Zprávy | Z archivu rubriky

Tenista Jiří Novák zvítězil v semifinále turnaje v Tokiu nad bývalým prvním hráčem světa a nejvýše nasazeným Lleytonem Hewittem 6:4, 4:6 a 6:2. V neděli se Novák utká o celkově šestý titul s Američanem Taylorem Dentem, který v sobotu rovněž ve třech setech vyřadil dalšího českého hráče Bohdana Ulihracha. Ten se v Tokiu představil po dlouhé době ve výborné formě a do semifinále na turnaji ATP postoupil poprvé po dvou letech.

Zápas Nováka s Hewittem narušil tajfun Ma-on. Organizátoři museli přerušit hru v době, kdy český reprezentant vedl 6:4, 4:6 a 3:1. Devětadvacetiletý český tenista na předchozím turnaji v Šanghaji podlehl v semifinále Argentinci Guillermu Caňasovi, tentokrát mu však finálová účast neunikla. O titul na turnaji ATP hrál Novák naposledy před rokem právě v Šanghaji, dosud poslední vítězství slavil loni v červenci ve švýcarském Gstaadu.

Jediné vítězství nad australským tenistou zatím Novák zaznamenal loni na Hopmanově poháru. "Tenhle triumf je ale cennější, protože k němu došlo na velkém turnaji," řekl ČTK nejlepší český tenista. "Za výhru nad Hewittem jsem strašně rád. Vždyť je to bývalá světová jednička a před několika týdny hrál finále US Open," připomněl Novák úspěchy svého australského soupeře.

Sociální demokracie je podle průzkumu agentury Factum Invenio druhou nejsilnější stranou. ČSSD podporuje 15,7 procenta lidí a strana se dotahuje na dosud nejsilnější ODS. Preference občanských demokratů nyní činí 17,4 procenta voličů, což je nejhorší výsledek od voleb v roce 2002. Preference KSČM klesly na 12,1 procenta, preference KDU-ČSL stouply na 6,3 procenta. Nejmenší vládní stranu - US-DEU - má podporu 1,6 respondentů.

Průzkum společnosti Factum Invenio potvrdil dva výzkumy jiných agentur zveřejněné v září, podle nichž ČSSD předstihla komunisty a znovu se stala druhou nejsilnější stranou. Při posledním, dubnovém šetření firmy Factum Invenio byli komunisté druzí s asi 12 procenty preferencí a preference ČSSD tehdy klesly pod deset procent. Preference ODS klesly, v dubnu dosahovaly zhruba 20 procent.

Agentura Factum Invenio zveřejnila také volební prognózu. Podle ní by volby vyhrála ODS s 29,6 procenta hlasů, druzí by skončili sociální demokraté se ziskem 25,6 procenta hlasů. KSČM by volilo 21,4 procenta a lidovce 10,7 procenta lidí.

Oproti poslední volební prognóze agentury z letošního dubna si nejvíce polepšila ČSSD, jejíž předpokládaný volební výsledek vzrostl o více než sedm procent. Celých sedm procent od dubna naopak ztratila ODS. Komunisté si mírně pohoršili, lidovci tři procenta získali. SNK sdružení nezávislých spadlo z 6,7 procenta na 3,5 procenta.

Pozice Davida Ratha v čele České lékařské komory zůstává i po kritice části lékařské veřejnosti neotřesena. Většina z delegátů sjezdu ČLK v Brně totiž vyjádřila s činností představenstva komory souhlas a ani v páteční a v sobotní interní diskusi se nezformovala skupina, která by iniciovala Rathovo odvolání z funkce prezidenta ČLK. "Já na své pozici nelpím, ale mám podporu," řekl Rath ČTK. Někteří jeho odpůrci to vysvětlují tím, že na reformu komory už rezignovali. "Je to obrazem jisté apatie," míní předseda Sdružení ambulantních chirurgů Eugen Příbaň.

Prezidenta komory se někteří delegáti snažili odvolat již na loňském sjezdu. Návrh však nezískal nadpoloviční většinu účastníků. "Naopak loni jsem dostal víc hlasů, než kolika jsem byl před šesti lety zvolen," připomněl před časem Rath. Příznivci šéfa komory vždy oceňovali jeho přímočarost, vyjednávací a organizační schopnosti. Odpůrci mu naopak vytýkají autoritářství.

Česká lékařská komora stále nemá jednotný názor na oprávněnost zákona znemožňujícího privatizaci okresních nemocnic. Připravovaný zákon, který veřejně podporuje prezident komory David Rath, dokonce rozdělil delegáty víkendového sjezdu ČLK v Brně na dva tábory. Zatímco Rath varuje před riziky zprivatizování nemocnic, jeho oponenti mu vytýkají, že varuje veřejnost před soukromým sektorem ve zdravotnictví.

Podle Ratha by se okresní nemocnice měly přeměnit na veřejné neziskové ústavy. Čistě privátní nemocnice zařízení by měla být jen doplňkem veřejného zdravotnictví, řekl ČTK Rath. Podle něj existuje riziko, že by soukromé ústavy mohly maximalizovat svůj zisk na úkor pacientů i zdravotníků samotných. V pátek dokonce Rath se sociálnědemokratickou ministryní zdravotnictví Miladou Emmerovou uvedli, že soukromá zařízení poskytují horší péči než nemocnice veřejné.

Svými postoji však prezident ČLK popudil část stavovské organizace, zvláště privátní lékaře. Ti jeho výroky odsuzují. Například šéf sdružení soukromých lékařů Skalpel Jiří Berka míní, že podobnými výroky Rath překračuje meze mandátu prezidenta komory. Předsedovi Sdružení ambulantních chirurgů Eugenu Příbaňovi se zase nelíbí, že šéf komory své obavy z masivní privatizace zdravotnických zařízení odůvodňuje i možným tunelováním nemocnic. "Ty velké finanční ztráty, které jsou doháněny státními dotacemi, se netýkaly privátních nemocnic, to se týká sektoru státních nemocnic," poznamenal Příbaň.

Zda se do neděle podaří zformovat jednotné stanovisko ČLK k problému privatizace, není zatím jasné. Podle některých delegátů jsou ale spory o budoucí právní povahu nemocnic zatím zbytečné. "Je jedno, jakým právním subjektem nemocnice budou, protože špatný je celý systém zdravotní péče," uvedl na sjezdu jeden z diskutujících. Pokud nebude přijat zákon o rozsahu zdravotnické péče hrazené z veřejného zdravotního pojištění, situace lepší nebude, zdůraznil například lékař Zdeněk Hajžman.

Zákon o základní síti veřejných neziskových nemocnic chce v parlamentu prosadit co nejrychleji premiér a úřadující předseda ČSSD Stanislav Gross. Podle něj je nutné předejít překotné privatizaci. Norma má zabránit omezení péče ve zprivatizovaných nemocnicích. Návrh předpokládá v každém krajském městě a v každém okrese alespoň jednu veřejnoprávní nemocnici a také přísnější kontrolu jejich hospodaření. Dosud bylo podle údajů ministerstva zdravotnictví privatizováno 47 nemocnic.

Česko možná podle premiéra Stanislava Grosse zavede elektronické mýtné v roce 2005, tedy o rok dříve oproti původním plánům. Stát chce pro tranzitní kamionovou dopravu co nejrychleji zavést podobné podmínky, jako jsou v Rakousku, které již mýtné zavedlo, a Německu, kde mýtné začne platit od příštího roku. Jinak by Česká republika byla pro projíždějící kamiony výrazně levnější a hrozil by jí další nárůst této dopravy.

Česká republika kvůli narůstající tranzitní dopravě rovněž hodlá zdražit krátkodobé dálniční známky pro kamiony. "Chceme tak ulehčit českým dálnicím," uvedl místopředseda vlády Martin Jahn. Kamionová doprava od květnového vstupu do EU vzrostla o 20 až 30 procent. Podle některých odhadů by po zavedení mýta v Německu mohla vzrůst o dalších 30 procent.

Český návrh ale podle sobotní Mladé fronty Dnes tento týden odmítla rada ministrů dopravy členských zemí EU, která tvrdí, že je zaměřený proti volnému pohybu zboží a poškozuje zahraniční dopravce projíždějící přes ČR. Pokud vláda zdražení prosadí, hrozí Česku kárné řízení pro porušení práva. Podle Grosse by proto bylo nejlepší co nejrychlejší zavedení mýtného.

Kandidáti opoziční ODS vyhráli první kolo doplňovacích voleb do Senátu v Praze 4 i na Znojemsku. Jejich zisk na zvolení senátorem ale nestačil, a za týden se proto střetnou ve finálovém duelu s postupujícími kandidáty vládních stran - ČSSD v Praze 4 a KDU-ČSL na Znojemsku. Prvního kola voleb se zúčastnila v obou obvodech jen pětina voličů.

V Praze 4 vyhrál první kolo se ziskem 38 procent hlasů místní zastupitel František Příhoda (ODS) před filozofem Erazimem Kohákem (ČSSD), který dostal o 18 procent hlasů méně. Jejich nejvážnější protikandidáti Tomáš Ježek (za LiRA) a Jan Vávra, kterého nominovali Evropští demokraté, KDU-ČSL a US-DEU, získali 16, respektive 12 procent hlasů.

Příhoda by navzdory svému náskoku nemusel druhé kolo vyhrát, pokud budou jednasedmdesátiletého Koháka preferovat voliči nyní neúspěšných kandidátů.

Na rozdíl od Prahy 4, kde se pořadí kandidátů během sčítání hlasů neměnilo, bylo naopak vyrovnané soupeření favorizovaných adeptů na senátora za Znojemsko. Vítěz prvního kola, třiašedesátiletý spolumajitel pekárenského koncernu Jaroslav Pařík (za ODS), dostal 29,3 procenta hlasů. Je to jen o necelé procento víc než zisk druhého finalisty - dvaapadesátiletého náměstka ministryně zdravotnictví a bývalého senátora Milana Špačka (KDU-ČSL). Rozdíl mezi nimi představoval 166 hlasů. Zklamán musí být nynější třetí v pořadí starosta Miroslavi Augustin Forman (za KSČM), kterému postup do finále unikl jen o necelé půldruhé procento, přesně 260 hlasů. Forman zpočátku dlouho vedl, v samotné Miroslavi přitom dostal 64 procent hlasů při účasti téměř 35 procent voličů.

Odbory zastupující lékaře a učitele vítají sobotní rozhodnutí předsednictva ČSSD prosadit ve vládě 14. platy státních zaměstnanců ve výši 25 procent běžné mzdy. Za podmínky, že peníze na tyto platy půjdou z reálných úspor, souhlasí s návrhem sociálních demokratů i šéf koaliční KDU-ČSL Miroslav Kalousek. Šéf Unie svobody-DEU, ministr spravedlnosti Pavel Němec považuje pětadvacetiprocentní 14. plat za příliš vysoký. Jeho schválení však nevylučuje. "Je ale možné jen v případě, že (ČSSD) doloží zdroje, které nebudou na úkor investičních akcí, například nebudou spojené s dopravní infrastrukturou či zahraničními investicemi," řekl ČTK Němcův mluvčí Petr Dimun. Podle Němce je také důležité, aby se platy úředníků nenavýšily na úkor platů soudců a státních zástupců.

Na výši 14. platů se odboráři shodli během sobotní schůzky s premiérem Stanislavem Grossem, ministrem financí Bohuslavem Sobotkou a vicepremiérem pro sociální věci Zdeňkem Škromachem. Podle mluvčí odborových svazů veřejné správy a služeb Aleny Vondrové chtěly odbory na jednání prosadit 14. platy ještě o pět procent vyšší. "Ukázalo se to však jako nereálné," řekla. Výsledek považuje za relativní úspěch.

Do loňska se další plat rovnal polovině běžné mzdy. Letos vláda nechala státním zaměstnancům vyplatit jako 13. plat jen desetinu měsíčního příjmu. Stejně chtěla postupovat i u 14. platu. Odboráři původně požadovali částku v hodnotě 40 procent měsíční mzdy.

Míra nezaměstnanosti v září v České republice klesla o 0,2 procentního bodu na 9,1 procenta. Bez práce bylo 530.239 osob, což je o 5773 méně než v srpnu. Počet lidí bez práce klesl navzdory přílivu absolventů škol na úřady práce, uvedlo ministerstvo práce a sociálních věcí. Podle předchozí metodiky, kterou ministerstvo používalo do poloviny letošního roku, by nezaměstnanost činila 10,1 procenta, což je na úrovni loňského roku. Pokles nezaměstnanosti v září je z dlouhodobého pohledu podle ministerstva neobvyklý. Výjimkou byl rok 2000, kdy registrovaná nezaměstnanost meziměsíčně klesla o 0,2 procentního bodu. V ostatních letech zůstala na stejné úrovni, nebo meziměsíčně vzrostla. "Za poklesem míry nezaměstnanosti stojí především příznivé ekonomické výsledky," uvedlo ministerstvo. Daří se také využívat nástroje aktivní politiky zaměstnanosti, dodalo.

Poslanci Sejmu, tedy dolní komory polského parlamentu, se postavili proti stavbě silnice spojující český Hrádek nad Nisou s německou Žitavou. Podle plánů má silnice vést přes polské území poblíž Bogatyně. Poslanci se ale bojí toho, že spojení Hrádku nad Nisou s Žitavou by mohlo pro jihoevropské státy zpřístupnit německé přístavy na úkor polských. Sejm přijal rezoluci, ve které vyzývá vládu, aby zabránila stavbě polského úseku silnice, informovala agentura PAP. V rezoluci poslanci zdůraznili, že téměř pětikilometrový polský úsek silnice by mohl ohrozit Štětín a Swinoustí, tedy polské přístavy u Baltského moře. Poslanci v dokumentu uvedli, že podpis polsko-německo-české dohody týkající se stavby silnice neprospěje polským zájmům.

Se stavbou silnice se přitom u německé Žitavy začalo už letos 1. května, tedy přesně v den, kdy se rozšířila Evropská unie. U prvních stavebních prací se dokonce sešel německý kancléř Gerhard Schröder se svými tehdejšími protějšky z České republiky a Polska, Vladimírem Špidlou a Leszkem Millerem. Zahájení prací předcházel podpis dohody ministry dopravy všech tří zemí. Podle plánů měla cesta vedoucí z Hrádku nad Nisou přes Bogatyni do Žitavy v roce 2007 propojit dopravní a dálniční sítě všech tří zemí. Místní starostové si od ní slibovali především to, že do takzvaného Trojmezí přiláká další podnikatele a také turisty. V blízkosti silnice se dokonce počítalo s vybudováním nových průmyslových zón. Konečné rozhodnutí tak nyní bude na polské vládě nového premiéra Marka Belky.

Úderem 14:00 se v sobotu otevřely tři stovky volebních místností v Praze 4 a na Znojemsku. Důvodem je první kolo doplňovacích voleb do Senátu, v nichž voliči mají vybrat nástupce nynějších europoslanců Josefa Zieleniece a Vladimíra Železného. Voliči z Prahy 4 s výjimkou obyvatel Krče, kteří patří do jiného volebního obvodu, si mohou vybrat ze sedmi kandidátů, lidé ze Znojemska z pěti. V Praze 4 dosud vždy vyhrávali kandidáti parlamentních stran. Nestraníka Zieleniece nominovala před čtyřmi lety tehdejší čtyřkoalice, kterou tvořily KDU-ČSL, US-DEU a ODA. Prvním senátorem za Prahu 4 byl Zdeněk Klausner z ODS. Na Znojemsku první senátorské volby vyhrál Milan Špaček z KDU-ČSL, který kandiduje i letos. Před dvěma lety ho totiž o senátorství připravil bývalý šéf televize Nova Železný z hnutí Nezávislí. Toto seskupení letos na Znojemsku nikoho nenavrhlo. Voliči v Praze 4 a na Znojemsku mohli svého senátora vybírat až do 22:00. Po noční přestávce budou volební místnosti znovu otevřeny v sobotu od 08:00 do 14:00. Výsledek volby budou moci zájemci sledovat na serveru www.volby.cz.

Česká exportní banka (ČEB) podepsala úvěrovou smlouvu na financování rekonstrukce a modernizace cementárny v Tádžikistánu. Do projektu se zapojí 11 českých firem v čele s Inekon Group. Tádžická státní společnost GUP Tádžikcement dostane od ČEB úvěr 8,5 milionu dolarů (220 milionů korun), pomocí něhož pokryje platby za české dodávky. Úvěrová smlouva byla podepsána při příležitosti návštěvy tádžického prezidenta Imomaliho Rachmonova v České republice. "Jsme rádi, že tucet českých firem získává prostřednictvím systému státní podpory exportu možnost svého dalšího růstu a nové perspektivy. Smlouva, kterou jsme podepsali s tádžickou stranou, jim garantuje, že za své dodávky dostanou zaplaceno okamžitě. Rizika a celý vztah s odběratelem na sebe přebírá naše banka," řekl ČTK generální ředitel ČEB Josef Tauber. Celková hodnota dohodnutého kontraktu je deset milionů dolarů a splatnost úvěru 8,5 milionu dolarů byla stanovena na tři roky. Modernizace cementárny v hlavním městě Dušanbe potrvá 1,5 roku.