Zprávy | Z archivu rubriky


Poslanecká sněmovna příští týden rozhodne, zda v Česku budou platit zákony, na jejichž základě by se i na jeho občany vztahoval evropský zatykač. Bude to tehdy, když dolní komora přehlasuje veto prezidenta Václava Klause. I kdyby sněmovna prezidentovo veto přehlasovala, eurozatykač nebude mít vyhráno. Zejména opoziční ODS totiž dlouhodobě varuje, že je připravena obrátit se na Ústavní soud, aby posoudil, zda jsou předlohy v souladu s českými zákony.

Opozice se v souvislosti s eurozatykačem obává o právní jistoty českých občanů. České vnitropolitické spory o eurozatykač mají i zahraničně- politické souvislosti. Mluvčí ministra spravedlnosti Petr Dimun minulý měsíc varoval, že neschválením zákonů o evropském zatykači by Česko porušilo podmínky vstupu do Evropské unie. Česko a Itálie jsou poslední dva z 25 členských států EU, které dosud evropský zatykač nepřevedly do národního práva.

Zákony, o nichž bude sněmovna rozhodovat, předpokládají, že občan Česka, na něhož bude vydán evropský zatykač, bude moci být vydán do ciziny. Čeští občané by byli v cizí zemi jen souzeni, ale trest by si mohli odpykat v ČR. Na základě eurozatykače by mohl být vydán do ciziny člověk podezřelý z terorismu, obchodu s lidmi, pedofilie, korupce a obchodu s drogami a zbraněmi. Vydáni by byli i lidé podezřelí ze znásilnění, únosů letadel a lodí, vydírání, padělatelství peněz, rasismu, vraždy a dalších závažných trestných činů.

Předseda lidovců Miroslav Kalousek by v koalici rád otevřel téma rychlejšího snižování počtu státních úředníků. V létě se sociální demokraté, křesťanští demokraté a unionisté dohodli, že každým rokem by ze státní správy měla odejít dvě procenta zaměstnanců. Kalousek v debatě České televize uvedl, že by uvítal rychlejší tempo, protože by se odrazilo ve výraznějších úsporách v rozpočtech pro rok 2006 a 2007. Vládní koalice chce pro rok 2006 a 2007 snížit rozpočet o 20 a 30 miliard korun oproti dosavadnímu výhledu. Stát by je podle předsedy sněmovního rozpočtového výboru Kalouska měl hledat v oblasti sociálních výdajů a právě v "zlevnění režie státu". Šéf lidovců připustil, že příští rok bude vláda hledat, kde ušetřit, ještě pod větším tlakem než letos.

Kalousek se také ohradil proti hlasům ze sociální demokracie, podle nichž nechtěl, aby příští rok dostali státní zaměstnanci přidáno. Uvedl, že záměr přidat výrazně více policistům než ostatním otevře neúměrně nůžky mezi příjmy jednotlivých skupin státních zaměstnanců. Proto by chtěl, aby koalice odložila platnost zákona o financování bezpečnostních složek státu. Osm miliard, které si podle předpisu mají příští rok policisté rozdat, by pak přerozdělil i mezi ostatní profese. "Řekl jsem, že než přidat jedné skupině 8000 měsíčně, to raději nedat nikomu nic," konstatoval.