Zprávy | Z archivu rubriky


Irská opozice zesiluje tlak na to, aby bylo odebráno irské občanství bývalému šéfovi Harvardských fondů Viktoru Koženému, který je v České republice stíhán pro rozsáhlé podvody. Důvodem je fakt, že Česko se chystá požádat o jeho vydání Bahamské ostrovy, kde Kožený žije. Česká policie jej stíhá jako uprchlého a soud na něj vydal mezinárodní zatykač. Opoziční Labouristická strana tvrdí, že držení irského pasu podezřelými osobami jako je Kožený může poškodit pověst země. "Může to vyvolat dojem, že Irsko je pro mezinárodní darebáky jakési bezpečné útočiště," řekl labourista Joe Costello. Poté, co se objevily informace o žádosti o vydání Koženého z Baham, je podle něj "naléhavě nutné" přehodnotit jeho irské občanství.

Kožený je jedním ze světových boháčů, kteří získali irské občanství v rámci programu "pas na prodej", který byl nedávno zrušen. Program umožňoval bohatým lidem koupit si irské občanství za závazek, že budou v Irsku podnikat. Kožený je stíhán spolu s bývalým šéfem představenstva Harvardského průmyslového holdingu Borisem Vostrým, který žije ve středoamerickém Belize. Oba podle policie v letech 1995 až 1997 převáděli majetek v hodnotě 11,5 miliardy z Harvardských investičních fondů a Sklo Unionu Teplice. Poškodili tím údajně holding, který pak skončil v likvidaci. Kožený je stíhán také v USA kvůli zpronevěře 182 milionů dolarů (asi pět miliard korun).

Z policejních protokolů neunikly informace o případu pokusu uplatit poslance US-DEU Zdeňka Kořistku. Ministr vnitra František Bublan nechal zpracovat analýzy tisku a výpovědí Kořistky na policii, z nich vyplývá, že policie nepochybila. Bublan to řekl v nedělním pořadu České televize Otázky Václava Moravce. Kořistka před týdnem naznačil, že policie poskytla některé informace o jeho případu novinářům. V případě, že by se to potvrdilo, chtěl Kořistka žádat od Bublana vysvětlení. Takovéto úniky informací jsou podle něj "signálem pro všechny občany o neprofesionální práci policie". "Analýza je uzavřená a únik informací nebyl potvrzen. Navíc jsem přikázal vyšetřovatelům, aby přísně vedli evidenci těch, kteří se s protokolem budou seznamovat. Je to velice omezený okruh lidí a snažíme se už dopředu zamezit nějakému úniku informací," uvedl Bublan s tím, že počet vyšetřovatelů případu "se dá spočítat na prstech jedné ruky". "Je to dobrá zpráva a policie koná profesionálně," řekl Kořistka k Bublanovým slovům ČTK.

Bublan také uvedl, že policie má v případu údajného úplatku ve výši 10 milionů korun ještě v rukávu řadu vyšetřovacích metod. Připustil, že jako nepřímý důkaz by mohl být použit také detektor lži. Na něj by podle ministra vnitra měli usednout všichni tři aktéři schůzky, na které lobbista Jan Večerek a tajemník předsedy ODS Mirka Topolánka Marek Dalík měli Kořistkovi úplatek nabídnout. Topolánek by procedurou projít podle Bublana neměl, protože se schůzky osobně neúčastnil. "V tomto případě by to bylo nadbytečné, protože se jedná o ten okamžik, kdy údajně došlo k nabídce, nebo nedošlo," konstatoval ministr. Kořistka už o možnosti použít detektor lži mluvil v úterý s vyšetřovatelem. "Souhlasím, ale s podmínkou, že detektorem projdou i další dva účastníci schůzky. A nebojím se," řekl ČTK.

Ministr vnitra nemá informace o tom, že o aféře věděl předem expremiér a bývalý předseda ČSSD Vladimír Špidla. O tom, že Špidla v létě varoval šéfa občanských demokratů Mirka Topolánka před možnou diskreditační kampaní, řekl Mladé frontě Dnes Dalík. Expremiér to však popírá a jednoznačně to nepotvrdil ani Topolánek. "Pochybuji o tom, že Špidla věděl o této události," uvedl ministr.

Topolánek kategoricky odmítá, že by ODS nabídla poslanci úplatek výměnou za to, že zákonodárce nezvedne ruku při hlasování o důvěře nové vládě. Připustil, že za Kořistkou poslal jejich společného přítele, který měl zjistit, za jakých podmínek by byl poslanec ochoten nepodpořit vládu. Tento vyjednavač prý Kořistkovi žádné peníze nenabídl.

Více než 5000 lidí z tuzemska i zahraničí navštívilo letošní jubilejní 45. ročník mezinárodního Chopinova festivalu. Po týdnu festival v Mariánských Lázních skončil závěrečným koncertem Západočeského symfonického orchestru a sólistky, špičkové izraelské klavíristky Diny Yofeové. "Můžeme říci, že kromě počasí se nám letos podařilo snad vše, z 12 koncertů nebyly úplně vyprodány snad jen dva," řekl ČTK předseda pořádající Společnosti Fryderyka Chopina a prezident festivalu Ivan Klánský. Akce patří k největším Chopinovským festivalům na světě. Na přehlídce vystoupili světoví umělci zvučných jmen, program ale nabídl i další akce, například golfový turnaj, výtvarné výstavy nebo páteční nokturno na zámku Kynžvart, kde vystoupila skupina Spirituál Kvintet. "Byla to taková vzpomínka na tragicky zesnulého Karla Zicha, který byl členem přípravného výboru Chopinovy společnosti a který nám s pořádáním festivalu vždy velmi pomáhal," řekl Klánský.

Z letošních koncertů vyzdvihl Klánský, sám klavírní virtuóz, zejména pondělní vystoupení britského klavíristy Iana Fountaina, koncert současné české mladé hvězdy Martina Kasíka a vystoupení amerického pianisty Adama Wodnického.

V rámci festivalu se konalo také zasedání Mezinárodní federace Chopinových společností, kterých je na celém světě od Argentiny, přes Evropu až po Thajsko celkem 46, uvedl Klánský. Sám je místopředsedou mezinárodní federace. Na celém světě se podle něj koná asi jen devět Chopinových festivalů podobných tomu mariánskolázeňskému.

Festival se koná každoročně od roku 1959 a je největší akcí Chopinovy společnosti, která sídlí právě v Mariánských Lázních. Skladatel zde pobýval před více než 160 lety v domě U bílé labutě. Festival se nekonal pouze jedinkrát - v roce 1968. Letošního zahájení se zúčastnila manželka prezidenta Livia Klausová. Prezident Václav Klaus a jeho polský kolega Aleksandr Kwasnievski letos poprvé převzali nad festivalem záštitu.

Policie v dohledné době zřejmě identifikuje a dopadne muže, který první srpnový víkend granátem v centru Prahy před kasinem Na Příkopě zaútočil na Assafa Abutbula. "Podle posledních zpráv možná až na 90 procent tohoto pachatele umíme identifikovat a bude dopaden," řekl v diskusním pořadu České televize ministr vnitra František Bublan. Podle něj je možné, že muž už je za hranicemi země. "To ale neznamená, že ho nedopadneme," konstatoval s odkazem na mezinárodní kontakty.

Po incidentu, při kterém bylo zraněno 18 lidí, policie nevyloučila, že pachatel atentátu nebyl sám. Zveřejnila také pravděpodobný portrét muže, který vhodil granát na auto Assafa Abutbula, a požádala veřejnost o pomoc při pátrání. Dosud neznámý mladý muž snědší pleti zaútočil první srpnovou neděli po poledni ručním granátem na vůz Abutbulův Jeep Grand Cherokee. Z posádky vozu nebyl nikdo zraněn, lehká zranění ale utrpělo 18 lidí, většinou zahraničních turistů sedících na zahrádce před kasinem. Podle policie šlo na turisticky frekventovaném místě o vyřizování účtů mezi dvěma znepřátelenými izraelskými rodinami, které soupeří o moc v podsvětí.

Podle tisku, který se odkazuje na policejní zdroje, Assaf Abutbul ukončil v Česku veškeré aktivity a zmizel v zahraničí. V půli srpna firma Royal Praha uzavřela všechna tři kasina, která v České republice provozuje. Jedním z nich je kasino v Praze Na Příkopě, před kterým se incident stal.

Na 2000 hostů si v neděli na shromáždění u Památníku Slovenského národního povstání (SNP) v Banské Bystrici připomnělo 60. výročí jeho zahájení. Shromážděním vyvrcholily třídenní oslavy výročí SNP. Jediným zahraničním hostem, který vystoupil s projevem, byl český premiér Stanislav Gross. Podle něj Slováci povstali přesto, že měli zajisté obavy, zda bude povstání úspěšné. "Zcela jistě zde byly obavy, bude-li povstání úspěšné, dokáže-li odolat náporu silnějšího, dobře vyzbrojeného a takticky vyzrálého nepřítele," uvedl se Gross. "Tyto obavy byly ale překonávány euforií ze svobodného nadechnutí po dlouhých čtyřech letech nesvobody a tušením přicházejícího konce války," řekl Gross na shromáždění, kterého se zúčastnilo i 56 přímých účastníků povstání.

Oslavy, na nichž pronesli proslov také slovenský prezident, předseda parlamentu a premiér, vyvrcholily odevzdáním poselství mladé generaci prostřednictvím inscenovaného příběhu Malého prince Antoina Saint-Exupéryho. Oslavy výročí SNP se konaly v někdejším centru povstání od pátku. Na náměstí a přilehlých parcích se promítaly filmy z války, koncertovaly jazzové a rockové kapely, konaly se divadelní představení, i za účasti českých souborů a jednotlivců.

Slovenské národní povstání, které odstartovala výzva velitelů povstalecké armády 29. srpna 1944, bylo jedním z největších protihitlerovských vystoupení v týlu německé armády. Slovensko tehdy přestalo být chápáno jako země kolaborantů. Po potlačení SNP koncem října 1944 nastalo v zemi období teroru, při kterém přišlo o život přibližně 20.000 lidí. Až do osvobození v roce 1945 byla všechna moc v zemi soustředěna v rukou německé okupační armády.

Senátoři opět navrhli možnost dalšího obnovování českého občanství pro krajany, kteří o něj přišli kvůli emigraci před komunistickým režimem. Členy senátní komise pro krajany od předložení novely neodradil fakt, že sněmovna i vláda Vladimíra Špidly jejich obdobnou iniciativu na jaře odmítly. Důvodem byla především možnost řešit problematiku příští rok komplexnější vládní novelou zákona o státním občanství. Nynějšímu premiérovi Stanislavu Grossovi totiž Špidlova vláda loni uložila jako tehdejšímu ministru vnitra, aby v roce 2005 předložil komplexní právní analýzu problematiky dvojího státního občanství a případně i návrh nové legislativy.

V souvislosti se změnou vlády se senátoři v čele s Jaroslavem Šulou rozhodli neponechat nic náhodě a znovu předložili návrh určený hlavně těm, kteří odešli z někdejšího Československa v posledních letech totalitního režimu a podmínky současného zákona nemohli splnit v pětileté lhůtě pro podání žádosti pro obnovení občanství. Novela má proto tuto lhůtu, která vyprší 2. září, zrušit. "Není důvod možnost znovunabytí českého státního občanství časově omezovat," uvádějí předkladatelé novely. Připomínají, že informace o možnosti požádat o české občanství se ke krajanům vzhledem k rozlehlosti území, na které žijí, dostávala postupně.

Platný zákon z roku 1999 umožňoval požádat o obnovení občanství jen těm emigrantům, kteří o české občanství přišli od 25. února 1948 do 28. března 1990, a to "propuštěním ze státního svazku" nebo v souvislosti s nabytím občanství země, s níž Česko mělo uzavřenu úmluvu o zamezení vzniku dvojího občanství. Senátorská úprava tak vychází vstříc hlavně krajanům, kteří o české občanství nemohli požádat kvůli československo-americké úmluvě o naturalizaci. Úmluva, která právě znemožňovala vznik dvojího občanství, přestala platit až v srpnu 1997.

Na maximálně 50.000 lidí s rozhodovacími pravomocemi, včetně jejich rodinných příslušníků, by se mohla vztahovat majetková přiznání, na jejichž zavedení se v rámci boje proti korupci dohodla vládní koalice. Ministr vnitra František Bublan v nědělním diskusním pořadu České televize uvedl, že věcný záměr zákona, který by měla projednat vláda už v září, ještě bude konzultovat s předsedou Unie svobody- DEU a ministrem spravedlnosti Pavlem Němcem.

Unionisté měli k záměru koaličních socialistů dlouhodobě výhrady, zavedení přiznání se nakonec stalo součástí nové koaliční smlouvy ČSSD, US-DEU a KDU-ČSL. Bublan uvedl, že neví, jaké výhrady k záměru Němec má, současně připustil, že se návrh může ještě změnit. Podle odhadu autorů zákona by se povinnost skládat majetková přiznání týkala zhruba 15.000 státních zaměstnanců a 20.000 policistů. "Jsou to ti, kteří mají skutečně rozhodovací pravomoc. Zcela určitě bychom se vešli do 50.000 lidí," uvedl Bublan. Účty by skládali také politici a soudci. "Není to policejní nástroj, pouze protikorupční opatření, daň za to, že ten člověk pracuje ve státní správě," bránil Bublan záměr proti kritice, podle které tím chce stát pouze zvětšovat své pravomoci. Přiznání budou státní zaměstnanci podávat svým nadřízeným, u kterých budou i archivována. "Na finanční úřad by to šlo pouze v případě, že tam budou nějaké nejasnosti," popsal Bublan mechanismus kontroly.

Bublan by chtěl zavést také registr bankovních účtů, a to jako nástroj policie a zpravodajských služeb v boji proti terorismu. Zatím podle něj nejsou Češi schopni vyhovět mezinárodním úmluvám o terorismu, které požadují možnost kontrol bankovních kont rizikových organizací. "Museli bychom obcházet třicet, čtyřicet velkých bankovních institucí a hledat, jestli náhodou tato organizace tam nemá účet," uvedl. Pokud by registr bankovních účtů vznikl, vedla by jej Česká národní banka a policie by do něj mohla nahlížet jen na základě soudního příkazu. "Bylo by to evidováno a pod kontrolou," uvedl ministr s tím, že návrh půjde do vlády a Poslanecké sněmovny v balíku zákonů o boji proti terorismu. Kdy se tak stane, neuvedl.