Zprávy | Z archivu rubriky


Růst mezd v Česku ve druhém čtvrtletí sice zpomalil, přesto si Češi za své platy koupí více zboží a služeb než Poláci, Maďaři a Slováci. Podstatně lépe než Češi jsou na tom ale Slovinci, kteří po zohlednění cen zboží a služeb vydělávají o třetinu více a drží se na špičce zemí střední a východní Evropy. Vyplývá to z údajů společnosti Patria Online. Průměrný Čech ve druhém čtvrtletí vydělával 17.817 korun měsíčně. Průměrný Maďar sice v přepočtu na koruny bere zhruba o dvě stovky více, ale protože je v Maďarsku dráž, koupí si za svojí mzdu méně než Čech. V přepočtu na koruny a po zohlednění cen zboží a služeb tak průměrná mzda v Maďarsku činí 16.041 korun, v Polsku 17.504 korun a na Slovensku 12.910 korun. Nejvíce v regionu vydělávají Slovinci s průměrnou mzdou 26.361 korun. Více než Češi si za průměrnou mzdu koupí také Chorvati, protože chorvatská průměrná mzda činí 22.128 korun. Naopak nejhůře v regionu je na tom Bulharsko s průměrnou mzdou 7427 korun. V Německu průměrná měsíční mzda podle odhadu Patria Online ve druhém čtvrtletí činila 2266 eur, což v přepočtu odpovídá zhruba 72.553 korunám. Přepočet po zohlednění toho, že v tuzemsku je zhruba o polovinu levněji, vychází příznivěji a průměrná německá mzda tak činí 36.502 Kč. Průměrná mzda v Česku po zohlednění cen zboží a služeb dosahuje 49 procent německé úrovně a ekonomové odhadují, že ČR dožene Německo až za několik desítek let. Slovinská průměrná mzda odpovídá 72 procentům německé úrovně, Slovenská 35 procentům.

Čechoameričané, kteří do začátku 90. let ztratili občanství své původní vlasti, vesměs hodnotí kladně, že čeští emigranti z dob komunistického režimu měli uplynulých pět let možnost zpětně se o ně přihlásit. "Zákon přišel pozdě, ale přece," řekl ČTK v New Yorku jeden z představitelů tamějších krajanů, vydavatel čtrnáctideníku Americké listy Petr Bísek. Lhůta k prohlášení o tom, že nynější občan USA či jiné země býval občanem Československa, začala v září 1999 a skončí 2. září. "Možná, že měla trvat neomezeně," poznamenal Bísek. O novele, která by umožnila žádat o navrácení občanství bez časového omezení, by měl v září jednat český Senát. Vztah původní vlasti k Čechoameričanům se "krok po kroku zlepšuje," řekl Bísek. Až do roku 1999 měli ovšem krajané pocit, že je vlády odstrkují, soudí. Američané podle něho už dlouho považovali úmluvu z 20. let za protiústavní, zatímco "česká strana ji zneužívala". Upozornil také na nesprávný český výklad amerického postoje k občanství. "Vlády před rokem 1999 tvrdily, že USA nepovolují dvojí občanství. To ovšem není pravda. Spojené státy dvojí občanství nedoporučují, ale nemohou mu zabránit. O americké občanství člověk přijde, jen pokud se ho zřekne," uvedl. Zákon o navracení občanství přišel zhruba rok po takzvané restituční tečce. O navracení komunisty zabaveného majetku mohli žádat jen čeští občané. "Zdálo se nám, že zákony o občanství a o restitucích jsou proti nám, i když to tak třeba nebylo. Možná za to může spěch, s nímž se tvořily," řekl Bísek. "Chyběl při tom pohled do budoucna. Zákony jsou příliš podrobné, mnoho detailů se musí průběžně novelizovat. Nelze předem odhadnout veškeré situace, a tak řada osudů se do nich nevejde" dodal. V souvislosti se vstupem Česka do Evropské unie získávají české pasy na významu. Jejich držitelé, i když jsou současně Američany, mohou využívat veškerých výhod, které členství v unii poskytuje, například ve vzdělávání či zdravotní péči. "Možná se ukáže, že je to výhodné," soudí Petr Bísek, i když nepředpokládá, že by to byla hlavní pohnutka pro žádosti o vrácení občanství.

Senátoři opět navrhli možnost dalšího obnovování českého občanství pro krajany, kteří o něj přišli kvůli emigraci před komunistickým režimem. Členy senátní komise pro krajany od předložení novely neodradil fakt, že sněmovna i vláda Vladimíra Špidly jejich obdobnou iniciativu na jaře odmítly. Důvodem byla především možnost řešit problematiku příští rok komplexnější vládní novelou zákona o státním občanství. Nynějšímu premiérovi Stanislavu Grossovi totiž Špidlova vláda loni uložila jako tehdejšímu ministru vnitra, aby v roce 2005 předložil komplexní právní analýzu problematiky dvojího státního občanství a případně i návrh nové legislativy.

V souvislosti se změnou vlády se senátoři v čele s Jaroslavem Šulou rozhodli neponechat nic náhodě a znovu předložili návrh určený hlavně těm, kteří odešli z někdejšího Československa v posledních letech totalitního režimu a podmínky současného zákona nemohli splnit v pětileté lhůtě pro podání žádosti pro obnovení občanství. Novela má proto tuto lhůtu, která vyprší 2. září, zrušit. "Není důvod možnost znovunabytí českého státního občanství časově omezovat," uvádějí předkladatelé novely. Připomínají, že informace o možnosti požádat o české občanství se ke krajanům vzhledem k rozlehlosti území, na které žijí, dostávala postupně.

Platný zákon z roku 1999 umožňoval požádat o obnovení občanství jen těm emigrantům, kteří o české občanství přišli od 25. února 1948 do 28. března 1990, a to "propuštěním ze státního svazku" nebo v souvislosti s nabytím občanství země, s níž Česko mělo uzavřenu úmluvu o zamezení vzniku dvojího občanství. Senátorská úprava tak vychází vstříc hlavně krajanům, kteří o české občanství nemohli požádat kvůli československo-americké úmluvě o naturalizaci. Úmluva, která právě znemožňovala vznik dvojího občanství, přestala platit až v srpnu 1997.

Na 2000 hostů si v neděli na shromáždění u Památníku Slovenského národního povstání (SNP) v Banské Bystrici připomnělo 60. výročí jeho zahájení. Shromážděním vyvrcholily třídenní oslavy výročí SNP. Jediným zahraničním hostem, který vystoupil s projevem, byl český premiér Stanislav Gross. Podle něj Slováci povstali přesto, že měli zajisté obavy, zda bude povstání úspěšné. "Zcela jistě zde byly obavy, bude-li povstání úspěšné, dokáže-li odolat náporu silnějšího, dobře vyzbrojeného a takticky vyzrálého nepřítele," uvedl se Gross. "Tyto obavy byly ale překonávány euforií ze svobodného nadechnutí po dlouhých čtyřech letech nesvobody a tušením přicházejícího konce války," řekl Gross na shromáždění, kterého se zúčastnilo i 56 přímých účastníků povstání.

Oslavy, na nichž pronesli proslov také slovenský prezident, předseda parlamentu a premiér, vyvrcholily odevzdáním poselství mladé generaci prostřednictvím inscenovaného příběhu Malého prince Antoina Saint-Exupéryho. Oslavy výročí SNP se konaly v někdejším centru povstání od pátku. Na náměstí a přilehlých parcích se promítaly filmy z války, koncertovaly jazzové a rockové kapely, konaly se divadelní představení, i za účasti českých souborů a jednotlivců.

Slovenské národní povstání, které odstartovala výzva velitelů povstalecké armády 29. srpna 1944, bylo jedním z největších protihitlerovských vystoupení v týlu německé armády. Slovensko tehdy přestalo být chápáno jako země kolaborantů. Po potlačení SNP koncem října 1944 nastalo v zemi období teroru, při kterém přišlo o život přibližně 20.000 lidí. Až do osvobození v roce 1945 byla všechna moc v zemi soustředěna v rukou německé okupační armády.

Osm medailí jako před čtyřmi lety ze Sydney přivezou Češi z olympiády v Aténách. Oproti australským hrám ovšem získali jen jedno zlato díky desetibojaři Romanu Šebrlemu, ale předseda Českého olympijského výboru Milan Jirásek to nepovažoval za ústup z pozic. Podle jeho slov sportovci v nabité konkurenci jakžtakž udrželi tempo. Celkový dojem z olympiády měl Jirásek dobrý. "Ústupem je, že nebyly tak divácky navštívené jako v Sydney a Salt Lake City," porovnal Jirásek. Pokud něco olympiádu podle jeho soudu narušilo, tak to byly dopingové aféry. "Bylo jich tady nečekaně mnoho. Byly vědomé, spojené s podváděním a hříšníci měli zastání u vedení svých výprav," řekl Jirásek k více než pětadvaceti případům.

Před cestou do Atén Jirásek říkal, že by byl spokojen, pokud se česká výprava přiblíží k výsledkům ze Sydney. "A to si myslím, že se stalo," uvedl Jirásek. V Řecku startoval největší počet reprezentantů, ale medailová úspěšnost byla menší. Zvýšil se počet čtvrtých, pátých a šestých míst. "Těch je nápadně mnoho. Je otázkou, jestli to jsou kandidáti na příští medaile nebo je v tom jiná zákonitost, proč se nedostali na medaile," řekl Jirásek. Zklamán z výkonů reprezentantů nebyl. "Nikde jsem neviděl, že by někdo hodil flintu do žita, že by to odflákl," všímal si Jirásek i zaujetí a bojovnosti závodníků.

Zisk jedné zlaté medaile je nejhorším výsledkem od olympiády v Melbourne 1956. Jirásek upozornil, že od té doby se vrcholná výkonnost rozšířila do mnoha zemí světa. "Tyhle olympiády z padesátých let se těžko dají s tímhle srovnávat. Já si myslí, že se v té konkurenci jakžtakž udrželo tempo," konstatoval Jirásek. Jestli se něco udělalo špatně, je otázka pro jednotlivé svazy a metodiky. Pomocná ruka i pokladna olympijského výboru byla podle Jiráska otevřená.

Na maximálně 50.000 lidí s rozhodovacími pravomocemi, včetně jejich rodinných příslušníků, by se mohla vztahovat majetková přiznání, na jejichž zavedení se v rámci boje proti korupci dohodla vládní koalice. Ministr vnitra František Bublan v nědělním diskusním pořadu České televize uvedl, že věcný záměr zákona, který by měla projednat vláda už v září, ještě bude konzultovat s předsedou Unie svobody- DEU a ministrem spravedlnosti Pavlem Němcem.

Unionisté měli k záměru koaličních socialistů dlouhodobě výhrady, zavedení přiznání se nakonec stalo součástí nové koaliční smlouvy ČSSD, US-DEU a KDU-ČSL. Bublan uvedl, že neví, jaké výhrady k záměru Němec má, současně připustil, že se návrh může ještě změnit. Podle odhadu autorů zákona by se povinnost skládat majetková přiznání týkala zhruba 15.000 státních zaměstnanců a 20.000 policistů. "Jsou to ti, kteří mají skutečně rozhodovací pravomoc. Zcela určitě bychom se vešli do 50.000 lidí," uvedl Bublan. Účty by skládali také politici a soudci. "Není to policejní nástroj, pouze protikorupční opatření, daň za to, že ten člověk pracuje ve státní správě," bránil Bublan záměr proti kritice, podle které tím chce stát pouze zvětšovat své pravomoci. Přiznání budou státní zaměstnanci podávat svým nadřízeným, u kterých budou i archivována. "Na finanční úřad by to šlo pouze v případě, že tam budou nějaké nejasnosti," popsal Bublan mechanismus kontroly.

Bublan by chtěl zavést také registr bankovních účtů, a to jako nástroj policie a zpravodajských služeb v boji proti terorismu. Zatím podle něj nejsou Češi schopni vyhovět mezinárodním úmluvám o terorismu, které požadují možnost kontrol bankovních kont rizikových organizací. "Museli bychom obcházet třicet, čtyřicet velkých bankovních institucí a hledat, jestli náhodou tato organizace tam nemá účet," uvedl. Pokud by registr bankovních účtů vznikl, vedla by jej Česká národní banka a policie by do něj mohla nahlížet jen na základě soudního příkazu. "Bylo by to evidováno a pod kontrolou," uvedl ministr s tím, že návrh půjde do vlády a Poslanecké sněmovny v balíku zákonů o boji proti terorismu. Kdy se tak stane, neuvedl.

Více než 5000 lidí z tuzemska i zahraničí navštívilo letošní jubilejní 45. ročník mezinárodního Chopinova festivalu. Po týdnu festival v Mariánských Lázních skončil závěrečným koncertem Západočeského symfonického orchestru a sólistky, špičkové izraelské klavíristky Diny Yofeové. "Můžeme říci, že kromě počasí se nám letos podařilo snad vše, z 12 koncertů nebyly úplně vyprodány snad jen dva," řekl ČTK předseda pořádající Společnosti Fryderyka Chopina a prezident festivalu Ivan Klánský. Akce patří k největším Chopinovským festivalům na světě. Na přehlídce vystoupili světoví umělci zvučných jmen, program ale nabídl i další akce, například golfový turnaj, výtvarné výstavy nebo páteční nokturno na zámku Kynžvart, kde vystoupila skupina Spirituál Kvintet. "Byla to taková vzpomínka na tragicky zesnulého Karla Zicha, který byl členem přípravného výboru Chopinovy společnosti a který nám s pořádáním festivalu vždy velmi pomáhal," řekl Klánský.

Z letošních koncertů vyzdvihl Klánský, sám klavírní virtuóz, zejména pondělní vystoupení britského klavíristy Iana Fountaina, koncert současné české mladé hvězdy Martina Kasíka a vystoupení amerického pianisty Adama Wodnického.

V rámci festivalu se konalo také zasedání Mezinárodní federace Chopinových společností, kterých je na celém světě od Argentiny, přes Evropu až po Thajsko celkem 46, uvedl Klánský. Sám je místopředsedou mezinárodní federace. Na celém světě se podle něj koná asi jen devět Chopinových festivalů podobných tomu mariánskolázeňskému.

Festival se koná každoročně od roku 1959 a je největší akcí Chopinovy společnosti, která sídlí právě v Mariánských Lázních. Skladatel zde pobýval před více než 160 lety v domě U bílé labutě. Festival se nekonal pouze jedinkrát - v roce 1968. Letošního zahájení se zúčastnila manželka prezidenta Livia Klausová. Prezident Václav Klaus a jeho polský kolega Aleksandr Kwasnievski letos poprvé převzali nad festivalem záštitu.

Irská opozice zesiluje tlak na to, aby bylo odebráno irské občanství bývalému šéfovi Harvardských fondů Viktoru Koženému, který je v České republice stíhán pro rozsáhlé podvody. Důvodem je fakt, že Česko se chystá požádat o jeho vydání Bahamské ostrovy, kde Kožený žije. Česká policie jej stíhá jako uprchlého a soud na něj vydal mezinárodní zatykač. Opoziční Labouristická strana tvrdí, že držení irského pasu podezřelými osobami jako je Kožený může poškodit pověst země. "Může to vyvolat dojem, že Irsko je pro mezinárodní darebáky jakési bezpečné útočiště," řekl labourista Joe Costello. Poté, co se objevily informace o žádosti o vydání Koženého z Baham, je podle něj "naléhavě nutné" přehodnotit jeho irské občanství.

Kožený je jedním ze světových boháčů, kteří získali irské občanství v rámci programu "pas na prodej", který byl nedávno zrušen. Program umožňoval bohatým lidem koupit si irské občanství za závazek, že budou v Irsku podnikat. Kožený je stíhán spolu s bývalým šéfem představenstva Harvardského průmyslového holdingu Borisem Vostrým, který žije ve středoamerickém Belize. Oba podle policie v letech 1995 až 1997 převáděli majetek v hodnotě 11,5 miliardy z Harvardských investičních fondů a Sklo Unionu Teplice. Poškodili tím údajně holding, který pak skončil v likvidaci. Kožený je stíhán také v USA kvůli zpronevěře 182 milionů dolarů (asi pět miliard korun).