Zprávy | Z archivu rubriky

Tenista Jiří Novák zvítězil v semifinále turnaje v Tokiu nad bývalým prvním hráčem světa a nejvýše nasazeným Lleytonem Hewittem 6:4, 4:6 a 6:2. V neděli se Novák utká o celkově šestý titul s Američanem Taylorem Dentem, který v sobotu rovněž ve třech setech vyřadil dalšího českého hráče Bohdana Ulihracha. Ten se v Tokiu představil po dlouhé době ve výborné formě a do semifinále na turnaji ATP postoupil poprvé po dvou letech.

Zápas Nováka s Hewittem narušil tajfun Ma-on. Organizátoři museli přerušit hru v době, kdy český reprezentant vedl 6:4, 4:6 a 3:1. Devětadvacetiletý český tenista na předchozím turnaji v Šanghaji podlehl v semifinále Argentinci Guillermu Caňasovi, tentokrát mu však finálová účast neunikla. O titul na turnaji ATP hrál Novák naposledy před rokem právě v Šanghaji, dosud poslední vítězství slavil loni v červenci ve švýcarském Gstaadu.

Jediné vítězství nad australským tenistou zatím Novák zaznamenal loni na Hopmanově poháru. "Tenhle triumf je ale cennější, protože k němu došlo na velkém turnaji," řekl ČTK nejlepší český tenista. "Za výhru nad Hewittem jsem strašně rád. Vždyť je to bývalá světová jednička a před několika týdny hrál finále US Open," připomněl Novák úspěchy svého australského soupeře.

Pozice Davida Ratha v čele České lékařské komory zůstává i po kritice části lékařské veřejnosti neotřesena. Většina z delegátů sjezdu ČLK v Brně totiž vyjádřila s činností představenstva komory souhlas a ani v páteční a v sobotní interní diskusi se nezformovala skupina, která by iniciovala Rathovo odvolání z funkce prezidenta ČLK. "Já na své pozici nelpím, ale mám podporu," řekl Rath ČTK. Někteří jeho odpůrci to vysvětlují tím, že na reformu komory už rezignovali. "Je to obrazem jisté apatie," míní předseda Sdružení ambulantních chirurgů Eugen Příbaň.

Prezidenta komory se někteří delegáti snažili odvolat již na loňském sjezdu. Návrh však nezískal nadpoloviční většinu účastníků. "Naopak loni jsem dostal víc hlasů, než kolika jsem byl před šesti lety zvolen," připomněl před časem Rath. Příznivci šéfa komory vždy oceňovali jeho přímočarost, vyjednávací a organizační schopnosti. Odpůrci mu naopak vytýkají autoritářství.

Česká lékařská komora stále nemá jednotný názor na oprávněnost zákona znemožňujícího privatizaci okresních nemocnic. Připravovaný zákon, který veřejně podporuje prezident komory David Rath, dokonce rozdělil delegáty víkendového sjezdu ČLK v Brně na dva tábory. Zatímco Rath varuje před riziky zprivatizování nemocnic, jeho oponenti mu vytýkají, že varuje veřejnost před soukromým sektorem ve zdravotnictví.

Podle Ratha by se okresní nemocnice měly přeměnit na veřejné neziskové ústavy. Čistě privátní nemocnice zařízení by měla být jen doplňkem veřejného zdravotnictví, řekl ČTK Rath. Podle něj existuje riziko, že by soukromé ústavy mohly maximalizovat svůj zisk na úkor pacientů i zdravotníků samotných. V pátek dokonce Rath se sociálnědemokratickou ministryní zdravotnictví Miladou Emmerovou uvedli, že soukromá zařízení poskytují horší péči než nemocnice veřejné.

Svými postoji však prezident ČLK popudil část stavovské organizace, zvláště privátní lékaře. Ti jeho výroky odsuzují. Například šéf sdružení soukromých lékařů Skalpel Jiří Berka míní, že podobnými výroky Rath překračuje meze mandátu prezidenta komory. Předsedovi Sdružení ambulantních chirurgů Eugenu Příbaňovi se zase nelíbí, že šéf komory své obavy z masivní privatizace zdravotnických zařízení odůvodňuje i možným tunelováním nemocnic. "Ty velké finanční ztráty, které jsou doháněny státními dotacemi, se netýkaly privátních nemocnic, to se týká sektoru státních nemocnic," poznamenal Příbaň.

Zda se do neděle podaří zformovat jednotné stanovisko ČLK k problému privatizace, není zatím jasné. Podle některých delegátů jsou ale spory o budoucí právní povahu nemocnic zatím zbytečné. "Je jedno, jakým právním subjektem nemocnice budou, protože špatný je celý systém zdravotní péče," uvedl na sjezdu jeden z diskutujících. Pokud nebude přijat zákon o rozsahu zdravotnické péče hrazené z veřejného zdravotního pojištění, situace lepší nebude, zdůraznil například lékař Zdeněk Hajžman.

Zákon o základní síti veřejných neziskových nemocnic chce v parlamentu prosadit co nejrychleji premiér a úřadující předseda ČSSD Stanislav Gross. Podle něj je nutné předejít překotné privatizaci. Norma má zabránit omezení péče ve zprivatizovaných nemocnicích. Návrh předpokládá v každém krajském městě a v každém okrese alespoň jednu veřejnoprávní nemocnici a také přísnější kontrolu jejich hospodaření. Dosud bylo podle údajů ministerstva zdravotnictví privatizováno 47 nemocnic.

Česko možná podle premiéra Stanislava Grosse zavede elektronické mýtné v roce 2005, tedy o rok dříve oproti původním plánům. Stát chce pro tranzitní kamionovou dopravu co nejrychleji zavést podobné podmínky, jako jsou v Rakousku, které již mýtné zavedlo, a Německu, kde mýtné začne platit od příštího roku. Jinak by Česká republika byla pro projíždějící kamiony výrazně levnější a hrozil by jí další nárůst této dopravy.

Česká republika kvůli narůstající tranzitní dopravě rovněž hodlá zdražit krátkodobé dálniční známky pro kamiony. "Chceme tak ulehčit českým dálnicím," uvedl místopředseda vlády Martin Jahn. Kamionová doprava od květnového vstupu do EU vzrostla o 20 až 30 procent. Podle některých odhadů by po zavedení mýta v Německu mohla vzrůst o dalších 30 procent.

Český návrh ale podle sobotní Mladé fronty Dnes tento týden odmítla rada ministrů dopravy členských zemí EU, která tvrdí, že je zaměřený proti volnému pohybu zboží a poškozuje zahraniční dopravce projíždějící přes ČR. Pokud vláda zdražení prosadí, hrozí Česku kárné řízení pro porušení práva. Podle Grosse by proto bylo nejlepší co nejrychlejší zavedení mýtného.

Kandidáti opoziční ODS vyhráli první kolo doplňovacích voleb do Senátu v Praze 4 i na Znojemsku. Jejich zisk na zvolení senátorem ale nestačil, a za týden se proto střetnou ve finálovém duelu s postupujícími kandidáty vládních stran - ČSSD v Praze 4 a KDU-ČSL na Znojemsku. Prvního kola voleb se zúčastnila v obou obvodech jen pětina voličů.

V Praze 4 vyhrál první kolo se ziskem 38 procent hlasů místní zastupitel František Příhoda (ODS) před filozofem Erazimem Kohákem (ČSSD), který dostal o 18 procent hlasů méně. Jejich nejvážnější protikandidáti Tomáš Ježek (za LiRA) a Jan Vávra, kterého nominovali Evropští demokraté, KDU-ČSL a US-DEU, získali 16, respektive 12 procent hlasů.

Příhoda by navzdory svému náskoku nemusel druhé kolo vyhrát, pokud budou jednasedmdesátiletého Koháka preferovat voliči nyní neúspěšných kandidátů.

Na rozdíl od Prahy 4, kde se pořadí kandidátů během sčítání hlasů neměnilo, bylo naopak vyrovnané soupeření favorizovaných adeptů na senátora za Znojemsko. Vítěz prvního kola, třiašedesátiletý spolumajitel pekárenského koncernu Jaroslav Pařík (za ODS), dostal 29,3 procenta hlasů. Je to jen o necelé procento víc než zisk druhého finalisty - dvaapadesátiletého náměstka ministryně zdravotnictví a bývalého senátora Milana Špačka (KDU-ČSL). Rozdíl mezi nimi představoval 166 hlasů. Zklamán musí být nynější třetí v pořadí starosta Miroslavi Augustin Forman (za KSČM), kterému postup do finále unikl jen o necelé půldruhé procento, přesně 260 hlasů. Forman zpočátku dlouho vedl, v samotné Miroslavi přitom dostal 64 procent hlasů při účasti téměř 35 procent voličů.

Odbory zastupující lékaře a učitele vítají sobotní rozhodnutí předsednictva ČSSD prosadit ve vládě 14. platy státních zaměstnanců ve výši 25 procent běžné mzdy. Za podmínky, že peníze na tyto platy půjdou z reálných úspor, souhlasí s návrhem sociálních demokratů i šéf koaliční KDU-ČSL Miroslav Kalousek. Šéf Unie svobody-DEU, ministr spravedlnosti Pavel Němec považuje pětadvacetiprocentní 14. plat za příliš vysoký. Jeho schválení však nevylučuje. "Je ale možné jen v případě, že (ČSSD) doloží zdroje, které nebudou na úkor investičních akcí, například nebudou spojené s dopravní infrastrukturou či zahraničními investicemi," řekl ČTK Němcův mluvčí Petr Dimun. Podle Němce je také důležité, aby se platy úředníků nenavýšily na úkor platů soudců a státních zástupců.

Na výši 14. platů se odboráři shodli během sobotní schůzky s premiérem Stanislavem Grossem, ministrem financí Bohuslavem Sobotkou a vicepremiérem pro sociální věci Zdeňkem Škromachem. Podle mluvčí odborových svazů veřejné správy a služeb Aleny Vondrové chtěly odbory na jednání prosadit 14. platy ještě o pět procent vyšší. "Ukázalo se to však jako nereálné," řekla. Výsledek považuje za relativní úspěch.

Do loňska se další plat rovnal polovině běžné mzdy. Letos vláda nechala státním zaměstnancům vyplatit jako 13. plat jen desetinu měsíčního příjmu. Stejně chtěla postupovat i u 14. platu. Odboráři původně požadovali částku v hodnotě 40 procent měsíční mzdy.

Sociální demokracie je podle průzkumu agentury Factum Invenio druhou nejsilnější stranou. ČSSD podporuje 15,7 procenta lidí a strana se dotahuje na dosud nejsilnější ODS. Preference občanských demokratů nyní činí 17,4 procenta voličů, což je nejhorší výsledek od voleb v roce 2002. Preference KSČM klesly na 12,1 procenta, preference KDU-ČSL stouply na 6,3 procenta. Nejmenší vládní stranu - US-DEU - má podporu 1,6 respondentů.

Průzkum společnosti Factum Invenio potvrdil dva výzkumy jiných agentur zveřejněné v září, podle nichž ČSSD předstihla komunisty a znovu se stala druhou nejsilnější stranou. Při posledním, dubnovém šetření firmy Factum Invenio byli komunisté druzí s asi 12 procenty preferencí a preference ČSSD tehdy klesly pod deset procent. Preference ODS klesly, v dubnu dosahovaly zhruba 20 procent.

Agentura Factum Invenio zveřejnila také volební prognózu. Podle ní by volby vyhrála ODS s 29,6 procenta hlasů, druzí by skončili sociální demokraté se ziskem 25,6 procenta hlasů. KSČM by volilo 21,4 procenta a lidovce 10,7 procenta lidí.

Oproti poslední volební prognóze agentury z letošního dubna si nejvíce polepšila ČSSD, jejíž předpokládaný volební výsledek vzrostl o více než sedm procent. Celých sedm procent od dubna naopak ztratila ODS. Komunisté si mírně pohoršili, lidovci tři procenta získali. SNK sdružení nezávislých spadlo z 6,7 procenta na 3,5 procenta.

Zářijová inflace skončila výrazně pod očekáváním trhu. Příčinou je výrazné zlevnění zahraničních zájezdů, řekla ČTK analytička Raiffeisenbank Helena Horská v reakci na zveřejněná čísla. Hlavní rizika budoucího inflačního vývoje spatřuje v růstu cen ropy a mezd. Ceny zboží a služeb v září zpomalily tempo růstu a meziročně stouply o tři procenta. Za zmírněním stojí především levnější potraviny. Proti srpnu se ceny snížily o 0,8 procenta zejména kvůli poklesu cen rekreací. Výsledek je je výrazně lepší než očekávání trhu; analytici oslovení ČTK odhadovali, že meziroční inflace zůstane na srpnových 3,4 procenta. "Současný vývoj cen je příznivější, než se zatím očekávalo," komentovala data Horská. Růst cen ropy a mezd ale podle ní představují hlavní rizika budoucího vývoje inflace. "A to by ČNB měla velmi pečlivě zvážit," dodala. Horská předpokládá, že úrokové sazby letos ještě porostou, a to o čtvrt procentního bodu. "Inflace zůstává u tří procent, takže prostor pro mírné zvýšení sazeb není ještě vyčerpán," uzavřela.

Rozvoj hospodářských kontaktů mezi Tádžikistánem a ČR je hlavním výsledkem návštěvy prezidenta Imomaliho Rachmonova v Praze. Na Hradě podepsal v pátek se svým českým protějškem Václavem Klausem smlouvu o spolupráci obou zemí, například v oblasti vědy a vzdělávání. Za přítomnosti prezidentů podepsali zástupci obou států dvě ekonomické smlouvy. Největším zájmem Česka v Tádžikistánu je výroba stavebních materiálů a vodní energetika. "Česká republika má zájem o blízké kontakty se zeměmi Střední Asie," uvedl po setkání prezidentů Klaus. Připomněl, že před několika týdny navštívil tři sředoasijské země. "Návštěvou pana prezidenta se nyní doplňuje tento náš vzájemný kontakt o čtvrtou zemi tohoto regionu," dodal Klaus.

Podle Rachmonova se ČR zapojí působením českých podniků v této postsovětské republice zprostředkovaně také do obnovy Afghánistánu, s nímž Tádžikistán sdílí hranici dlouhou 1340 kilometrů. V souvislosti s prezidentovou návštěvou je v Česku ministr hospodářství a obchodu Hakim Solijev. Při setkání s vicepremiérem pro ekonomiku Martinem Jahnem nabídl ČR účast v privatizaci tádžických podniků.

Ministerstvo dopravy chce zásadně zvýšit bezpečnost a plynulost provozu na dálnici D1. Přibývajícím problémům na spojce mezi Prahou a Brnem bude čelit zkracováním doby na nutné opravy vozovky a důslednější kontrolou řidičů. Podle ministra dopravy Milana Šimonovského budou na dálnici nasazeny policejní hlídky na motocyklech. "Ve středu jsme to projednali s ministrem vnitra, hlídky začnou jezdit ještě tento týden," řekl ministr v Jihlavě. Policie dostala 50 silných motocyklů, použije je především na D1. "Hlídky budou jezdit v provozu. Budou hlídat plynulost," vysvětlil Šimonovský.

Problémy na D1 podle ministra nepůsobí její kapacita, ale časté uzavírky. Na 30 let staré dálnici se v prvních dvou desetiletích zanedbala údržba, proto se nyní více opravuje. Navíc policie vypustila komunikaci ze svých priorit, chybějí na ní policisté. Množí se případy bezohledného jednání řidičů, jako je jízda v protisměru, a přibývá tragických nehod. Často v nich figurují řidiči kamionů. "Pokusíme se vrátit zákon na tuto silnici, a tím z ní také udělat silnici bezpečnou," řekl ministr.

Česká republika, Polsko a Maďarsko budou moci přijmout jednotnou evropskou měnu euro nejdříve v roce 2010 kvůli tomu, že jejich vlády nejsou ochotny rychle snižovat rozpočtové schodky. Oznámila to Evropská prognostická síť (EFN), která je výzkumnou organizací EU. V případě, že by v českých parlamentních volbách v roce 2006 zvítězila euroskeptická ODS, by země mohla vstoupit do eurozóny až v roce 2011, dodala. Slovensko by mělo být prvním ze čtyř velkých nových členů Evropské unie, který přijme euro. Díky hospodářským reformám by totiž podle EFN mohlo vstoupit do eurozóny již v roce 2008 nebo 2009. Ještě dříve než Slovensko by mohla přejít na euro šestice menších zemí, které se letos rovněž staly součástí EU. Organizace EFN uvedla, že Litva, Lotyšsko, Estonsko, Slovinsko, Kypr a Malta by mohly přijmout euro již v letech 2007 až 2008.

EFN předpokládá, že hrubý domácí produkt nových členských států letos stoupne o 5,2 procenta a v příštích letech poroste o 4,0 až 4,5 procenta. V České republice by měla ekonomika letos stoupnout o 3,6 procenta a v příštím roce o 4,0 procenta, napsala agentura Reuters.