Zprávy | Z archivu rubriky


Česká republika jako jediná z členských zemí Evropské unie dosud neratifikovala zakládající smlouvy Mezinárodního trestního soudu (ICC), pověřeného stíhat zločiny proti lidskosti. Tato situace vedla i ke dvoudenní návštěvě dvou desítek českých poslanců a senátorů u mezinárodních soudů v Haagu, kam přijeli na pozvání nizozemského parlamentu.

"Jsme skutečně ve zvláštní situaci a není příjemné to vysvětlovat," řekl ČTK předseda Senátu Petr Pithart na závěr návštěvy převážně opozičních parlamentářů. Doufá, že debaty této "studijní skupiny" s představiteli ICC a Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii (ICTY) by mohly přispět k novému pokusu o to, aby se ČR připojila k 94 zemím světa, které takzvaný římský statut ICC již ratifikovaly.

Jádro problému podle Pithartova názoru netkví v ústavních otázkách okolo ratifikace, ale v postojích ODS a KSČM, odvolávajících se hlavně na to, že statut ICC dosud neratifikovaly ani Rusko, Čína a především Spojené státy. USA se snaží o to, aby jejich občané, zejména vojáci na zahraničních misích, nepodléhali jurisdikci ICC. Například podle ODS by ochrana občanů ČR neměla být menší než občanů USA.

Česká parlamentní opozice tvořená ODS a KSČM je dlouhodobě velmi zdrženlivá k možnosti, že by občané Česka měli být na základě různých dohod vydáváni k soudnímu stíhání do zahraničí. Opozice v takové možnosti spatřuje oslabování právních jistot, jež občanům Česka zaručuje ústava. Ze stejného důvodu patří právě ODS a KSČM i k největším odpůrcům toho, aby v Česku platil evropský zatykač.

Jídlo je název retrospektivní výstavy Evy a Jana Švankmajerových, která bude od pátku přístupna veřejnosti v Jízdárně Pražského hradu. I když tam návštěvníci guláš či svíčkovou s knedlíkem nenaleznou, přesto pro ně oba surrealističtí výtvarníci přichystali pestrou všehochuť své tvorby od konce 50. let, slibující opulentní umělecký zážitek.

"Expozici jsme koncipovali jako manýristickou kunstkameru. Obrazy, objekty, kresby, sny, koláže keramiku, loutky, lásky, básně, fotografie, fetiše, grafiku, rébusy či dokumenty představujeme v deseti prostorech. Nejsou uspořádány chronologicky, ale tematicky se prolínají," řekl Švankmajer, když před vernisáží obsáhlé expozice provázel novináře. Návštěvníci tam spatří i společné práce obou bytostně propojených výtvarníků, podepsaných proto šifrou "Evašvankmajerjan". Součástí expozice je i pokus o jakousi morfologickou dokumentaci jejich životů - od dětství přes určující setkání, rodinu, film, surrealistickou skupinu až k šumavskému Hornímu Staňkovu.

"Název Jídlo jsme výstavě dali proto, abychom se odlišili od těch, kteří dělají umění. Protože surrealismus podle Andrého Bretona uměním není," řekl výtvarník, loutkář, světoznámý filmový režisér a scenárista, který v září oslaví sedmdesátiny. Jídlo je podle něj přítomno i v jeho filmech jako symbol této všežravé civilizace. I tento žánr je na výstavě zastoupen. Například projekcemi krátkých snímků a v jednom z "kabinetů kuriozit" i scénami k filmům Lekce Faust, Něco z Alenky, masturbačním přístrojem ze Spiklenců slasti a loutkami Otesánka.