Zprávy | Z archivu rubriky

Všeobecná zdravotní pojišťovna nabídla ozdravné pobyty u moře 180 dětem i dospělým, kteří přežili teroristický útok na školu v severoosetském Beslanu. V pondělí 13. září by mohli odcestovat do Černé Hory, kde jsou pro ně na pobřeží Jaderského moře rezervována místa v posledním turnusu Mořského koníka, což je program pro chronicky nemocné a oslabené děti. Mluvčí VZP Jiří Suttner potvrdil, že pojišťovna zajistí ubytování a stravování, ministerstvo zdravotnictví nyní řeší dopravu. Okamžitou pomoc je připraven poskytnout tým pěti psychologů, který sestavuje vedoucí mise společnosti Člověk v tísni pro Čečensko a Ingušsko Marek Vozka s tamní organizací Rady pro uprchlíky. Člověk v tísni hodlá poskytovat dlouhodobou materiální a psychosociální pomoc v Beslanu, nejprve však musí provést základní průzkum potřeb a zvážit situaci. Tomáš Pojar z této společnosti uvedl, že Člověk v tísni má dlouhodobou zkušenost s poskytováním psychosociální pomoci dětem v Grozném a v ingušských uprchlických táborech, ale i v Íránu, Bosně a Kosovu.

Datum, kdy Česká republika přijme euro, bude podle guvernéra České národní banky Zdeňka Tůmy spíše politickým rozhodnutím. Banka již v minulosti vydala doporučení, že by česká vláda měla udělat vše pro přijetí eura, zejména pokračovat v reformách veřejných financí. "Přijetí eura není potřeba nijak odkládat, nicméně to rozhodnutí bude primárně na politicích," uvedl Tůma. Před předčasným přijetím společné měny opakovaně varuje prezident Václav Klaus. Zároveň nechce, aby se diskuse redukovala na termín přijetí. Důležitá je podle něj debata o "tisíci a jednom mezitahu", které je nutné udělat, než ČR euro přijme. Podle vládní strategie by měla ČR přijmout euro v letech 2009 až 2010. To podle většiny ekonomů není nijak ambiciózní cíl a postoj ČNB k přijetí eura považují v rámci evropských nováčků za nejopatrnější. Přílišné odkládaní vstupu do eurozóny by však podle nich Česku mohlo ublížit v očích zahraničních investorů, kteří by si takový postoj mohli vyložit jako neochotu k reformám.

V kostele v Dolní Lukavici na jihu Plzeňska zazní v pátek první z osmi koncertů 12. ročníku Haydnových slavností. Vystoupí na něm harfenistka Jana Boušková, flétnista Jan Ostrý a orchestr plzeňské konzervatoře. Závěrečný koncert se uskuteční v neděli v kostele svatého Mikuláše v Dobřanech. Slavnosti připomínají umělcův pobyt v Dolní Lukavici. Zde strávil mladý Haydn dva roky jako kapelník zámecké hudby u hraběte Morzina. Začínal zde skládat svoje symfonie, sonáty, církevní skladby. Jednou z jeho nejznámějších skladeb je symfonie D-dur, zvaná Lukavická. Osm koncertů se odehraje na osmi různých místech. Jako každý rok zde zazní Haydnova hudba, ale i skladby českých autorů, Haydnových současníků. "Naprostá většina z nich byla ve své době evropsky proslulými veličinami. Za všechny jmenujme Vojtěcha Jírovce, Antonína Rejchu nebo Jana Václava Stich-Punta," řekl organizátor Milan Fiala. Domácí i zahraniční hudebníci představí posluchačům vedle cembala a dechových nástrojů také lesní rohy, harfu či violu da gamba.

Životní minimum by v budoucnu mohlo klesnout z dnešních 4100 korun na 2870 korun měsíčně. Navrhuje to ministerstvo práce a sociálních věcí. Změnami v systému dávek chce lidi přimět k tomu, aby si aktivněji hledali práci a aby upřednostnili i méně placené místo před pobíráním podpory. Dlouhodobě nezaměstnaný, který práci bezdůvodně odmítne, by pak mohl pobírat jen takzvané existenční minimum 2010 korun. Cílem je podle mluvčí ministerstva Kateřiny Beránkové snaha omezit zneužívání systému a zefektivnit vyplácení dávek. Podle návrhu by mohl člověk dostávat 2870 korun. Každá další dospělá osoba v domácnosti by pak obdržela 2580 korun a dítě od 1870 do 2630 korun podle věku. Na další děti v rodině by byly částky nižší, pohybovaly by se od 1310 do 1850 korun. Dlouhodobě nezaměstnaní, kteří odmítnou bez vážných důvodů veřejně prospěšnou práci nebo krátkodobé zaměstnání, by mohli o sociální dávky přijít. Dostávali by jen existenční minimum, tedy 2010 korun na stravu a základní potřeby. Pro každou další dospělou osobu v rodině by činilo 1810 korun. Změny obsahuje návrh věcného záměru zákona o hmotné nouzi a novela zákona o životním minimu. Příslušné organizace k nim mohou do 24. září vyjádřit své připomínky. Úpravy by mohly začít podle Beránkové platit nejdříve od ledna 2006.

Policie v pátek předala státnímu zástupci návrh na obžalobu sedmi někdejších manažerů České spořitelny. Chce je postavit před soud kvůli porušování povinnosti při správě cizího majetku a zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění. Zástupci představenstva spořitelny z let 1996 až 1998 jsou podezřelí z toho, že nesprávným rozhodnutím způsobili bance téměř miliardovou škodu. Stíháni jsou bývalý generální ředitel Jaroslav Klapal a členové představenstva Kamil Ziegler, Karel Kotrba, Rudolf Hanus, Vladimír Kotlář, Jaroslav Svoboda a Josef Kotrba, manžel ministryně školství Petry Buzkové. Hrozí jim až osm let vězení. Muži vinu popírají, stíháni jsou na svobodě. "O policejním návrhu do konce roku nerozhodnu, jsem pořád u soudu," řekl žalobce odboru nejzávažnější hospodářské a finanční kriminality František Fíla.

Americký prezident George Bush telefonicky poblahopřál Stanislavu Grossovi ke jmenování do premiérské funkce. Úřad vlády oznámil, že šéf Bílého domu hovořil s předsedou české vlády především o prohlubování česko-amerických vztahů i bezpečnostní situaci ve světě. Gross minulý týden prohlásil, že i po změně vlády zůstávají prioritami české diplomacie Evropská unie, vztahy se Spojenými státy a se sousedy, boj proti terorismu, prosazování lidských práv a mezinárodního práva i ekonomické zájmy republiky v cizině.

České děti se v tzv. Evropské škole v Bruselu budou učit v jednotřídce. Bude v ní pětadvacet žáčků od tří do jedenácti let. Takto koncipovaná česká sekce bude poprvé otevřena v zařízení EU v bruselské čtvrti Ixelles. Podle ředitele této "třetí evropské školy" v Bruselu Petera Hilmerssona není českých žáků dost na otevření jednotlivých tříd, takže se zatím bude improvizovat. Z Prahy dosud přijela jedna učitelka, další dvě síly budou najaty na místě. Děti budou rozděleny do tří sekcí - mateřské školy, první a druhé třídy, třetí až páté třídy. Na druhém stupni je zájem mnohem slabší, uvedl Hilmersson, takže čeští žáci budou dál navštěvovat britskou a francouzskou sekci. Škola jim zajistí základní výuku mateřštiny; na tuto práci však zatím žádného učitele nemá. Do evropských škol při institucích EU mohou bezplatně posílat své děti jejich zaměstnanci. V závislosti na kapacitě jsou otevřeny také pro děti diplomatů či podnikatelů, kteří ovšem musí platit vysoké školné, kolem 3000 eur ročně.

Předpokládaný příliv tří až čtyř miliard dolarů (kolem 90 miliard korun) přímých zahraničních investic je v letošním roce reálný. Na základě výsledků platební bilance za první pololetí to uvedl ředitel odboru informačních služeb agentury CzechInvest Jaroslav Tláskal. Dobrou zprávou je podle něj pokračující zájem investorů o zpracovatelský průmysl, který je tahounem českého exportu. Nejvíc zahraničních investic přišlo ze zemí Evropské unie; z mimoevropských zemí států měly významnější zastoupení USA a Japonsko. Investice směřovaly hlavně do zpracovatelského průmyslu, nemovitostí a obchodu. Příliv přímých zahraničních investic v posledních šesti letech výrazně nabral tempo a posílil exportní odvětví. Jedním z důsledků přílivu kapitálu je tedy pokles schodku obchodní bilance. Naopak odvrácenou stranou mince přímých zahraničních investic je repatriace zisku, kdy výplaty dividend zahraničním vlastníkům tuzemských firem zatěžují českou platební bilanci. Přesto byl ale příliv kapitálu vyšší než ve stejném období loňského roku, a vnější nerovnováha české ekonomiky tak klesla.

Chovatelé psů zaplatí zřejmě už v příštím roce 500 až 600 korun za čipy. Ty budou povinné, aby bylo možné zjistit, komu pes patří. Poslanecký návrh zákona o psí evidenci, který začne 20. září projednávat sněmovna, by mohl začít platit podle odhadu předkladatelky Michaely Šojdrové (KDU-ČSL) od 1. června příštího roku. V návrhu jsou i pokuty pro chovatele, kteří nebudou nařízení respektovat. Při prvním přistižení by měli dostat pokutu 5000 korun a při dalším 10.000 korun. Češi podle odhadu veterinářů chovají kolem jednoho milionu psů. Jen v Praze je 100.000 až 300.000 psů. Přesná evidence neexistuje.

Devizové příjmy z cestovního ruchu vzrostly letos v prvním pololetí podle údajů České národní banky o 8,5 procenta na 48,54 miliardy korun. Příjezdy zahraničních turistů v prvním pololetí jsou jedny z nejvyšších v posledních letech, řekl ředitel analytické firmy Mag Consulting Jaromír Beránek. To se podle něho odrazilo na růstu devizových příjmů hlavně v Praze, kam v posledních letech míří více než polovina cizinců. Regiony za Prahou v poslední době výrazněji zaostávají. Turistů přijelo letos více také díky mistrovství světa v holeji, a to opět především do Prahy. Ani přes meziroční nárůst se zatím devizové příjmy nevrátily na úroveň před teroristickými útoky na USA v roce 2001. Tehdy byly vyšší o 3,6 miliardy korun. Mag Consulting očekává, že se letos příjmy od turistů vyšplhají zhruba na 107 až 110 miliard korun, což by byl meziroční nárůst o 6,7 až 9,7 procenta. Vládní agentura CzechTourism očekává dokonce až 112 miliard korun, tedy meziroční nárůst o 11,7 procenta.