Zprávy | Z archivu rubriky


Vysokorychlostní mobilní připojení k internetu prostřednictvím technologie CDMA si během prvního měsíce od spuštění u Eurotelu aktivovalo téměř 7000 klientů. ČTK to řekla mluvčí Eurotelu Diana Dobálová. Na podobné číslo se loni dostal Český Telecom až po čtyřech měsících od spuštění připojení z pevné linky přes ADSL. Stejně jako u ADSL se podle internetových diskusí někteří uživatelé zpočátku potýkali s kvalitou služby, zejména s poruchami modemů, nefunkčními ovladači a výpadky připojení. Rychlost připojení, která by mohla dosáhnout až 800 kbit/s se nejčastěji pohybuje kolem 300 až 400 kbit/s, což zhruba desetkrát víc, než u klasického připojení přes GPRS. Zákazníci si ale stěžovali na její kolísání. Eurotel uvádí průměrnou rychlost kolem 256 kbit/s.

Podle Dobálové firma v současnosti vyhodnocuje provoz v síti po prvním měsíci fungování. Na základě výsledků a podle aktuálních potřeb a zájmu zákazníků chce dále posílit kapacitu a případně rozšířit pokrytí. Současné pokrytí je kolem 70 procent tuzemské populace. Pro připojení prostřednictvím CDMA využívá Eurotel frekvence v pásmu 450 MHz své starší mobilní sítě NMT s předčíslím 601. Připojení, které využívá externí modem připojení přes USB port k počítači, vyjde na 1070 Kč měsíčně. ADSL stojí kolem 1000 korun a přístup přes GPRS o zhruba 200 Kč méně. Připojení je nyní dostupné v Praze, Plzni, Brně a okolí, ale také v řadě menších měst na Vysočině a v jižních a západních Čechách. Pokryty jsou téměř celé severní a východní Čechy, Ostravsko a střední Morava. Eurotel musel se spuštěním služby počkat na povolení Českého telekomunikačního úřadu, kterému předcházelo vyhodnocení zkušebního provozu služby. Původně firma plánovala její komerční nabídku již na květen. Problémy s CDMA byly také jedním z důvodů odvolání generálního ředitele Eurotelu Terrence Valeskiho z jednatelského postu. Konkurenční T-Mobile, který o kmitočty na CDMA rovněž neúspěšně usiloval, nedávno oznámil, že koncem roku nabídne rychlý přístup z mobilu na internet prostřednictvím technologie EDGE. Pomalejší technologii firma zřejmě zavede jen ve větších městech.

Kontrolní vyšetření potvrdilo čtrnáctý případ tzv. nemoci šílených krav (BSE) v Česku. Nemocná kráva pocházela ze zemědělského družstva Hrejkovice v Jižních Čechách. Preventivně utraceno bude předběžně 92 vrstevnic postiženého dobytčete. ČTK to sdělil mluvčí Státní veterinární správy Josef Duben. V samotném družstvu Hrejkovice půjde na porážku 84 krav, z toho 21 vysokobřezích bude mít možnost se otelit. Dalších osm vrstevnic veterináři dohledali v jiných chovech v okrese Písek. "Je možné, že se toto množství o několik kusů může zvýšit," podotkl Duben.

Od roku 2001, kdy Česko začalo s vyšetřováním, se objevilo 14 nakažených zvířat z téměř 650.000 vyšetřených. Zejména v porovnání s ostatními evropskými zeměmi je to podle Dubna malé množství. "Dovídám se to od novinářů, veterina mi ještě nic neřekla," reagoval na definitivní výsledky testů předseda družstva Stanislav Zelený. Družstvo zatím neví, jak a kdy budou krávy utraceny.

Družstvo již kontaktovali zástupci pojišťovny i státu, kteří jej informovali o dotacích na uhrazení likvidace krav a ušlého zisku. Podle Zeleného přijdou zemědělci na mléce o asi pět milionů korun. Již dříve uvedl, že si neumí vysvětlit, jak se zvíře nakazilo. Podle něj bralo družstvo celou dobu krmné směsi od bývalého ZZN Písek, dnes firmy Grana, a od bývalých Jihočeských mlékáren, dnes Madety. První kus skotu nakažený BSE veterináři zjistili v červnu 2001. Veterinární správa poté nařídila na nemoc testovat veškerý poražený skot ve věku nad 30 měsíců. Do té doby se prověřovaly jen stanovené rizikové skupiny dobytka.

Ministryně zdravotnictví Milada Emmerová (ČSSD) podepsala petici proti privatizaci středočeského zdravotnictví. Učinila tak na setkání s krajskými zastupiteli ČSSD Richardem Dolejšem a Karlem Machovcem, informoval ČTK předseda klubu krajských zastupitelů Dolejš. "Jsem proti tomu, aby stávající zdravotnická zařízení byla privatizována nebo transformována na obchodní společnosti. Nemocnice tu jsou pro pacienty, nikoli pro zisk jejich vlastníků. Nemocnice musí zůstat v rukou státu nebo krajských samospráv," citoval ministryni.

Právě proti privatizaci nemocnic zorganizovala středočeská ČSSD v červnu petici, kterou shromáždila už zhruba 70.000 podpisů. Mezi podepsanými je i předseda vlády Stanislav Gross, ministr financí Bohuslav Sobotka nebo diplomat Jiří Dienstbier. Peticí chce opoziční ČSSD přesvědčit krajské zastupitele za ODS, KDU-ČSL a US-DEU, aby nemocnice ve středních Čechách nebyly privatizovány nebo pronajímány soukromým osobám. Podle ČSSD to může zcela rozvrátit systém zdravotní péče v regionu. Privatizaci zdravotnických zařízení má projednat zastupitelstvo v září.

"Mám reálné obavy, že privatizační záměr prosazovaný hejtmanem Petrem Bendlem může vést k vytunelování a následnému krachu sítě zdravotnických zařízení ve Středočeském kraji. Bendl považuje zdravotnictví za byznys, není schopen nemocnice řídit a proto se uchyluje k těmto extremistickým experimentům," uvedl Dolejš. Ministryně se zastupiteli ČSSD shodla na tom, že je nutné předložit návrh zákona o neziskových organizací ve zdravotnictví. Nevyloučili, že návrh normy bude předložen jako poslanecká iniciativy, aby se urychlil legislativní proces. Podle Machovce už existuje paragrafované znění zákona.

Hejtman Bendl už před časem označil petici i opakované slovní útoky sociálních demokratů za hloupé politikum. Pokládá za neuvěřitelné, že si vládní ČSSD, která podle něj nemá koncepci zdravotnictví a neumí řešit problémy resortu, stěžuje na kraj.

Bývalý ministr obrany Miroslav Kostelka a vysokoškolský profesor Ivan Fišera se již definitivně dohodli s premiérem Stanislavem Grossem (ČSSD) a stali se jeho poradci na Úřadu vlády. Kostelka, který jako jeden z mála musel po vládní krizi opustit své ministerské křeslo, bude Grossovi radit s bezpečnostní problematikou. Fišera, který byl na začátku 90. let poslancem Federálního shromáždění a vlivným politikem ČSSD, se stane konzultantem pro otázky vzdělávání a lidských zdrojů.

"Pracovně-právní vztah už mají v tuto chvíli dořešený dva poradci, a to exministr obrany Kostelka a Ivan Fišera," řekla ČTK mluvčí vlády Věra Dušková. Takzvaným superporadcem pro ekonomiku se měl stát poslanec ČSSD Jan Mládek. "Je externím poradcem a asi jím zůstane," uvedla mluvčí. Premiér ekonomické otázky často řeší také s místopředsedou vlády pro hospodářství Martinem Jahnem. Podle informací ČTK už Fišera i Mládek seděli na středečním zasedání kabinetu. Někteří politici včetně prezidenta Václava Klause před časem vyjádřili pochyby, zda nebudou takzvaní superporadci nepatřičně zasahovat do činnosti ministrů. Gross ale zdůraznil, že i když se jeho poradci budou účastnit odborných debat i zasedání vlády, neznamená to jakýkoli zásah do ministerských pravomocí.

Gross zatím nevybral člověka, s nímž by řešil zahraniční politiku. Velvyslanec v Rakousku Rudolf Jindrák i další jeho nabídku odmítli. Jak i sám Gross tento týden připustil na setkání s českými velvyslanci, právě v zahraniční politice má co dohánět. Bývalý vedoucí Úřadu vlády Pavel Přibyl je stále na dovolené, a tak o jeho dalším pracovním uplatnění stále není rozhodnuto. Ve Strakově akademii ale předpokládají, že zaměstnancem úřadu nezůstane. Přibyl, kterého si Gross přivedl z ministerstva vnitra, vydržel ve funkci jen krátce. Vyšlo totiž najevo, že při takzvaném Palachově týdnu v lednu 1989 velel jedné z rot, která rozháněla odpůrce komunistického režimu. Po tlaku veřejnosti nakonec odstoupil sám.

Z vnitra přešli na Úřad vlády také mluvčí Dušková, Přibylův nástupce Aleš Šulc i někdejší šéf personálního odboru ministerstva a neúspěšný kandidát ČSSD do Evropského parlamentu Zdeněk Doležel, který se stal ředitelem Grossova kabinetu. Celou sekci předsedy vlády řídí Zdeněk Šarapatka.

Lidé pracující v podnicích vydělávali na konci června v průměru 108 korun za hodinu, což bylo meziroční zvýšení o 4,2 procenta. Výsledky oznámilo ministerstvo práce a sociálních věcí a firma Trexima, která vývoj mezd pravidelně sleduje. Na nejvíce peněz si přišli šéfové velkých průmyslových a výrobních podniků s průměrnou hodinovou mzdou přes 700 Kč. Některé pomocné dělnické síly se naproti musely spokojit za stejnou dobu s necelou padesátikorunou. Rozdíly v odměnách mezi jednotlivými profesemi se v uplynulém roce dále prohloubily, řekl Vladimír Smolka z Treximy. Z výsledků dále vyplynulo, že většina tuzemských zaměstnanců průměrnou hodinovou mzdu nepobírá. Podle šetření mají na výplatních páskách podprůměrné částky plné dvě třetiny lidí.

Za měsíc si podnikový pracovník v prvním pololetí přišel na 19.851 korun, což bylo zhruba o dva tisíce korun více v porovnání s průměrným výdělkem zveřejněným Českým statistickým úřadem v pondělí. Rozdíl vznikl hlavně užším vzorkem a jiným postupem výpočtu. Trexima například nezahrnula státní zaměstnance, hodnotila všechny firmy nad jeden tisíc pracovníků a menší firmy vybírala namátkově, vyřazovala pracující s krátkými úvazky a brala v úvahu absence. Výše zmínění řídící pracovníci průmyslových podniků v průměru měsíčně pobírali 124 tisíc Kč, zatímco pomocné dělnické profese měly necelých devět tisíc korun. Průměrná hodinová mzda manuálních pracovníků byla na konci června 82,9 koruny, profese vyžadující duševní činnost naproti tomu dostávaly 146,9 Kč. Hodinové příjmy žen zůstaly zhruba na úrovni tří čtvrtin mezd mužů. Dle Smolky to ale nebyla diskriminace, nýbrž výsledek daný četnějším zastoupením slabšího pohlaví v méně placených místech

Mniši, kteří žijí v nově vybudovaném klášteře Nový Dvůr nedaleko Teplé na Karlovarsku, se živí výrobou hořčice a balením čajů, chovají krávy a ovce a zpracovávají dřevo z lesů. "Je předpoklad, že se jim podaří splnit podmínku řádu, podle níž musí být klášter do tří let po založení soběstačný," řekl ve středu novinářům Václav Maršík ze stavebního odboru plzeňského biskupství.

Trapistický klášter byl založen v roce 2002, stavba je nyní téměř dokončena. Jde o první trapistický klášter na území Česka. Vznikl přebudováním bývalého dvora premonstrátů kláštera v Teplé a pozdějšího státního statku. Tři křídla jsou úplně nová včetně kostela, pouze barokní křídlo je zrekonstruováno. Zatím v klášteře žije 15 mnichů, ale může jich v něm bydlet až 40.

"Je to unikátní stavba. Od konce 14. století je to vlastně první nový klášter, který se postavil na území České republiky," uvedl plzeňský architekt Jan Soukup. Na přestavbě se podílel společně s londýnským architektem Johnem Pawsonem. Náklady činily asi 180 milionů korun. Hradili je sponzoři a částečně i mateřský francouzský klášter v Sept-Fons.

Nový kostel v klášteře vysvětí plzeňský biskup František Radkovský ve čtvrtek. Slavnosti se má zúčastnit i pražský arcibiskup kardinál Miloslav Vlk, lyonský kardinál Philippe Barbarin, řada biskupů, kněží a věřících z Česka, Francie, Německa a dalších zemí. Očekává se až 2000 hostů.

Myšlenka založit trapistický klášter v Čechách vznikla ve Francii poté, co do trapistického kláštera v Sept-Fons přišlo v roce 1992 několik českých noviců. Opat francouzského kláštera Patrick Olive pak mnichy vyslal, aby našli v Čechách vhodné místo k založení nového kláštera. Po dlouhém hledání našli toto téměř opuštěné místo nedaleko Teplé na Karlovarsku. Museli tam vybudovat celou infrastrukturu - od rozvodů vody, elektřiny, komunikací až po čistírnu odpadních vod či záložní zdroj energie.