Zprávy | Z archivu rubriky


Kandidáti opoziční ODS vyhráli první kolo doplňovacích voleb do Senátu v Praze 4 i na Znojemsku. Jejich zisk na zvolení senátorem ale nestačil, a za týden se proto střetnou ve finálovém duelu s postupujícími kandidáty vládních stran - ČSSD v Praze 4 a KDU-ČSL na Znojemsku. Prvního kola voleb se zúčastnila v obou obvodech jen pětina voličů.

V Praze 4 vyhrál první kolo se ziskem 38 procent hlasů místní zastupitel František Příhoda (ODS) před filozofem Erazimem Kohákem (ČSSD), který dostal o 18 procent hlasů méně. Jejich nejvážnější protikandidáti Tomáš Ježek (za LiRA) a Jan Vávra, kterého nominovali Evropští demokraté, KDU-ČSL a US-DEU, získali 16, respektive 12 procent hlasů.

Příhoda by navzdory svému náskoku nemusel druhé kolo vyhrát, pokud budou jednasedmdesátiletého Koháka preferovat voliči nyní neúspěšných kandidátů.

Na rozdíl od Prahy 4, kde se pořadí kandidátů během sčítání hlasů neměnilo, bylo naopak vyrovnané soupeření favorizovaných adeptů na senátora za Znojemsko. Vítěz prvního kola, třiašedesátiletý spolumajitel pekárenského koncernu Jaroslav Pařík (za ODS), dostal 29,3 procenta hlasů. Je to jen o necelé procento víc než zisk druhého finalisty - dvaapadesátiletého náměstka ministryně zdravotnictví a bývalého senátora Milana Špačka (KDU-ČSL). Rozdíl mezi nimi představoval 166 hlasů. Zklamán musí být nynější třetí v pořadí starosta Miroslavi Augustin Forman (za KSČM), kterému postup do finále unikl jen o necelé půldruhé procento, přesně 260 hlasů. Forman zpočátku dlouho vedl, v samotné Miroslavi přitom dostal 64 procent hlasů při účasti téměř 35 procent voličů.

Odbory zastupující lékaře a učitele vítají sobotní rozhodnutí předsednictva ČSSD prosadit ve vládě 14. platy státních zaměstnanců ve výši 25 procent běžné mzdy. Za podmínky, že peníze na tyto platy půjdou z reálných úspor, souhlasí s návrhem sociálních demokratů i šéf koaliční KDU-ČSL Miroslav Kalousek. Šéf Unie svobody-DEU, ministr spravedlnosti Pavel Němec považuje pětadvacetiprocentní 14. plat za příliš vysoký. Jeho schválení však nevylučuje. "Je ale možné jen v případě, že (ČSSD) doloží zdroje, které nebudou na úkor investičních akcí, například nebudou spojené s dopravní infrastrukturou či zahraničními investicemi," řekl ČTK Němcův mluvčí Petr Dimun. Podle Němce je také důležité, aby se platy úředníků nenavýšily na úkor platů soudců a státních zástupců.

Na výši 14. platů se odboráři shodli během sobotní schůzky s premiérem Stanislavem Grossem, ministrem financí Bohuslavem Sobotkou a vicepremiérem pro sociální věci Zdeňkem Škromachem. Podle mluvčí odborových svazů veřejné správy a služeb Aleny Vondrové chtěly odbory na jednání prosadit 14. platy ještě o pět procent vyšší. "Ukázalo se to však jako nereálné," řekla. Výsledek považuje za relativní úspěch.

Do loňska se další plat rovnal polovině běžné mzdy. Letos vláda nechala státním zaměstnancům vyplatit jako 13. plat jen desetinu měsíčního příjmu. Stejně chtěla postupovat i u 14. platu. Odboráři původně požadovali částku v hodnotě 40 procent měsíční mzdy.

Pozice Davida Ratha v čele České lékařské komory zůstává i po kritice části lékařské veřejnosti neotřesena. Většina z delegátů sjezdu ČLK v Brně totiž vyjádřila s činností představenstva komory souhlas a ani v páteční a v sobotní interní diskusi se nezformovala skupina, která by iniciovala Rathovo odvolání z funkce prezidenta ČLK. "Já na své pozici nelpím, ale mám podporu," řekl Rath ČTK. Někteří jeho odpůrci to vysvětlují tím, že na reformu komory už rezignovali. "Je to obrazem jisté apatie," míní předseda Sdružení ambulantních chirurgů Eugen Příbaň.

Prezidenta komory se někteří delegáti snažili odvolat již na loňském sjezdu. Návrh však nezískal nadpoloviční většinu účastníků. "Naopak loni jsem dostal víc hlasů, než kolika jsem byl před šesti lety zvolen," připomněl před časem Rath. Příznivci šéfa komory vždy oceňovali jeho přímočarost, vyjednávací a organizační schopnosti. Odpůrci mu naopak vytýkají autoritářství.

Česká lékařská komora stále nemá jednotný názor na oprávněnost zákona znemožňujícího privatizaci okresních nemocnic. Připravovaný zákon, který veřejně podporuje prezident komory David Rath, dokonce rozdělil delegáty víkendového sjezdu ČLK v Brně na dva tábory. Zatímco Rath varuje před riziky zprivatizování nemocnic, jeho oponenti mu vytýkají, že varuje veřejnost před soukromým sektorem ve zdravotnictví.

Podle Ratha by se okresní nemocnice měly přeměnit na veřejné neziskové ústavy. Čistě privátní nemocnice zařízení by měla být jen doplňkem veřejného zdravotnictví, řekl ČTK Rath. Podle něj existuje riziko, že by soukromé ústavy mohly maximalizovat svůj zisk na úkor pacientů i zdravotníků samotných. V pátek dokonce Rath se sociálnědemokratickou ministryní zdravotnictví Miladou Emmerovou uvedli, že soukromá zařízení poskytují horší péči než nemocnice veřejné.

Svými postoji však prezident ČLK popudil část stavovské organizace, zvláště privátní lékaře. Ti jeho výroky odsuzují. Například šéf sdružení soukromých lékařů Skalpel Jiří Berka míní, že podobnými výroky Rath překračuje meze mandátu prezidenta komory. Předsedovi Sdružení ambulantních chirurgů Eugenu Příbaňovi se zase nelíbí, že šéf komory své obavy z masivní privatizace zdravotnických zařízení odůvodňuje i možným tunelováním nemocnic. "Ty velké finanční ztráty, které jsou doháněny státními dotacemi, se netýkaly privátních nemocnic, to se týká sektoru státních nemocnic," poznamenal Příbaň.

Zda se do neděle podaří zformovat jednotné stanovisko ČLK k problému privatizace, není zatím jasné. Podle některých delegátů jsou ale spory o budoucí právní povahu nemocnic zatím zbytečné. "Je jedno, jakým právním subjektem nemocnice budou, protože špatný je celý systém zdravotní péče," uvedl na sjezdu jeden z diskutujících. Pokud nebude přijat zákon o rozsahu zdravotnické péče hrazené z veřejného zdravotního pojištění, situace lepší nebude, zdůraznil například lékař Zdeněk Hajžman.

Zákon o základní síti veřejných neziskových nemocnic chce v parlamentu prosadit co nejrychleji premiér a úřadující předseda ČSSD Stanislav Gross. Podle něj je nutné předejít překotné privatizaci. Norma má zabránit omezení péče ve zprivatizovaných nemocnicích. Návrh předpokládá v každém krajském městě a v každém okrese alespoň jednu veřejnoprávní nemocnici a také přísnější kontrolu jejich hospodaření. Dosud bylo podle údajů ministerstva zdravotnictví privatizováno 47 nemocnic.

Poslanci Sejmu, tedy dolní komory polského parlamentu, se postavili proti stavbě silnice spojující český Hrádek nad Nisou s německou Žitavou. Podle plánů má silnice vést přes polské území poblíž Bogatyně. Poslanci se ale bojí toho, že spojení Hrádku nad Nisou s Žitavou by mohlo pro jihoevropské státy zpřístupnit německé přístavy na úkor polských. Sejm přijal rezoluci, ve které vyzývá vládu, aby zabránila stavbě polského úseku silnice, informovala agentura PAP. V rezoluci poslanci zdůraznili, že téměř pětikilometrový polský úsek silnice by mohl ohrozit Štětín a Swinoustí, tedy polské přístavy u Baltského moře. Poslanci v dokumentu uvedli, že podpis polsko-německo-české dohody týkající se stavby silnice neprospěje polským zájmům.

Se stavbou silnice se přitom u německé Žitavy začalo už letos 1. května, tedy přesně v den, kdy se rozšířila Evropská unie. U prvních stavebních prací se dokonce sešel německý kancléř Gerhard Schröder se svými tehdejšími protějšky z České republiky a Polska, Vladimírem Špidlou a Leszkem Millerem. Zahájení prací předcházel podpis dohody ministry dopravy všech tří zemí. Podle plánů měla cesta vedoucí z Hrádku nad Nisou přes Bogatyni do Žitavy v roce 2007 propojit dopravní a dálniční sítě všech tří zemí. Místní starostové si od ní slibovali především to, že do takzvaného Trojmezí přiláká další podnikatele a také turisty. V blízkosti silnice se dokonce počítalo s vybudováním nových průmyslových zón. Konečné rozhodnutí tak nyní bude na polské vládě nového premiéra Marka Belky.