Zprávy | Z archivu rubriky

Česká republika získala v jednom ze dvou sporů s Nomurou kvůli pádu IPB pozici žalobce. Rozhodl o tom arbitrážní soud v Curychu, řekl ČTK mluvčí ministerstva financí Marek Zeman. O pozici žalobce podle něj usilovaly obě strany a soud musel rozhodnout, které z nich ji přizná. Naopak ve druhé londýnské arbitráži je žalobcem Nomura. Ta zatím nechce rozhodnutí soudu ani informace MF komentovat. "Arbitrážní tribunál rozhodující v kauze žaloby České republiky proti společnosti Nomura v souvislosti s pádem IPB dnes odmítl názor Nomury a dal za pravdu České republice," uvedl Zeman. Na straně žalobců tak budou společně vystupovat Fond národního majetku jako subjekt požadující smluvní pokutu za porušení smlouvy o privatizaci IPB a ministerstvo financí jako strana poškozená. Nomura rozhodnutí soudu zatím nechce komentovat. "Nemohu se k tomu vyjádřit, protože nám zatím nebylo doručeno vyjádření tribunálu," řekl ČTK mluvčí Nomury Jiří Hrabovský. Podle MF dnešní rozhodnutí arbitrážního soudu může posílit pozici České republiky a zvýšit její šance spor vyhrát. ČR po Nomuře požaduje náhradu škody až 263 miliard korun. Nomura ji údajně způsobila tím, že se podílela na pádu IPB a profitovala z řady transakcí, jež krachu banky předcházely. Naopak Nomura požaduje po České republice za ztráty z investice do zkrachovalé IPB až 40 miliard korun.

Brňané v sobotu 9. října rozhodnou, zda se z centra města odsune hlavní železniční nádraží. Termín referenda určili brněnští zastupitelé. Půjde o dosud největší místní lidové hlasování v zemi. Aktivisté, kteří protestují proti přesunu nádraží, s tímto termínem nesouhlasí. Ještě odpoledne se členové Strany Zelených pokusili termín referenda změnit. Do jednacího sálu přišlo jejich snahu podpořit i 50 lidí s transparenty, návrhy na změnu ale neprošly. "S termínem nesouhlasíme. Oddělení referenda od listopadových krajských voleb znamená pro Brno jen zbytečné plývání penězi," řekl ČTK Svatopluk Bartík z koalice Nádraží v centru, která zorganizovala petici za vyhlášení lidového hlasování. Otázka umístění hlavního železničního nádraží souvisí s plánovanou přestavbou železničního uzlu v Brně. Vedení města prosazuje variantu s výstavbou nové nádražní budovy zhruba o 800 metrů jižněji od její současné polohy. Odpůrci přesunu argumentují nejen vzdálením dopravy od centra města, ale především velkou finanční i časovou náročností výstavby. Odhady investic do přestavby železničního uzlu hovoří zhruba o 20 miliardách korun a stavba by mohla trvat asi 15 let. Pod peticí za vyhlášení referenda shromáždili organizátoři 20.600 platných podpisů.

Někteří čeští poslanci Evropského parlamentu se připojili k odmítání návrhu francouzského ministra financí a hospodářství Nicolase Sarkozyho potrestat země Evropské unie s nižšími podnikovými daněmi. Jan Březina (KDU-ČSL) vydal prohlášení, ve kterém označil návrh za likvidační pro českou ekonomiku, jejíž růst je založen na přílivu zahraničního kapitálu. Nižší daně považuje za jednu z podmínek rozvoje hospodářství. Za nesmyslné označil spojování daňových sazeb a nároků na dotace z fondů EU. Rovná se podle něj popření principu solidarity, jednoho z pilířů evropské integrace. Sarkozy v neděli v televizi řekl, že navrhne, aby nové země EU, které mají daně pod evropským průměrem, nebyly oprávněny čerpat ze strukturálních fondů. Hodlá s tím vyrukovat koncem týdne na neformální schůzce ministrů financí v nizozemském Scheveningenu. Proti Sarkozyho návrhu se zvedla vlna odporu zejména v nových členských státech. Český prezident Václav Klaus ho dnes označil za "obrovský omyl". Litva, Lotyšsko a Estonsko vybírají z firemních zisků 15 procent, Polsko a Slovensko 19 procent a Estonsko nezdaňuje vůbec zisky, které se opět investují. Česká republika se dnešními 28 procenty blíží bohatším západoevropským zemím, kde se sazba daně pohybuje vesměs mezi 30 a 40 procenty. Do roku 2006 však má tato sazba daně v Česku klesnout na 24 procent.

Lídři vládních stran se dohodli, že ve sněmovně podpoří návrh zákona zavádějící přímou volbu prezidenta republiky. Po jednání takzvané koaliční devítky to novinářům řekl předseda poslaneckého klubu ČSSD Petr Ibl. "Je tam shoda," uvedl. Dosavadní vývoj v dolní komoře ovšem ukazuje, že poslanci - včetně koaličních - nejsou v názoru na zavedení přímé volby hlavy státu dlouhodobě jednotní a dohodami koaličních předáků se v těchto věcech příliš neřídí. "Já jsem přesvědčen, že nepřímá volba prezidenta má svoji dlouholetou tradici. Byl tak volen prezident Masaryk i prezident Beneš a já se nerad zříkám tradice. Budeme ale ještě o tom jednat," řekl ČTK místopředseda ODS Petr Nečas. Vládní koalice by se podle něj měla raději zabývat skutečnými problémy této země, jako je klesají rating a rostoucí veřejný dluh. "Koalice hledá naprosto zástupná témata," řekl Nečas. Předseda poslanců KSČM Pavel Kováčik ČTK řekl, že komunisté přímou volbu prezidenta neodmítají, ale musejí ji doprovázet další úpravy - mimo jiné v pravomocích hlavy státu, ale i parlamentu, vlády a dalších institucí. Prosazování přímé volby prezidenta komplikuje nejen nejednotnost vládních řad, ale i to, že k jejímu schválení je ve dvousetčlenné sněmovně třeba nejméně 120 hlasů. Koalice jich má jen 101, a proto potřebuje pomoc opozice.

Barrandovské terasy, které tvoří funkcionalistickou dominantu Prahy 5, čeká příští rok rozsáhlá rekonstrukce a dostavba za více než 500 milionů korun. Oznámila to společnost Barrandovské terasy, jež objekt vlastní a hodlá památku zpřístupnit pro veřejnost na konci roku 2006. Dostavba a rekonstrukce areálu zahrne především generální opravu původní restaurace a vyhlídkové věže, která bude v maximální míře přístupná veřejnosti, informoval zmocněnec společnosti Jaromír Hrdlička. Sály na ploše 500 čtverečních metrů by měly podle něj navozovat atmosféru 30. let minulého století, kdy byl objekt vyhledávanou turistickou atrakcí. V plánu je dostavba dvou hotelových budov s kapacitou 170 lůžek. Barrandovské terasy nechal postavit na skalním masivu nad Vltavou otec bývalého prezidenta Václava Havla, podle projektu architekta Maxe Urbana. Stavbě dominuje štíhlá věž restauračního pavilonu. Ve skále vznikly terasy s restauracemi a barem Trilobit. Pod terasami byl vybudován bazén se skokanským můstkem. Terasy se hned po svém otevření na podzim v roce 1929 těšily velkému zájmu návštěvníků. Staly se vyhledávaným místem večírků pražské smetánky. V 50. letech minulého století byly znárodněny. Začalo tak období jejich pozvolného úpadku. Areál byl v roce 1988 prohlášen nemovitou kulturní památkou a v roce 1993 vyhlásilo pražské zastupitelstvo lokalitu za památkovou zónu. Barrandovské terasy jsou od 31. července 1997 uzavřeny. Památkově chráněný objekt získal v restituci v roce 1992 exprezident Havel spolu se svým bratrem Ivanem. Ivan Havel svůj podíl daroval své ženě Dagmar, a ta jej pak prodala své švagrové Dagmar Havlové. Bývalá první dáma chtěla terasy zrekonstruovat. Na opravy ale nesehnala investora a nemovitost prodala.

Koalice se zatím neshodla na návrhu státního rozpočtu na příští rok. Důvodem jsou nadměrné výdaje, které o 11,8 miliardy korun překračují požadavky Evropské unie. Podle lidovců a unionistů by tak vláda porušila i své programové prohlášení. Požadují proto snížení výdajů a jako jednu z možností úspor uvádějí zmrazení platů policistů. Novinářům to po skončení jednání řekli zástupci vládních stran. Pokud by se podařilo snížení výdajů prosadit, mohl by schodek rozpočtu klesnout z dosud navrhovaných 94 miliard na méně než 83 miliard korun. Dodatečné požadavky ministerstev ve výši 32 miliard korun zástupci vládních stran odmítli. Návrh státního rozpočtu byl původně na programu středeční schůze vlády. Jak ale ČTK řekl mluvčí MF Marek Zeman, tento bod bude přerušen. Podle šéfa KDU-ČSL Miroslava Kalouska by šlo ušetřit například na platech policistů, které rostou výrazně rychleji než ostatním zaměstnancům veřejného sektoru. Stát by tak ušetřil asi 8,5 miliardy korun. Kalousek zdůraznil, že by se ve státní sféře neměly rozevírat nůžky mezi jednotlivými skupinami zaměstnanců. Policisté, hasiči nebo vězeňští dozorci mají průměrný plat asi 24.000 korun a od nového roku by se měl zvýšit na téměř 32.000 korun. Průměrný plat ve státní sféře činí zhruba 17.500 korun a třeba učitelé berou v průměru ještě o dva tisíce méně.

ČR se k rozpočtové disciplíně zavázala v tzv. konvergenčním programu, který projednala s Evropskou komisí. Současný návrh překračuje dohodnutý strop výdajů celkem o 23 miliard korun. Část dodatečných výdajů však EU uznává, a nepovolených tak zůstává 11,8 miliardy Kč.

Americký prezident George Bush telefonicky poblahopřál Stanislavu Grossovi ke jmenování do premiérské funkce. Úřad vlády oznámil, že šéf Bílého domu hovořil s předsedou české vlády především o prohlubování česko-amerických vztahů i bezpečnostní situaci ve světě. Gross minulý týden prohlásil, že i po změně vlády zůstávají prioritami české diplomacie Evropská unie, vztahy se Spojenými státy a se sousedy, boj proti terorismu, prosazování lidských práv a mezinárodního práva i ekonomické zájmy republiky v cizině.

České děti se v tzv. Evropské škole v Bruselu budou učit v jednotřídce. Bude v ní pětadvacet žáčků od tří do jedenácti let. Takto koncipovaná česká sekce bude poprvé otevřena v zařízení EU v bruselské čtvrti Ixelles. Podle ředitele této "třetí evropské školy" v Bruselu Petera Hilmerssona není českých žáků dost na otevření jednotlivých tříd, takže se zatím bude improvizovat. Z Prahy dosud přijela jedna učitelka, další dvě síly budou najaty na místě. Děti budou rozděleny do tří sekcí - mateřské školy, první a druhé třídy, třetí až páté třídy. Na druhém stupni je zájem mnohem slabší, uvedl Hilmersson, takže čeští žáci budou dál navštěvovat britskou a francouzskou sekci. Škola jim zajistí základní výuku mateřštiny; na tuto práci však zatím žádného učitele nemá. Do evropských škol při institucích EU mohou bezplatně posílat své děti jejich zaměstnanci. V závislosti na kapacitě jsou otevřeny také pro děti diplomatů či podnikatelů, kteří ovšem musí platit vysoké školné, kolem 3000 eur ročně.

Předpokládaný příliv tří až čtyř miliard dolarů (kolem 90 miliard korun) přímých zahraničních investic je v letošním roce reálný. Na základě výsledků platební bilance za první pololetí to uvedl ředitel odboru informačních služeb agentury CzechInvest Jaroslav Tláskal. Dobrou zprávou je podle něj pokračující zájem investorů o zpracovatelský průmysl, který je tahounem českého exportu. Nejvíc zahraničních investic přišlo ze zemí Evropské unie; z mimoevropských zemí států měly významnější zastoupení USA a Japonsko. Investice směřovaly hlavně do zpracovatelského průmyslu, nemovitostí a obchodu. Příliv přímých zahraničních investic v posledních šesti letech výrazně nabral tempo a posílil exportní odvětví. Jedním z důsledků přílivu kapitálu je tedy pokles schodku obchodní bilance. Naopak odvrácenou stranou mince přímých zahraničních investic je repatriace zisku, kdy výplaty dividend zahraničním vlastníkům tuzemských firem zatěžují českou platební bilanci. Přesto byl ale příliv kapitálu vyšší než ve stejném období loňského roku, a vnější nerovnováha české ekonomiky tak klesla.

Chovatelé psů zaplatí zřejmě už v příštím roce 500 až 600 korun za čipy. Ty budou povinné, aby bylo možné zjistit, komu pes patří. Poslanecký návrh zákona o psí evidenci, který začne 20. září projednávat sněmovna, by mohl začít platit podle odhadu předkladatelky Michaely Šojdrové (KDU-ČSL) od 1. června příštího roku. V návrhu jsou i pokuty pro chovatele, kteří nebudou nařízení respektovat. Při prvním přistižení by měli dostat pokutu 5000 korun a při dalším 10.000 korun. Češi podle odhadu veterinářů chovají kolem jednoho milionu psů. Jen v Praze je 100.000 až 300.000 psů. Přesná evidence neexistuje.