Zprávy | Z archivu rubriky

Dvě a půl miliardy korun může do roku 2006 získat Česká republika na rozvoj průmyslových zón ze strukturálních fondů Evropské unie. V období 2007 až 2013 by to mělo být několikanásobně víc. Na třetím ročníku mezinárodní konference o realitním trhu Real Estate Market to řekl ředitel divize podnikatelských nemovitostí a regionů agentury CzechInvest Zdeněk Jana. Ze státního rozpočtu by v letošním roce měla na rozvoj průmyslových zón plynout zhruba miliarda korun. Loni to bylo 855 milionů. Mezi nejvýznamnější zóny v republice patří například Černovická terasa v Brně, průmyslová zóna v Ostravě - Hrabové nebo v Kolíně - Ovčárech, kde se staví nová automobilka konsorcia firem Toyota-Peugeot-Citroen (TPCA). Ke strategickým projektům státu patří také žatecká zóna Triangle, severomoravské Nošovice a západočeský Cheb. Od roku 1998 do konce loňského roku poskytl stát na rozvoj průmyslových zón zhruba tři miliardy korun. Investorům tak připravil 79 zón na území přibližně 1500 hektarů a vytvořil přes 24.000 pracovních míst.

Již druhou zlatou medaili na paralympijských hrách získala česká reprezentantka Veronika Foltová. Čtyřiadvacetiletá atletka po závodě v hodu diskem v Aténách vyhrála i vrh koulí sloučených kategorií F35 a F36. Foltová, jež navíc na paralympiádě získala stříbro v oštěpu, své vítězství ozdobila světovým rekordem kategorie F35, jehož hodnota je nyní 9,47 metru. O stříbro se na hrách postaral diskař Miroslav Šperk, který v kategorii F56 nestačil jen na Íránce Mohammada Sadeghimehryara. Úspěšný vozíčkář věří, že se mu výkonnostní odstup podaří smazat. "Tahle medaile je pro mě motivací do dalších tréninků a příprava na další paralympiádu a mistrovství světa, aby to tam bylo víc než stříbro," řekl Šperk.

Osvobozujícím rozsudkem skončilo ve čtvrtek u kroměřížského okresního soudu hlavní líčení v kauze hostinského Tomáše Míčka. Ten byl obžalován z porušování autorského práva, protože odmítl Ochrannému svazu autorskému zaplatit autorské poplatky za to, že má v provozovně televizory a rozhlasový přijímač. Podle soudce Karla Rašína se mu ale nepodařilo prokázat úmysl. Státní zástupce se proti rozhodnutí na místě odvolal. Míček se u soudu obhajoval i tím, že televizory sloužily výhradně ke sledování sportovních přenosů a rozhlasové vysílání bylo používáno jako kulisa. Poukazoval přitom na skutečnost, že Ochrannému svazu autorskému platí poplatky již samotné televizní a rozhlasové stanice. Předsedkyně představenstva svazu Alexandra Wünschová ale již dříve uvedla, že jde o dvě zcela rozdílné platby. Provozovatel rozhlasové či televizní stanice podle ní platí za užití díla ve svém vysílání, provozovatel restaurace pak za veřejnou produkci prostřednictvím televizního či rozhlasového přijímače. Se stejným obviněním stanul před soudem na začátku roku i majitel hotelu v Děčíně Radek Flachs. I tehdy soud rozhodl, že trestný čin nespáchal. Ochranný svaz autorský se v takových případech domáhá náhrady škody v občanskoprávním řízení. V něm podle Wünschové Flachs v první instanci prohrál.

Mramorizace Zdeňka Svěráka se podtitul devadesátiminutového filmového dokumentu, který o svém otci natočil filmový režisér Jan Svěrák. Film s názvem Tatínek se v kinech, na videokazetách a DVD objeví v září. Populární autor, scénárista, textař, herec a spolutvůrce legendární postavy Járy Cimrmana Zdeněk Svěrák je ve filmu představen na místech, která byla pro jeho život důležitá. Snímek Jana Svěráka a Martina Dostála s laskavým pohledem do uměleckého zákulisí i Svěrákova soukromí vzbudil pozornost už letos v létě na Mezinárodním filmovém festivalu v Karlových Varech. "Točili jsme nikoli proto, že je můj tatínek starý, ale že je ještě mladý," ozřejmil svůj cíl Jan Svěrák. Jako filmař nechtěl, aby o jeho otci vznikl "běžný" zábavný medailonek. Filmový dokument obsahuje ukázky z jedenácti celovečerních filmů, k výpovědím na plátně znějí písničky dvojice Svěrák-Uhlíř. Filmaři doprovázeli Zdeňka Svěráka v soukromí doma i na chalupě a na zimním zájezdu s Divadlem Járy Cimrmana do Krkonoš. Na plátně se objevují i osobnosti, důležité pro Svěrákovu životní i profesní dráhu, především Ladislav Smoljak. Citlivě je zdokumentována spolupráce a tvůrčí rozkol scenáristy se synem Janem při práci na filmu Vratné lahve, který nakonec nebyl natočen. Oba prošli bolestnou tvůrčí krizí, možná o to citlivější, že se v ní prolínají profesní postoje, názory a stanoviska s rodinnými vazbami.

Sněmovna schválila daňové úlevy rodinám s dětmi. Návrh nového zákona o dani z příjmu zavádí společné zdanění manželů či roční slevu na dani 6000 Kč na dítě. Změny budou ale výhodné jen pro rodiny s nízkými příjmy. Dopad na rodiny se středními příjmy zhruba mezi 18.000 a 28.000 Kč měsíčně bude neutrální a na rodiny s vyššími příjmy opatření dopadne negativně. ODS proto varuje, že úpravy nebudou rodiny motivovat k tomu, aby více vydělávaly. Předlohu ostře kritizují komunisté. Naopak někteří ekonomové považují vládní návrh za celkem rozumný. Sněmovna zákon postoupila do takzvaného druhého čtení a má dostatek času na to, aby navrhované změny ve sněmovních výborech propracovala. Pokud zákon projde celým schvalovacím procesem, měl by začít platit od počátku příštího roku. Zákon by měl také firmám přinést zrychlení odpisů u některého majetku. Předloha počítá s urychlením odpisů u počítačů, klimatizace, aut či lodí. Firmy by tak mohly v roce 2006 ušetřit více než 14 miliard, v následujícím roce přes deset miliard korun.

Flotila Českých aerolinií se rozrostla o další tři letouny Boeing 737 pro střední tratě. Do konce září dopravce získá ještě jeden dálkový Airbus 310 a v říjnu poslední Boeing 737 klasické generace. Podle prezidenta ČSA Jaroslava Tvrdíka tak budou mít ČSA koncem roku celkem 45 letounů. V současnosti společnost vlastní 11 letadel a u jednoho splácí komerční půjčku. Leasingové splátky hradí u dalších 12 letadel a zbývajících 19 strojů si najímá. Postupně, jak se budou ve flotile objevoval letadla nové generace, která nyní ČSA vybírá v tendru mezi Boeingy 737 a Airbusy 320, bude dopravce vyřazovat Boeingy 737 klasické generace, jež v současnosti tvoří páteř flotily. Letadlový park nejdříve opustí nejstarší letouny, které si společnost najímá. Postupně dopravce z flotily vyřadí všech 30 Boeingů 737 řady 400 a 500, které nyní provozuje. Vedle 12 letadel, jejichž dodavatele ČSA vyberou v nynějším řízení, chtějí aerolinie pořídit do roku 2014 dalších 41 strojů pro střední tratě, a to ve dvou etapách. V roce 2014 by tak ČSA provozovaly 63 letadel proti současným 43. Téměř všechna letadla flotily ČSA se jmenují po českých a moravských městech. V minulosti dostávala letadla národního dopravce i jména slovenských sídel. Jedinou výjimkou je stroj ATR-42, které nese název Nebeský jezdec - Sky rider právě na památku českých pilotů, kteří padli za druhé světové války ve Velké Británii.

Lidé bez práce, jimž je víc než 50 let, budou moci od příštího týdne požádat o prodloužení doby výplaty podpory v nezaměstnanosti. Podle nového zákona o zaměstnanosti, který vstoupí v platnost 1. října, totiž budou mít lidé ve věku nad 55 let možnost tuto podporu pobírat po dobu jednoho roku, nikoli pouze po šest měsíců jako dosud. Lidé mezi 50 a 55 lety budou mít na podporu nárok až tři čtvrtě roku. Příspěvek bude u všech věkových kategorií činit po první tři měsíce 50 procent mzdy, později 45 procent, maximálně však 10.250 korun měsíčně. V Praze se jedná o zhruba čtyři tisíce nezaměstnaných ve věku nad 55 let. V celém Česku hledá v tomto věku práci přes 33.000 lidí, přes 55 let je každému 13. nezaměstnanému. Zatímco lidem, kteří ztratí práci po padesátce, má zákon prodloužením doby podpory ulehčit, tvrdě by měla nová pravidla dopadnout na ty, kteří se při hledání práce vymlouvají na zdravotní problémy. Pokud totiž budou úředníci pochybovat o lékařských potvrzeních, která jim dodají, budou moci uchazeče o práci poslat k posudkovému lékaři. To mohli i dosud, bylo ale na nezaměstnaném, zda jejich přání vyhoví. Nyní bude muset k úřadem stanovenému lékaři povinně.

Dalším chovatelským úspěchem se může pochlubit zlínská zoologická zahrada. Vůbec poprvé v historii se jí podařilo odchovat malé plameňáky. Jde o mláďata plameňáka růžového a chilského. Zatímco plameňák růžový pochází přímo ze zlínské snůšky, dvě vajíčka chilských exemplářů získala zahrada z Plzně. Ve Zlíně se první plameňáci objevili v roce 1970. Byla to skupinka plameňáků chilských a několik jedinců plameňáka růžového. V 80. letech minulého století získala zoo hejno plameňáků malých. Za uplynulý více než 30 let přišlo na svět v roce 1996 jediné mládě chilských plameňáků, to však po několika dnech uhynulo. Současná mláďata tak představují výsledek dlouholetého chovatelského úsilí.

Okresní soud v Přerově zprostil bývalého disidenta a zaměstnance BIS Vladimíra Hučína obžaloby z nedovoleného ozbrojování, jehož se měl dopustit v roce 1976. Stejný verdikt soudkyně Žaneta Steinbachová vyřkla i loni v prosinci, státní zástupce se ale odvolal, krajský soud rozsudek zrušil a vrátil věc k novému projednání. Podle soudkyně se nepodařilo prokázat, že by Hučín přechovával zbraně v tom rozsahu, v jakém ho vinila obžaloba. Měl v držení pouze jednu starší pistoli, to ale v té době nebylo trestným činem. "S rozsudkem jsem celkem spokojen," uvedl Hučín. "Nejsem ale spokojen s tím, že jsem nemohl před veřejností dokumentovat ty důkazy, které svědčí o pronikání komunistických struktur do státní správy." U soudu uvedl, že v tomto případě v minulosti vystupovali lidé, kteří jsou dnes na vysokých postech v justici či bezpečnostních složkách a jeho svědectvím se cítí ohroženi. Rozsudek není pravomocný, Hučín i státní zástupce si ponechali lhůtu pro odvolání. Bývalý zpravodajec je stíhán i pro sedm trestných činů, kdy podle obžaloby v 90. letech jako důstojník BIS vyvolával v lidech pocit ohrožení levicovým extremismem, přechovával tajné materiály, neoprávněně shromažďoval osobní data a nelegálně držel zbraně a výbušniny. Letos v červenci Okresní soud v Přerově Hučína potrestal podmíněným trestem šest měsíců se zkušební dobou na jeden rok za to, že od BIS v roce 2001 neoprávněně získal 7600 korun na nemocenských dávkách.

Léčení lidí nakažených virem HIV či trpících AIDS se zjednoduší také díky českým vědcům. Umožní to kombinovaný preparát Truvada. Jeho součástí je lék Viread, na jehož vývoji se podílel tým docenta Antonína Holého z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR. Americká Truvada je kombinací léků, a tak počty tablet, jež nemocní musejí každý den polykat, klesne. O novince informovala předsedkyně AV Helena Illnerová. Čeští vědci si podle ní mohou k dobru přičíst i to, že se nový lék dostane i do chudých zemí, které na drahé přípravky nemají. V celosvětovém projektu Přístup k léčení dostane Truvadu za nominální cenu 68 zemí Afriky, Asie, Pacifiku a Karibské oblasti, kde žije 70 procent nakažených. Firmy se mohou vzdát zisku, protože vědci, kteří na vývoji léku pracovali, se zřekli patentových poplatků. Docent Holý připomněl, že náklady na léčení jsou mimořádně vysoké, rozšíření léčby do chudých zemí tak nepřicházelo dosud v úvahu. Výhodou projektu podle docenta Holého je i to, že léky budou dodány přímo organizacím, které je budou aplikovat. Dostanou se tak například i k těhotným ženám, jimž stačí několik málo dávek ke konci těhotenství, aby se dalo téměř úplně zabránit přenosu viru z matky na dítě při porodu.