Pozice Davida Ratha v čele České lékařské komory zůstává i po kritice
části lékařské veřejnosti neotřesena. Většina z delegátů sjezdu ČLK v
Brně totiž vyjádřila s činností představenstva komory souhlas a ani v
páteční a v sobotní interní diskusi se nezformovala skupina, která by
iniciovala Rathovo odvolání z funkce prezidenta ČLK. "Já na své pozici
nelpím, ale mám podporu," řekl Rath ČTK. Někteří jeho odpůrci to
vysvětlují tím, že na reformu komory už rezignovali. "Je to obrazem
jisté apatie," míní předseda Sdružení ambulantních chirurgů Eugen
Příbaň.
Prezidenta komory se někteří delegáti snažili odvolat již na loňském
sjezdu. Návrh však nezískal nadpoloviční většinu účastníků. "Naopak
loni jsem dostal víc hlasů, než kolika jsem byl před šesti lety
zvolen," připomněl před časem Rath. Příznivci šéfa komory vždy
oceňovali jeho přímočarost, vyjednávací a organizační schopnosti.
Odpůrci mu naopak vytýkají autoritářství.
Česká lékařská komora stále nemá jednotný názor na oprávněnost zákona
znemožňujícího privatizaci okresních nemocnic. Připravovaný zákon,
který veřejně podporuje prezident komory David Rath, dokonce rozdělil
delegáty víkendového sjezdu ČLK v Brně na dva tábory. Zatímco Rath
varuje před riziky zprivatizování nemocnic, jeho oponenti mu vytýkají,
že varuje veřejnost před soukromým sektorem ve zdravotnictví.
Podle Ratha by se okresní nemocnice měly přeměnit na veřejné neziskové
ústavy. Čistě privátní nemocnice zařízení by měla být jen doplňkem
veřejného zdravotnictví, řekl ČTK Rath. Podle něj existuje riziko, že
by soukromé ústavy mohly maximalizovat svůj zisk na úkor pacientů i
zdravotníků samotných. V pátek dokonce Rath se sociálnědemokratickou
ministryní zdravotnictví Miladou Emmerovou uvedli, že soukromá zařízení
poskytují horší péči než nemocnice veřejné.
Svými postoji však prezident ČLK popudil část stavovské organizace,
zvláště privátní lékaře. Ti jeho výroky odsuzují. Například šéf
sdružení soukromých lékařů Skalpel Jiří Berka míní, že podobnými výroky
Rath překračuje meze mandátu prezidenta komory. Předsedovi Sdružení
ambulantních chirurgů Eugenu Příbaňovi se zase nelíbí, že šéf komory
své obavy z masivní privatizace zdravotnických zařízení odůvodňuje i
možným tunelováním nemocnic. "Ty velké finanční ztráty, které jsou
doháněny státními dotacemi, se netýkaly privátních nemocnic, to se týká
sektoru státních nemocnic," poznamenal Příbaň.
Zda se do neděle podaří zformovat jednotné stanovisko ČLK k problému
privatizace, není zatím jasné. Podle některých delegátů jsou ale spory
o budoucí právní povahu nemocnic zatím zbytečné. "Je jedno, jakým
právním subjektem nemocnice budou, protože špatný je celý systém
zdravotní péče," uvedl na sjezdu jeden z diskutujících. Pokud nebude
přijat zákon o rozsahu zdravotnické péče hrazené z veřejného
zdravotního pojištění, situace lepší nebude, zdůraznil například lékař
Zdeněk Hajžman.
Zákon o základní síti veřejných neziskových nemocnic chce v parlamentu
prosadit co nejrychleji premiér a úřadující předseda ČSSD Stanislav
Gross. Podle něj je nutné předejít překotné privatizaci. Norma má
zabránit omezení péče ve zprivatizovaných nemocnicích. Návrh
předpokládá v každém krajském městě a v každém okrese alespoň jednu
veřejnoprávní nemocnici a také přísnější kontrolu jejich hospodaření.
Dosud bylo podle údajů ministerstva zdravotnictví privatizováno 47
nemocnic.