Zprávy | Z archivu rubriky

Ministerstvo dopravy chce zásadně zvýšit bezpečnost a plynulost provozu na dálnici D1. Přibývajícím problémům na spojce mezi Prahou a Brnem bude čelit zkracováním doby na nutné opravy vozovky a důslednější kontrolou řidičů. Podle ministra dopravy Milana Šimonovského budou na dálnici nasazeny policejní hlídky na motocyklech. "Ve středu jsme to projednali s ministrem vnitra, hlídky začnou jezdit ještě tento týden," řekl ministr v Jihlavě. Policie dostala 50 silných motocyklů, použije je především na D1. "Hlídky budou jezdit v provozu. Budou hlídat plynulost," vysvětlil Šimonovský.

Problémy na D1 podle ministra nepůsobí její kapacita, ale časté uzavírky. Na 30 let staré dálnici se v prvních dvou desetiletích zanedbala údržba, proto se nyní více opravuje. Navíc policie vypustila komunikaci ze svých priorit, chybějí na ní policisté. Množí se případy bezohledného jednání řidičů, jako je jízda v protisměru, a přibývá tragických nehod. Často v nich figurují řidiči kamionů. "Pokusíme se vrátit zákon na tuto silnici, a tím z ní také udělat silnici bezpečnou," řekl ministr.

Česká republika, Polsko a Maďarsko budou moci přijmout jednotnou evropskou měnu euro nejdříve v roce 2010 kvůli tomu, že jejich vlády nejsou ochotny rychle snižovat rozpočtové schodky. Oznámila to Evropská prognostická síť (EFN), která je výzkumnou organizací EU. V případě, že by v českých parlamentních volbách v roce 2006 zvítězila euroskeptická ODS, by země mohla vstoupit do eurozóny až v roce 2011, dodala. Slovensko by mělo být prvním ze čtyř velkých nových členů Evropské unie, který přijme euro. Díky hospodářským reformám by totiž podle EFN mohlo vstoupit do eurozóny již v roce 2008 nebo 2009. Ještě dříve než Slovensko by mohla přejít na euro šestice menších zemí, které se letos rovněž staly součástí EU. Organizace EFN uvedla, že Litva, Lotyšsko, Estonsko, Slovinsko, Kypr a Malta by mohly přijmout euro již v letech 2007 až 2008.

EFN předpokládá, že hrubý domácí produkt nových členských států letos stoupne o 5,2 procenta a v příštích letech poroste o 4,0 až 4,5 procenta. V České republice by měla ekonomika letos stoupnout o 3,6 procenta a v příštím roce o 4,0 procenta, napsala agentura Reuters.

Bývalý ředitel Národní knihovny (NK) Vojtěch Balík dostal v pátek v pražském Klementinu jednu z hlavních cen udělovaných v soutěži Knihovna roku. Porota složená z knihovníků doporučila ministrovi kultury Pavlu Dostálovi, který Balíka v létě odvolal, udělit bývalému řediteli cenu v kategorii informační počin. Ocenění si zasloužil za podíl NK na automatizaci českých knihoven a za digitalizaci vzácných dokumentů. Další ocenění v této kategorii získala Knihovna Jiřího Mahena v Brně za projekt Poprvé do školy - poprvé do knihovny, kterým iniciuje rozvoj četby u žáků prvních tříd. Ceny při setkání knihovníků v Zrcadlové kapli Klementina předal za nemocného ministra kultury jeho první náměstek Zdeněk Novák.

Státní dluh ve 3. čtvrtletí klesl o více než deset miliard na 589,3 miliardy korun. Oznámilo to ministerstvo financí. Dluh se snížil poprvé od konce roku 2002, podle úřadu je však pokles spíše technický. V přepočtu na jednoho obyvatele nyní dosahuje necelých 60.000 Kč. Stát svůj dluh stále více financuje dluhopisy s delší splatností, naopak podíl krátkodobých pokladničních poukázek opět klesl. Cílem vlády je využít stále nízkých úrokových sazeb a přejít na dluhopisy s delší splatností, čímž stát ušetří na úrocích. Průměrná splatnost státních půjček se prodloužila ze 3,54 na 3,69 roku.

Vládní dluh ve třetím čtvrtletí klesl kvůli tomu, že státní rozpočet od června do září hospodařil s přebytkem, řekl hlavní ekonom HVB Bank Pavel Sobíšek. Připomněl, že je to pouze dočasný pokles, který není žádným důvodem k jásotu. Pokud dosáhne deficit rozpočtu na konci roku 110 miliard korun, jak ve čtvrtek odhadl první náměstek ministra financí Eduard Janota, vzroste státní dluh v posledním čtvrtletí o 70 miliard, tedy na 660 miliard Kč. Hlavní ekonom Patria Online David Marek uvedl, že dočasné snížení státního dluhu je způsobeno zejména tím, že si stát v minulém čtvrtletí zajistil v předstihu financování vydáním dluhopisů na zahraničních trzích asi za 47 miliard korun. O osm miliard korun se také snížila emise pokladničních poukázek. Pokud stát usoudí, že některé plánované poukázky není potřeba vydat, může se to ve výši státního dluhu projevit poklesem.

Poslanci Sejmu, tedy dolní komory polského parlamentu, se postavili proti stavbě silnice spojující český Hrádek nad Nisou s německou Žitavou. Podle plánů má silnice vést přes polské území poblíž Bogatyně. Poslanci se ale bojí toho, že spojení Hrádku nad Nisou s Žitavou by mohlo pro jihoevropské státy zpřístupnit německé přístavy na úkor polských. Sejm přijal rezoluci, ve které vyzývá vládu, aby zabránila stavbě polského úseku silnice, informovala agentura PAP. V rezoluci poslanci zdůraznili, že téměř pětikilometrový polský úsek silnice by mohl ohrozit Štětín a Swinoustí, tedy polské přístavy u Baltského moře. Poslanci v dokumentu uvedli, že podpis polsko-německo-české dohody týkající se stavby silnice neprospěje polským zájmům.

Se stavbou silnice se přitom u německé Žitavy začalo už letos 1. května, tedy přesně v den, kdy se rozšířila Evropská unie. U prvních stavebních prací se dokonce sešel německý kancléř Gerhard Schröder se svými tehdejšími protějšky z České republiky a Polska, Vladimírem Špidlou a Leszkem Millerem. Zahájení prací předcházel podpis dohody ministry dopravy všech tří zemí. Podle plánů měla cesta vedoucí z Hrádku nad Nisou přes Bogatyni do Žitavy v roce 2007 propojit dopravní a dálniční sítě všech tří zemí. Místní starostové si od ní slibovali především to, že do takzvaného Trojmezí přiláká další podnikatele a také turisty. V blízkosti silnice se dokonce počítalo s vybudováním nových průmyslových zón. Konečné rozhodnutí tak nyní bude na polské vládě nového premiéra Marka Belky.

Česká exportní banka (ČEB) podepsala úvěrovou smlouvu na financování rekonstrukce a modernizace cementárny v Tádžikistánu. Do projektu se zapojí 11 českých firem v čele s Inekon Group. Tádžická státní společnost GUP Tádžikcement dostane od ČEB úvěr 8,5 milionu dolarů (220 milionů korun), pomocí něhož pokryje platby za české dodávky. Úvěrová smlouva byla podepsána při příležitosti návštěvy tádžického prezidenta Imomaliho Rachmonova v České republice. "Jsme rádi, že tucet českých firem získává prostřednictvím systému státní podpory exportu možnost svého dalšího růstu a nové perspektivy. Smlouva, kterou jsme podepsali s tádžickou stranou, jim garantuje, že za své dodávky dostanou zaplaceno okamžitě. Rizika a celý vztah s odběratelem na sebe přebírá naše banka," řekl ČTK generální ředitel ČEB Josef Tauber. Celková hodnota dohodnutého kontraktu je deset milionů dolarů a splatnost úvěru 8,5 milionu dolarů byla stanovena na tři roky. Modernizace cementárny v hlavním městě Dušanbe potrvá 1,5 roku.

Míra nezaměstnanosti v září v České republice klesla o 0,2 procentního bodu na 9,1 procenta. Bez práce bylo 530.239 osob, což je o 5773 méně než v srpnu. Počet lidí bez práce klesl navzdory přílivu absolventů škol na úřady práce, uvedlo ministerstvo práce a sociálních věcí. Podle předchozí metodiky, kterou ministerstvo používalo do poloviny letošního roku, by nezaměstnanost činila 10,1 procenta, což je na úrovni loňského roku. Pokles nezaměstnanosti v září je z dlouhodobého pohledu podle ministerstva neobvyklý. Výjimkou byl rok 2000, kdy registrovaná nezaměstnanost meziměsíčně klesla o 0,2 procentního bodu. V ostatních letech zůstala na stejné úrovni, nebo meziměsíčně vzrostla. "Za poklesem míry nezaměstnanosti stojí především příznivé ekonomické výsledky," uvedlo ministerstvo. Daří se také využívat nástroje aktivní politiky zaměstnanosti, dodalo.

Úderem 14:00 se v sobotu otevřely tři stovky volebních místností v Praze 4 a na Znojemsku. Důvodem je první kolo doplňovacích voleb do Senátu, v nichž voliči mají vybrat nástupce nynějších europoslanců Josefa Zieleniece a Vladimíra Železného. Voliči z Prahy 4 s výjimkou obyvatel Krče, kteří patří do jiného volebního obvodu, si mohou vybrat ze sedmi kandidátů, lidé ze Znojemska z pěti. V Praze 4 dosud vždy vyhrávali kandidáti parlamentních stran. Nestraníka Zieleniece nominovala před čtyřmi lety tehdejší čtyřkoalice, kterou tvořily KDU-ČSL, US-DEU a ODA. Prvním senátorem za Prahu 4 byl Zdeněk Klausner z ODS. Na Znojemsku první senátorské volby vyhrál Milan Špaček z KDU-ČSL, který kandiduje i letos. Před dvěma lety ho totiž o senátorství připravil bývalý šéf televize Nova Železný z hnutí Nezávislí. Toto seskupení letos na Znojemsku nikoho nenavrhlo. Voliči v Praze 4 a na Znojemsku mohli svého senátora vybírat až do 22:00. Po noční přestávce budou volební místnosti znovu otevřeny v sobotu od 08:00 do 14:00. Výsledek volby budou moci zájemci sledovat na serveru www.volby.cz.

Ústavní smlouva Evropské unie zaručuje jejím občanům právo navrhovat evropské právní normy. Bude ale záležet na tom, jak se toto právo podaří provádět. Před přehnanými očekáváními v tomto směru varoval David Stulík z Nadace rozvoje občanské společnosti. Uvedl to při páteční mezinárodní konferenci Občanské prvky v diskusi o evropské ústavní smlouvě, která se uskutečnila v sídle Senátu. Evropská ústava dává nejméně jednomu milionu občanů unie "z podstatného počtu členských zemí" právo navrhovat Evropské komisi právní akty unie, podotkl Stulík. Hlavním problémem realizace tohoto práva jsou podle něho chybějící prováděcí předpisy. Zatím není vyřešeno, kolik států bude tvořit onen podstatný počet členských zemí (Evropská komise dosud počítá s osmi státy), jaký bude poměr mezi nimi a zda bude možné se odvolat proti odmítnutí návrhu, podotkl Stulík. "Čert bude v detailech. Je nutné se vyvarovat přehnaných očekávání, která se nemusejí naplnit," řekl Stulík. Sehnat milion podpisů by podle něho mohly církve, politické strany s evropskou strukturou a neziskové organizace v rámci různých kampaní. Bylo by ale proto nutné koordinovat více než dříve jejich aktivity na evropské úrovni.

Konferenci uspořádal Institut pro evropskou politiku Europeum ve spolupráci s Britskou radou, Nadací Konrada Adenauera a senátním výborem pro záležitosti Evropské unie.

Rozvoj hospodářských kontaktů mezi Tádžikistánem a ČR je hlavním výsledkem návštěvy prezidenta Imomaliho Rachmonova v Praze. Na Hradě podepsal v pátek se svým českým protějškem Václavem Klausem smlouvu o spolupráci obou zemí, například v oblasti vědy a vzdělávání. Za přítomnosti prezidentů podepsali zástupci obou států dvě ekonomické smlouvy. Největším zájmem Česka v Tádžikistánu je výroba stavebních materiálů a vodní energetika. "Česká republika má zájem o blízké kontakty se zeměmi Střední Asie," uvedl po setkání prezidentů Klaus. Připomněl, že před několika týdny navštívil tři sředoasijské země. "Návštěvou pana prezidenta se nyní doplňuje tento náš vzájemný kontakt o čtvrtou zemi tohoto regionu," dodal Klaus.

Podle Rachmonova se ČR zapojí působením českých podniků v této postsovětské republice zprostředkovaně také do obnovy Afghánistánu, s nímž Tádžikistán sdílí hranici dlouhou 1340 kilometrů. V souvislosti s prezidentovou návštěvou je v Česku ministr hospodářství a obchodu Hakim Solijev. Při setkání s vicepremiérem pro ekonomiku Martinem Jahnem nabídl ČR účast v privatizaci tádžických podniků.