Zprávy | Z archivu rubriky


Zatímco premiér Vladimír Špidla a ministr zahraničí Cyril Svoboda považují schválení Evropské ústavy za obrovský úspěch, opozice jejich nadšení vždy nesdílí. Podle grémia ODS přijatý návrh postavení ČR v EU v některých oblastech zhoršuje. Komunistický europoslanec Miroslav Ransdorf označil změnu ve způsobu hlasování za pochybnou, přenos pravomocí z národní úrovně na úroveň celoevropskou za zbytečný.

Podle grémia ODS kabinet nedokázal a ani se nepokusil najít k tématu euroústavy shodu mezi koalicí a opozicí. "Vláda tak znovu prokázala svou nekompetentnost a neschopnost, stejně jako přezíravost a aroganci," uvedl stínový ministr zahraničí ODS a europoslanec Jan Zahradil. Podle občanských demokratů i komunistů je nutné, aby o přijetí ústavy EU rozhodli občané v referendu. ODS nechce nechat informování obyvatel před hlasováním jen na vládní kampani.

Podle Ransdorfa přijatý hlasovací princip vyvolá ještě mnoho diskusí. "Malé státy by měly mít svou pozici garantovánu. Právě státy, jako je ČR nebo Portugalsko, Dánsko, které nemají tolik obyvatel, by měly být svým způsobem zvýhodněny, aby měly důvěru v trvání a perspektivu evropského integračního procesu," řekl ČTK Ransdorf. V přijaté mezistátní smlouvě vidí i pozitivní věci, jako je zvýšení pravomocí Evropského parlamentu či vtažení národních parlamentů do evropského legislativního procesu.

Představitelé zemí pětadvacítky se v Bruselu dohodli na tom, že EU bude přijímat rozhodnutí většinou nejméně 55 procent členských států. Toto číslo musí tvořit ale alespoň 15 zemí - tedy 60 procent - s více než 65 procenty obyvatel. Ústava totiž začne platit až v době, kdy unie bude mít již více než 25 členů. Návrh nebudou moci zablokovat tři lidnaté země. Zastavit ho budou moci nejméně čtyři státy s více než 35 procenty obyvatel unie.

Předseda poslaneckého klubu US-DEU Karel Kühnl, o němž se hovoří jako o jednom z kandidátů na lídra strany, uvedl, že politikům se v Bruselu podařilo dojednat výrazný posun proti původnímu návrhu. I on považuje shodu za úspěch. "Jako každý ústavní dokument je ústava ochranou slabých, nikoliv silných," řekl ČTK. Doplnil, že se podařilo při projednávání zvýšit váhu menších a středních zemí a znemožnit velkým zemím ve trojici zablokovat návrhy EU.

Praha 2 uctila památku bývalého protektorátního premiéra Aloise Eliáše, kterého nacisté popravili v roce 1942 za spolupráci s odbojem. Od popravy generála Eliáše, který představoval jednu z nejvýznamnějších osobností české vojenské rezistence proti nacistům, uplynulo v sobotu právě 62 let. Na dům na rohu Francouzské a Jana Masaryka, kde se generál Eliáš narodil a kde má pamětní desku, nechal Starosta Michal Basch položit věnec s květinami v národních barvách.

"Vinohradský rodák generál Alois Eliáš se stal jediným popraveným ministerským předsedou druhé světové války," uvedl při pietním aktu historik Jan Boris Uhlíř. Připomněl, jak osudové dilema Eliáš řešil, když mu v dubnu 1939, kdy byl ministrem dopravy, byl nabídnut úřad protektorátního předsedy vlády. "Vím jedno: Přijmu-li tuto nabídku, nakonec mne oprátka nemine. Nepřijmu-li tuto funkci, dostane to možná nějaký darebák, který může národu a vlasti způsobit nedozírné škody. Proto jest mou povinností přijmout to," citoval někdejší Eliášova slova historik.

Připomněl, že po celou dobu svého funkčního období, tedy až do září 1941, udržoval Eliáš spojení s domácím i zahraničním odbojem v Londýně. Gestapo jeho odbojové aktivity evidovalo a obvinilo ho z vlastizrady a snahy o odtržení českých zemí od říše. V den nástupu zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha byl Eliáš zatčen. K trestu smrti byl odsouzen 1. října, ale poprava byla odložena. Vykonání rozsudku uspíšil atentát na Heydricha v květnu 1942. Eliáš byl popraven na kobyliské střelnici den po dopadení a usmrcení atentátníků v kostele Cyrila a Metoděje v Resslově ulici.

Alois Eliáš (1890 až 1942) byl důstojníkem československých legií v Rusku a ve Francii, zástupcem náčelníka generálního štábu (1929 až 1938) a ministrem dopravy (1938 až 1939). Od dubna 1939 do září 1941 stál v čele protektorátní vlády. Bývalý prezident Václav Havel Eliáše v roce 1996 vyznamenal in memoriam za vynikající zásluhy o stát Řádem Bílého lva.

Předseda ČSSD a vlády Vladimír Špidla nepřišel na sobotní zasedání předsednictva rezignovat, ale debatovat o situaci. "Očekávám ostrou diskusi," řekl novinářům. Jeho hlavu už několik dní požaduje několik krajských stranických organizací. Sociální demokraté přicházeli do Lidového domu řešit krizi ve straně po volebním debaklu v evropských volbách s úsměvy na tvářích.

Orgán ČSSD, který zasedá v Lidovém domě, má téměř čtyři desítky členů. Kromě předsedy a místopředsedů strany jsou v něm zastoupeni šéfové parlamentních frakcí a čtrnáct krajských stranických organizací. "Máme před sebou debatu a na jejím základě uvidíme," uvedl místopředseda ČSSD Stanislav Gross, který už podle sdělovacích prostředků v minulých dnech jednal s prezidentem Václavem Klausem o možnosti, že v premiérském křesle Špidlu nahradí.

Zhruba ve stejnou dobu se sešel se svými věrnými v sídle organizace ČSSD druhého pražského obvodu bývalý předseda vlády a ČSSD Miloš Zeman. Podle něj nestačí z vedení vyhodit pouze Špidlu a Grosse. Je potřeba zásadně přebudovat stranu, rekonstruovat vládu a vrátit se k původnímu programu, který nynější vedení zradilo. Jedině tak může ČSSD, která ztratila za poslední dva roky dvě třetiny preferencí, zůstat po příštích volbách významnou politickou stranou.

Členové předsednictva odpovídali novinářům většinou vyhýbavě. "Veřejnost od nás očekává adekvátní reakce volebnímu výsledku," řekl ministr financí Bohuslav Sobotka. Nechtěl ale říci, zda tím myslí například odchod Špidly z vládní i stranické funkce. Předseda ČSSD Ústeckého kraje Jaroslav Foldyna zopakoval požadavky vedení své organizace. Ústečtí požadují hlavy stranického vedení. "Budou chtít zásadní rekonstrukci vlády včetně premiéra," řekl. Nahradit by ho měl někdo, kdo bude schopen řídit vládu a vyjednávat a kdo bude mít reálnou vizi. Dovede si na takovém místě představit i Grosse. Sám prý s funkcí v rekonstruovaném kabinetu nepočítá.

Radikální změny požadovalo ještě několik dalších krajů a ve sněmovně o nich během týdne hovořili mnozí sociálnědemokratičtí poslanci. "Nevím, jestli je tlak z krajů tak velký," řekl novinářům senátor Richard Falbr, který je jedním ze dvou sociálních demokratů, kteří se dostanou do Evropského parlamentu. Počká na to, jaké řešení připravili ti, kdo si myslí, že by měl Špidla odejít. "Pokud jde o některé z těch, kteří se předváděli ve sněmovně se svými názory, tak já k nim velkou důvěru nemám," dodal.

Z přicházejících členů nejužšího vedení jen místopředsedkyně Marie Součková řekla, že už požádala o uvolnění z funkce. Ne ale proto, že by cítila odpovědnost za volební porážku. Odchází z politiky. Chce se věnovat osobnímu životu a aktivitám, které nejsou s politickými funkcemi slučitelné. Nechtěla hovořit o podrobnostech ani o výsledcích jednání předsednictva.

KDU-ČSL chce zůstat v současné koaliční vládě a rozhodně odmítá být faktorem, který by zavinil její krach. Shodli se na tom v sobotu delegáti celostátní konference strany v Čeladné na frýdeckomístecku. "Naší prioritou je zachování současné koalice a naplňování již uzavřených dohod," řekl předseda lidovců Miroslav Kalousek. Strana rozhodně odmítá spolupráci s komunisty a chce zabránit posilování jejich vlivu. "Pokud by vláda ztratila většinu, a rozhodně to nebude vinou KDU-ČSL, budeme muset usednout ke stolu a hledat s demokratickými stranami řešení, tak aby to nebyli komunisté, na kom by byla závislá. V žádném případě se KDU-ČSL nebude účastnit vládní koalice, která by byla závislá na podpoře KSČM," uvedl Kalousek.

Už dříve Kalousek uvedl, že výsledek voleb do Evropského parlamentu nevnímá jako podnět k obměně vlády. Nyní ale odmítl spekulovat o možnosti, zda by lidovcům vyhovovala výměna ve funkci prvního muže ČSSD, kdy by současného předsedu Vladimíra Špidlu nahradil místopředseda Stanislav Gross. "Nechceme spekulovat, kdo by měl být naším partnerem. Preferujeme pokračování stávající koalice," zopakoval. Křesťanští demokraté tak reagovali na krizi, který vznikla neúspěchem ČSSD a US-DEU ve volbách do Evropského parlamentu. Právě po nich se začalo hovořit o potřebě vyměnit Špidlu v čele sociální demokracie. Některé regionální organizace ČSSD ho dokonce vyzvaly, aby z funkce sám odešel.

Za "obrovský úspěch" pro Evropskou unii i Českou republiku označili v pátek pozdě večer český premiér Vladimír Špidla a ministr zahraničí Cyril Svoboda schválení ústavy EU. Výsledek jednání podle nich odpovídá představám vlády ČR a potřebám České republiky. "Je to velký krok, obrovský pokrok. Je to zajištění budoucnosti Evropy jako silného hráče v globálním světě," řekl Špidla na tiskové konferenci. "Je to skutečně obrovský výsledek, který byl dán mimořádným úsilím mnoha Evropanů." Poukázal na to, že 25 zemí se dohodlo na řešení, které posílí jednotu unie, ale prospěje i jejím členům, včetně Česka. Vláda splnila záměry, se kterými do jednání šla - bylo dosaženo ústupku, že tři lidnaté země nebudou moci blokovat rozhodnutí EU. Bylo dosaženo zachování jednoho komisaře za každou zemi v Evropské komisi. O předsednictví v EU se budou podle českých představ dělit tři země v rotačním systému. Praha úspěšně pomohla uhájit zachování jednomyslnosti při rozhodování o daních a o financích EU. Některé dílčí požadavky se prosadit nepovedlo, zejména pokud jde o výpočet rozhodovací dvojí většiny. "Je to kompromis. Každý musel mít odvahu postupovat ke kompromisu," uvedl premiér.

Ministr zahraničí Cyril Svoboda poukázal na to, že je zcela normální, ba zdravé, že každý členský stát něco uhrál a něco neprosadil. "To, že se tam každý trochu nevidí, že je každý trochu nespokojen, je důkazem toho, že ten text je dobrý. Kdyby někdo tleskal, jak mu to totálně vyhovuje, pak by to znamenalo, že dohoda není vyvážená. Každý musel ustoupit a každý něco získal," řekl ministr.

Touto stezkou opouštěli svobodomyslní občané svou vlast po únoru 1948, připomíná nápis v češtině a němčině na pomníku, který byl v sobotu odhalen na louce u obce Františkov na Prachaticku. Jako vzpomínku na Čechy a Němce, "krále Šumavy", kteří emigranty převáděli přes hranice, jej zřídili Kruh přátel česko-německého porozumění, František Talián a Turistický servis Radost na Kvildě. "Tudy byli převáděni naši spoluobčané, kteří se provinili pouze tím, že chtěli žít ve svobodné zemi. Ti, kteří pro své politické smýšlení byli ohroženi na životě, a ti, kteří byli pro svůj původ třídními nepřáteli. Všichni byli označeni za zločince, byli honěni psi, jako divá zvěř, střílelo se po nich například z protější skály Biertopf," řekla ČTK Květa Pěničková z prachatické sekce Kruhu přátel česko-německého porozumění.

Kolik lidí po únoru 1948 tehdejší Československo tímto způsobem opustilo, zřejmě nelze zjistit. Podle statistiky Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu (ÚDV) bylo 180 z nich na hranici zastřeleno a dalších 88 zahynulo na drátech s vysokým napětím, které byly kolem západní hranice v letech 1952 až 1964. "Ještě přes 16 lety by nám nebylo dovoleno vstoupit za Teplou Vltavu na tuto louku. Bylo zde uzavřené a přísně střežené hraniční pásmo," uvedla Pěničková.

Dění na šumavské hranici po únoru 1948 podle ní připomíná Kronika šumavských hvozdů, jejímž autorem je již zesnulý Josef Pek. Při přípravě této ojedinělé publikace zaznamenal vzpomínky asi 3000 přímých účastníků a pamětníků. "Z tehdejších 'králů Šumavy' se dožilo jen několik, většinou se zdržují v cizině. Jsou to například Josef Hasil a pan Hrdlička v USA, Josef Hones v Německu, František Randák a František Nusko v Kanadě či Rudolf Veselý, jehož příběh je popsán v Kronice šumavských hvozdů. Legendární Kilián Nowotny, šumavský Němec, který zde uskutečnil mnoho přechodů s našimi lidmi, zemřel před několika lety v Bavorsku," připomněla Pěničková.

Politologové hodnotí přijetí evropské ústavy nejen jako úspěch, ale i jako mírně uspěchaný krok či předběhnutí doby. Zásadně odlišné přístupy jednotlivých států při projednávání ústavní smlouvy podle nich totiž mohou ukazovat i na to, že k výraznějšímu posilování příslušnosti států k EU doba ještě nedozrála. "Samozřejmě, že by nebyla žádná tragédie v tom, kdyby ústava přijata nebyla. Otazník je nad tím, jestli se vše neurychluje příliš, než-li jsou lidé schopni se přizpůsobit," řekla ČTK politoložka Vladimíra Dvořáková. Myslí si však, že přijetí ústavy neuškodilo.

Odborníci se shodují v tom, že bez stanovení nových pravidel by rozšířená EU nemohla fungovat. Nemají však jednotný názor na to, zda měla regule upravit ústava či jiné dohody. "Přijetí dokumentu v podobě ústavy je pravděpodobně progresivnější, i když je otázka, jestli už Evropa k tomu dosáhla," dodala Dvořáková. To, že se státníci 25 zemí na ústavě nyní shodli, považuje za dobrý začátek pro další vývoj v EU. Proces prohlubování evropské integrace závisí ale podle ní i na tom, jak budou noví členové do společenství začleňováni a jak si zvyknou na společný postup.

Také politolog Bohumil Doležal řekl, že neshody států kolem ústavy vyjadřují i to, že "evropská integrace je v těchto věcech malinko uspěchaná". Přání mít ústavní smlouvu je podle něj důležitější než reálné možnosti toho, na čem se země dokážou dohodnout. Politologové v tradičních členských státech tvrdili, že v nízké účasti voličů v evropských volbách se odráží i jejich nezájem o unii. Podle Doležala výsledek eurovoleb v ČR vypovídá ani ne tak o postoji občanů k unii, jako hlavně o domácí politické scéně.