Zprávy | Z archivu rubriky


Popularizátoři vědy ve čtvrtek při slavnostním zasedání Akademické rady převzali medaile Vojtěcha Náprstka. "Jsem trochu překvapen, ale také mám z toho radost," řekl ČTK oceněný šéf českého archeologického výzkumu v Egyptě Miroslav Verner. V Praze na pětidenní světové konferenci od pondělí diskutuje se světovými odborníky o památkách doby stavitelů pyramid.

Verner považuje za svou povinnost informovat veřejnost o archeologických nálezech. Napomáhá mu při tom také to, že jsou tak atraktivní. Spolupracuje na televizním seriálu o nejnovějších objevech ve starém Egyptě. Připravují se ještě dva díly. Jeden o Alexandrii a jejích skvostných památkách a poslední o velkých slavných chrámech na území Egypta z řecké a římské doby.

Novinář Ivo Budil, další oceněný, si vydobyl postavení v očích vědců rozhlasovým pořadem Meteor. Dnes vzpomínali například na jeho komentář prvních kroků amerických astronautů po Měsíci. S popularizací astronomie před padesáti lety začínal. "Kdo pro mělkost myšlení nemůže dělat vědu, tak dělá popularizaci vědy," citoval Budil skromně svého někdejšího učitele.

Ředitel pražské botanické zahrady Václav Větvička je autorem mnoha populárně vědeckých publikací. Nejznámější je kniha Stromy a keře, která vyšla v 35 vydáních a 35 jazycích. Jeho kolegové dnes oceňovali především jeho vystupování v pořadu Dobré jitro rozhlasové stanice Praha. Na dotaz, která rostlina je jeho nejoblíbenější, držitel medaile odpověděl: "Není ošklivých rostlin, takže každá rostlina, i ta poslední kopřiva."

Čestnou medaili Vojtěcha Náprstka zavedla Akademie věd v roce 2003. Český podnikatel a mecenáš Náprstek (1826 až 1894) žil deset let v Americe, kde poznal i život Indiánů. Po návratu propagoval emancipaci žen, organizoval českou vlasteneckou společnost a založil národopisné muzeum, kterému odkázal svůj majetek.

Ani drobný déšť neodradil ve čtvrtek před polednem několik desítek příznivců Franze Kafky od uctění památky tohoto slavného pražského rodáka. Osmdesáté výročí jeho úmrtí se stalo zároveň příležitostí k zahájení kulturního festivalu, který by měl po celý příští měsíc připomínat dílo tohoto literáta a jeho propojení s argentinským spisovatelem Jorge Luisem Borgesem.

"Kafka je největším a nejvýznamnějším autorem tohoto trýzněného a odcizeného století," parafrázoval Borgesův výrok argentinský velvyslanec Juan Eduardo Fleming. "Naše dnešní přítomnost je trochu opožděným, ale zaslouženým projevem úcty jednomu z největších duchů této země," dodal.

Toto zpoždění a velký kulturní dluh, který Češi vůči Kafkovi mají, vznikly podle literárního historika Josefa Čermáka především v době totality. "Zatímco se po minulé válce Kafkovo dílo otevřelo celému světu, pro komunistický režim se stal nenáviděný autorem. Nemohli jsem oslavit ani 50. výročí jeho smrti ani 100. výročí jeho narození," řekl účastníkům shromáždění Čermák. Festival Kafka - Borges by podle něj měl přispět k popularizaci obou autorů.

Významný argentinský spisovatel Jorge Luis Borges svými překlady už ve třicátých letech zpřístupnil Kafkovo dílo španělsky mluvícímu světu. Pro organizátory festivalu se tak jeho spřízněnost s Kafkou stala symbolem velikosti umění, které dokáže překračovat hranice států a spojovat světadíly.

Česká republika jako jediná z členských zemí Evropské unie dosud neratifikovala zakládající smlouvy Mezinárodního trestního soudu (ICC), pověřeného stíhat zločiny proti lidskosti. Tato situace vedla i ke dvoudenní návštěvě dvou desítek českých poslanců a senátorů u mezinárodních soudů v Haagu, kam přijeli na pozvání nizozemského parlamentu.

"Jsme skutečně ve zvláštní situaci a není příjemné to vysvětlovat," řekl ČTK předseda Senátu Petr Pithart na závěr návštěvy převážně opozičních parlamentářů. Doufá, že debaty této "studijní skupiny" s představiteli ICC a Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii (ICTY) by mohly přispět k novému pokusu o to, aby se ČR připojila k 94 zemím světa, které takzvaný římský statut ICC již ratifikovaly.

Jádro problému podle Pithartova názoru netkví v ústavních otázkách okolo ratifikace, ale v postojích ODS a KSČM, odvolávajících se hlavně na to, že statut ICC dosud neratifikovaly ani Rusko, Čína a především Spojené státy. USA se snaží o to, aby jejich občané, zejména vojáci na zahraničních misích, nepodléhali jurisdikci ICC. Například podle ODS by ochrana občanů ČR neměla být menší než občanů USA.

Česká parlamentní opozice tvořená ODS a KSČM je dlouhodobě velmi zdrženlivá k možnosti, že by občané Česka měli být na základě různých dohod vydáváni k soudnímu stíhání do zahraničí. Opozice v takové možnosti spatřuje oslabování právních jistot, jež občanům Česka zaručuje ústava. Ze stejného důvodu patří právě ODS a KSČM i k největším odpůrcům toho, aby v Česku platil evropský zatykač.

Jídlo je název retrospektivní výstavy Evy a Jana Švankmajerových, která bude od pátku přístupna veřejnosti v Jízdárně Pražského hradu. I když tam návštěvníci guláš či svíčkovou s knedlíkem nenaleznou, přesto pro ně oba surrealističtí výtvarníci přichystali pestrou všehochuť své tvorby od konce 50. let, slibující opulentní umělecký zážitek.

"Expozici jsme koncipovali jako manýristickou kunstkameru. Obrazy, objekty, kresby, sny, koláže keramiku, loutky, lásky, básně, fotografie, fetiše, grafiku, rébusy či dokumenty představujeme v deseti prostorech. Nejsou uspořádány chronologicky, ale tematicky se prolínají," řekl Švankmajer, když před vernisáží obsáhlé expozice provázel novináře. Návštěvníci tam spatří i společné práce obou bytostně propojených výtvarníků, podepsaných proto šifrou "Evašvankmajerjan". Součástí expozice je i pokus o jakousi morfologickou dokumentaci jejich životů - od dětství přes určující setkání, rodinu, film, surrealistickou skupinu až k šumavskému Hornímu Staňkovu.

"Název Jídlo jsme výstavě dali proto, abychom se odlišili od těch, kteří dělají umění. Protože surrealismus podle Andrého Bretona uměním není," řekl výtvarník, loutkář, světoznámý filmový režisér a scenárista, který v září oslaví sedmdesátiny. Jídlo je podle něj přítomno i v jeho filmech jako symbol této všežravé civilizace. I tento žánr je na výstavě zastoupen. Například projekcemi krátkých snímků a v jednom z "kabinetů kuriozit" i scénami k filmům Lekce Faust, Něco z Alenky, masturbačním přístrojem ze Spiklenců slasti a loutkami Otesánka.