Zprávy | Z archivu rubriky


Definitivní tečku za ukončením kariéry Pavla Nedvěda v národním týmu udělal ve středu reprezentační kouč Karel Brückner. Opoře Juventusu Turín na dálku poděkoval za spolupráci v národním týmu a zopakoval, že hlavním důvodem Nedvědova rozhodnutí byly hráčovy zdravotní potíže, o jejichž rozsahu neměl tušení ani fotbalista. Svůj podíl na způsobu, jakým bylo Nedvědovo rozhodnutí prezentováno, však odmítl.

Reprezentační kouč nechtěl rozebírat rozporuplné informace, které si v minulých dnech vyměňoval se zástupci hráče. Nedvěd ve svém oficiálním prohlášení sice označil za hlavní důvod pouze zdravotní stav, ale jeho právník Bronislav Šerák později prozradil, že rozhodnutí mohla unáhlit i návštěva reprezentačního kouče v Itálii. Brückner reagoval prohlášením, že to není pravda.

Mediální přestřelku už ale obě strany ukončily. Šerák se rozhodl na trenérova vyhlášení dále nereagovat a podobně se zachoval i samotný kouč. "Považuji celou událost za vyřízenou. Hlavním důvodem Pavlova rozhodnutí byl jeho zdravotní stav a to byla alfa a omega celého případu," zopakoval Brückner během tiskové konference, na níž oznámil nominaci na nejbližší dvě utkání s Rumunskem a Arménií. V ní už Nedvěd nefiguruje.

Není však vyloučeno, že celá kauza bude mít ještě dohru kvůli kritickému vyjádření, které na adresu realizačního týmu reprezentace v pátek večer vyřkl Karel Poborský, možný Nedvědův nástupce ve funkci kapitána. Ten označil Nedvědovo rozhodnutí za tragédii a obvinil z ní vedení svazu i realizační tým, který prý pro celou věc nic neudělal.

Čeští astronomové usilují o přístup do Evropské jižní observatoře (ESO). Kdyby ho měli, mohl by tým pozorovatelů v jihočeské hvězdárně na Kleti ověřit například svůj zářijový objev záhadného tělesa s dráhou komety právě tam, řekl ČTK astronom Miloš Tichý.

Záhadný asteroid s kometární drahou na jejich žádost pozorovali astronomové z observatoře Mauna Kea na Havaji. Pořídili dvě série snímků. Přestože použili různých filtrů pro snazší zobrazení plynu i prachu, ani velký dalekohled s průměrem zrcadla 2,2 metrů neprokázal kometární aktivitu tělesa. Dalekohled Klenot na Kleti má přitom průměr 1,06 metrů.

ESO je celoevropským projektem, kterého se doposud účastní deset států: Belgie, Dánsko, Francie, Itálie, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Švédsko, Švýcarsko a Velká Británie. Tyto státy budují společnou observatoř v severním Chile, na místě s vynikající kvalitou ovzduší. Jde o největší současný astronomický projekt v celosvětovém měřítku, uvedla šéfka Hvězdárny a planetária s pobočkou na Kleti Jana Tichá.

Jednání s vedením ESO o podmínkách vstupu Česka do této evropské vládní organizace již začalo. Pro ČR stanovilo ESO s ohledem na její ekonomickou situaci vstupní poplatek pět milionů eur a roční příspěvek 800.000 eur, což je zhruba 0,16 procenta prostředků vynakládaných ČR na vědu a výzkum (zhruba 157,9 a 25,3 milionu korun). Vstupem získá Česko přístup k nejlepším světovým dalekohledům a současně bude mít nárok na zadávání a řešení technických otázek a úkolů při budování nových přístrojů a infrastruktury observatoří v Chile, vysvětlovala ředitelka.

Šanci získat již po dvou a půl letech povolení k trvalému pobytu v Česku budou mít od pátku i Bělorusové a Moldavané. Připojí se tak k občanům Kazachstánu, Bulharska a Chorvatska, kteří o zapojení do pilotního projektu ministerstva práce a sociálních věcí mohou žádat od loňského července. Do současné doby bylo do programu zapojeno celkem 185 osob, uvedla jeho manažerka Věra Ivanovičová.

Cílem projektu je zajistit Česku dostatečný počet kvalifikovaných pracovních sil a odborníků ze zahraničí, uvedl náměstek ministra práce a sociálních věcí Čestmír Sajda. Podle údajů jeho úřadu by v Česku vzhledem k současným demografickým trendům mohlo za 25 let chybět více než 400.000 pracovníků. "Z výzkumů OSN vyplývá, že ve státech EU bude v následujících 50 letech potřeba přijmout nejméně 75 milionů lidí... Nejde proto o to, zda migraci připustit či nikoli, jde o to jí řídit a bránit se legální migraci," uvedl Sajda. V ČR legálně žije asi 240.000 lidí, tedy přibližně 2,4 procenta obyvatel; v západoevropských zemích je to v průměru kolem osmi procent.

"Nejde o to brát práci Čechům," zdůraznila Ivanovičová. Vybraní cizinci sice získají po dvou a půl letech povolení k trvalému pobytu, na které se normálně čeká deset let. Česko však zájemcům nezajišťuje ani zaměstnání, ani povolení k práci, ubytování či vízum. Tyto věci si kandidáti musí obstarat sami. V praxi to znamená i to, že mohou obsadit pouze ta místa, pro která zaměstnavatel nemá vhodné kandidáty z ČR či jiných států unie.

Do projektu se mohou nově hlásit nejen Bělorusové a Moldavané s pracovním povolením a minimálně středoškolským vzděláním, ale i absolventi českých vysokých škol bez ohledu na to, z jaké země pocházejí. V případě úspěchu by se měl program za čtyři roky rozšířit na všechny země světa.