát nepatří straně," podotkl Pithart. Ústavním zákonem chce zabránit přestupům mezi frakcemi během volebního období také šéf poslanců ODS Vlastimil Tlustý.

Jeho i Zaorálkova iniciativa souvisely s oznámením poslance US-DEU Zdeňka Kořistky, že mu před třemi týdny muž blízký ODS nabídl deset milionů korun, když nepodpoří novou vládu. Kořistka peníze odmítl. ODS se od nabídky distancovala a Kořistku žaluje.