Zprávy | Z archivu rubriky


Poslanecká sněmovna schválila zavedení závazných tříletých výdajových rámců pro státní rozpočet a fondy. V praxi to bude znamenat, že stát bude muset při sestavování rozpočtu závazně určit i výdajové stropy na další dva roky. Podobný princip bude platit i u fondů. Změny přijala sněmovna v rámci novely zákona o rozpočtových pravidlech. Předlohu musí ještě projednat Senát a podepsat prezident republiky. Podle přijaté novely bude možné nevyčerpané prostředky převést do dalšího roku. Od toho si ministerstvo financí slibuje vyšší efektivitu vynakládání s veřejnými prostředky. Součástí nové úpravy bude i zavedení ročních zpráv státních organizací, které by měly veřejnosti sloužit ke kontrole jejich hospodaření.

Podstatnou změnou také je, že příště bude ztráta České konsolidační agentury (ČKA) oddělena od bilance státního rozpočtu. Změnu navrhli koaliční poslanci. S tím ale nesouhlasila opoziční ODS. Ta tvrdí, že vláda si chce touto metodickou změnou vytvořit prostor pro zvýšení schodků rozpočtu, které se ale na papíře budou jevit jako nižší.

Předseda sněmovního rozpočtového výboru Miroslav Kalousek již ve druhém čtení zákona 15. června připomněl, že do roku 2000 se ztráty této transformační instituce řešily mimo bilanci státního rozpočtu. Od 1. ledna 2000 se naopak začaly promítat do bilance. Kalousek zdůraznil, že návrhem vláda nesleduje zamlžování informací, protože úhrada bude zveřejněna. "Dluhopisový program na její úhradu bude zveřejněn a jeho náklady se stanou automaticky náklady dluhové služby. Ale už nikdo nebude vystaven pokušení dělat účetní triky tak dobře známé z éry vlády Miloše Zemana podporované Občanskou demokratickou stranou," řekl.

Řešení vládní krize, která vypukla poté, co premiér a předseda ČSSD Vladimír Špidla v sobotu oznámil úmysl rezignovat, je v nedohlednu. Klíčoví hráči na politické scéně v neděli vesměs podle očekávání oznámili, jaké jsou jejich cíle a co chtějí dělat, ale nadále zůstala nezodpovězena hlavní otázka - půjdou občané k předčasným volbám, anebo se zformuje nová vláda s většinou v parlamentu?

Úřadující šéf ČSSD Gross, jehož strana zůstává i nadále nejsilnějším parlamentním subjektem, v neděli jasně a jednoznačně neřekl, zda čeká, že právě jeho, nebo jiného zástupce ČSSD pověří Klaus sestavením kabinetu. "Záleží na panu prezidentovi. Ústava nic jednoznačně nepředjímá. Pokud se bude postupovat podle ústavních zvyklostí, asi to tak bude," řekl Gross. Současně dal najevo, že by mu velké vrásky nedělalo, kdy vládu nesestavoval. Gross odmítl předčasné volby a tvrdil, že se podaří sestavit vládu, která vydrží do roku 2006. Neřekl ale, kdo by v ní byl. Nechtěl pro ni sice důvěru od KSČM, ale opoziční ODS Grosse podezřívá, že dříve nebo později ke skryté či otevřené koalici s komunisty dospěje. Právě tomu chce ODS zabránit.

Menšinovou vládu ČSSD s tichou podporou komunistů v neděli jako jednu z možností zmínil předseda ČSSD Ústeckého kraje Jaroslav Foldyna. Účast komunistů ve vládě ale odmítl. Také místopředseda KSČM Jiří Dolejš řekl, že jeho strana dává přednost menšinové vládě ČSSD. Nechce však své uvažování omezovat pouze na jednu variantu, otevřená je podle něj i varianta koalice ČSSD s KDU- ČSL. "Vyžadujeme vytvoření prostoru pro posílení levice v České republice. Pro nás je rozhodující prioritou zchladit mocenský apetit ODS," dodal.

Podle neoficiálních informací dává Gross přednost menšinové vládě ČSSD a KDU-ČSL za účasti předsedy lidovců Kalouska. V sobotu ale nevyloučil ani pokračování spolupráce s nynějšími koaličními partnery, tedy i s US-DEU. Kalousek v neděli řekl, že pro KDU-ČSL je priorita naplňování koaličního scénáře.

Prezident Václav Klaus v neděli oznámil, že o nové vládě začne jednat nejdříve s šéfy ČSSD, KDU-ČSL a ODS, a to zřejmě ve čtvrtek. Komunisty ani unionisty na Hrad nepozval. Schůzky plánuje až po oficiální demisi premiéra Vladimíra Špidly. Klaus očekává, že Špidla rezignuje po středečním zasedání současného koaličního kabinetu. Prezident na mimořádném setkání s novináři řekl, že za hlavní a relevantní aktéry současné politické scény považuje ČSSD, lidovce a opoziční ODS. Totéž si však nemyslí ani o Unii svobody- DEU, která je součástí Špidlovy koaliční vlády, ani o opozičních komunistech. Klaus již v neděli telefonicky hovořil s prvním mužem ČSSD Stanislavem Grossem, předsedou ODS Mirkem Topolánkem a zprostředkovaně také s předsedou lidovců Miroslavem Kalouskem. "Já budu jednat s těmito politickými představiteli o tom, jakou mají představu, jak sestavit vládu, která by mohla získat důvěru v Poslanecké sněmovně a mohla existovat," uvedl Klaus před odletem na summit NATO do Istanbulu. Nepotvrdil, že by sestavením kabinetu pověřil rovnou Grosse, o němž se nejvíce spekuluje. Nehovořil ani o nikom jiném. "Mohlo by se hypoteticky stát, že po prvním jednání mohu říci jméno. Může se stát, že nalezení jména bude trvat delší dobu. Opakuji znova: není to jednoduchý úkol," podotkl.

Předčasné volby nejsou nyní podle Klause na pořadu dne. Východiskem by ale podle něj byly v případě, že by z jednání nevzešla "schůdná" vláda. Klaus také hovořil se Špidlou, který se rozhodl složit funkci premiéra i předsedy ČSSD v sobotu, když už necítil podporu ve straně. Podle Klause je Špidlovo rozhodnutí podat demisi nezvratné.

Unie, nejmenší strana ve sněmovně, je ochotna jednat o své účasti v nové vládě, na druhou stranu ale tvrdí i to, že je mentálně připravena odejít do opozice, pokud by se k ní partneři nechovali důstojně. Nový předseda unionistů Pavel Němec připomněl, že i hlasy jeho strany mohou být při hlasování o vládě důležité. Předseda komunistických poslanců Pavel Kováčik ČTK řekl, že prezident zřejmě "bohužel nerespektuje reálnou sílu" KSČM. Chce rovněž věřit, že s KSČM nepočítá pouze v této fázi.