Zprávy | Z archivu rubriky


Na otevření ústřice je prý nejlepší použít hrubou sílu. Alespoň to tvrdí mistr kuchař Václav Frič, který v neděli zvítězil v tradiční soutěži v otevírání ústřic. Dvě desítky ústřic otevřel za dvě minuty 59 vteřin. Stejného času dosáhl i obhájce titulu z loňského roku Jean-Paul Manzac. "Po hodnocení úpravy a s přihlédnutím na estetickou stránku věci se čas upravil a vítěz dosáhl dvě minuty 48 vteřin a vyhrál," řekla ČTK koordinátorka akce Magdaléna Holtnová.

Do netradičního klání, které je součástí pražských oslav svátku irského patrona - svatého Patrika, se přihlásilo devět specialistů z nejlepších pražských hotelů a restaurací. Po vítězi z hotelu Alcronu skončil druhý Francouz Manzac z pražského hotelu Marriot a třetí Tomáš Řehák z hotelu Hilton.

Všichni kuchaři otevírají ústřice téměř každý den. "Ono je to podle toho, jak je potřeba. Někdy každý den, někdy je pauza třeba půl roku," řekl ČTK třicetiletý Frič, který v pětihvězdičkovém Alcronu vaří už šest let. Tamní rybí restaurace patří mezi nejlepší v Praze. K otevření ústřice prý není potřeba žádný speciální trik ani nožík. Stačí ostrá kudlička a člověk musí vědět, kam bodnout. "Pak už stačí jen zabrat. Hrubá síla vyhraje," uvedl čerstvý šampion. Vítěz bude na podzim reprezentovat Česko na šampionátu v otevírání ústřic v Irsku. Frič se ČTK přiznal, že už se nemůže dočkat.

Případ bývalého agenta komunistické Státní bezpečnosti Pavla Minaříka se znovu otevírá. Nejvyšší soud v Brně totiž vyhověl žádosti nejvyšší státní zástupkyně Marie Benešové a Minaříkovu kauzu vrátil k došetření. Uvedla to Česká televize. Pavel Minařík čelí obvinění, že v polovině 70. let připravoval atentát v sídle Rádia Svobodná Evropa v Mnichově.

Podle deníku Právo soud vyhověl dovolání Benešové ve čtvrtek v neveřejném jednání. Zároveň zrušil loňské verdikty brněnských soudů, které Minaříkovo stíhání pro trestný čin obecného ohrožení zastavily.

Za chystaný atentát byl Minařík již odsouzen v roce 1993 ke čtyřem rokům vězení. Případ se však vzápětí vrátil k došetření. Brněnský krajský soud stíhání loni v létě zastavil kvůli tomu, že se nepodařilo prokázat úmysl někomu ublížit a prokázána nebyla ani výše škody, kterou měl výbuch způsobit.

Minařík působil jako agent v americké rozhlasové stanici Svobodná Evropa od roku 1969 do roku 1976. V té době zaslal podle Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu svým nadřízeným v pražské centrále nejméně tři návrhy na provedení pumového atentátu v prostorách rádia. Ve Svobodné Evropě v Mnichově skutečně nastražená výbušnina explodovala, bylo to však až v roce 1981. V té době Minařík studoval na univerzitě v Kyjevě.

Minařík se má před soudem zodpovídat i v jiné kauze. Čelí totiž podezření, že se při obchodování s Ukrajinou dopustil pojistného podvodu. V žalobě se podle informací z tisku uvádí, že Minařík před osmi lety naplánoval havárii a požár automobilu, který vezl pro jeho obchodní partnery na Ukrajinu skleněná optická vlákna. Zboží bylo zřejmě mnohonásobně nadhodnoceno a pojištěno na 41 milionů korun.

Tajemství nápisů na náhrobcích na židovském hřbitově v Lošticích na Šumpersku začal v těchto dnech odhalovat přední český hebraista Jaroslav Achab Haidler. V Lošticích historici shromažďují v rámci projektu Respekt a tolerance informace, díky nimž přidají ke jménům i konkrétní příběhy lidských osudů. "Hlavním cílem projektu je shromáždit co nejvíce informací, dokumentů a fotografií nejen o Židech ze starší historie, ale zejména o obětech holokaustu z Loštic a okolí," řekl ČTK koordinátor projektu, historik Luděk Štipl. Podle něj je židovské osídlení ve městě datováno od roku 1544, v roce 1942 pak bylo 59 Židů z Loštic a okolí odvezeno v transportu do koncentračního tábora v Osvětimi. Vrátili se pouze tři, ani jeden dnes už nežije. "Zatímco ve městě je památník obětem fašismu, židovské jméno tam nenajdete. To je paradoxní. Proto chceme ke každému jménu shromáždit informace, vycházíme zejména z výpovědí pamětníků," doplnil Štipl. Díky úsilí nadšenců se tak od loňského roku podařilo objevit soubor listin, ručně psaných v hebrejštině a v jidiš z 18. století, sbírku fotografií z 30. let minulého století, sobor motáků psaných židovským mladíkem křesťanské přítelkyni, či hebrejsky psaný pergamenový svitek z roku 1800.

Do projektu Respekt a tolerance patří i průzkum židovského hřbitova a později jeho obnova. Na hřbitově je zhruba 500 hrobů, hebraista Haidler jich zatím prozkoumal zhruba pětinu. Nejstarší z nich pochází z roku 1704. "Loštický hřbitov je historicky velmi cenný. Dokazuje, že Loštice byly pro Židy velkým duchovním centrem," řekl dnes ČTK Haidler. Ačkoliv se věnoval náhrobkům na řadě židovských hřbitovů v ČR, loštický podle něj patřil k příjemným překvapením. Hebrejsky psané nápisy skrývají mnohé jinotaje a podobenství, každý začíná vstupním veršem. "Z náhrobků je znát, že lidská bytost byla pro tyto lidi velmi důležitá. Konec života byl humánní. Když někoho milovali, složili se na to, aby měl krásný náhrobek. Komunita držela zcela automaticky pospolu," dodal Haidler.

Spor o autorská práva na loutky Spejbla a Hurvínka pokračuje. Vrchní soud v Praze se bude v pondělí odpoledne zabývat odvoláním Městského ústavu v Plzni, který před rokem u soudu nižší instance prohrál spor s ředitelkou divadla Spejbla a Hurvínka Helenou Štáchovou.

Plzeňský ústav je dědicem zakladatele divadla Josefa Skupy. Žalobou chce docílit toho, aby Štáchová nemohla užívat ochranné známky na loutky, které podle ústavu zasahovaly do jeho autorských práv zděděných po Skupovi. Známky zaregistroval v roce 1994 Skupův nástupce Miloš Kirschner. Po jeho smrti je zdědila jeho manželka a současná ředitelka divadla Helena Štáchová.

Podle pražského městského soudu, který žalobu na Štáchovou zamítl, je autorem toho, co si každý vybaví pod pojmem Spejbl a Hurvínek, Skupa. Toto dílo se však časem vyvíjelo a měnilo. Skupa si Kirschnera vychoval jako svého pokračovatele, a dal mu tak souhlas, aby vykonával dílo nové. "Zápis ochranných známek byl na dílo jiné než původní, nemohl tak být neoprávněným zásahem do autorských práv," uvedla soudkyně. Plzeňský ústav je podle ní dědicem pouze toho, co existovalo ke dni Skupova úmrtí.

Ještě než se kauza dostala k soudu, pokoušela se Štáchová s ústavem dohodnout. Jeho podmínky však prý byly pro divadlo nepřijatelné a vedly by k jeho konci. Ústav totiž podle Štáchové chtěl 400.000 korun ročně za to, že divadlo má v názvu Spejbla a Hurvínka, dalších 300.000 za to, že hraje s oběma loutkami, a 30 procent ze všech tržeb. Kromě toho chtěl prý ústav úkolovat divadlo i umělecky.

Dokazování před soudem vyústilo ve spor, kdo je vlastně autorem loutek jako výtvarného díla. Právnička plzeňského ústavu tvrdila, že Skupa, zástupci divadla, že řezbáři Karel a Gustav Noskovi. Soudkyně však při odůvodnění verdiktu zdůraznila, že jejím úkolem nebylo určit, kdo je autorem výtvarného díla, ale zda Štáchová užívá ochranné známky zákonně. Přesto ale soudkyně podotkla, že ani v případě loutek jako takových žalobce neprokázal Skupovo autorství.

Štáchová v emotivní řeči před soudem vznesla obavu, že pokud přijde ztrátou známky o možnost chránit dílo Skupy a Kirschnera, bude možné loutky z komerčních důvodů zneužít. Připomněla například osud díla Josefa Lady, které bylo zneužito k pornografickým účelům, či díla Ondřeje Sekory, jehož práva na Ferdu Mravence skončila v Německu.

Zhruba čtyři sta metrů zábran postavili tento týden ochránci přírody z Valašského Meziříčí u obce Hutisko-Solanec. Plastové bariéry mají živočichům zabránit ve vstupu na frekventovanou komunikaci, která přehrazuje jejich cestu k vodní ploše. ČTK o tom informoval Milan Orálek ze základní organizace Českého svazu ochránců přírody ve Valašském Meziříčí. Instalované zábrany svedou obojživelníky do vyhloubených jam, odkud je potom ochránci přírody vybírají a přenášejí přes cestu. "V loňském roce jsme takto zachránili bezmála 5000 žab. Letos to je zatím kolem 150," poznamenal Orálek. Na projektu se podílí asi deset dobrovolníků z ČSOP, k nimž se přidají i žáci místní základní školy.

Vodní plocha, která dříve sloužila místní pile, je jediným místem v širokém okolí, kde mohou žáby na jaře naklást vajíčka. "Předtím ale musejí překonat frekventovanou silnici, což se podle našich odhadů dříve podařilo pouze jedné pětině z nich," uvedl Orálek. Značnou část žab přitom podle něj tvoří ropuchy, které jsou velmi přísně chráněny.

Záchranná akce potrvá kvůli vrtkavému počasí asi šest týdnů. "Teď se nám trochu ochladilo, není ani vyloučeno, že by mohla nádrž ještě zamrznout," vysvětlil Orálek. Zábrany instalují členové ČSOP z Valašského Meziříčí u Hutiska-Solance od loňského roku. Předtím prováděli záchrannou akci u obce Jarcová. Poslední rok již byla ale migrace žab jen minimální. "Místo stovek žab šlo jen o jednotlivé kusy," konstatoval Orálek. Podle něho za to může zřejmě zhoršená kvalita vody.