Zprávy | Z archivu rubriky


Stovky lidí navštívily víkendové Slavnosti keltské kultury v Nižboru na Berounsku. Zájemci se mohli nejen dozvědět řadu zajímavostí o našich předcích, ale také ochutnat ukázky keltského jídelníčku či si vyzkoušet neobvyklé soutěže. "Přišlo sem kolem šesti stovek lidí, rozhodně jsme s takovým zájmem spokojení," řekl ČTK Václav Horák z pořádajícího sdružení Keltoi.

Sobotní část slavností nesla název Den hojnosti a také návštěvníci měli největší zájem o ukázky jídel a pití, a to především o pečené sele či ryby na dřevěném uhlí. Nechyběla zde ani polévka z kotlů, různé mlsky Keltů či medovina a pivo. Nedělní program patřil ukázkám řemesel a zajímavým hrám a soutěžím. Především děti si s chutí zkoušely mletí mouky, zájem byl také o ukázky tkaní látek a kovářské řemeslo. Na své si přišli i milovníci zábavy, kteří si mohli vyzkoušet lov kance, při kterém házeli kopím na kančí kůži. Siláci se mohli ukázat při vytlačování z kruhu.

Nižborský zámek se nestal útočištěm pro keltské slavnosti náhodou. Již v červnu zde totiž zahájilo provoz Informační centrum keltské civilizace, které provozuje právě sdružení Keltoi. V kraji ojedinělé centrum nabízí prodej knih, hudby i suvenýrů s keltskou tématikou, zajímavé expozice i multimediální projekce o životě Keltů. Podle Horáka je největší zájem lidí o zhruba čtyřicetiminutový film předvádějící keltská řemesla. Centrum získalo brzy slušný ohlas a od jeho vzniku je navštívily již tři tisíce lidí. Mohli se mimo jiné dozvědět podrobnosti o vývoji a rozšíření keltských vojenských družin a kmenových společenstev, o keltských náboženských představách i o jejich životě, práci a dovednostech.

Senátoři opět navrhli možnost dalšího obnovování českého občanství pro krajany, kteří o něj přišli kvůli emigraci před komunistickým režimem. Členy senátní komise pro krajany od předložení novely neodradil fakt, že sněmovna i vláda Vladimíra Špidly jejich obdobnou iniciativu na jaře odmítly. Důvodem byla především možnost řešit problematiku příští rok komplexnější vládní novelou zákona o státním občanství. Nynějšímu premiérovi Stanislavu Grossovi totiž Špidlova vláda loni uložila jako tehdejšímu ministru vnitra, aby v roce 2005 předložil komplexní právní analýzu problematiky dvojího státního občanství a případně i návrh nové legislativy.

V souvislosti se změnou vlády se senátoři v čele s Jaroslavem Šulou rozhodli neponechat nic náhodě a znovu předložili návrh určený hlavně těm, kteří odešli z někdejšího Československa v posledních letech totalitního režimu a podmínky současného zákona nemohli splnit v pětileté lhůtě pro podání žádosti pro obnovení občanství. Novela má proto tuto lhůtu, která vyprší 2. září, zrušit. "Není důvod možnost znovunabytí českého státního občanství časově omezovat," uvádějí předkladatelé novely. Připomínají, že informace o možnosti požádat o české občanství se ke krajanům vzhledem k rozlehlosti území, na které žijí, dostávala postupně.

Platný zákon z roku 1999 umožňoval požádat o obnovení občanství jen těm emigrantům, kteří o české občanství přišli od 25. února 1948 do 28. března 1990, a to "propuštěním ze státního svazku" nebo v souvislosti s nabytím občanství země, s níž Česko mělo uzavřenu úmluvu o zamezení vzniku dvojího občanství. Senátorská úprava tak vychází vstříc hlavně krajanům, kteří o české občanství nemohli požádat kvůli československo-americké úmluvě o naturalizaci. Úmluva, která právě znemožňovala vznik dvojího občanství, přestala platit až v srpnu 1997.

Na 2000 hostů si v neděli na shromáždění u Památníku Slovenského národního povstání (SNP) v Banské Bystrici připomnělo 60. výročí jeho zahájení. Shromážděním vyvrcholily třídenní oslavy výročí SNP. Jediným zahraničním hostem, který vystoupil s projevem, byl český premiér Stanislav Gross. Podle něj Slováci povstali přesto, že měli zajisté obavy, zda bude povstání úspěšné. "Zcela jistě zde byly obavy, bude-li povstání úspěšné, dokáže-li odolat náporu silnějšího, dobře vyzbrojeného a takticky vyzrálého nepřítele," uvedl se Gross. "Tyto obavy byly ale překonávány euforií ze svobodného nadechnutí po dlouhých čtyřech letech nesvobody a tušením přicházejícího konce války," řekl Gross na shromáždění, kterého se zúčastnilo i 56 přímých účastníků povstání.

Oslavy, na nichž pronesli proslov také slovenský prezident, předseda parlamentu a premiér, vyvrcholily odevzdáním poselství mladé generaci prostřednictvím inscenovaného příběhu Malého prince Antoina Saint-Exupéryho. Oslavy výročí SNP se konaly v někdejším centru povstání od pátku. Na náměstí a přilehlých parcích se promítaly filmy z války, koncertovaly jazzové a rockové kapely, konaly se divadelní představení, i za účasti českých souborů a jednotlivců.

Slovenské národní povstání, které odstartovala výzva velitelů povstalecké armády 29. srpna 1944, bylo jedním z největších protihitlerovských vystoupení v týlu německé armády. Slovensko tehdy přestalo být chápáno jako země kolaborantů. Po potlačení SNP koncem října 1944 nastalo v zemi období teroru, při kterém přišlo o život přibližně 20.000 lidí. Až do osvobození v roce 1945 byla všechna moc v zemi soustředěna v rukou německé okupační armády.

Jaderná elektrárna Temelín se po zhruba dvoudenní odstávce prvního bloku vrátila na plný výkon. Blok je od sobotních nočních hodin připojený do rozvodné sítě a ráno byl výkon jeho reaktoru 100 procent. ČTK to řekl mluvčí elektrárny Václav Brom. Pracovníci elektrárny odpojili první blok ze sítě v noci na čtvrtek kvůli netěsnosti v systému chlazení generátoru. Současně snížili výkon reaktoru. Elektřinu začal blok opět dodávat v pátek po 23:00. Nyní pracují oba bloky naplno.

Technické problémy měl Temelín i 6. června, kdy v druhém bloku uniklo 3000 litrů radioaktivní vody, již zachytila speciální jímka. Elektrárnu 9. června zkontrolovali dva experti Evropské komise. Zajímali se o bezpečnostní systémy a postupy personálu při nehodách. Hodnocení Státního úřadu pro jadernou bezpečnost, který havárii označil za nepodstatnou, nezpochybnili. První blok elektrárny letos vyráběl energii jen krátce. Kvůli plánované revizi spojené s výměnou čtvrtiny paliva a kontrolou technologického zařízení byl od 17. dubna mimo provoz a elektřinu začal dodávat až 14. července. Druhý blok byl mimo provoz od 2. června, kdy ho kvůli závadě na transformátoru odstavil automatický systém řízení, dodávky obnovil 19. června.

Oba bloky Temelína od začátku roku vyrobily přes 7,2 milionu megawatthodin elektřiny. Počátkem srpna elektrárna oslavila dodávku 25 milionů megawatthodin elektřiny od svého spuštění v prosinci 2000; dosud tedy vyrobila tolik elektrické energie, které by stačilo pro potřeby všech obyvatel ČR po dobu 166 dnů.

České vojáky, policisty či příslušníky dalších speciálních jednotek možná čeká nová irácká mise. Organizace spojených národů totiž požádala Česko a některé další země o pomoc při ochraně svých pracovníků v Iráku, kteří budou připravovat svobodné volby na začátku příštího roku. Píše to sobotní Mladá fronta Dnes. O žádosti OSN jednali ve čtvrtek večer ministři zahraničí a obrany a hodlají ji předat k posouzení poslancům zahraničního výboru. "Byli jsme OSN osloveni, zda bychom nemohli pomoci s ochranou zástupců OSN finančně i jako součást kontingentu," řekl listu náměstek ministra zahraničí Jan Winkler. Pokud by politici vyšli OSN vstříc, znamenalo by to, že se české ozbrojené síly z Iráku nestáhnou, píše list. Posledních 90 vojenských policistů se má podle dosavadních plánů z Iráku vrátit koncem roku.

"Nemůžeme být černými pasažéry ve světě, takže naše účast na operacích posvěcených OSN jsou hodné podpory," uvedl předseda zahraničního výboru sněmovny Lubomír Laštůvka, který jinak spojenecké akce v Iráku kritizuje. Opoziční ODS však pochybuje, že česká armáda má na novou misi kapacitu. "Vláda by měla předložit plán, kde všude chceme mít své vojáky, a neposílat padesátku hned tam a jinou zase jinam," řekl deníku místopředseda ODS Petr Nečas.

Vojáci jsou podle deníku odhodláni v Iráku pomoci, ale potřebují znát přesný úkol a také to, kdo novou misi zaplatí. "Pokud politici usoudí, že máme na ochranu lidí z OSN vyslat do Iráku vojáky, tak jsme připraveni. Za jistých okolností to mohou být i naši výsadkáři, záleží jen na tom, co by měli v Iráku dělat," uvedl náčelník generálního štábu Pavel Štefka.

OSN stáhla své lidi z Iráku loni v srpnu, kdy při atentátu na její sídlo zemřelo 220 lidí včetně hlavního představitele Sergia Vieiry de Mello. V dohledné budoucnosti zůstane OSN v Iráku vyhledávaným cílem pro útoky, obává se generální tajemník OSN Kofi Annan. Stejné nebezpečí se bude týkat i jejich ochranných jednotek. V Iráku je nyní zhruba 30 diplomatů OSN, zanedlouho by jich mělo být až 300. O to složitější a nákladnější bude jejich ochrana před teroristickými útoky či únosy. OSN potřebuje podle diplomatů pomoc především od zemí, které se neúčastnily útoku na Irák. Mezi oslovenými jsou státy Evropské unie a také země Ligy arabských zemí, píše Mladá fronta Dnes.

Na deseti pracovištích mohli lidé v sobotu na hradě Helfštýn na Přerovsku sledovat práci kovářských mistrů. Na 23. ročník mezinárodního setkání uměleckých kovářů Hefaiston 2004 se jich letos sjelo z 20 zemí světa téměř 600. Návštěvníci si mohou do neděle prohlédnout nejen práce, které vznikají před jejich zraky, ale i více než 300 přivezených exponátů. "Kovářů přijelo více než vloni, proto jsme museli připravit ještě jedno pracoviště navíc. Střídají se po dvou hodinách práce. Lidé mohou vidět kovářské výrobky od drobných šperků, přes meče a nože až po klasickou kovářskou práci," řekla ČTK Marcela Kleckerová ze správy hradu. Kováři přijeli nejen z různých evropských zemí, ale i Japonska, USA, Izraele či Austrálie.

Novinkou letošního Hefaistonu je výstava kreseb a studií kovářů. "Málokdo ví, že kovářské práci předchází kreslířská průprava. V této oblasti jsou čeští a slovenští kováři velmi dobří," doplnila Kleckerová. Hefaiston navazuje na týdenní Kovářské fórum. Během něj německý kovář Michael Ernst se svým lucemburským kolegou Romainem Schleichem vytvořili v hradní kovárně zvonící kinetickou skulpturu. Třímetrové dílo zůstane na hradě nastálo a již nyní zdobí jednu z bašt na druhém nádvoří.

Umělečtí kováři se na hradě setkávají již od roku 1981. Z původní myšlenky představit lidem zapomenuté černé řemeslo se Hefaiston postupně stal světově uznávanou akcí kovářů. Letošní Hefaiston skončí v neděli hodinu po poledni.

Ze státní služby odchází Pavel Telička, který v říjnu končí jako český eurokomisař. Své působení nyní vidí mimo rámec české diplomacie, uvedla Česká televize (ČT). Teličkovi zkrátila česká vláda mandát, který měl do roku 2009. Na jeho místo nominovala expremiéra Vladimíra Špidlu. Telička televizi řekl, že pro své příští působení zvažuje eventuality mimo českou exekutivu, přičemž nevylučuje nabídky ze soukromého sektoru. "Ale jestli to bude v Praze, nebo to bude v Bruselu, nebo to bude určitá kombinace a jestli hovoříme o soukromém sektoru nebo hovoříme o něčem jiném, to jsou takové dvě, tři varianty...," řekl televizi. Konečné rozhodnutí chce učinit na přelomu září a října. Dřív než se rozhodne o sobě, chce se podle ČT postarat o členy svého dosavadního týmu.

Podle mluvčí vlády Věry Duškové uvažoval premiér Stanislav Gross o zařazení Teličky do vládní exekutivy. "Pan premiér si schopností pana Teličky velmi váží, a to byl také důvod, proč chtěl, aby byl součástí vládního týmu. Což ovšem naráželo na výhrady koaličních partnerů," řekla ČT Dušková. Proti tomu se však ohradil místopředseda lidovců Jan Kasal. "Byl jsem u většiny koaličních jednání a u žádného jednání jméno Pavel Telička v souvislosti s jeho vstupem do vlády nebo jinak nezaznělo," řekl Kasal. Teličkovo jmenování eurokomisařem kritizovali v minulosti právě lidovci, kterým vadí jeho komunistická minulost. Telička nepřijal podle televize nabídku Grosse, aby mu dělal šéfa poradců pro zahraniční politiku.

Telička odmítl premiérovu nabídku na pozici v české výkonné moci již při jejich setkání na konci července, kdy mu Gross vysvětlil, proč byl Špidla nominován do Evropské komise. Jak tehdy řekl Telička ČTK, sdělil premiérovi, že si v nadcházejícím období promyslí, co bude dál dělat. Poukázal na to, že má jasný mandát ve službě EU a hodlá mu zůstat věrný do konce října. Grossovi podle vlastních slov řekl, že s ním nepřijel do Prahy mluvit proto, aby dostal nějakou nabídku. Zároveň podotkl, že 15 let života zasvětil českému vstupu do EU; v tomto kontextu přijal také návrh minulé Špidlovy vlády, aby byl do roku 2009 českým komisařem. Nová česká vláda ve středu rozhodla, že Teličku v Bruselu od 1. listopadu, kdy se úřadu ujme nová Evropská komise, vystřídá expremiér Špidla.

Ve městě Yorkville v americkém státě Illinois začíná v sobotu pátý ročník česko-slovenského rockového festivalu CS Rockfest USA. Vystoupí na něm zpěvák Richard Müller, skupiny Pražský výběr s Michaelem Kocábem, Tři sestry, Queenmania, Harlej, Doctor P.P., HC3, Vega a tři domácí formace Randal, Doggybag a Tampon. Přehlídku bude uvádět populární imitátor Zdeněk Izer. Sobotní a nedělní program vždy zahájí Daniel Hůlka zpěvem české a slovenské hymny. Na hudební víkend pod širým nebem přijede na 3500 Čechů a Slováků žijících v různých státech USA, řekl ČTK jeden z pořadatelů přehlídky Jerry Beran. "Čekáme i diváky z Kalifornie a z Floridy, možná i pár Poláků a Američanů, ale snažíme se udržet hlavně česko-slovenský rozměr celého festivalu," dodal.

Rockfest se tradičně koná v rozsáhlém rekreačním areálu asi sto kilometrů od Chicaga. Pronajatý kempinkový park umožňuje pořádat i fotbalový turnaj a noční diskotéku. Letošní novinkou je amatérská pěvecká soutěž, jejíž vítěz bude mít možnost vystoupit živě na jevišti se skupinou podle svého výběru. Neoficiálně začal Rockfest už ve středu večer autogramiádou v české restauraci Klas na předměstí Chicaga v ulici pojmenované po rodákovi z Kladna, někdejším starostovi Chicaga Antonu Cermakovi. Večerní posezení u piva je už nedílnou součástí předrockfestovské horečky. Možnosti popovídat si s muzikanty a nechat se s nimi vyfotografovat využilo letos na 400 fanoušků českých a slovenských rockových hvězd. "Byli tam všichni, chyběl jen Müller, který se na cestě z koncertu v Kalifornii zpozdil kvůli počasí. Večírek končil v pět ráno," řekl Beran.

Vstupenky na Rockfest prodávaly od jara různé české a slovenské organizace v USA a Kanadě. Kdo nezaváhal a objednal si je v květnu, zaplatil 70 amerických dolarů (asi 1800 českých korun), na místě teď stojí o 30 dolarů více. Vstupné zahrnuje veškerou zábavu, parkování a stanování. Zájem o festival rok od roku roste. Zatímco první ročník navštívilo asi 1200 lidí, loni už to bylo na 2800. Přehlídka v Yorkville je tak zřejmě jednou z nejmasovějších událostí zaměřených na českou a slovenskou rockovou hudbu v zahraničí.