Zprávy | Z archivu rubriky


Státní dluh ve 3. čtvrtletí klesl o více než deset miliard na 589,3 miliardy korun. Oznámilo to ministerstvo financí. Dluh se snížil poprvé od konce roku 2002, podle úřadu je však pokles spíše technický. V přepočtu na jednoho obyvatele nyní dosahuje necelých 60.000 Kč. Stát svůj dluh stále více financuje dluhopisy s delší splatností, naopak podíl krátkodobých pokladničních poukázek opět klesl. Cílem vlády je využít stále nízkých úrokových sazeb a přejít na dluhopisy s delší splatností, čímž stát ušetří na úrocích. Průměrná splatnost státních půjček se prodloužila ze 3,54 na 3,69 roku.

Vládní dluh ve třetím čtvrtletí klesl kvůli tomu, že státní rozpočet od června do září hospodařil s přebytkem, řekl hlavní ekonom HVB Bank Pavel Sobíšek. Připomněl, že je to pouze dočasný pokles, který není žádným důvodem k jásotu. Pokud dosáhne deficit rozpočtu na konci roku 110 miliard korun, jak ve čtvrtek odhadl první náměstek ministra financí Eduard Janota, vzroste státní dluh v posledním čtvrtletí o 70 miliard, tedy na 660 miliard Kč. Hlavní ekonom Patria Online David Marek uvedl, že dočasné snížení státního dluhu je způsobeno zejména tím, že si stát v minulém čtvrtletí zajistil v předstihu financování vydáním dluhopisů na zahraničních trzích asi za 47 miliard korun. O osm miliard korun se také snížila emise pokladničních poukázek. Pokud stát usoudí, že některé plánované poukázky není potřeba vydat, může se to ve výši státního dluhu projevit poklesem.

Poslanci Sejmu, tedy dolní komory polského parlamentu, se postavili proti stavbě silnice spojující český Hrádek nad Nisou s německou Žitavou. Podle plánů má silnice vést přes polské území poblíž Bogatyně. Poslanci se ale bojí toho, že spojení Hrádku nad Nisou s Žitavou by mohlo pro jihoevropské státy zpřístupnit německé přístavy na úkor polských. Sejm přijal rezoluci, ve které vyzývá vládu, aby zabránila stavbě polského úseku silnice, informovala agentura PAP. V rezoluci poslanci zdůraznili, že téměř pětikilometrový polský úsek silnice by mohl ohrozit Štětín a Swinoustí, tedy polské přístavy u Baltského moře. Poslanci v dokumentu uvedli, že podpis polsko-německo-české dohody týkající se stavby silnice neprospěje polským zájmům.

Se stavbou silnice se přitom u německé Žitavy začalo už letos 1. května, tedy přesně v den, kdy se rozšířila Evropská unie. U prvních stavebních prací se dokonce sešel německý kancléř Gerhard Schröder se svými tehdejšími protějšky z České republiky a Polska, Vladimírem Špidlou a Leszkem Millerem. Zahájení prací předcházel podpis dohody ministry dopravy všech tří zemí. Podle plánů měla cesta vedoucí z Hrádku nad Nisou přes Bogatyni do Žitavy v roce 2007 propojit dopravní a dálniční sítě všech tří zemí. Místní starostové si od ní slibovali především to, že do takzvaného Trojmezí přiláká další podnikatele a také turisty. V blízkosti silnice se dokonce počítalo s vybudováním nových průmyslových zón. Konečné rozhodnutí tak nyní bude na polské vládě nového premiéra Marka Belky.