Zprávy | Z archivu rubriky


Výkony českých sportovců na aténské paralympiádě a zejména vytrvalost a statečnost, která jim předcházela, ocenil ve čtvrtek předseda Senátu Petr Pithart. V projevu k paralympionikům, kteří se po návratu z Atén shromáždili v sídle horní komory, mimo jiné uvedl, že každý člověk patří k nějaké menšině. Čeští majitelé cenných kovů obdrželi z Pithartových rukou další medaile, a to pamětní spolu s pamětními listy. Češi získali 31 medailí, z toho 16 zlatých, osm stříbrných a sedm bronzových.

"Děkuji Vám nejen za vaše výkony, ale především za statečnost a vytrvalost, která jim předcházela," uvedl Pithart. Příběhy paralympioniků podle něho přiměly veřejnost přemýšlet o tom, jak zápasí se svým osudem a jaký je smysl sportování. "Nemělo by jít především o hodnotu výkonu, o rekordy," podotkl Pithart. Prý nechce žít ve světě, který by patřil pouze mladým, silným a zdravým. "Skoro každý jsme nějak hendikepován, v něčem znevýhodněn proti jiným. Právě vzájemné ohledy k našim slabostem, tedy respekt k tomu, že každý v něčem patříme k nějaké menšině, teprve to z nás dělá lidi," prohlásil Pithart.

Plavec Martin Kovář, který vytvořil na paralympiádě tři nové světové rekordy, vyjádřil za všechny přesvědčení, že medaile budou odrazovým můstkem k další úspěchům. Věří také tomu, že budou rovněž motivačním prostředkem pro další tělesně postižené k tomu, jak najít cestu do bazénů, tělocvičen a na stadiony.

Zahraniční zadluženost České republiky sice stoupla v polovině roku na nové maximum, podle ekonomů oslovených ČTK ale výše dluhu zatím není důvodem ke znepokojení. Daleko větším problémem než dluh v zahraničí je podle nich rostoucí dluh státu, který zvyšují schodky státního rozpočtu, ztráty České konsolidační agentury a státní záruky. Zahraniční dluh Česka se ve druhém čtvrtletí prohloubil o 47 miliard na 913,4 miliardy korun. Růst zadlužení lze téměř výhradně připsat na vrub vládní emise eurobondů. Meziročně se zahraniční zadluženost země zvýšila o 141 miliard korun.

"Celková úroveň zahraničního dluhu se nezdá být nadměrná s ohledem na vysokou otevřenost české ekonomiky," komentoval čísla hlavní ekonom HVB Bank Pavel Sobíšek. Výše dluhu vůči zahraničí tak zatím není problémem ani pro stabilitu kurzu koruny, ani pro ekonomiku jako celek. "Naopak problémem zůstává zvyšující se zadlužení státu, ale je méně podstatné, zda dluh narůstá vůči domácím nebo zahraničním věřitelům," dodal Sobíšek. Dluh v cizině ve druhém čtvrtletí odpovídal 34,7 procenta hrubého domácího produktu, v 1. čtvrtletí činil 33,6 procenta. Česko tak stále patří k zemím s nejnižší zahraniční zadlužeností v poměru k HDP, dodal Petr Dufek z ČSOB.

Rozhodující část zahraničních dluhů, 62 procent, stále připadá na podnikový sektor, především ve formě přijatých zahraničních finančních úvěrů, dodavatelských úvěrů a emitovaných dluhopisů. Podle ČNB se naopak snížilo zahraniční zadlužení bankovního sektoru, což souviselo se splacením části krátkodobých devizových vkladů od zahraničních bank.

Americký astronaut Eugen Cernan, který se jako poslední pozemšťan prošel po Měsíci, by do vesmíru letěl třeba hned zítra ráno, kdyby mu to někdo nabídl. Řekl to ve čtvrtek novinářům v Akademii věd, kam si přišel pro medaili Za zásluhu o vědu a lidstvo. Splněním jeho snu by prý bylo, kdyby se mu podařilo ještě jednou navštívit své "domovské údolí" na Měsíci, odkud se před více než třiceti lety díval na modrou planetu. Země z Měsíce vypadá podle Cernana nádherně. Při pohledu na ni si prý uvědomil, že musí existovat cosi, co stvořilo něco tak mimořádného. Cernan je přesvědčen, že lidé na Měsíc opět poletí. Soudí, že to nebudou jenom Američané, ale mezinárodní posádka, ve které bude jistě i nějaký Čech. "Všichni bychom měli vědět, odkud pocházíme a kam spějeme," řekl. Rozhodně podle něho nelze astronauty nahradit roboty. Neměli by potřebu něco dobývat. Také by těžko dokázali odpovídat na otázky, které při návratu často dostával: Jaké jste měl pocity? Měl jste strach? Cítil jste se blíže k Bohu?

Pokusy o komerční lety jsou pro Cernana především dokladem zájmu o vesmír a také toho, že je dost lidí, kteří mají prostředky je uskutečnit. Myslí si ale, že je ještě daleko doba, kdy se bude ke hvězdám létat s cestovními kancelářemi. S vesmírnými misemi by ale mohli podle něj létat studenti, učitelé, básníci, umělci nebo novináři. Každý by měl mít podle Cernana nějaké sny, zvláště mladí lidé, protože sny jsou hnacím motorem rozvoje.

Astronaut navštívil Čechy poprvé v roce 1974. Nebylo to podle něho ale po chuti komunistickým představitelům. V říjnu 2001 převzal od ministra obrany záslužný kříž. Týž měsíc přišel při letu armádním vrtulníkem málem o život, když stroj havaroval poblíž jihočeské obce Okrouhlá. Několik pasažérů včetně prvního československého kosmonauta Vladimíra Remka bylo zraněno. Nyní Cernan řekl, že tvrdý pád zmírnilo vlídné zacházení v nemocnici, a dodal, že i když už je starší a moudřejší, stále si ještě rád zatancuje polku.

Cernan má ve vesmíru i planetku. Svůj objev po něm pojmenovali jihočeští astronomové na Kleti, řekl známý popularizátor vesmíru Jiří Grygar. Od země ji dělí téměř 500 milionů kilometrů, takže ji nemůže ohrozit, poznamenal.

Policie zadržela a obvinila poradce šéfa Občanské demokratické strany Marka Dalíka a lobbistu Jana Večerka z podplácení unionistického poslance Zdeňka Kořistky. Hlavním důkazem v usnesení o zahájení stíhání je Kořistkova výpověď, řekl ČTK advokát obviněných Stanislav Devátý. Žádný jiný konkrétní důkaz, který by dosvědčoval jeho tvrzení, prý není z policejního usnesení patrný. "Do spisu nás (policisté) nepustili," uvedl. Dalík s Večerkem jsou stíháni jako spolupachatelé, podle obvinění trestný čin spáchali vůči veřejnému činiteli. Za to by jim v případě prokázání viny hrozil u soudu rok až pět let vězení. Zda u obviněných padnou návrhy na vazbu, zatím Devátý neví. Státní zástupce se ale musí rozhodnout do 48 hodin od zadržení. Pokud vazbu navrhne, bude se tím zabývat ostravský soud.

Předseda ODS Mirek Topolánek byl o zadržení svého poradce a Večerka informován; vyjádřit se k tomu chce až v chystaném písemném prohlášení, řekl ČTK. V uplynulých dnech ke kauze prohlásil, že se obává falešných svědků. "Vyšetřování případu provázejí manipulace, úniky informací, nátlak na změnu výpovědí, politizace i porušování presumpce neviny," uvedl minulý týden v tisku. Premiér a šéf ČSSD Stanislav Gross i ministr vnitra František Bublan odmítají obvinění, že do vyšetřování zasahují.

Policie prověřuje Kořistkovo tvrzení, že mu vyslanci opoziční ODS v srpnu nabídli deset milionů korun za to, že nepodpoří novou vládu. Kořistka nedávno absolvoval výslech na detektoru lži, který ukázal, že mluvil pravdu. Výsledek testu na detektoru lži nelze použít u soudu jako důkaz, kriminalistům slouží jako pomocný prostředek při vyšetřování některých případů. Dalík a Večerek odmítli test na detektoru lži podstoupit. Dávají přednost osobní konfrontaci lidí zapojených do případu. Trvají na tom, že Kořistka lže. Dalík již podal na Kořistku trestní oznámení pro křivé obvinění.

Premiér Stanislav Gross si dovede představit, že za 15 let budou čeští vysokoškoláci za studium platit stejně jako jejich britští vrstevníci. Nyní by to však podle něho uzavřelo možnost vyššího vzdělání části společnosti. Při současné sociální situaci by řada rodin nemohla platit na vysokých školách třeba 20.000 korun školného, a akademický titul by se tak stal dostupným jen pro bohaté. Na vysokých školách by podle premiéra měli studovat ti, kteří prokážou vůli, píli a nápady. "Rozhodovat by se nemělo podle toho, v jaké rodině se kdo narodí," řekl Gross při slavnostním otevření akademického roku v pražské Betlémské kapli.

Akademické slavnosti se Gross zúčastnil jako první český premiér. Rektory vysokých škol ujistil, že stát podporuje vysoké školství. Příští rok navýší stát rozpočet vysokých škol o 2,2 miliardy korun. O další 1,5 miliardy korun stoupnou investice státu do rozvoje výzkumu. Vláda si přitom přeje, aby velká část těchto peněz zůstala na akademické půdě. Růst by měly investice do vysokého školství nejméně do roku 2007, kdy by podle vicepremiéra Martina Jahna měly vysoké školy od státu dostat až 22 miliard korun. Část peněz má být použita na započatou reformu vysokého školství.

Podle rektora Karlovy univerzity Ivana Wilhelma čeká české vysoké školství práce na nových studijních programech. Mělo by podle něj vzniknout více oborů krátkodobějšího studia orientovaného profesně. Zvýšit by se měl také podíl předmětů vyučovaných v cizích jazycích. I kvůli tomu vysoké školy plánují navýšení počtu pedagogů. Změnit chtějí i hodnocení vědecké práce, což by mělo přispět k růstu počtu životaschopných projektů.

Na Slovanském ostrově za velkého zájmu starší generace začaly ve čtvrtek Dny seniorů. Třídenní akci pořádá humanitární organizace Život 90. Stovky zájemců zamířily například do hlavního sálu paláce Žofín na veletrh produktů a služeb pro starší občany. Na veletrhu je tak možné seznámit se například s bylinnou kosmetikou a výrobky pro diabetiky, nástavci na záchody či elektrickými zvedáky. Zájemci si mohou objednat seniorský pobyt v lázních i rodinou dovolenou. Stánky zde mají také Sdružení na obranu spotřebitelů a Sdružení nájemníků.

Součásti akce jsou i kulturní a sportovní aktivity. Divákům například zahrají staročeské dechovky, dudácké kapely a heligonkáři. Zazpívají jim šansoniér Igor Šebó a sestry Havelkovy. Pořadatelé chtějí přilákat nejen babičky a dědečky, ale také jejich vnoučata, pro která připravili maňáskové divadlo. Sportovní aktivity vyvrcholí v sobotu soutěží s názvem Seniorská míle. Její účastníci odstartují z Kampy a cestou do cíle na Slovanském ostrově uběhnou 1300 metrů a překonají 33 schodů.

Senioři podle předsedy sdružení Život 90 Jana Lormana nejsou závislí, křehcí lidé, jejichž důchody vyčerpávají společnost. To jsou podle něho mýty. Starší lidé jsou schopní a kreativní, jsou však často diskriminováni například v bydlení, ve zdravotnictví i v zaměstnání. Společnost by na názory seniorů měla brát zřetel, protože mimo jiné představují také velké množství voličských hlasů, uvedl.

Součástí Dnů seniorů je konference Stárnutí po česku. Odborníci se na ní zabývají nejrůznějšími problémy seniorů a zhodnotí i to, jak vláda plní Národní program přípravy na stáří. Závěry konference předají ministrovi práce a sociálních věcí Zdeňku Škromachovi.

Čtvrtečním dopoledním příletem 57 vojenských policistů na letiště v Praze - Kbelích skončila výměna vojáků školících u jihoirácké Basry tamní policejní sbor. Vojáci, kteří v oblasti pracovali tři měsíce, přiletěli se zpožděním, způsobeném poruchou na letadle při středečním odletu z Prahy. "My jsme přišli do prostředí, kde se bezpečnostní situace rapidně zhoršovala den ze dne," vzpomínal velitel kontingentu Luboš Bahník. Velká spojenecká základna Šaíba se podle něj stala několikrát terčem například raketového útoku. Žádnému z českých vojáků se nic nestalo, na svou obranu dokonce ani jednou nemuseli použít zbraň. "Útoky přímo neohrozily ani českou část základny, ani nikoho z českých vojáků," řekl velitel. Školením jeho mužů prošlo téměř tisíc iráckých policistů. "Ale nikdo není schopen zaručit, že budou dál sloužit pro dobro iráckého lidu v řadách policie," poznamenal. Důvodem je složitá místní situace, kmenové a rodinné vazby a vztahy, které jsou pro Iráčany "nad zákon". Iráčtí policisté totiž po absolvování výcviku často dezertují.

V oblasti, kde čeští vojáci působili, se však protivládní síly nesetkaly podle Bahníka s velkou podporou obyvatelstva. Velitel je přesvědčen, že čeští vojáci mají u místních lidí dobrou reputaci. "Čeští vojáci požívají v oblasti Basry vysoký kredit, který tam založila polní nemocnice tím, že pomáhala Iráčanům v době, kdy to potřebovali nejvíce," uvedl Bahník. Lidé v Basře také vědí o programu léčby iráckých dětí v pražském Motole. "Oni nám říkají 'číki' a můžete to slyšet s pozdravným voláním, když se někde Češi objeví," dodal.