Zprávy | Z archivu rubriky


Adopce by se měly zrychlit, takže malé děti by se dřív dostaly do náhradních rodin a nemusely by prožít mládí v různých ústavech. Má k tomu přispět lidovecký návrh novely, který sněmovna schválila hlasy 84 ze 155 přítomných. Novela počítá s tím, že matka může dát souhlas s adopcí bezprostředně po porodu. Účinnosti by nabyl až po šesti týdnech od narození dítěte, takže ochrana ženy v šestinedělí by byla zachována. Nynější praxe, kdy je možné souhlasit s osvojením až šest týdnů po porodu, vede podle lidovců k průtahům a vleklým soudům. Matka se někdy po porodu "vytratí" a už se jí nelze dotázat. Dítě tak může přijít o šanci na to, že se rychle dostane do náhradní rodiny.

Na návrh Evy Dundáčkové z ODS navíc sněmovna přijala pasáž, která umožňuje svěřit dítě budoucím osvojitelům už před uplynutím šesti týdnů. Soudům navíc novela ukládá tříměsíční, respektive nejvýše šestiměsíční lhůtu na rozhodnutí o případech, které se osvojení týkají. Jeden z autorů předlohy Vilém Holáň (KDU-ČSL) ČTK řekl, že dnes se někdy takové věci protahují i na roky. Zdaleka ne všichni poslanci jsou ale přesvědčeni o kladných dopadech novely, sporná byla zvlášť část, která umožňuje vyslovit souhlas s osvojením už během prvních šesti týdnů po porodu. V roce 2001 bylo osvojeno 545 dětí, přičemž počet žadatelů o osvojení byl 2100," uvedli v důvodové zprávě autoři novely zákona o rodině. Předloha ve znění schváleném sněmovnou by měla rovněž finančně přispět zařízením pro děti, které vyžadují okamžitou pomoc.

Prezident Václav Klaus byl v královském paláci v centru Osla přijat norským panovníkem Haraldem V., který na jeho počest rovněž uspořádal slavnostní oběd. Klaus s chotí Livií v Norsku zahájil dvoudenní návštěvu. Kvůli průjezdu české delegace byla uzavřena hlavní dálnice do norské metropole. O pobytu hlavy českého státu v zemi nicméně nemají místní občané možnost dozvědět se z tisku, protože zaměstnanci největších norských novin stávkují kvůli důchodové otázce.

S norskými politiky hovořil Václav Klaus o Evropské unie. Premiér Kjell Mange Bondevik uvedl, že Norsko, které zatím není členem Evropské unie, se zájmem pozoruje zapojování nových členských států do společenství. To by podle něj mohlo významně pomoci při rozhodování Osla o případném členství. Norové v referendu odmítli vstup do EU v roce 1994 poté, co už jejich vyspělá země měla vyjednaný vstup do společenství od 1. ledna 1995. Od té doby se vedou debaty, zda by Norsko mělo znovu o členství usilovat. Český prezident zopakoval svůj názor, že pro Českou republiku jako stát ležící ve středu Evropy poznamenaný čtyřiceti lety komunismu nebyla jiná možnost než do Evropské unie vstoupit. Vyjádřil ovšem své výhrady k rostoucí centralizaci a sjednocování Evropy. Přesto by sám sebe neoznačil za euroskeptika, dodal.

Kromě EU oba státníci mluvili o situaci v konfliktních oblastech, jako je Irák, Afghánistán či Blízký východ, a o bilaterálních vztazích mezi Českou republikou a Norskem. Shodli se na nutnosti obnovit důvěryhodnost západních demokracií v Iráku po skandálu s týráním iráckých vězňů v americké věznici v Bagdádu, přičemž hlavní slovo by měla mít OSN.

Stát má mít podle Senátu možnost účinněji postupovat proti lidem, kteří se vyhýbají práci. Na druhé straně by měl ale také umožnit nezaměstnaným, aby si přivydělali částku až do poloviny minimální mzdy bez ztráty nároku na podporu. Počítá s tím vládní návrh zákona o nezaměstnanosti, který schválil beze změn Senát. Norma se na jedné straně snaží zabránit zneužívání nabídky úřadů práce, na druhé straně jim umožňuje vytvářet individuální programy se zaměřením na konkrétní region. O podporu v nezaměstnanosti by podle navrhovaného zákona mohl přijít třeba člověk, který odmítne přezkoumání svého zdravotního stavu nebo nástup na rekvalifikaci, s níž předtím souhlasil.

Míra nezaměstnanosti v únoru dosáhla rekordních 10,9 procenta, což představovalo více než 570.000 lidí bez práce. V dubnu klesla na 10,2 procenta, bez práce bylo přes 535.000 lidí. Jednou z příčin vysoké nezaměstnanosti v České republice je podle podnikatelských a zaměstnavatelských svazů nízká motivace lidí pracovat kvůli štědrému sociálnímu systému.

Ministerstvo práce a sociálních věcí nepřipravuje pokyny pro úředníky, podle kterých by měli postupovat při přidělování sociálních dávek. Řekla mluvčí ministerstva Kateřina Prejdová v reakci na ombudsmanovu kritiku. Podle veřejného ochránce práv některé úřady místo toho, aby občanovi pomohly, jeho situaci zhoršují. Ombudsman upozornil mimo jiné na to, že úředníci často podmiňují přiznání dávek zrušením penzijního připojištění a stavebního spoření. Občan by ale pak musel vrátit státní příspěvky, což by jeho krizi ještě prohloubilo. Podle nynějšího zákona by měl žadatel získat peníze prodejem majetku. Úřady podle zástupkyně ombudsmana Anny Šabatové nutí lidi zbavit se například automobilu. Za starý vůz žadatel ale mnoho peněz nedostane. Svou situaci tím nevyřeší, nemůže ani dojíždět za prací. Kritiku si vysloužilo i přiznávání podpory matkám až po zveřejnění jména otce. Podmínkou pro získání dávek je i zajištění řádné školní docházky. Podle Šabatové o ně může rodič přijít jen kvůli tomu, že jeho potomek šel za školu. "Podmínky ale nelze plně uvolnit. Stát se musí bránit zneužívání dávek," zdůraznila Prejdová.