Zprávy | Z archivu rubriky


Na deseti pracovištích mohli lidé v sobotu na hradě Helfštýn na Přerovsku sledovat práci kovářských mistrů. Na 23. ročník mezinárodního setkání uměleckých kovářů Hefaiston 2004 se jich letos sjelo z 20 zemí světa téměř 600. Návštěvníci si mohou do neděle prohlédnout nejen práce, které vznikají před jejich zraky, ale i více než 300 přivezených exponátů. "Kovářů přijelo více než vloni, proto jsme museli připravit ještě jedno pracoviště navíc. Střídají se po dvou hodinách práce. Lidé mohou vidět kovářské výrobky od drobných šperků, přes meče a nože až po klasickou kovářskou práci," řekla ČTK Marcela Kleckerová ze správy hradu. Kováři přijeli nejen z různých evropských zemí, ale i Japonska, USA, Izraele či Austrálie.

Novinkou letošního Hefaistonu je výstava kreseb a studií kovářů. "Málokdo ví, že kovářské práci předchází kreslířská průprava. V této oblasti jsou čeští a slovenští kováři velmi dobří," doplnila Kleckerová. Hefaiston navazuje na týdenní Kovářské fórum. Během něj německý kovář Michael Ernst se svým lucemburským kolegou Romainem Schleichem vytvořili v hradní kovárně zvonící kinetickou skulpturu. Třímetrové dílo zůstane na hradě nastálo a již nyní zdobí jednu z bašt na druhém nádvoří.

Umělečtí kováři se na hradě setkávají již od roku 1981. Z původní myšlenky představit lidem zapomenuté černé řemeslo se Hefaiston postupně stal světově uznávanou akcí kovářů. Letošní Hefaiston skončí v neděli hodinu po poledni.

Ve městě Yorkville v americkém státě Illinois začíná v sobotu pátý ročník česko-slovenského rockového festivalu CS Rockfest USA. Vystoupí na něm zpěvák Richard Müller, skupiny Pražský výběr s Michaelem Kocábem, Tři sestry, Queenmania, Harlej, Doctor P.P., HC3, Vega a tři domácí formace Randal, Doggybag a Tampon. Přehlídku bude uvádět populární imitátor Zdeněk Izer. Sobotní a nedělní program vždy zahájí Daniel Hůlka zpěvem české a slovenské hymny. Na hudební víkend pod širým nebem přijede na 3500 Čechů a Slováků žijících v různých státech USA, řekl ČTK jeden z pořadatelů přehlídky Jerry Beran. "Čekáme i diváky z Kalifornie a z Floridy, možná i pár Poláků a Američanů, ale snažíme se udržet hlavně česko-slovenský rozměr celého festivalu," dodal.

Rockfest se tradičně koná v rozsáhlém rekreačním areálu asi sto kilometrů od Chicaga. Pronajatý kempinkový park umožňuje pořádat i fotbalový turnaj a noční diskotéku. Letošní novinkou je amatérská pěvecká soutěž, jejíž vítěz bude mít možnost vystoupit živě na jevišti se skupinou podle svého výběru. Neoficiálně začal Rockfest už ve středu večer autogramiádou v české restauraci Klas na předměstí Chicaga v ulici pojmenované po rodákovi z Kladna, někdejším starostovi Chicaga Antonu Cermakovi. Večerní posezení u piva je už nedílnou součástí předrockfestovské horečky. Možnosti popovídat si s muzikanty a nechat se s nimi vyfotografovat využilo letos na 400 fanoušků českých a slovenských rockových hvězd. "Byli tam všichni, chyběl jen Müller, který se na cestě z koncertu v Kalifornii zpozdil kvůli počasí. Večírek končil v pět ráno," řekl Beran.

Vstupenky na Rockfest prodávaly od jara různé české a slovenské organizace v USA a Kanadě. Kdo nezaváhal a objednal si je v květnu, zaplatil 70 amerických dolarů (asi 1800 českých korun), na místě teď stojí o 30 dolarů více. Vstupné zahrnuje veškerou zábavu, parkování a stanování. Zájem o festival rok od roku roste. Zatímco první ročník navštívilo asi 1200 lidí, loni už to bylo na 2800. Přehlídka v Yorkville je tak zřejmě jednou z nejmasovějších událostí zaměřených na českou a slovenskou rockovou hudbu v zahraničí.

Ekonomické a další reformy slovenské vlády spíše inspirují, ale některé z nich určitě současný český kabinet přejímat nebude. Český premiér Stanislav Gross to uvedl v rozhovoru pro sovotní vydání slovenského deníku Pravda. Premiér připustil, že některé ze slovenských reforem by Česko mohlo použít, jednoznačně se ale postavil proti zavedení rovné daně z příjmu, která na Slovensku platí od začátku letošního roku. Velkou pozornost chce naopak česká vláda podle Grosse věnovat reformě důchodového systému, která se na Slovensku naplno rozběhne od příštího roku.

Gross v deníku obhajoval dosud neratifikovanou smlouvu mezi oběma zeměmi o pohybu na společné hranici, která uvízla v českém parlamentu. Mnoho lidí hlavně z pohraničí se v souvislosti se smlouvou obává zpřísnění hraničního režimu, podle Grosse by ale pro občany na obou stranách "neznamenala nějakou dramatickou změnu oproti současnému stavu". Za současného režimu ČR a Slovensko vlastně nedodržují závazky k Evropské unii, argumentoval český premiér. "Pokud se nám podaří přesvědčit 23 států unie, že to může zůstat jako dnes, budu nanejvýš spokojený. Jde mi o to, abychom si nepřijetím nové smlouvy neudělali do budoucna velký problém," uvedl.

Gross, který v neděli přijede do Banské Bystrice na oslavy 60. výročí zahájení Slovenského národního povstání, se chce na Slovensku přimluvit i za energetickou společnost ČEZ v soutěži o slovenského výrobce elektřiny Slovenské elektrárne (SE). "Pokud se v energetice dokážeme dohodnout, bude naše síla v této oblasti v Evropě nepřehlédnutelná," konstatoval. ČEZ postoupily do finále tendru o SE společně s italskou společností Enel a ruským RAO UES International. Předběžné rozhodnutí výběrové komise o vítězi by mělo padnout 10. září.

Výjimečným dnem byla sobota pro obec Budislav na Svitavsku. Vesnička se zhruba šestisetletou historií, která má kolem 400 obyvatel, vysvětila svůj úplně první kostel. Jeho stavba, kterou významně sponzoroval podnikatel z Prahy, trvala deset let. Kostel Boží lásky je majetkem obce a bude sloužit nejen různým církvím, ale i nevěřícím. "Spadl mi ohromný kámen ze srdce. Dokončit takovou stavbu byla ohromná starost," řekl ČTK starosta Budislavi František Opetal.

Na svěcení kostela, které je historickým mezníkem v životě obce, přijely do Budislavi stovky lidí. Vesnice totiž této události využila i k setkání se svými rodáky a také představiteli spřátelené stejnojmenné jihočeské obce. "Naše přátelství začalo před dvěma lety, kdy jižní Čechy postihly povodně. Tehdy jsme tu pro Budislav uspořádali sbírku a od té doby se navštěvujeme při různých příležitostech. Tak tu nemohou chybět," řekl starosta.

Stavba navržená Janou Vohralíkovou má půdorys ve tvaru srdce a je pro ni typický průhled na těsně s ním sousedící skálu a okolní přírodu. Interiér zdobí křížová cesta, kterou pro kostelík vytvořil litomyšlský výtvarník Jiří Dudycha. Ukřižování Krista, příběh starý 2000 let, tvoří 14 gotických oken. V každém žije vlastní příběh, tvořený pouze dvěma prvky: křížem a lidskýma rukama. "Horní část oken je dobro, dolní zlo. Kříž v nich opisuje určitou křivku, tak jak se příběh vyvíjí," přiblížil keramik své dílo. Ruce na plastice symbolizují dav, provázející Krista při jeho popravě. Jak příběh graduje ke svému konci, mění se "tvář" zástupu. S přibývající hysterií přibývají na rukou jizvy a deformace. "Je to krása, děkujeme," to byla věta, která nejčastěji zněla v okolí kostelíka. Obec počítá s tím, že kostelík využije k nejrůznějším slavnostním příležitostem. Křestem pro ni byl například krátce po kolaudaci, předvánoční koncert.

Do Plzně se sjela více než stovka legendárních britských automobilů Mini a Mini Cooper, které ve svých groteskách o panu Beanovi proslavil britský komik Rowan Atkinson. Na 22. ročník mezinárodního víkendového srazu příznivců a milovníků této značky přijeli majitelé Mini z Čech, Slovenska, Německa, Maďarska, Polska, Francie a Rakouska, řekl ČTK jeden z organizátorů Vladimír Hubáček. "Pro mě Mini znamená speciální životní styl a já mu zůstávám věrná už přes 20 let," říká nadšená příznivkyně značky, jedna z nestorek srazů, osmasedmdesátiletá Anastázie Rakouská z Prahy. "Toto autíčko dlouhá léta, od roku 1959, bylo nenapodobitelné a neopakovatelné, stará dobrá Anglie na mě udělala dojem a zůstanu tomu věrná po zbytek života," říká žena, která ve svém druhém Mini Mayfair jezdí přes 15 let.

První sraz milovníků malého autíčka se konal v roce 1982 u mlýna na Tachovsku a přijelo tam sedm aut, na druhý ročník už dvě desítky a v posledních letech se schází kolem stovky vozidel. Přestože na nynějším srazu se objevila vozítka v různých úpravách, většina příznivců zůstává věrná klasice. Mini se ale nevyráběly jen jako osobní automobily, dělaly se i ve verzi kombi s dvoukřídlými zadními dveřmi, jako dodávky i jako pick-up, byly i kabriolety nebo terénní verze. Letos poprvé si příznivci Mini na svůj sraz pozvali i další majitele starých britských aut, takže bylo možné vidět i ladné křivky několika jaguárů nebo vozů MG.

Legenda Mini se zrodila na konci 50. let 20. století. Původem řecký inženýr Alex Issigonis posadil ve dvojicích čtyři statné muže na židle a obkreslil jejich obrys křídou. Asi za šest měsíců vyjel v roce 1959 do světa první vůz odpovídajících rozměrů. O dva roky později se objevily vozy se sportovní úpravou - Coopery.

České vojáky, policisty či příslušníky dalších speciálních jednotek možná čeká nová irácká mise. Organizace spojených národů totiž požádala Česko a některé další země o pomoc při ochraně svých pracovníků v Iráku, kteří budou připravovat svobodné volby na začátku příštího roku. Píše to sobotní Mladá fronta Dnes. O žádosti OSN jednali ve čtvrtek večer ministři zahraničí a obrany a hodlají ji předat k posouzení poslancům zahraničního výboru. "Byli jsme OSN osloveni, zda bychom nemohli pomoci s ochranou zástupců OSN finančně i jako součást kontingentu," řekl listu náměstek ministra zahraničí Jan Winkler. Pokud by politici vyšli OSN vstříc, znamenalo by to, že se české ozbrojené síly z Iráku nestáhnou, píše list. Posledních 90 vojenských policistů se má podle dosavadních plánů z Iráku vrátit koncem roku.

"Nemůžeme být černými pasažéry ve světě, takže naše účast na operacích posvěcených OSN jsou hodné podpory," uvedl předseda zahraničního výboru sněmovny Lubomír Laštůvka, který jinak spojenecké akce v Iráku kritizuje. Opoziční ODS však pochybuje, že česká armáda má na novou misi kapacitu. "Vláda by měla předložit plán, kde všude chceme mít své vojáky, a neposílat padesátku hned tam a jinou zase jinam," řekl deníku místopředseda ODS Petr Nečas.

Vojáci jsou podle deníku odhodláni v Iráku pomoci, ale potřebují znát přesný úkol a také to, kdo novou misi zaplatí. "Pokud politici usoudí, že máme na ochranu lidí z OSN vyslat do Iráku vojáky, tak jsme připraveni. Za jistých okolností to mohou být i naši výsadkáři, záleží jen na tom, co by měli v Iráku dělat," uvedl náčelník generálního štábu Pavel Štefka.

OSN stáhla své lidi z Iráku loni v srpnu, kdy při atentátu na její sídlo zemřelo 220 lidí včetně hlavního představitele Sergia Vieiry de Mello. V dohledné budoucnosti zůstane OSN v Iráku vyhledávaným cílem pro útoky, obává se generální tajemník OSN Kofi Annan. Stejné nebezpečí se bude týkat i jejich ochranných jednotek. V Iráku je nyní zhruba 30 diplomatů OSN, zanedlouho by jich mělo být až 300. O to složitější a nákladnější bude jejich ochrana před teroristickými útoky či únosy. OSN potřebuje podle diplomatů pomoc především od zemí, které se neúčastnily útoku na Irák. Mezi oslovenými jsou státy Evropské unie a také země Ligy arabských zemí, píše Mladá fronta Dnes.