Zprávy | Z archivu rubriky


Rozšíření Evropské unie může českým firmám, které jsou vývozně orientované, krátkodobě způsobit komplikace, než zvládnou veškeré nové předpisy. Na úterní konferenci o příležitostech a ohrožení firem v EU to řekl šéf vládní agentury CzechTrade Martin Tlapa. Celkově se však vzájemný obchod zjednoduší, dodal.

Český export by podle něj na nově rozšířeném trhu potřeboval větší odvětvové a teritoriální rozčlenění.

Obchod se zeměmi EU zaujímá v českém zahraničním obchodu 85 procent, čímž je podle Tlapy zranitelný cyklickými vlivy a konjunkturami. "Je to riziko, které může postihnout řadu podniků. Řada podniků má vazbu na jednoho dominantního obchodního partnera, nemá diverzifikované obchodní vtahy," uvedl.

Polovinu českého průmyslu tvoří podle Tlapy 190 největších firem. Naopak více než 80 procent z celkového počtu 40.000 exportérů se podílí na vývozech méně než čtyřmi procenty. Stabilitu zahraničního obchodu může prý ohrožovat také vysoký čtvrtinový podíl automobilového průmyslu na celkovém exportu.

O úspěšnosti tuzemských podniků bude podle něj čím dál tím více rozhodovat kvalita podnikatelského prostředí. "Osmdesát procent zásad podnikatelského prostředí jsou regulovány ve společném evropském rámci," uvedl Tlapa. Důležitý tak bude napříště také politický lobbizmus v Bruselu, doplnil.

Česká republika má po vstupu do unie společný celní sazebník se všemi státy unie. Podle náměstka ministra průmyslu a obchodu Miroslava Somola se však výrazné změny nestaly. Ze sta nejobjemnějších položek dovozu zůstala u 60 z nich sazba beze změny, nižší u zhruba 20 a u stejného počtu vyšší. Nižší cla se dotknou například osobních nákladních automobilů, pneumatik, lékařských přístrojů, naopak vyšší clo je po vstupu do unie například u banánů, hliníku, hnojiva či tabáku.

Podle ředitele celní politiky a celního tarifu Generálního ředitelství cel Martina Hanuše je celní systém po vstupu do EU složitější, ale nové celní předpisy zároveň skýtají mnohé výhody. "Bude záležet na dovozcích, jak nový systém využijí," uvedl. Dodal, že Česká republika má možnost výši celních sazeb ovlivňovat i po vstupu do EU, ale vzhledem ke zdlouhavému schvalovacímu procesu v unii musí žádosti o snížení sazeb podávat Evropské komisi se značným předstihem.

V zahraničním obchodě se zeměmi Evropské unie Česká republika v minulém roce vykázala přebytek více než 100 miliard korun. V roce 1993 Česká republika naopak měla deficit asi 100 miliard korun. Je tam vidět ohromnou změnu v tocích, uzavřel Tlapa.

Zákon, který umožňuje Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže provádět ve výjimečných případech domovní prohlídky, schválili v úterý poslanci. Úřad bude moci šetřit porušování hospodářské soutěže za policejní asistence i mimo obchodní prostory vyšetřované firmy. Takové šetření se ovšem může uskutečnit jen s předchozím souhlasem soudu. Předlohu, která stanovuje pravidla fungování úřadu v EU, musí ještě podepsat prezident.

Mnozí politici v předchozích diskusích upozorňovali na to, že takové opatření je v rozporu s Listinou základních práv a svobod. V praxi bude totiž znamenat, že bude možné provádět domovní prohlídky u vedoucích představitelů soutěžících firem, existuje- li důvodné podezření, že se tam nacházejí dokumenty, které by mohly mít význam pro prokázání vážného porušení pravidel hospodářské soutěže.

Politici poukazují na to, že porušení pravidel hospodářské soutěže není trestným činem. Domovní prohlídky jsou podle nich možné jen v trestním řízení, ale proti firmě nelze vést trestní řízení.

Někteří senátoři upozorňovali, že než si úřad zjedná povolení soudu, podnikatelé mohou případné důkazy odstranit ze soukromých bytů jinam.

Sněmovna předlohu přijala i s doporučením Senátu, aby existovala možnost na návrh některého z účastníků řízení o spojení podniků otevírat znovu toto řízení. Přijatý pozměňovací návrh by měl umožnit změnu podmínek fúze, která byla dohodnuta před vstupem do EU. Vstupem do unie se tyto podmínky a omezení fúze podstatně mění. ČR spolu s dalšími zeměmi vstoupila do unie 1. května.

Evropská unie i Spojené státy se vzájemně potřebují. Shodli se na tom při úterním setkání v Praze premiér Vladimír Špidla a maršálek polského Senátu Longin Pastusiak. "Z různých hledisek jsme dospěli ke stejnému názoru, že transatlantickou osu potřebuje jak Evropa, tak Spojené státy," řekl Špidla.

Premiér uvedl, že o problémech transatlantického spojenectví hovořili s Pastusiakem proto, že je šéf polského Senátu "velmi erudovaný amerikanista". Špidla je původní profesí historik a, pokud se to hodí, neopomene sáhnout k příkladům z dějin.

Český premiér rovněž zdůraznil, že šlo o první zahraniční návštěvu od vstupu do Evropské unie a že česko-polské vztahy jsou vynikající. "Udělal jsem to rád," poznamenal k setkání s polským politikem. Také Špidlova první zahraniční cesta po jmenování předsedou vlády vedla do Polska.

Špidla a Pastusiak hovořili rovněž o nových možnostech spolupráce v unii a o významu společenství zemí Visegrádské čtyřky. Podle Jindřicha Marka z tiskového oddělené Úřadu české vlády připustili možnost rozšíření V4, kterou nyní tvoří Polsko, Česko, Slovensko a Maďarsko, o další země. Pastusiak se na významu tohoto spojenectví i v nynější evropské pětadvacítce shodl při dnešním rozhovoru také s předsedou českého Senátu Petrem Pithartem.

Pastusiak do Prahy přijel na Pithartovo pozvání. Na programu dvoudenní návštěvy má ještě setkání s předsedou sněmovny Lubomírem Zaorálkem a dalšími parlamentními činiteli.

Návštěvníci Českého Krumlova budou moci od 14. května zhlédnout jednu z nejucelenějších výstav plakátů Alfonse Muchy. Tamnímu Domu fotografie se podařilo zapůjčit 19 kusů od Západočeského muzea v Plzni a přes dvě desítky jich galerie nakoupila v dražbách od soukromých majitelů. Výstava potrvá do května 2005.

Mezi vystavenými exponáty budou všechny plakáty, které si lidé s Muchovým jménem spojují, včetně čtvera ročních období, série čtyř denních dob a dalších. Podle majitele Domu fotografie Zdeňka Kočíka bude jedním z nekrásnějších exponátů plakát Sarah Bernard v New Yorku, který je na světě jen ve dvou exemplářích. "Původně byl majetkem bývalého ředitele Novy Vladimíra Železného, který jej dostal darem od Ronalda Laudera," popsal historii plakátu Kočík.

Zajímavý osud mají i plakáty zapůjčené Západočeským muzeem. Podle Kočíka byly od počátku 20. století uloženy v depozitářích muzea a nikdo si jich nevšímal. Až na sklonku 80. let muzeum plakáty oprášilo a spolu s dalšími poslalo na výstavu do Japonska, kde sklidily veliký úspěch.

Celkem se na výstavě sejde 42 plakátů, které zaberou celé horní patro Domu fotografie. Plakáty zakoupené ze soukromých sbírek budou navíc prodejné. Podle Kočíka budou ty velké k dostání za zhruba 800.000 korun, menší potom kolem 150.000 korun.

Rozsáhlá výstava Muchova díla skončila v lednu v Berlíně. Navštívilo ji na 30.000 lidí a byla jednou z nejúspěšnějších výstav českých umělců v zahraničí.

Mucha, který žil v letech 1860 až 1939, je mezi secesními umělci opravdovým pojmem. Vedle plakátů vytvořil například cyklus olejomaleb Slovanská epopej, který je dlouhodobě vystavený na zámku v Moravském Krumlově. Mezi největší sběratele Muchových plakátů patří bývalá světová tenisová jednička Ivan Lendl.

Vláda chce, aby v příštích letech z rozpočtu Evropské unie získávala více peněz, než do něj bude odvádět. Prioritou evropského rozpočtu by podle České republiky měla být podpora zaostalých regionů a zemí. Předpokládá to stanovisko ČR k finančnímu výhledu Evropské unie v letech 2007 až 2013, který ve středu projedná vláda.

Podle některých odborníků ČR asi letos nevyužije velkou část z peněz, které jí Evropská unie nabízí. Může se tak stát čistým plátcem a do unijního rozpočtu odvede více peněz, než sama získá.

Evropská komise ve svém plánu počítá s tím, že průměrná výše plateb do unijního rozpočtu bude 1,14 procenta hrubého národního důchodu (HND) EU, maximálně však 1,24 procenta HND unie. Tento limit je také pro Českou republiku maximem.

"Lze uvažovat o snížení tohoto limitu, ale nemělo by v této souvislosti dojít k negativnímu dopadu na absolutní výši příjmů nových členských zemí," uvádí české stanovisko, které vypracovala ministerstva financí a zahraničí.

Výdaje rozpočtu EU by podle dokumentu měly co nejvíce prospívat ČR. Za prioritu považuje tzv. kohezní politiku, tedy podporu zaostávajících regionů a zemí. Příjem jednotlivých zemí v rámci kohezní politiky je ale omezen maximálně čtyřmi procenty jejich hrubého domácího produktu. "V návrhu Evropské komise se počítá u většiny přistupujících zemí s tímto maximálním příjmem," uvádí dokument.

EU počítá s tím, že jednotlivé státy do rozpočtu unie přispějí od 124,6 miliardy eur v roce 2007 do 143,1 miliardy eur o šest let později. Celkové výdaje rozpočtu by se měly zvýšit ze 133,56 miliardy eur v roce 2007 na 158,45 miliardy v roce 2013.

V příštím roce by měla Evropská unie utratit 109,5 miliardy eur, tedy 1,03 procenta hrubého národního důchodu "pětadvacítky". Polovina výdajů bude směřovat do zemědělství. Nováčci by měli být čistými příjemci.

Stát takřka jistě prodlouží Rádiu Svobodná Evropa/Rádiu Svoboda (RFE/RL) dosavadní nájemní smlouvu. České tiskové kanceláři to řekl vysoce postavený český diplomat. Redakce sídlí v budově bývalého Federálního shromáždění v centru Prahy a smlouva vyprší na konci letošního roku.

RFE/RL již stát o prodloužení nájmu požádalo, uvedla v úterý mluvčí Sonia Winterová. Zatím se totiž nepodařilo nalézt vhodný objekt, do kterého by se mohly redakce přestěhovat.

Úvahy o stěhování nabraly na síle po teroristických útocích na Spojené státy v roce 2001. Česká vláda se obávala, že budova na rušném místě v blízkosti Václavského náměstí by se mohla stát terčem teroristů. Ministerstvo zahraničí proto začalo s vedením rádia hledat vhodné lokality, kam by se RFE/RL mohlo přestěhovat. Zatím je tato snaha neúspěšná, nezdarem skončilo i původně nadějné jednání o stěhování do budovy Citibank v Evropské ulici v Praze 6.

Stěhování se letos nestihne, míní Winterová. Rádio zatím uvádělo, že na přemístění nemá ve svém rozpočtu peníze. Provoz RFE/RL financují Američané. Podle některých odhadů by stěhování stálo kolem 20 milionů dolarů (asi půl miliardy korun). Situaci komplikuje také fakt, že redakce budou muset kvůli tomu, aby nepřerušily zpravodajství, v určitý okamžik vysílat z původního i nového místa.

Stanice RFE/RL se do Prahy přestěhovaly z Mnichova. Ze sídla bývalého Federálního shromáždění v Praze vysílají od září 1995. Podle dřívějších informací Američané za nájem platí symbolický jeden dolar měsíčně (asi 27 korun) a ročně investují dva miliony dolarů (asi 54 milionů korun) do údržby budovy. Rádio Svobodná Evropa vzniklo v roce 1949 z iniciativy americké vlády.

Bývalá ministryně zdravotnictví Marie Součková (ČSSD) je stále přesvědčena o tom, že Česká republika firmě Diag Human nic platit nemusí a spor s touto společností může vyhrát. Členům sněmovní vyšetřovací komise ke kauze Diag Human v úterý řekla jméno svědka, který má podle ní vnést do případu nové světlo a možná i obrat. Poslanci ale byli zdrženliví v předpovědích, zda jim svědek sdělí převratné novinky.

Stejně jako Součková nechtěli ani poslanci jeho jméno zveřejnit. "Byl to člověk, který byl účastníkem výběrových řízení," řekla na jeho adresu předsedkyně vyšetřovací komise Hana Šedivá (ČSSD). Nechtěla předjímat, nakolik závažné jeho svědectví bude. Člen komise za ODS Milan Cabrnoch po zasedání uvedl, že důraz kladený na tohoto svědka a očekávání, co sdělí, jsou trochu nadnesené. "Je to člověk, který je dobře informován o celém procesu případu od začátku 90. let," řekl novinářům.

V kuloárech se odpoledne objevila nepotvrzená spekulace, podle níž by oním novým svědkem mohl být lékař Petr Turek, který vypovídal před komisí hned po Součkové. Poslanci se však nechtěli k totožnosti svědka vyjadřovat. "Jako komise jsme se usnesli, že jeho jméno nesdělíme," řekla odpoledne Šedivá.

Spor s firmou Diag Human, která chce získat od státu až desetimiliardové odškodné za zmařený obchod s krevní plazmou, už ČR stál 326,6 milionu korun. Součková míní, že při lze vyhrát, právníci zastupující stát i nynější ministr Jozef Kubinyi (ČSSD) jsou ale spíš pesimističtí.

Společnost usilovala počátkem 90. let o obchodování s krevní plazmou z českých transfuzních stanic. Po nepříznivém vyjádření tehdejšího ministra Martina Bojara z obchodu sešlo. Podle poslanců měl Bojar asi na svůj postup nárok. Za poškození dobrého jména vláda firmě zaplatila přes 326 milionů korun. Komise chce do konce května ukončit výslechy a sběr údajů. V červnu chce zpracovat závěrečnou zprávu, má ji dát do 30. června.