Zprávy | Z archivu rubriky


Prezident Václav Klaus neočekává, že by se Česko rozhodlo radikálně, ze dne na den stáhnout stovku vojenských policistů z Iráku. Uvedl to během návštěvy Španělska po jednání s premiérem Josém Luisem Zapaterem. Ten hned druhý den po oficiálním nástupu do funkce letos v dubnu stáhl z Iráku španělské vojáky. Klaus připomněl, že vojenští policisté z Česka především cvičí nové irácké bezpečnostní složky. Na vojenských operacích v Iráku se země nepodílela. Česká republika se ale zapojila do humanitární pomoci. V Iráku se angažovala v poměrně velké polní nemocnici, uvedl prezident.

Jednání se týkalo také ratifikace evropské ústavy, finanční budoucnosti Evropy a Paktu stability. "Samozřejmě respektuji, že text evropské ústavy je na světě, že bude 29. října v Římě podepsána. Za Českou republiku ji bude podepisovat předseda vlády, nikoli prezident," řekl Klaus novinářům. Nevidí důvod pro novou diskusi o stávající ústavě EU ani pro přepisování jejího textu. Lidé ale budou mít možnost udělat v referendu "křížek u ano, nebo udělat křížek u ne", připomněl Klaus. Evropská ústava pro něj představuje velmi významný dokument. "Musím se ale bránit schématu, který je občas v Evropě vytvářen a který vytváří apriorní představu, že kdo je pro evropskou ústavu v dnešní verzi, je dobrý člověk, a kdo by si dovolil říkat že ne, bude špatný člověk," prohlásil Klaus. Přijetí takového principu by podle něho bylo "karikaturou demokracie a karikaturou dialogu v Evropě". Socialista Zapatero se, na rozdíl od svého předchůdce, konzervativního premiéra Josého Maríi Aznara, kloní k většímu zapojení Madridu do procesu evropské integrace. Krátce po svém nástupu do čela vlády prohlásil, že hlavní strategickou prioritou je pro Španělsko Evropa.

Drobnému muži s vyšitým symbolem 311. bombardovací perutě RAF na náprsní kapse saka je 91 let a nezastírá, že velmi špatně slyší. Přesto působí Karel Alex Pospíchal křepce a jeho vyprávění nepostrádá humor. Od konce války žil ve Velké Británii, návrat mu nejdříve znemožnilo zranění a pak komunistický režim. Do České republiky však nyní jezdí do lázní. A ihned po příjezdu z Luhačovic do Prahy šel navštívit na ministerstvo obrany jeho šéfa Karla Kühnla. Generálmajor ve výslužbě Pospíchal je totiž také velmi aktivní v britském Svazu letců svobodného Československa a plaketu tohoto svazu přivezl Kühnlovi. Svaz dodnes sdružuje několik stovek osob, nynější velvyslanec Štefan Füle jeho členům umožnil konat členské schůze přímo v budově velvyslanectví.

Pospíchal je původně baťovec. A právě kvůli práci u této proslulé obuvnické firmy působil na konci třicátých let na Dálném východě, hlavně v Singapuru. Ve stále kritičtější mezinárodní situaci se dostal do Španělska a přes něj do Francie. Jeho zápis do československé zahraniční armády učiněný v Agde ve Francii nese datum 15. května 1940. Zhruba za měsíc se dostal do Anglie a byl zařazen k Royal Air Force (RAF), která stála před nejtěžší zkouškou své historie: obranou britských ostrovů. Osudným se mu stal až 29. říjen 1944, kdy byl zraněn ve Skotsku při letecké nehodě. V roce 1991, už po pádu komunistického režimu byl povýšen do hodnosti československého plukovníka, jmenování generálmajorem české armády přišlo o tři roky později.