Zprávy | Z archivu rubriky

Čeští vojenští policisté budou zřejmě v Iráku působit i počátkem příštího roku. Vláda schválila prodloužení mandátu armádního kontingentu v počtu do stovky lidí od 1. ledna do 28. února 2005. Ministr obrany Karel Kühnl před novináři po jednání vlády zdůraznil, že jde o prodloužení mise a mandát vojáků se nemění. Musí s ní ale ještě souhlasit parlament. Prodloužení bude podle náčelníka generálního štábu Pavla Štefky stát přibližně 25 milionů korun. "Je to kalkulace na sto lidí za měsíc a peníze za návrat," vysvětlil. Kühnl vysvětlil, že samotné prodloužení mise bude stát 19 milionů korun, zbytek je určen na platy vojáků a další platby, které by musely být uskutečněny, i kdyby byli vojenští policisté v Česku. Vojáci podle Štefky budou mít i v prvních dvou měsících příštího roku za úkol školit irácké policisty. České vojáky, kteří nedaleko jihoirácké metropole pracují nyní, v prosinci vystřídají čerstvé síly. Podle stávajícího mandátu se ale například nesmí účastnit potlačování demonstrací či domovních prohlídek. Rozhodnutí kabinetu o prodloužení mise souvisí s lednovými volbami v Iráku, při kterých se očekává zvýšení bezpečnostního rizika. Původně měli vojenští policisté v Iráku zůstat do konce letošního roku. Prodloužení mise, která odpovídá rezoluci 1546 Rady bezpečnosti OSN, ještě musí schválit parlament.

Dosavadní vyjádření zákonodárců naznačovala, že návrh kabinetu podpoří. Někteří sice připustili, že část sociálních demokratů by stejně jako v minulosti mohla mít výhrady, ale jejich případné chybějící hlasy by znovu mohli nahradit opoziční občanští demokraté. Podobně se zachovali už v minulosti; kabinetu několikrát pomohli, když neměl dost hlasů při prosazování návrhů na účast českých vojáků v zahraničních akcích. Předseda sněmovního branného výboru Jan Vidím (ODS) řekl, že ODS vždy podporovala české angažmá v Iráku. Upozornil na to, že vláda sice podporuje další účast českých policistů v Iráku, ale současně se v médiích objevují informace o tom, že by se české ozbrojené síly měly podílet na ochraně mise OSN v Bagdádu. Předchozí vláda Vladimíra Špidly krátce před svým pádem schválila plán ministerstva obrany na působení českých vojáků v zahraničí v příštím roce. Počítal s návratem stovky vojenských policistů, kteří nyní školí iráckou policii nedaleko Basry. V zemi měl zůstat jen nejvýše desetičlenný chirurgický tým působící v britské vojenské nemocnici. Kühnl ale od svého nástupu do funkce ministra dal několikrát najevo, že je pro větší českou účast v Iráku.

V České republice připadá na jednu ženu téměř nejméně narozených dětí na světě. Více dětí se rodí ženám ve vyspělých zemích i v chudších oblastech. Česká společnost je velmi pragmatická, a reaguje tak na vnější podmínky, tedy mimo jiné na sociální a ekonomickou situaci. Novinářům to řekla demografka Jitka Rychtaříková z Přírodovědecké fakulty Karlovy Univerzity.

V Česku se v roce 2003 narodilo průměrně jedné ženě v reprodukčním věku 1,18 dítěte. Pro prostou obnovu populace by se ženě měly v průměru narodit více než dvě děti. Celosvětový průměr se pohybuje kolem tří dětí na jednu ženu. Vyšší úroveň porodnosti než v Česku dosahuje většina vyspělých států nebo například i Slovensko. Česká republika se tak dlouhodobě řadí do skupiny zemí s extrémně nízkou porodností. Za poklesem porodnosti stojí společenská a ekonomická transformace, bytová problematika a větší možnost seberealizace. Další z příčin nízké porodnosti je vedle vnějších podmínek také středoevropský kulturní model, kde je muž považován za živitele a žena svou prací pouze přispívá. "Ženy dnes stojí před volbou, jak skloubit roli rodiče a práci," uvedla Rychtaříková.

Čtyři další iráčtí chlapci s těžkými srdečními vadami přijedou příští týden na léčení do pražské motolské nemocnice. Ministr vnitra František Bublan to řekl novinářům na tiskové konferenci při jednání vlády, která schválila jeho návrh na pokračování projektu léčby iráckých dětí. "Pokud tyto děti nebudou léčeny, tak nepřežijí. Takový je verdikt lékařů 7. polní nemocnice v Basře, kteří je také vybrali," zdůraznil ministr vnitra. Česká vojenská nemocnice působila v jihoirácké metropoli Basra od dubna 2003 do počátku letošního roku. Chlapce, z nichž každého bude doprovázet jeden jejich rodinný příslušník, přepraví do Česka vojenský speciál. Celkové náklady na jejich léčbu představují asi pět milionů korun, dodal Bublan. Léčení dětí z Basry se srdečními vadami a s popáleninami začalo už v loňském roce, celkem se v Česku takto vystřídaly dvě desítky malých pacientů. Zatím poslední čtveřice se do Basry vrátila letos v červnu.

Páteční exhibiční utkání na počest kouče hokejové reprezentace Ivana Hlinky, který zemřel 16. srpna na následky zranění po autonehodě, už přivítá Zimní stadion Ivana Hlinky v Litvínově. Na tomto pojmenování hokejového stánku se jednomyslně shodli litvínovští zastupitelé. Rozhodli se tak uctít památku bývalého dlouholetého hráče, trenéra i manažera místního hokejového klubu. "Rozhodnutí, s nimž souhlasili i pozůstalí, oznámíme před zahájením vzpomínkového utkání. Pod střechu stadionu bude vyvěšen i Hlinkův dres," řekl starosta Litvínova Karel Zdražil. Za Hlinkův tým nastoupí jeho kluboví spoluhráči i mladší hokejisté, kteří působili v NHL. Síly změří s litvínovským extraligovým mužstvem. V první pětce Hlinka teamu by se měli objevit Robert Reichel, Martin Ručinský a Hlinkův syn Ivan, obrannou dvojici vytvoří Jiří Bubla s Jiřím Šlégrem, tedy otec se synem.

Bývalá předsedkyně Českého statistického úřadu Marie Bohatá se stala první vysokou úřednicí Evropské komise z nové členské země. Kolegium komisařů ji na zasedání ve Štrasburku jmenovalo místopředsedkyní evropské statistické kanceláře Eurostat sídlící v Lucemburku.

Bohatá tak získala jeden z osmi postů na nejvyšší úrovni A1, které byly v první fázi vyčleněny pro deset nových členských států. Lze předpokládat, že pro českého úředníka to bude v EK zatím jediné takto vysoké místo.

V čele Českého statistického úřadu stála tři a půl roku. Na funkci rezignovala loni v lednu poté, co důvěryhodností ČSÚ otřásla 40miliardová chyba v bilanci zahraničního obchodu. Tu způsobila špatná komunikace celníků a statistiků při předávání obchodních dat.

Ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach je i po úterním jednání se slovenskými a českými odboráři přesvědčen o výhodách Rady hospodářské a sociální dohody (tripartity). "Určitě je lépe jednáním předcházet výrazným sociálním střetům provázeným stávkami, ukazuje se to jako velmi dobré," řekl ČTK. Slovenští odboráři vedení prezidentem Konfederace odborových svazů Slovenské republiky Ivanem Saktorem ho informovali o tom, že slovenská vláda zamýšlí zrušit zákon o tripartitě. "Vím, že na Slovensku vláda chystá změnu, tripartita by měla být změněna na poradní orgán," uvedl ministr. V ČR, kde není tripartita ustavena zákonem, jsou s jejím fungováním dobré zkušenosti a určitě si nikdo nepřeje, aby vznikaly vyhrocené sociální střety, dodal Škromach.

Odboráři s ministrem hovořili rovněž o sociální situaci na Slovensku, pracovněprávních vztazích a zajímali se o bezpečnost práce v Česku. "Zajímavé pro mě bylo, že Slovenská republika bez nějaké větší mediální prezentace v Česku zavedla zákon o nemocenské, kde prvních deset dnů hradí zaměstnavatelé," uvedl ministr. Škromach chce podobnou úpravu prosadit i v Česku, zaměstnavatelé ale požadují snížení pojistného, které platí za zaměstnance. "Pokud mám informace, tak na Slovensku ke snížení pojistného nedošlo," uvedl ministr. Poznamenal také, že podle odborových předáků změna od počátku roku vedla ke snížení nemocnosti o 37 procent.

Česká republika zřejmě odloží přistoupení k organizaci Severoatlantické aliance, která má na starosti vzdušné radary AWACS, až na rok 2008. V tuto chvíli by totiž vstup do této organizace znamenal nutnost zaplatit zhruba miliardu korun. Uvádí to materiál ministerstva obrany, který dostane ve středu vláda. V současnosti má Česká republika v NAPMO (NATO Airborne Early Warning and Control Programme Management Organisation) statut pozorovatele. Už nyní umožňuje přístup k informacím o vzdušné situaci a Česko se také na jednáních Severoatlantické rady podílí na rozhodování o tom, kde bude systém nasazen. Podobně jako Česká republika se hodlá podle materiálu pro vládu zachovat i Polsko a Maďarsko.

Rozvoj česko-kanadské a slovensko-kanadské ekonomické spolupráce záleží především na iniciativě českých a slovenských firem, soudí předseda Česko-kanadské hospodářské komory Tomáš Baťa. "Jde o to, jak podniky využijí členství v Evropské unii, které poskytuje k obchodním a investičním vztahům nové možnosti," řekl Baťa v Torontu zpravodaji ČTK. Ocenil jako "velice dobrý instrument" českou státní agenturu pro podporu podnikání a investic CzechInvest, která už pomohla řadě českých a kanadských firem najít uplatnění nebo obchodní a investiční partnery v druhém státě. Česká republika má s Kanadou dlouhodobě pasivní obchodní bilanci. V posledních pěti letech se záporné saldo pohybovalo mezi 1,1 až 1,6 miliardy korun. Větší intenzitě spolupráce neprospívá současný stav vízové politiky, kdy Češi potřebují vstupní víza, soudí Baťa. "Jsem pro zrušení víz, je mi to nepříjemné, že existují. Velmi jsem pracoval na tom, aby se zrušila. Myslím, že zbývají dva, tři body, na které jsou Kanaďané citlivější, aby se mohla vízová povinnost zrušit," věří Tomáš Baťa. Kanaďané pro cestu do České republiky od letošního května víza nepotřebují.

Vysoký růst cen v průmyslu je dalším makroekonomických ukazatelem v řadě, který hovoří pro rychlejší zpřísňování měnové politiky České národní banky, shodují se analytici oslovení ČTK. Většinou očekávají, že centrální banka znovu zvýší úrokové sazby v říjnu a následně ještě jednou v prosinci. Argumentem pro zdražení peněz jsou i poslední statistky o růstu průmyslu a celé ekonomiky. Dražší ropa vyhnala ceny v průmyslu k jedenáctiletému rekordu; ceny průmyslových výrobců byly v srpnu o 8,1 procenta vyšší než před rokem, což je nejvyšší růst od října 1993. Za růstem stojí zejména zdražení ropy, koksu a kovů.

"Dnes zveřejněné výsledky cen průmyslových výrobců za srpen jsou opět velmi nepříjemným překvapením," komentoval čísla analytik ČSOB Patr Dufek. Ceny v průmyslu se časem odrazí ve vyšším růstu spotřebitelských cen. Česká republika patří v rámci Evropské unie k těm zemím, kde nejrychleji rostou ceny v průmyslu, řekla Markéta Šichtařová z Next Finance. Poslední údaje ukazují, že v červenci rostly ceny v průmyslu v EU v průměru tempem 3,1 procenta.

České aerolinie očekávají, že oba největší světoví výrobci letadel Airbus a Boeing i dva producenti leteckých motorů CFMI a IAE ještě sleví ve svých nabídkách na dodávku 12 letadel, a to hlavně v cenách za náhradní motory. Na setkání s novináři to řekl Jan Váňa, šéf komise, která má vybrat dodavatele letadel nové generace. Termín pro předložení konečných nabídek vyprší ve středu odpoledne.

ČSA vyberou buď letouny Boeing 737 nové generace s motory CMFI nebo Airbusy rodiny 320, a to buď s motory CMFI nebo s motory IAE. Získat z tohoto tendru chtějí na finanční leasing 12 letadel v letech 2006 a 2008. Letadla vítěze tendru by se však ve flotile měla objevit již v letní sezoně 2005.

Podle dřívějších informací by se cena za 12 letadel měla pohybovat mezi deseti až 20 miliardami korun. Vedle 12 letadel, jejichž dodavatele ČSA vyberou v nynějším řízení, chtějí aerolinie pořídit do roku 2014 dalších 41 strojů pro střední tratě, a to v dalších dvou etapách. Současných 30 Boeingů 737 řady 400 a 500 společnost vyřadí.