Zprávy | Z archivu rubriky


Pinkasova synagoga v Praze se poprvé od druhé světové války stane dějištěm oslav židovského Nového roku, svátku Roš hašana. Od středečního večera a pro čtvrteční a páteční bohoslužby si prostor od Židovského muzea půjčilo konzervativní hnutí Masorti CZ.

"Židovský den začíná večer se spatřením prvních tří hvězd, takže předvečer svátku připadá už na středu 15. září. Roš Hašana pak trvá po celé dva dny a je ve znamení veselí a oslav," informovala ČTK Radka Uhrová z pořádající organizace. Tradičně se po bohoslužbách a v domácnostech připravují sladké pochutiny, především jablka a med, dodala.

Oslava Roš Hašana v Pinkasově synagoze bude podle Uhrové jak pietním aktem - uctěním památky 80.000 českých židů, kteří se roku 5765 nemohli dožít a jejichž jmény jsou pokryty zdi synagogy - tak i oslavou života a tradic, které "tváří v tvář hlouposti a nenávisti přežily". Židovské tradice jsou součástí českých reálií od 10. století.

Masorti CZ je českým zástupcem světové organizace Masorti Olami, která sdružuje obce vyznávající konzervativní směr judaismu. Ten je reakcí na vyhraněné ortodoxní i reformní proudy, podporuje střední cestu vyvažování tradičních a moderních hodnot.

"Česká židovská populace, vždy velmi silně ovlivněna liberálnějšími proudy judaismu, v důsledku kombinace vlivu modernismu, hrůz druhé světové války a komunistického režimu skoro vymizela," uvedla Uhrová. O to důležitější jsou snahy o zachování jejích tradic a kulturního dědictví; příspěvkem k udržení židovského povědomí je podle ní i chystaná oslava.

Pokud si české zpracovatelské podniky chtějí zajistit dostatek surovin, měly by se zemědělci uzavřít dlouhodobé smlouvy. ČTK to řekl předseda Zemědělského svazu Miroslav Jirovský. Farmářům by v nich měly garantovat ceny, které se přiblíží průměru v Německu nebo Rakousku. Zpracovatelských kapacit je podle Jirovského v Česku nadbytek a při dalším vývozu jatečných zvířat nebo mléka by se některé firmy mohly dostat na hranici existence.

Vývoz skotu, prasat a mléčných výrobků se po vstupu do EU několikanásobně zvýšil. "U většiny komodit kromě obilí jsme hluboce a někdy hodně hluboce pod cenami našich sousedů. Proto musíme vyvíjet tlak na zpracovatele," uvedl Jirovský na zasedání výboru a kontrolní komise svazu ve Větrném Jeníkově na Jihlavsku. Podle něj se produkce musí dobře zhodnotit; buď v tuzemsku nebo jinde.

Podle ministra zemědělství Jaroslava Palase by vývoz zvířat a mléka mohl krátkodobě přispět ke zvýšení farmářských cen. "Ale je to negativní trend, pokud by měl být dlouhodobý," podtrhl. Podle ministra se vyváží surovina a dovážejí se výrobky s přidanou hodnotou. Zpracovatelské podniky se podle něj dostávají do ztráty, protože neprosadily zvýšení cen u obchodních řetězců.

"Jsou v kleštích, v nichž jste byli dosud vy," řekl zemědělcům ministr. Podle Palase by se jim vývoz mohl vymstít; pokud se cizí zpracovatel dostane do krize, nejdříve přestane odebírat ze zahraničí. Podle Jirovského to je ale věc uzavíraných smluv.

Připravovaný nákup nových kolových transportérů a zavedení stíhaček Jas-39 Gripen jsou hlavní úkoly stojící před českou armádou v oblasti vyzbrojování. Vyplývá to z Národní strategie vyzbrojování, kterou ve středu projedná vláda. Dokument zmiňuje také nutnou modernizaci vrtulníkového letectva a provoz a doplnění výzbroje podzvukového bitevního letounu L-159.

Jedním z cílů současné reformy ozbrojených sil je armáda moderní a mobilní. Proto se chystá nákup 243 nových kolových transportérů, které by nahradily zastaralé OT-64. Cena nemá přesáhnout 25 miliard korun. Čtrnáct stíhaček Jas-39 Gripen si české letectvo pronajme ze Švédska na deset let za 19,6 miliardy korun. Piloti mají k dispozici také 71 bitevníků L-159 z Aera Vodochody, provozovat však chtějí jen 24 z nich, zbytek by armáda ráda prodala. Modernizace vrtulníků je evergreenem armádních snah. Vojáci by měli získat nejnovější verzi bitevních Mi-24 v rámci splátek dluhu Ruské federace, modernizovat je ale potřeba i dopravní Mi- 17, které mají mimo jiné sloužit v misi Evropské unie v Bosně a Hercegovině.

Jedním z cílů strategie je přitom podporovat domácí zbrojní průmysl. Například nákladní automobily se už armáda rozhodla koupit v Tatře Kopřivnice. Vyžadovány budou programy zpětných investic - tedy offsety, pokud velkou zakázku nad 300 milionů korun získá zahraniční dodavatel. "S ohledem na trend hospodářsky rozvinutých zemí, směřující k postupnému upouštění od striktní realizace offsetových programů, je vhodné prosazovat přímý podíl národního obranného průmyslu na realizaci zakázek," stojí v materiálu ministerstva obrany pro vládu.