Zprávy | Z archivu rubriky

Definitivní tečku za ukončením kariéry Pavla Nedvěda v národním týmu udělal ve středu reprezentační kouč Karel Brückner. Opoře Juventusu Turín na dálku poděkoval za spolupráci v národním týmu a zopakoval, že hlavním důvodem Nedvědova rozhodnutí byly hráčovy zdravotní potíže, o jejichž rozsahu neměl tušení ani fotbalista. Svůj podíl na způsobu, jakým bylo Nedvědovo rozhodnutí prezentováno, však odmítl.

Reprezentační kouč nechtěl rozebírat rozporuplné informace, které si v minulých dnech vyměňoval se zástupci hráče. Nedvěd ve svém oficiálním prohlášení sice označil za hlavní důvod pouze zdravotní stav, ale jeho právník Bronislav Šerák později prozradil, že rozhodnutí mohla unáhlit i návštěva reprezentačního kouče v Itálii. Brückner reagoval prohlášením, že to není pravda.

Mediální přestřelku už ale obě strany ukončily. Šerák se rozhodl na trenérova vyhlášení dále nereagovat a podobně se zachoval i samotný kouč. "Považuji celou událost za vyřízenou. Hlavním důvodem Pavlova rozhodnutí byl jeho zdravotní stav a to byla alfa a omega celého případu," zopakoval Brückner během tiskové konference, na níž oznámil nominaci na nejbližší dvě utkání s Rumunskem a Arménií. V ní už Nedvěd nefiguruje.

Není však vyloučeno, že celá kauza bude mít ještě dohru kvůli kritickému vyjádření, které na adresu realizačního týmu reprezentace v pátek večer vyřkl Karel Poborský, možný Nedvědův nástupce ve funkci kapitána. Ten označil Nedvědovo rozhodnutí za tragédii a obvinil z ní vedení svazu i realizační tým, který prý pro celou věc nic neudělal.

Do kontroly cizinců pracujících v České republice se od 1. října zapojí také celníci. Přímo v terénu budou zjišťovat, zda mají cizinci pracovní povolení a pobývají v ČR legálně. Dosavadní kontroly cizinců pracujících u českých firem prováděla cizinecká policie společně s pracovníky úřadů práce. Zatímco policisté kontrolovali, zda pobývají v zemi legálně, úřady práce se zaměřovaly na jejich pracovní povolení. V případě, že firma zaměstnávala cizí státní příslušníky načerno, mohl ji úřad práce potrestat v rámci správního řízení.

Podle odhadů celní správy je v republice v současnosti nelegálně zaměstnáno až 200.000 cizinců. Řada odborníků považuje nelegální zaměstnávání cizinců za jeden z největších problémů české ekonomiky. Jeho potírání je součástí programového prohlášení vlády Stanislava Grosse a má přispět ke snížení nezaměstnanosti.

Čeští astronomové usilují o přístup do Evropské jižní observatoře (ESO). Kdyby ho měli, mohl by tým pozorovatelů v jihočeské hvězdárně na Kleti ověřit například svůj zářijový objev záhadného tělesa s dráhou komety právě tam, řekl ČTK astronom Miloš Tichý.

Záhadný asteroid s kometární drahou na jejich žádost pozorovali astronomové z observatoře Mauna Kea na Havaji. Pořídili dvě série snímků. Přestože použili různých filtrů pro snazší zobrazení plynu i prachu, ani velký dalekohled s průměrem zrcadla 2,2 metrů neprokázal kometární aktivitu tělesa. Dalekohled Klenot na Kleti má přitom průměr 1,06 metrů.

ESO je celoevropským projektem, kterého se doposud účastní deset států: Belgie, Dánsko, Francie, Itálie, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Švédsko, Švýcarsko a Velká Británie. Tyto státy budují společnou observatoř v severním Chile, na místě s vynikající kvalitou ovzduší. Jde o největší současný astronomický projekt v celosvětovém měřítku, uvedla šéfka Hvězdárny a planetária s pobočkou na Kleti Jana Tichá.

Jednání s vedením ESO o podmínkách vstupu Česka do této evropské vládní organizace již začalo. Pro ČR stanovilo ESO s ohledem na její ekonomickou situaci vstupní poplatek pět milionů eur a roční příspěvek 800.000 eur, což je zhruba 0,16 procenta prostředků vynakládaných ČR na vědu a výzkum (zhruba 157,9 a 25,3 milionu korun). Vstupem získá Česko přístup k nejlepším světovým dalekohledům a současně bude mít nárok na zadávání a řešení technických otázek a úkolů při budování nových přístrojů a infrastruktury observatoří v Chile, vysvětlovala ředitelka.

Ve věku nedožitých 81 let zemřel ve středu dramatik, scenárista a spisovatel František Pavlíček. Podepsán byl pod řadou divadelních i filmových scénářů, například pod slavným snímkem režiséra Františka Vláčila Markéta Lazarová.

Pavlíček často pracoval pro televizi, z jeho televizních dramatizací klasických děl je nejznámější Babička Boženy Němcové, kterou podle jeho scénáře natočil režisér Antonín Moskalyk. Působil jako dramaturg v Československém rozhlase a v barrandovském filmovém studiu, koncem 60. let byl ředitelem Divadla na Vinohradech. V roce 1970 byl z funkce odvolán, poté se živil jako skladník.

Od začátku 70. let byl Pavlíček perzekvován kvůli své politické činnosti, jeho díla proto byla často publikována a inscenována pod jinými jmény. Byl signatářem Charty 77, jeho politická činnost ho koncem 70. let přivedla do vězení. Po listopadu 1989 působil přes rok ve funkci ústředního ředitele Československého rozhlasu.

Čeští letečtí dopravci zatím neuvažují o dalším zvýšení cen letenek kvůli pokračujícímu zdražování ropy na světových trzích. ČSA i Travel Service, který provozuje nízkonákladovou dopravu pod značkou Smart Wings, zavedli v září tzv. palivový příplatek a o jeho dalším zvýšení nyní neuvažují. Na dotaz ČTK to uvedly obě společnosti. Palivové příplatky zavedla již v létě většina leteckých dopravců.

Čeští tenisté se pošesté za sebou nevešli mezi osmičku nasazených družstev Světové skupiny Davisova poháru pro příští rok. Ze čtvrtečního losování, které proběhne ve španělském Madridu, jim proto opět vzejde silný protivník. Tenisté by doma přivítali Francii, Švýcarsko, Austrálii nebo USA. V případě Argentiny, Ruska a Španělska by se hrálo na půdě soupeře a o místě dějiště souboje s Běloruskem by rozhodl los.

Tenisté se zachránili ve Světové skupině o víkendu v Paraguayi. Český tým jako jediný za 24 let existence současné podoby soutěže jako jediný nesestoupil ze Světové skupiny, ale pětkrát za uplynulých sedm let se zachraňoval v baráži.

Šanci získat již po dvou a půl letech povolení k trvalému pobytu v Česku budou mít od pátku i Bělorusové a Moldavané. Připojí se tak k občanům Kazachstánu, Bulharska a Chorvatska, kteří o zapojení do pilotního projektu ministerstva práce a sociálních věcí mohou žádat od loňského července. Do současné doby bylo do programu zapojeno celkem 185 osob, uvedla jeho manažerka Věra Ivanovičová.

Cílem projektu je zajistit Česku dostatečný počet kvalifikovaných pracovních sil a odborníků ze zahraničí, uvedl náměstek ministra práce a sociálních věcí Čestmír Sajda. Podle údajů jeho úřadu by v Česku vzhledem k současným demografickým trendům mohlo za 25 let chybět více než 400.000 pracovníků. "Z výzkumů OSN vyplývá, že ve státech EU bude v následujících 50 letech potřeba přijmout nejméně 75 milionů lidí... Nejde proto o to, zda migraci připustit či nikoli, jde o to jí řídit a bránit se legální migraci," uvedl Sajda. V ČR legálně žije asi 240.000 lidí, tedy přibližně 2,4 procenta obyvatel; v západoevropských zemích je to v průměru kolem osmi procent.

"Nejde o to brát práci Čechům," zdůraznila Ivanovičová. Vybraní cizinci sice získají po dvou a půl letech povolení k trvalému pobytu, na které se normálně čeká deset let. Česko však zájemcům nezajišťuje ani zaměstnání, ani povolení k práci, ubytování či vízum. Tyto věci si kandidáti musí obstarat sami. V praxi to znamená i to, že mohou obsadit pouze ta místa, pro která zaměstnavatel nemá vhodné kandidáty z ČR či jiných států unie.

Do projektu se mohou nově hlásit nejen Bělorusové a Moldavané s pracovním povolením a minimálně středoškolským vzděláním, ale i absolventi českých vysokých škol bez ohledu na to, z jaké země pocházejí. V případě úspěchu by se měl program za čtyři roky rozšířit na všechny země světa.

Vláda přijala nová pravidla upravující používání klecových lůžek v sociálních ústavech. Mají se používat pouze tehdy, pokud klienti budou ohrožovat svoje zdraví nebo zdraví ostatních. Zásadní změnou bude také povinnost evidence obsazování klecových lůžek. Novelu zákona o sociálním zabezpečení, která pravidla obsahuje, nyní posoudí sněmovna.

Česká republika podporuje reformu a posílení Organizace spojených národů, oživení jejího valného shromáždění i reformu a rozšíření Rady bezpečnosti OSN. Prohlásil to v New Yorku ve všeobecné rozpravě 59. valného shromáždění OSN ministr zahraničí Cyril Svoboda.

Dosavadních pět stálých členů Rady bezpečnosti by se podle českého stanoviska mělo rozšířit o Německo a Japonsko a o zástupce Afriky, Asie a Latinské Ameriky. Svoboda rovněž oznámil záměr své země ucházet se o křeslo nestálého člena RB OSN na období 2008 až 2009.

Český ministr hovořil ve středu z tribuny OSN poprvé jako představitel členského státu Evropské unie. "Sdílíme oddanost EU efektivní mezinárodní spolupráci, jejímž jádrem je OSN," řekl. Svoboda vyslovil vážné obavy z růstu a změny taktiky světového terorismu, který si nyní vybírá za cíl veřejnost. "V boji proti terorismu nikdo nemůže zůstat neutrální," řekl. "A OSN má pro tento boj připravovat půdu na celosvětové úrovni." Skutečnou zkouškou schopnosti mezinárodního společenství spolupracovat je Irák, Afghánistán a Blízký východ, konstatoval.

Působení stovek českých vojáků v zahraničních vojenských misích má stát příští rok téměř 1,3 miliardy korun. Čeští vojáci mají působit na Balkáně, v Iráku, v Afghánistánu a silách rychlé reakce NATO. Většiny těchto misí se účastní už letos, jejich prodloužení ale musí schválit parlament. Dosavadní debata jeho členů naznačuje, že obě komory asi nebudou proti; výhrady budou mít zřejmě jen KSČM a část ČSSD.

Mise českých vojáků v zahraničí doporučil ve středu branný výbor Poslanecké sněmovny. Nejvíce příslušníků armády, do 700, má mít Česko na Balkáně. Pokud to sněmovna a Senát schválí, mohlo by Česko vyslat příští rok až 600 příslušníků armády do Kosova a až 90 lidí do Bosny a Hercegoviny. Kontingent do 90 lidí by mohlo Česko vyslat do Afghánistánu. Většina z nich, hlavně odborníci na likvidaci min a nevybuchlé munice a meteorologové, by pracovali v Kábulu. Lehká pěchota, průzkumníci, kuchaři a zdravotníci by byli na severu země. V Iráku v rámci britské polní nemocnice by působil tým do deseti lidí, mezi nimiž by byli dva chirurgové, anesteziolog a další zdravotnický personál. Maximálně 35 vojáků má být přichystáno do sil rychlé reakce NATO.