Zprávy | Z archivu rubriky


Český komisař Pavel Telička ještě váhá mezi několika možnostmi svého příštího působení poté, co jej v nové evropské exekutivě za necelé dva měsíce vystřídá expremiér Vladimír Špidla. Definitivně se rozhodne v říjnu.

"Jednou z variant kromě širší evropské infrastruktury je ovšem soukromý sektor. Ten je určitě předmětem zvažování. Ale jsou i jiné možnosti, které se pohybují někde 'mezi', a je možná i jejich kombinace," řekl Telička ČTK. "Úvahy se postupně vyjasňují, přeci jen jsem absolvoval v posledních dnech pár rozhovorů jak v Praze, tak tady z Bruselu. Situace nabírá jasnější komtury, pokročil jsem, ale definitivní jasno není," uvedl. Jakkoli mu Evropská komise, kde se cítil "jako ryba ve vodě", bude chybět, nové výzvy se nebojí.

Telička již v červenci odmítl nabídku premiéra Stanislava Grosse na další působení v české státní správě. Také míní odejít ze špičkové pozice komisaře důstojně a standardně, což patrně znamená, že se nemíní ucházet o úřednické místo v unijních institucích. Ale s oběma sférami by rád zůstal dál ve styku: "Jedno je jisté - nechci ztratit kontakt s tím, čemu jsem věnoval 15 let života."

"Nevylučuji, že státní správa bude jednoho dne zase aktuální, ale ne nyní, ne za této konstelace," řekl s ujištěním, že bude-li mít premiér či jiná místa zájem o jeho názor, samozřejmě vyhoví, bude-li to možné. A slůvky "uvidíme" a "možná s odstupem času" odpovídá i na otázku o své "evropské" budoucnosti. Možná sfér působení bude více, možná i v akademické obci.

Česká republika nabídne Rusku "pošokové" pobyty pro rodiny z Beslanu, jež se staly oběťmi teroristického útoku. V nizozemském Valkenburgu to v sobotu sdělil ministr zahraničí Cyril Svoboda po telefonickém rozhovoru s premiérem Stanislavem Grossem.

"Je zde úmysl nabídnout rodinám, které přežily tu strašlivou událost, pošokový pobyt v České republice. Nyní se vyhodnocují možnosti ministerstva vnitra, tedy kapacita rekreačních zařízení a finanční prostředky. Mluvčí české vlády Věra Dušková potvrdila, že premiér Gross pověřil ministry zahraničí, zdravotnictví a vnitra Svobodu, Miladu Emmerovou a Františka Bublana, aby prověřili možnosti jak traumatizovaným lidem pomoci. V každém případě je třeba jednat rychle. "Pokud by měli přijet, musejí přijet brzy, tedy v řádu dnů," uvedl Svoboda.

Podle Svobody je tragédie dalším důkazem toho, že "svět není bezpečný" a že ti, kdo mluví o usmíření, nevidí věci ostře a chovají se "chybně a neodpovědně". "Touto cestou česká zahraniční politika nepůjde," uvedl a zopakoval svou oddanost rozhodnému boji proti terorismu ve všech podobách a projevech.

Pomoc obětem podpořila opoziční ODS. "Veškerá dostupná pomoc, kterou můžeme jako Česká republika poskytnout, bude mít naši podporu. Já samozřejmě budu volat po tom, abychom byli daleko více zapojeni do boje proti terorismu, aby k takovým případům nemohlo v budoucnosti docházet," řekl předseda ODS Mirek Topolánek Českému rozhlasu. Masakr v Rusku odsoudili i členové Výkonné rady ODS, kteří jednali v Jablonném nad Orlicí na Orlickoústecku. Občanští demokraté soudí, že za oběti v Rusku jsou plně zodpovědní teroristé a že nejlepší obranou proti mezinárodními terorismu je spolupráce demokratických zemí v rámci NATO se silnou transatlantickou vazbou.

Šéf opoziční ODS Mirek Topolánek předpokládá, že na nadcházejícím kongresu své strany bude jediným kandidátem na jejího předsedu. Řekl to novinářům po sobotním jednání Výkonné rady ODS. Někteří její členové sice spekulovali o tom, že kandidátem na šéfa strany by mohl být pražský primátor Pavel Bém, ale ten to odmítl.

Dosud se v politických kuloárech spekulovalo o tom, že Topolánek bude muset na prosincovém stranickém kongresu o funkci urputně bojovat. "Jakákoliv změna personální, ideová by mohla přinést nestabilitu do ODS a já bych ji považoval za nešťastnou," vysvětlil Bém, proč se nebude o křeslo šéfa strany ucházet. Bude usilovat o to, aby se stal prvním místopředsedou strany. Bém považuje za důležitou jednotu strany a přípravu na parlamentní volby v roce 2006.

ODS dává opakovaně najevo, že tyto volby hodlá vyhrát a chce se po osmi letech stát vládní stranou. Pod Topolánkovým vedením si dlouhodobě udržuje velkou podporu ve veřejnosti. Už několik měsíců jí dává přednost přes 30 procent voličů, což je nejvíce ze všech stran. Právě tato silná podpora veřejnosti je podle některých analytiků jedním z důvodů silného postavení Topolánka.

Političtí komentátoři a analytici nicméně opakovaně poukazují na to, že Topolánek má uvnitř ODS a zejména v jejím poslaneckém klubu silnou opozici a že jeho postavení v zákulisí údajně podlamuje i čestný šéf strany Klaus. Oba se lišili například v názoru na řešení letní vládní krize, která vypukla poté, co podal demisi koaliční kabinet ČSSD, KDU-ČSL a Unie svobody-DEU. Topolánek a vedení ODS důrazně prosazovali předčasné volby, Klaus byl proti.

Za hlavní Topolánkovy protivníky v ODS bývají považováni vlivný předseda poslanců ODS Vlastimil Tlustý a někteří další poslanci této strany. Právě z jejich řad zazněla v posledních týdnech kritika Topolánka za to, že vyslal své emisary za unionistickým poslancem Zdeňkem Kořistkou, aby ho přemluvili k hlasování proti vládě. Kořistka totiž řekl, že ODS mu za to chtěla dát úplatek 10 milionů korun, což ale občanští demokraté důrazně popřeli a s Kořistkou se chtějí soudit. Případem se zabývá i policie.