Zprávy | Z archivu rubriky


Prodloužení pobytu českých vojenských policistů v Iráku o dva měsíce je důležité především z hlediska politické situace v zemi, soudí ministr kultury irácké prozatímní vlády Mufíd Džazajrí. V České televize uvedl, že z čistě technického hlediska by odchod stovky českých vojáků nehrál velkou roli. Nepřátelé demokracie podle něj sází na to, že donutí zastrašováním států, které v Iráku působí, zemi opustit. "Odchod i tak malé skupiny, jako je skupina českých policistů, by dával politický signál podpory teroristických skupin," řekl ministr.

Stovka českých vojenských policistů pomáhá v jižním Iráku nedaleko Basry s výcvikem místních bezpečnostních sil. Jednotka má mandát do konce roku. Patrně příští týden budou poslanci posuzovat vládní návrh na prodloužení jejich pobytu do konce února 2005. V lednu se mají v Iráku konat volby, od nichž se očekává zásadní změna atmosféry v zemi.

Ministry obrany zemí, jejichž vojáci působí ve stabilizačních silách v Iráku, sezval na tento víkend do Bahrajnu šéf obrany USA Donald Rumsfeld. "Přítomní ministři akceptovali s potěšením návrh vlády na dvouměsíční prodloužení výcviku ze strany našich vojenských policistů," uvedl po návratu český ministr obrany Karel Kühnl (US-DEU) v České televizi. Ministři podle něj ocenili, že se česká vláda rozhodla navrhnout výcvik budoucích iráckých příslušníků ozbrojených sil na českém území. "Nejefektivnější výcvik je přímo na místě, kde budou sloužit," oponoval při debatě v ČT stínový ministr obrany Petr Nečas (ODS).

Podle Džazajrího se Češi mohou po volbách významně angažovat v Iráku například v oblasti kultury. Na toto téma již jednal s ministrem kultury Pavlem Dostálem (ČSSD) a šéfem české diplomacie Cyrilem Svobodou (KDU-ČSL). Pomoci může ČR například při obnově Národní knihovny, kulturních památek, při vydávání knih či školení iráckých restaurátorů.

Pátrání policistů po podnikateli Stanislavu Brunclíkovi z Vysokého Mýta na Orlickoústecku je stále bezvýsledné. Osud třiatřicetiletého podnikatele, který se stal před sedmnácti dny zřejmě obětí únosu, je stále neznámý. "Na případu stále intenzivně pracujeme," řekla v neděli ČTK orlickoústecká policejní mluvčí Eva Sichrová.

S různými poznatky se policii stále hlásí lidé z celé republiky. "I o tomto víkendu volalo několik lidí. Jejich sdělení prověřujeme, ale k úspěchu v pátrání to zatím nevedlo," řekla mluvčí. Nepomohl ani příslib odměny, kterou je ochoten za záchranu pohřešovaného muže vyplatit jeho otec.

Brunclík odjel 23. září dopoledne ze sídla firmy ve Džbánově na Orlickoústecku. Od té doby jej nikdo z rodiny neviděl. Následující den otec vyhodil podle pokynu únosců, kteří jej kontaktovali, 2,5 milionu korun z okna vlaku. Když únosci syna nepropustili, kontaktoval policii.

Policie začala po muži i jeho únoscích okamžitě pátrat. V Hrušové, jen pár kilometrů od místa, kde byl podnikatel viděn naposled, našla jeho nepoškozený osobní vůz. Minulou sobotu časně ráno zásahová jednotka bezúspěšně prohledala tři místa, kde se podle jejích informací mohli únosci se svým rukojmím skrývat.

Stanislav Brunclík podniká v zemědělství. Podle obchodního rejstříku sedí například v představenstvu firmy TORO VM, která provozuje ve Vysokém Mýtě jatka, výrobnu krmiv a prodejnu uzenin. Předsedou představenstva firmy je Brunclíkův otec. Unesený je také členem dozorčí rady v zemědělské společnosti Zevas Vraclav.

Noví členové Evropské unie i nadále snižují daně z příjmu firem. Ve starých členských zemích zůstává zdanění společností vysoké a stále více tamních podniků proto odchází na východ za nižšími daněmi. Například německé firmy platí téměř třikrát vyšší daně než litevské společnosti, dvakrát vyšší než podniky v Polsku a Maďarsku a o polovinu vyšší než firmy v České republice, uvedla studie poradenské společnosti Ernst & Young (E&Y).

"Daňové nůžky mezi jednotlivými státy EU se i nadále rozevírají," uvedl Jan Čapek, který v E&Y vede daňové poradenství. Některé státy navíc oznámily v příštích letech další snižování podnikových daní.

Česká republika má sice poměrně vysoké sazby daně, zároveň ale nabízí velké množství úlev a odpisů, které konečnou daň snižují. Firmy tedy fakticky platí jinou, takzvanou efektivní daň. Ta je prý v ČR na úrovni 25 procent, díky snížení sazeb v dalších letech by ale měla klesnout na 21,2 procenta.

I tak ale mají české firmy jedny z nejvyšších daní ve střední a východní Evropě. Nevýhodou Česka je podle expertů i rekordně vysoké sociální a zdravotní pojištění, které je společně s Belgií nejvyšší v Evropě a může odradit i některé potenciální investory.

Proti nízkým firemním daním nových členů protestují například vrcholní politici Francie a Německa, kteří požadují jejich sblížení. Francouzský ministr financí dokonce navrhl, aby státy, jež uplatňují nízké daně, ztratily nárok na dávky z regionálních fondů EU. To ale odmítlo i Německo, které je jinak v otázce daní spojencem Francie.