Zprávy | Z archivu rubriky

Národní muzeum v Praze vystavuje fotografie řady významných osobností českého politického i kulturního života, které vyfotografoval v letech 1914 až 1965 fotograf Jindřich Vaněk. Vaněk byl oficiálním fotografem prezidenta Tomáše Garrigue Masaryka, měl také vlastní ateliér. Vytvořil sbírku s několika stovkami portrétů významných osobností své doby. Před Vaňkovým objektivem se vystřídali například Karel Čapek, František Kupka, Alfons Mucha, Max Švabinský, Emma Destinnová nebo Jaroslav Heyrovský. Autor však vytvořil také řadu portrétů zahraničních umělců, mimo jiné spisovatelů Ivana Bunina, Michaila Bulgakova, Thomase Manna či bengálského básníka Rabíndranátha Thákura. Výstava, která veřejnosti vůbec poprvé přibližuje reprezentativní výběr Vaňkových snímků, potrvá do 14. listopadu.

Do zálohy bylo tento čtvrtek z vojny propuštěno téměř 1700 vojáků základní služby. Na vojně tak zůstává přibližně 2300 mladíků, kteří jsou historicky posledními vojáky základní služby v České republice. Domů by se měli dostat 22. prosince. Pak už bude česká armáda tvořena jen profesionály. Společně s vojenskou základní službou skončí i civilní služba, která byla dosud její alternativou. To dělá starosti například nemocnicím, nebo nejrůznějším ústavům, které nyní budou muset místo levných "civilkářů" najímat klasické pracovní síly. Profesionální armáda je jedním z cílů armádní reformy, schválené loni na podzim vládou. Tento cíl podle ministerstva obrany neohrozí ani nutnost ušetřit v armádním rozpočtu na příští rok okolo 850 milionů korun.

Do Prahy ve čtvrtek vojenským speciálem přiletěly další čtyři děti z Iráku. V Česku je čeká náročná operace srdce. Podle mluvčí motolské nemocnice Evy Jurinové si ale nejdříve pobudou asi týden v karanténě a projdou sérií podrobných vyšetření. "Děti mají tak vážně poškozené srdce, že by bez této operace nepřežily," citovala mluvčí vyjádření přednosty dětského kardiocentra Jana Škovránka. Tři chlapci s vadami srdce jsou ve věku čtyř až pěti let, holčičce je kolem jednoho roku. Do Prahy děti přijely se svými otci. O pokračování programu léčby těžce nemocných dětí z Basry a okolí rozhodla vláda minulý týden. Náklady na léčbu čtveřice dětí jsou okolo pěti milionů korun. Programu se již zúčastnilo 22 pacientů. Po operaci v kardiocentru v Motole byli malí pacienti na rekonvalescenci v dětské léčebně v Říčanech. Program léčby iráckých dětí se srdečními vadami začal v době, kdy v Basře pracovala vojenská polní nemocnice. Vojenští lékaři očekávali, že budou léčit hlavně válečná zranění, setkali se ale s množstvím chronicky neléčených dětí, například se srdečními vadami.

Tříhodinový výslech na detektoru lži ukázal, že unionistický poslanec Zdeněk Kořistka v případu údajné úplatkářské aféry mluvil pravdu. "Na všechny otázky jsem odpověděl, žádnou jsem neodmítl. Policie mi sdělila výsledek vyšetření s tím, že jsem hovořil pravdu," řekl Kořistka. Policie vyšetřuje pravdivost Kořistkova tvrzení, že mu vyslanci opoziční ODS v srpnu nabídli deset milionů korun za to, když nepodpoří novou vládu. Další dva aktéři případu, poradce šéfa ODS Mirka Topolánka Marek Dalík a lobbista Jan Večerek výslech na detektoru odmítli. Výsledek vyšetření na detektoru je pro Kořistku osobní satisfakcí. Nemíní ale vyzývat ostatní účastníky schůzky, aby jej také podstoupili. Ročně se prostřednictvím detektoru lži podrobí výslechu na 150 lidí, Kořistka byl prvním politikem. Policisté a státní zástupce v současné době ověřují věrohodnost jednotlivých výpovědí a tvrzení v údajné korupční aféře. Kriminalisté rovněž zkoumají finanční toky Dalíkovy firmy New Deal, přes níž mohl údajný úplatek přijít. Dalík a Večerek trvají na tom, že Kořistka lže. "Fakt, že pan Kořistka podstoupil detektor lži, nic nemění na našem názoru, že je to neprůkazný, velmi pochybný a velmi nestandardní prostředek," řekl advokát Petr Toman, který v případu Večerka, Dalíka i ODS zastupuje. Dalík již podal na Kořistku trestní oznámení pro křivé obvinění. ODS se zase žalobou domáhá veřejné omluvy a desetimilionového odškodnění.

Dvě a půl miliardy korun může do roku 2006 získat Česká republika na rozvoj průmyslových zón ze strukturálních fondů Evropské unie. V období 2007 až 2013 by to mělo být několikanásobně víc. Na třetím ročníku mezinárodní konference o realitním trhu Real Estate Market to řekl ředitel divize podnikatelských nemovitostí a regionů agentury CzechInvest Zdeněk Jana. Ze státního rozpočtu by v letošním roce měla na rozvoj průmyslových zón plynout zhruba miliarda korun. Loni to bylo 855 milionů. Mezi nejvýznamnější zóny v republice patří například Černovická terasa v Brně, průmyslová zóna v Ostravě - Hrabové nebo v Kolíně - Ovčárech, kde se staví nová automobilka konsorcia firem Toyota-Peugeot-Citroen (TPCA). Ke strategickým projektům státu patří také žatecká zóna Triangle, severomoravské Nošovice a západočeský Cheb. Od roku 1998 do konce loňského roku poskytl stát na rozvoj průmyslových zón zhruba tři miliardy korun. Investorům tak připravil 79 zón na území přibližně 1500 hektarů a vytvořil přes 24.000 pracovních míst.

Již druhou zlatou medaili na paralympijských hrách získala česká reprezentantka Veronika Foltová. Čtyřiadvacetiletá atletka po závodě v hodu diskem v Aténách vyhrála i vrh koulí sloučených kategorií F35 a F36. Foltová, jež navíc na paralympiádě získala stříbro v oštěpu, své vítězství ozdobila světovým rekordem kategorie F35, jehož hodnota je nyní 9,47 metru. O stříbro se na hrách postaral diskař Miroslav Šperk, který v kategorii F56 nestačil jen na Íránce Mohammada Sadeghimehryara. Úspěšný vozíčkář věří, že se mu výkonnostní odstup podaří smazat. "Tahle medaile je pro mě motivací do dalších tréninků a příprava na další paralympiádu a mistrovství světa, aby to tam bylo víc než stříbro," řekl Šperk.

Mramorizace Zdeňka Svěráka se podtitul devadesátiminutového filmového dokumentu, který o svém otci natočil filmový režisér Jan Svěrák. Film s názvem Tatínek se v kinech, na videokazetách a DVD objeví v září. Populární autor, scénárista, textař, herec a spolutvůrce legendární postavy Járy Cimrmana Zdeněk Svěrák je ve filmu představen na místech, která byla pro jeho život důležitá. Snímek Jana Svěráka a Martina Dostála s laskavým pohledem do uměleckého zákulisí i Svěrákova soukromí vzbudil pozornost už letos v létě na Mezinárodním filmovém festivalu v Karlových Varech. "Točili jsme nikoli proto, že je můj tatínek starý, ale že je ještě mladý," ozřejmil svůj cíl Jan Svěrák. Jako filmař nechtěl, aby o jeho otci vznikl "běžný" zábavný medailonek. Filmový dokument obsahuje ukázky z jedenácti celovečerních filmů, k výpovědím na plátně znějí písničky dvojice Svěrák-Uhlíř. Filmaři doprovázeli Zdeňka Svěráka v soukromí doma i na chalupě a na zimním zájezdu s Divadlem Járy Cimrmana do Krkonoš. Na plátně se objevují i osobnosti, důležité pro Svěrákovu životní i profesní dráhu, především Ladislav Smoljak. Citlivě je zdokumentována spolupráce a tvůrčí rozkol scenáristy se synem Janem při práci na filmu Vratné lahve, který nakonec nebyl natočen. Oba prošli bolestnou tvůrčí krizí, možná o to citlivější, že se v ní prolínají profesní postoje, názory a stanoviska s rodinnými vazbami.

Osvobozujícím rozsudkem skončilo ve čtvrtek u kroměřížského okresního soudu hlavní líčení v kauze hostinského Tomáše Míčka. Ten byl obžalován z porušování autorského práva, protože odmítl Ochrannému svazu autorskému zaplatit autorské poplatky za to, že má v provozovně televizory a rozhlasový přijímač. Podle soudce Karla Rašína se mu ale nepodařilo prokázat úmysl. Státní zástupce se proti rozhodnutí na místě odvolal. Míček se u soudu obhajoval i tím, že televizory sloužily výhradně ke sledování sportovních přenosů a rozhlasové vysílání bylo používáno jako kulisa. Poukazoval přitom na skutečnost, že Ochrannému svazu autorskému platí poplatky již samotné televizní a rozhlasové stanice. Předsedkyně představenstva svazu Alexandra Wünschová ale již dříve uvedla, že jde o dvě zcela rozdílné platby. Provozovatel rozhlasové či televizní stanice podle ní platí za užití díla ve svém vysílání, provozovatel restaurace pak za veřejnou produkci prostřednictvím televizního či rozhlasového přijímače. Se stejným obviněním stanul před soudem na začátku roku i majitel hotelu v Děčíně Radek Flachs. I tehdy soud rozhodl, že trestný čin nespáchal. Ochranný svaz autorský se v takových případech domáhá náhrady škody v občanskoprávním řízení. V něm podle Wünschové Flachs v první instanci prohrál.

Flotila Českých aerolinií se rozrostla o další tři letouny Boeing 737 pro střední tratě. Do konce září dopravce získá ještě jeden dálkový Airbus 310 a v říjnu poslední Boeing 737 klasické generace. Podle prezidenta ČSA Jaroslava Tvrdíka tak budou mít ČSA koncem roku celkem 45 letounů. V současnosti společnost vlastní 11 letadel a u jednoho splácí komerční půjčku. Leasingové splátky hradí u dalších 12 letadel a zbývajících 19 strojů si najímá. Postupně, jak se budou ve flotile objevoval letadla nové generace, která nyní ČSA vybírá v tendru mezi Boeingy 737 a Airbusy 320, bude dopravce vyřazovat Boeingy 737 klasické generace, jež v současnosti tvoří páteř flotily. Letadlový park nejdříve opustí nejstarší letouny, které si společnost najímá. Postupně dopravce z flotily vyřadí všech 30 Boeingů 737 řady 400 a 500, které nyní provozuje. Vedle 12 letadel, jejichž dodavatele ČSA vyberou v nynějším řízení, chtějí aerolinie pořídit do roku 2014 dalších 41 strojů pro střední tratě, a to ve dvou etapách. V roce 2014 by tak ČSA provozovaly 63 letadel proti současným 43. Téměř všechna letadla flotily ČSA se jmenují po českých a moravských městech. V minulosti dostávala letadla národního dopravce i jména slovenských sídel. Jedinou výjimkou je stroj ATR-42, které nese název Nebeský jezdec - Sky rider právě na památku českých pilotů, kteří padli za druhé světové války ve Velké Británii.

Sněmovna schválila daňové úlevy rodinám s dětmi. Návrh nového zákona o dani z příjmu zavádí společné zdanění manželů či roční slevu na dani 6000 Kč na dítě. Změny budou ale výhodné jen pro rodiny s nízkými příjmy. Dopad na rodiny se středními příjmy zhruba mezi 18.000 a 28.000 Kč měsíčně bude neutrální a na rodiny s vyššími příjmy opatření dopadne negativně. ODS proto varuje, že úpravy nebudou rodiny motivovat k tomu, aby více vydělávaly. Předlohu ostře kritizují komunisté. Naopak někteří ekonomové považují vládní návrh za celkem rozumný. Sněmovna zákon postoupila do takzvaného druhého čtení a má dostatek času na to, aby navrhované změny ve sněmovních výborech propracovala. Pokud zákon projde celým schvalovacím procesem, měl by začít platit od počátku příštího roku. Zákon by měl také firmám přinést zrychlení odpisů u některého majetku. Předloha počítá s urychlením odpisů u počítačů, klimatizace, aut či lodí. Firmy by tak mohly v roce 2006 ušetřit více než 14 miliard, v následujícím roce přes deset miliard korun.