Zprávy | Z archivu rubriky


Čechoameričané, kteří do začátku 90. let ztratili občanství své původní vlasti, vesměs hodnotí kladně, že čeští emigranti z dob komunistického režimu měli uplynulých pět let možnost zpětně se o ně přihlásit. "Zákon přišel pozdě, ale přece," řekl ČTK v New Yorku jeden z představitelů tamějších krajanů, vydavatel čtrnáctideníku Americké listy Petr Bísek. Lhůta k prohlášení o tom, že nynější občan USA či jiné země býval občanem Československa, začala v září 1999 a skončí 2. září. "Možná, že měla trvat neomezeně," poznamenal Bísek. O novele, která by umožnila žádat o navrácení občanství bez časového omezení, by měl v září jednat český Senát. Vztah původní vlasti k Čechoameričanům se "krok po kroku zlepšuje," řekl Bísek. Až do roku 1999 měli ovšem krajané pocit, že je vlády odstrkují, soudí. Američané podle něho už dlouho považovali úmluvu z 20. let za protiústavní, zatímco "česká strana ji zneužívala". Upozornil také na nesprávný český výklad amerického postoje k občanství. "Vlády před rokem 1999 tvrdily, že USA nepovolují dvojí občanství. To ovšem není pravda. Spojené státy dvojí občanství nedoporučují, ale nemohou mu zabránit. O americké občanství člověk přijde, jen pokud se ho zřekne," uvedl. Zákon o navracení občanství přišel zhruba rok po takzvané restituční tečce. O navracení komunisty zabaveného majetku mohli žádat jen čeští občané. "Zdálo se nám, že zákony o občanství a o restitucích jsou proti nám, i když to tak třeba nebylo. Možná za to může spěch, s nímž se tvořily," řekl Bísek. "Chyběl při tom pohled do budoucna. Zákony jsou příliš podrobné, mnoho detailů se musí průběžně novelizovat. Nelze předem odhadnout veškeré situace, a tak řada osudů se do nich nevejde" dodal. V souvislosti se vstupem Česka do Evropské unie získávají české pasy na významu. Jejich držitelé, i když jsou současně Američany, mohou využívat veškerých výhod, které členství v unii poskytuje, například ve vzdělávání či zdravotní péči. "Možná se ukáže, že je to výhodné," soudí Petr Bísek, i když nepředpokládá, že by to byla hlavní pohnutka pro žádosti o vrácení občanství.

Růst mezd v Česku ve druhém čtvrtletí sice zpomalil, přesto si Češi za své platy koupí více zboží a služeb než Poláci, Maďaři a Slováci. Podstatně lépe než Češi jsou na tom ale Slovinci, kteří po zohlednění cen zboží a služeb vydělávají o třetinu více a drží se na špičce zemí střední a východní Evropy. Vyplývá to z údajů společnosti Patria Online. Průměrný Čech ve druhém čtvrtletí vydělával 17.817 korun měsíčně. Průměrný Maďar sice v přepočtu na koruny bere zhruba o dvě stovky více, ale protože je v Maďarsku dráž, koupí si za svojí mzdu méně než Čech. V přepočtu na koruny a po zohlednění cen zboží a služeb tak průměrná mzda v Maďarsku činí 16.041 korun, v Polsku 17.504 korun a na Slovensku 12.910 korun. Nejvíce v regionu vydělávají Slovinci s průměrnou mzdou 26.361 korun. Více než Češi si za průměrnou mzdu koupí také Chorvati, protože chorvatská průměrná mzda činí 22.128 korun. Naopak nejhůře v regionu je na tom Bulharsko s průměrnou mzdou 7427 korun. V Německu průměrná měsíční mzda podle odhadu Patria Online ve druhém čtvrtletí činila 2266 eur, což v přepočtu odpovídá zhruba 72.553 korunám. Přepočet po zohlednění toho, že v tuzemsku je zhruba o polovinu levněji, vychází příznivěji a průměrná německá mzda tak činí 36.502 Kč. Průměrná mzda v Česku po zohlednění cen zboží a služeb dosahuje 49 procent německé úrovně a ekonomové odhadují, že ČR dožene Německo až za několik desítek let. Slovinská průměrná mzda odpovídá 72 procentům německé úrovně, Slovenská 35 procentům.

Emigrantům, kteří přišli v době komunistického režimu o československé občanství, vyprší 2. září termín pro podání žádosti o jeho znovunabytí. Od roku 1999, kdy zákon umožňující části bývalých občanů Československa získat občanství zpět vstoupil v platnost, této možnosti využilo necelých 8000 lidí. Zmiňovaná norma se vztahuje na ty bývalé občany Československa, kterým bylo v období od 25. února 1948 do 28. března 1990 občanství odňato československými úřady nebo o něj přišli v důsledku přijetí občanství jiného státu, s nímž ČR měla či má uzavřenou smlouvu zamezující vznik dvojího občanství. "Od 2. září 1999 do 20. srpna 2004 občanství ČR opětovně získalo 7632 osob. Žádosti byly zamítnuty přibližně v deseti případech," řekla ČTK mluvčí ministerstva vnitra Marie Masaříková. V září by se měl v Senátu projednávat návrh novely, která by měla umožnit změnu zákona tak, aby bylo možné o navrácení občanství žádat bez časového omezení. Ministerstvo vnitra ani ministerstvo zahraničí nemají k dispozici přesné údaje o tom, na jaký počet emigrantů se zákon vztahuje. Například ve Spojených státech, kde žije patrně nejvíce možných žadatelů, podle odhadů českých diplomatů mohlo o navrácení občanství požádat přibližně 10.000 lidí. Podle odhadů českých diplomatů v New Yorku využila této možnosti asi polovina z nich. "Kromě posledních šesti měsíců náš úřad nezaznamenal větší nápor žadatelů. V roce 2003 jich o navrácení požádalo pouze 22. Celkem evidujeme necelou stovku žádostí," řekl ČTK konzul českého velvyslanectví v kanadské Ottawě David Pavlita. Pod jeho úřad spadá část Kanady, v níž žije asi 20.000 lidí hlásících se k českému původu. Na kolik z nich se norma vztahuje, se však podle něj nedá přesně zjistit. Odhadl, že by mohlo jít řádově o tisíc lidí. V Británii podle pracovníků konzulárního oddělení českého velvyslanectví v Londýně na základě tohoto zákona o občanství v roce 2002 požádalo osm lidí a v letech 2003 a 2004 vždy pouze jeden člověk. Zmiňovaný zákon vstoupil v platnost v roce 1999 po dlouhých debatách, zda je dvojí občanství v ČR, které norma umožňuje, pro krajany přípustné. Krajané se občanství dožadovali podle svých slov zejména kvůli možnosti volit v ČR, v podtextu však zaznívaly i restituční nároky na majetek, který v Československu při emigraci zanechali. Získat zpátky zkonfiskovaný majetek však většinou na jeho základě nemohou; příslušné restituční lhůty totiž již vypršely. To ostatně také část emigrantů v minulosti kritizovala. Někteří krajané si také stěžovali na to, že zákon je příliš složitý a administrativa spojená se získáním občanství náročná a zdlouhavá. Po roce 1948 odešlo během 20 let z Československa asi 255.000 lidí, z toho 60.000 hned po únoru 1948. Dalších zhruba 245.000 Čechů emigrovalo v letech 1968 až 1989.