Zprávy | Z archivu rubriky

Pátrání policistů po podnikateli Stanislavu Brunclíkovi z Vysokého Mýta na Orlickoústecku je stále bezvýsledné. Osud třiatřicetiletého podnikatele, který se stal před sedmnácti dny zřejmě obětí únosu, je stále neznámý. "Na případu stále intenzivně pracujeme," řekla v neděli ČTK orlickoústecká policejní mluvčí Eva Sichrová.

S různými poznatky se policii stále hlásí lidé z celé republiky. "I o tomto víkendu volalo několik lidí. Jejich sdělení prověřujeme, ale k úspěchu v pátrání to zatím nevedlo," řekla mluvčí. Nepomohl ani příslib odměny, kterou je ochoten za záchranu pohřešovaného muže vyplatit jeho otec.

Brunclík odjel 23. září dopoledne ze sídla firmy ve Džbánově na Orlickoústecku. Od té doby jej nikdo z rodiny neviděl. Následující den otec vyhodil podle pokynu únosců, kteří jej kontaktovali, 2,5 milionu korun z okna vlaku. Když únosci syna nepropustili, kontaktoval policii.

Policie začala po muži i jeho únoscích okamžitě pátrat. V Hrušové, jen pár kilometrů od místa, kde byl podnikatel viděn naposled, našla jeho nepoškozený osobní vůz. Minulou sobotu časně ráno zásahová jednotka bezúspěšně prohledala tři místa, kde se podle jejích informací mohli únosci se svým rukojmím skrývat.

Stanislav Brunclík podniká v zemědělství. Podle obchodního rejstříku sedí například v představenstvu firmy TORO VM, která provozuje ve Vysokém Mýtě jatka, výrobnu krmiv a prodejnu uzenin. Předsedou představenstva firmy je Brunclíkův otec. Unesený je také členem dozorčí rady v zemědělské společnosti Zevas Vraclav.

Česko možná podle premiéra Stanislava Grosse zavede elektronické mýtné v roce 2005, tedy o rok dříve oproti původním plánům. Stát chce pro tranzitní kamionovou dopravu co nejrychleji zavést podobné podmínky, jako jsou v Rakousku, které již mýtné zavedlo, a Německu, kde mýtné začne platit od příštího roku. Jinak by Česká republika byla pro projíždějící kamiony výrazně levnější a hrozil by jí další nárůst této dopravy.

Česká republika kvůli narůstající tranzitní dopravě rovněž hodlá zdražit krátkodobé dálniční známky pro kamiony. "Chceme tak ulehčit českým dálnicím," uvedl místopředseda vlády Martin Jahn. Kamionová doprava od květnového vstupu do EU vzrostla o 20 až 30 procent. Podle některých odhadů by po zavedení mýta v Německu mohla vzrůst o dalších 30 procent.

Český návrh ale podle sobotní Mladé fronty Dnes tento týden odmítla rada ministrů dopravy členských zemí EU, která tvrdí, že je zaměřený proti volnému pohybu zboží a poškozuje zahraniční dopravce projíždějící přes ČR. Pokud vláda zdražení prosadí, hrozí Česku kárné řízení pro porušení práva. Podle Grosse by proto bylo nejlepší co nejrychlejší zavedení mýtného.

Ministryně zdravotnictví Milada Emmerová (ČSSD) chce čelit snahám o privatizace bývalých okresních nemocnic zřejmě jen na omezenou dobu, než se vytvoří síť těchto zdravotnických zařízení. Pomocí sítě chce zaručit ústavní právo lidí na dostupnou, kvalitní a rovnocennou péči o zdraví. Po vytvoření sítě se pak mohou zbylé nemocnice libovolně přeměnit, řekla novinářům Emmerová po debatě na sjezdu České lékařské komory v Brně.

Ministryně připravuje zákon o neziskových lůžkových zařízeních, v jehož režimu by právě základní nemocnice v síti měly pracovat. Cílem obchodní, například akciové, společnosti je totiž tvorba zisku, kterému bude firma podřizovat třeba skladbu oborů, a nebude tak stabilním bodem sítě, uvedla Emmerová.

Senátor a stínový ministr zdravotnictví ODS Tomáš Julínek je ale k vytváření sítí organizovaných ministerstvem zdravotnictví skeptický. V systému veřejného pojištění by podle něj měly síť tvořit zdravotní pojišťovny svou smluvní politikou. Podle něj to pojišťovny nedělají dobře, mají však řadu překážek ze strany státu, ať už v legislativě nebo v postoji resortu zdravotnictví.

Ředitelka Všeobecné zdravotní pojišťovny Jiřina Musílková uvedla, že pro pojišťovny je důležité mít síť nemocnic navázanou na smluvním základě, a je jedno, zda je zařízení soukromé či státní.

Emmerová uvedla, že ministerstvo nyní pracuje na kriteriích, které by měly nemocnice v síti splňovat. Důvodem je nastolení srovnatelných podmínek ve všech krajích. "Ministerstvo by mělo vydat, jak se říká noty, a kraje by to měly respektovat a takovouto síť naznačit," řekla. Kraje by pak také vytvořenou síť spravovaly. Ministryně poznamenala, že v regionech, kde už jsou bývalé okresní nemocnice transformované na obchodní společnosti, se musí stát dohodnout s kraji na garanci určitého rozsahu odborností v nemocnicích a jejich přechodu do režimu neziskového zařízení.

Existenci 70 až 80 procent nemocnic v režimu veřejných neziskových organizací podporuje i předseda ČLK David Rath. Uvedl to v debatě na sjezdu komory s tím, že nezavrhuje soukromé podnikání ve zdravotnictví, ale podle něj by to měl jen doplněk. Proti názorům prezidenta ČLK na soukromá zdravotnická zařízení se staví především privátní lékaři.

Trenér české fotbalové reprezentace Karel Brückner si po utkání s Rumunskem zhluboka oddechl. Jeho svěřenci dokázali vyhrát složitý zápas, který by je mohl odrazit za dalšími úspěchy v kvalifikaci MS. Byl si dobře vědom, že v sobotu to byla především vydřená výhra, a hráčům poděkoval, že složitý duel dotáhli ke kýženému výsledku. Jen ho mrzelo, že ve středu v Arménii nebude k dispozici Milan Baroš, který viděl druhou žlutou kartu v kvalifikaci.

Podle Brücknera to totiž nebyl vůbec jednoduchý zápas. "Byli jsme ve složité situaci a bylo jasné, že vítězství musíme urvat za každou cenu. I třeba s důrazem na větší bránění, než bývá obvyklé," vysvětlil, že účelnost světila prostředky. Mrzelo ho jen, že stejně jako v předchozích zápasech zůstala velkým nedostatkem jeho týmu slabá koncovka. Kollerova trefa sice prolomila dlouhé čekání na první gól po ME, jenže byla to branka z penalty; ze hry se kanonýři stále nemohou prosadit.

Noví členové Evropské unie i nadále snižují daně z příjmu firem. Ve starých členských zemích zůstává zdanění společností vysoké a stále více tamních podniků proto odchází na východ za nižšími daněmi. Například německé firmy platí téměř třikrát vyšší daně než litevské společnosti, dvakrát vyšší než podniky v Polsku a Maďarsku a o polovinu vyšší než firmy v České republice, uvedla studie poradenské společnosti Ernst & Young (E&Y).

"Daňové nůžky mezi jednotlivými státy EU se i nadále rozevírají," uvedl Jan Čapek, který v E&Y vede daňové poradenství. Některé státy navíc oznámily v příštích letech další snižování podnikových daní.

Česká republika má sice poměrně vysoké sazby daně, zároveň ale nabízí velké množství úlev a odpisů, které konečnou daň snižují. Firmy tedy fakticky platí jinou, takzvanou efektivní daň. Ta je prý v ČR na úrovni 25 procent, díky snížení sazeb v dalších letech by ale měla klesnout na 21,2 procenta.

I tak ale mají české firmy jedny z nejvyšších daní ve střední a východní Evropě. Nevýhodou Česka je podle expertů i rekordně vysoké sociální a zdravotní pojištění, které je společně s Belgií nejvyšší v Evropě a může odradit i některé potenciální investory.

Proti nízkým firemním daním nových členů protestují například vrcholní politici Francie a Německa, kteří požadují jejich sblížení. Francouzský ministr financí dokonce navrhl, aby státy, jež uplatňují nízké daně, ztratily nárok na dávky z regionálních fondů EU. To ale odmítlo i Německo, které je jinak v otázce daní spojencem Francie.

Prodloužení pobytu českých vojenských policistů v Iráku o dva měsíce je důležité především z hlediska politické situace v zemi, soudí ministr kultury irácké prozatímní vlády Mufíd Džazajrí. V České televize uvedl, že z čistě technického hlediska by odchod stovky českých vojáků nehrál velkou roli. Nepřátelé demokracie podle něj sází na to, že donutí zastrašováním států, které v Iráku působí, zemi opustit. "Odchod i tak malé skupiny, jako je skupina českých policistů, by dával politický signál podpory teroristických skupin," řekl ministr.

Stovka českých vojenských policistů pomáhá v jižním Iráku nedaleko Basry s výcvikem místních bezpečnostních sil. Jednotka má mandát do konce roku. Patrně příští týden budou poslanci posuzovat vládní návrh na prodloužení jejich pobytu do konce února 2005. V lednu se mají v Iráku konat volby, od nichž se očekává zásadní změna atmosféry v zemi.

Ministry obrany zemí, jejichž vojáci působí ve stabilizačních silách v Iráku, sezval na tento víkend do Bahrajnu šéf obrany USA Donald Rumsfeld. "Přítomní ministři akceptovali s potěšením návrh vlády na dvouměsíční prodloužení výcviku ze strany našich vojenských policistů," uvedl po návratu český ministr obrany Karel Kühnl (US-DEU) v České televizi. Ministři podle něj ocenili, že se česká vláda rozhodla navrhnout výcvik budoucích iráckých příslušníků ozbrojených sil na českém území. "Nejefektivnější výcvik je přímo na místě, kde budou sloužit," oponoval při debatě v ČT stínový ministr obrany Petr Nečas (ODS).

Podle Džazajrího se Češi mohou po volbách významně angažovat v Iráku například v oblasti kultury. Na toto téma již jednal s ministrem kultury Pavlem Dostálem (ČSSD) a šéfem české diplomacie Cyrilem Svobodou (KDU-ČSL). Pomoci může ČR například při obnově Národní knihovny, kulturních památek, při vydávání knih či školení iráckých restaurátorů.

Spokojen především z toho, že dovedl český celek v kvalifikačním zápase o postup na mistrovství světa s Rumunskem ke tříbodovému zisku, byl nově zvolený kapitán týmu Tomáš Galásek. Při jeho premiéře s páskou na ruce český tým porazil Rumuny 1:0. "To byl hlavní cíl, hned je to veselejší. Máme tři body a smazali jsme nulu na svém kontě. Toto vítězství je pro nás velmi důležité," zdůraznil záložník Brücknerova výběru. Před soubojem prý cítil větší tlak než jindy. "Je to něco jiného, než když nastupuji jako normální hráč. Po vjezdu na stadion mi ale už bylo lépe, cítil jsem se klidněji," pokračoval hráč Ajaxu Amsterdam.

Olomoučtí archeologové již téměř dokončili významný výzkum v historicky velmi cenné oblasti na svatováclavském návrší, kde vznikne Arcidiecézní muzeum. Odkryli zde například pohřebiště z doby velkomoravského osídlení i unikátní hroby staré 3500 let. Jejich práci posoudí příští týden odborníci z Prahy, Brna a okolních muzeí.

"Dá se říci, že to hlavní je na Arcidiecézním muzeu hotovo, ještě nás čekají drobnější práce, jako výkopy pro vodu nebo závěrečné terénní úpravy," uvedl vedoucí výzkumu z olomouckého Národního památkového ústavu Richard Zatloukal. Podotkl, že na Václavském návrší se podařilo objevit fázi velkomoravského osídlení, které se tam dosud nepředpokládalo, a to včetně pohřebiště. "Přesným datováním se ještě musíme zabývat hlouběji, všechny nálezy je třeba očistit, ale o přelom 9. a 10. století jde zcela jistě. A některé hroby jsou určitě již z druhé poloviny devátého století," míní Zatloukal.

Objev pohřebiště je důležitým příspěvkem k poznání raně středověkého osídlení území Olomouce. Loni v listopadu se na tomto místě odborníkům podařilo odkrýt unikátní 3500 let staré kostrové pohřebiště ze starší doby bronzové.

I když referendum po právní stránce dalo vedení Brna zelenou k přesunu železničního nádraží, podle jihomoravského hejtmana Stanislava Juránka (KDU-ČSL) by se o projektu mělo dál jednat. Nádraží je srdcem integrovaného dopravního systému v kraji a projekt jeho odsunu z centra města by měl být řádně prodiskutovaný a technicky propracovaný.

"Přál jsem si, aby k referendu přišla nadpoloviční většina voličů, a Brňané tak přímo o projektu rozhodli v hlasování. Z mého hlediska je pětadvacetiprocentní účast málo na rozhodnutí mnohaleté pře o nádraží. Na druhé straně je to moc hlasů na to, aby byl tento výsledek brán politiky v potaz," řekl Juránek ČTK.

Odsun nádraží podporuje vedení Brna. Tvrdí, že projekt umožní další rozvoj centra města a na nové nádraží budou moci přijíždět i nejmodernější vlakové soupravy. Jiný názor mají aktivisté z koalice Nádraží v centru. Uvádějí, že nádraží lze zmodernizovat v jeho současné podobě tak, jak to udělala některá západoevropská města. Přesun nádraží si vyžádá asi 20 miliard korun a přestavba brněnského železničního uzlu potrvá 15 let.

Příznivci dvojnásobného nájemného vraha Jiřího Kajínka se nevzdávají. Na podporu doživotního odsouzence, kterému prvoinstanční soud nedávno zamítl žádost o obnovu jeho procesu, zorganizovali protestní shromáždění. "Uskuteční se ve čtvrtek 14. října odpoledne na Václavském náměstí v Praze," řekl ČTK Kajínkův advokát Kolja Kubíček.

Kajínka odsoudil plzeňský soud k doživotí v červnu 1998 za to, že v roce 1993 v borských serpentinách pod plzeňskou věznicí zastřelil Štefana Jandu a Juliána Pokoše a postřelil Vojtěcha Pokoše. Vraždy si prý objednal plzeňský podnikatel Antonín Vlasák, jehož Janda vydíral. V roce 1999 Vrchní soud v Praze rozsudek potvrdil. Kajínek ale vždy tvrdil, že je nevinný.