Zprávy | Z archivu rubriky


Prezident Václav Klaus si chce osobně promluvit s některými kandidáty na ministry ve vládě premiéra Stanislava Grosse. Začátkem příštího týdne by měl Gross na Pražský hrad přinést jmenný seznam navrhované vlády, prezident si pak s některými kandidáty pohovoří. Nedá se zřejmě očekávat, že ten samý den, kdy Gross přinese seznam, Klaus vládu jmenuje.

Vyplynulo to z vyjádření mluvčího prezidenta Petra Hájka. V minulých dnech se předpokládalo, že Grossův kabinet by mohl být jmenován již v úterý, nyní se ale nad tímto termínem vznáší otazník. Spekuluje se o tom, že Klaus je složením Grossova kabinetu rozladěn. Hájek tyto spekulace nekomentoval. "Prezident se k tomu vyjádří, až ta vláda skutečně bude hotová," uvedl. Nechtěl odhadovat, zda prezident vládu jmenuje již příští týden.

"Myslím si, že začátkem týdne pan premiér přinese, bude-li ho mít, panu prezidentovi seznam členů nové vlády a pak asi o tom budou mluvit," řekl ČTK Hájek. Na víkend schůzka premiéra s prezidentem plánovaná není, dodal. Hájek považuje za pravděpodobné, že prezident si s některými ministerskými kandidáty ještě osobně promluví. Média spekulují, že Klaus není spokojen s tím, že v kabinetu by měl zůstat Cyril Svoboda (KDU-ČSL) jako ministr zahraničí, výhrady má prý i ke Karlu Kühnlovi (US-DEU), který se má stát ministrem obrany. Mluvčí prezidentské kanceláře neřekl, se kterými kandidáty do vlády si Klaus chce promluvit.

V Ústavě se praví, že prezident jmenuje členy vlády na návrh premiéra. Poslanec ČSSD a člen ústavně právního výboru sněmovny Zdeněk Jičínský ČTK řekl, že prezident teoreticky může jmenování některých ministrů oddalovat a komplikovat, ale ne zabránit. Klaus jmenoval Grosse premiérem 26. července. Tehdy řekl, že si nemyslí, že má prezident republiky obsazovat ministerské posty. "Ale oba se budeme snažit vyhnout něčemu, co bych nazval zřetelným, evidentním konfliktem, totálním, absolutním nesouhlasem s tím či oním jménem," uvedl tehdy Klaus. Ústřední výkonný výbor sociální demokracie velkou většinou hlasů podpořil vládu, kterou sestavil premiér a úřadující šéf strany Gross. V pondělí mají socialisté, lidovci a unionisté podepsat koaliční smlouvu.

Ředitel civilní rozvědky, signatář Charty 77 a někdejší duchovní František Bublan vystřídá zřejmě v čele ministerstva vnitra nastupujícího premiéra Stanislava Grosse. Bublan stanul v čele Úřadu pro zahraniční styky a informace (ÚZSI) v březnu 2001 a už půl roku po nástupu do funkce se musel vyrovnat s novou situací, která nastala po teroristických útocích na Spojené státy. V poslední době se třiapadesátiletý Bublan v médiích často vyjadřoval k práci tajných služeb, například v letos v dubnu mluvil o tom, jakou úlohu jeho úřad sehrál v případu unesených českých novinářů v Iráku. Více pozornosti ale vyvolal požadavek nejen civilní rozvědky na novou legislativní úpravu práce tajných služeb. Ty požadují snadnější a rychlejší přístup k informacím od státních orgánů i soukromých firem.

Bublan přitom řekl, že by nejraději šel podobnou cestou jako Němci, kteří přijali zvláštní protiteroristický zákon, který v případě podezření na možný útok rozšiřuje pravomoci státních orgánů. Proti rozšíření pravomocí tajných služeb se ale postavila část veřejnosti i opozice. Například šéf sněmovního výboru pro obranu a bezpečnost, občanský demokrat Jan Vidím k tomu řekl, že požadavky tajných služeb jsou mnohonásobně nadsazené.

Jako šéf civilní rozvědky se Bublan stal jedním z aktérů takzvané "války tajných služeb". Koncem roku 2002 příslušníci Bezpečnostní informační služby (BIS) sledovali své kolegy z ÚZSI, na což si Bublan stěžoval u vedení BIS. Případem se zabývala Inspekce Bezpečnostní informační služby i Poslanecká sněmovna. Státní zástupce ale nakonec kauzu, kterou nejspíše pokynem ke sledování rozpoutal bývalý ředitel BIS Jiří Růžek, začátkem letošního roku odložil.

Právě z civilní kontrarozvědky přitom František Bublan do ÚZSI přišel. Do tehdejší Federální bezpečnostní informační služby přišel Bublan v roce 1991, tři roky pracoval jako řadový operativec, zpočátku se věnoval sektám. V letech 1994 až 1998 působil jako ředitel brněnského odboru BIS, následující tři roky byl ředitelem sekce civilní kontrarozvědky, mimo jiné koordinoval činnost krajských expozitur.

František Bublan se narodil 13. ledna 1951 v Třebíči, po gymnáziu studoval Vysokou školu zemědělskou, roku 1976 absolvoval Katolickou teologickou fakultu Univerzity Karlovy. Dva roky působil jako duchovní, po podpisu Charty 77 přišel o státní souhlas a až do roku 1990 pracoval v dělnických profesích, mimo jiné jako řidič dodávky nebo sanitky. Je ženatý a má tři dospělé děti.

Dosluhující premiér Vladimír Špidla předá v nejbližších dnech svému nástupci ve Strakově akademii Stanislavu Grossovi agendu ministerského předsedy, uvolní mu kancelář na Úřadu vlády i nedalekou Kramářovu vilu. Nejmladší předseda vlády v historii země se stane i novým majitelem jednoho ze sedmi klíčů od trezoru v chrámu svatého Víta, kde jsou korunovační klenoty.

Dalších šest klíčů od nejvzácnějšího pokladu české historie mají v úschově prezident, pražský arcibiskup, předsedové obou komor parlamentu, děkan Metropolitní kapituly u svatého Víta a pražský primátor. Naposledy se všichni majitelé klíčů nebo jejich zástupci sešli u trezoru loni v létě, když byla svatováclavská koruna, žezlo, jablko, kříž a meč vystaveny za obrovského zájmu veřejnosti na Pražském hradě.

Odcházející premiér podle svých spolupracovníků stále dochází na Úřad vlády a chystá se na předání funkce. V programu má ještě několik rozhovorů s novináři i pracovní schůzky. V pondělí Špidlu i členy jeho vlády přijme v pražském Belvederu prezident Václav Klaus. Špidlův kabinet bude zemi spravovat do chvíle, než prezident oficiálně jmenuje nové ministry. Poté si chce Špidla vybrat dovolenou. Chystá se vyrazit do jižních Čech a na Šumavu. Bude se také připravovat na svoji novou funkci evropského komisaře, do níž nastoupí v listopadu. Špidla slíbil, že se zlepší v angličtině, plánuje také trénink na podzimní maraton.

Ve Strakově akademii již sice delší dobu vědí, že jejich novým šéfem se stane Gross, s napětím ale čekají, jaké si přivede spolupracovníky - zejména na funkci vedoucího Úřadu vlády, šéfa premiérské kanceláře či mluvčího vlády. Zřejmě to budou dosavadní blízcí spolupracovníci nastupujícího premiéra - mluví se o Zdeňku Šarapatkovi, Richardovi Dolejším a dalších. Úřad vlády zaměstnává přes 500 lidí. Každý předseda vlády si s sebou přivádí nejbližší spolupracovníky a poradce. Změny se dají očekávat i ve funkcích šéfů klíčových odborů, zatímco běžní úředníci zůstávají bez ohledu na to, kdo je zrovna premiérem.

Česká republika se posunula opět o něco blíž ke vzniku nového kabinetu. Premiér a úřadující šéf ČSSD Stanislav Gross v ústředním výboru své strany obhájil vládu a koaliční smlouvu, kterou v uplynulých týdnech vyjednal s lidovci a unií. Pro hlasovala drtivá většina delegátů, ovšem vyhráno kabinet nemá. Někteří poslanci ČSSD dali i najevo, že s touto vládou a smlouvou spokojeni nejsou. Kabinet přitom bude ve sněmovně při hlasování o důvěře potřebovat každý hlas. V těchto dnech se navíc objevily spekulace, podle nichž není z Grossova připravovaného týmu nadšen ani prezident Václav Klaus. Prezident od začátku říkal, že nová vláda musí představovat skutečnou změnu a že nestačí jen kosmetické úpravy. Gross tvrdí, že se mu splnit podařilo. Osmnáctičlennou vládu už má víceméně složenou, nová má být třetina členů. Tři místa připadnou lidovcům, tři US-DEU a zbytek obsadí ČSSD.

Někteří sociální demokraté mají pocit, že místo, aby ve srovnání s odcházejícím kabinetem Vladimíra Špidly ČSSD ve vládě posílila, je tomu spíš naopak. Zklamalo je zejména to, že ve funkci ministra zahraničí pokračuje lidovec Cyril Svoboda a rozladila je i nominace unionisty Karla Kühnla na post ministra obrany. Gross je přesvědčoval o tom, že ČSSD má v kabinetu odpovídající prostor a že vyjednal to, co bylo možné. Nakonec získal hlasy drtivé většiny delegátů, nikoli ale všech. Oznámil, že přinejmenším od sociálnědemokratických členů vlády očekává, že se vzdají poslaneckých mandátů. Několika ministrům za ČSSD ale vzápětí udělil z různých důvodů výjimku. Vzdát mandátu se nemusí budoucí ministři práce Zdeněk Škromach, financí Bohuslav Sobotka a kultury Pavel Dostál. Lidovci a unionisté po svých ministrech složení mandátu nežádají. Obsazení vlády je téměř jasné, malý otazník se vznáší už jen nad ministerstvem zemědělství. Úřadující předseda ČSSD ale řekl, že se kloní k tomu ponechat v čele tohoto resortu Jaroslava Palase.

V pondělí mají socialisté, lidovci a unionisté podepsat koaliční smlouvu. Předpokládalo se, že již v úterý by mohl prezident kabinet jmenovat, momentálně je ale otázka, zda to tak bude. Václav Klaus si zřejmě bude chtít nejprve osobně promluvit s některými kandidáty na ministry.

Vzdát poslaneckého mandátu se nemusí budoucí ministři práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach, financí Bohuslav Sobotka a kultury Pavel Dostál. Pro zbytek sociálnědemokratických ministrů včetně premiéra to platí, uvedl Gross na tiskové konferenci po zasedání Ústředního výkonného výboru ČSSD. Členové vlády se podle něj musí novému úkolu věnovat na sto procent. Od místopředsedy ČSSD Škromacha, který bude rovněž prvním vicepremiérem, to prý Gross nepožadoval proto, že ho považuje za svého potencionálního soupeře o předsednické křeslo na jarním stranickém sjezdu. U něj z tohoto pohledu mám trošku jiné měřítko. "Nechám to čistě na něm," dodal.

Škromach, který je poslancem a navíc chce kandidovat v senátních volbách, ČTK na dotaz, zda se mandátu vzdá, odpověděl: "Ještě si to rozmyslím, je na to dost času." Podle kuloárových informací se k tomu ale nechystá. V podobné situaci je i Jaroslav Palas, který by chtěl pokračovat ve funkci ministra zemědělství, kterou zastává i v končící vládě. Na něj ale Gross použil "jiný metr". Přiznal totiž, že váhá, zda ho vezme do vlády právě proto, že je poslancem a chce kandidovat i do Senátu. Myslí si prý ale, že na seznamu ministrů, který předloží prezidentovi Václavu Klausovi, nakonec bude, přestože u něj na této podmínce bude trvat.

Dostál se podle Grosse nemusí vzdát mandátu proto, že je "pamětí Poslanecké sněmovny". Výjimku pro Sobotku vysvětlil tím, že ministr financí musí být silný v parlamentu.

Také předsedům koaličních stran lidovců a unionistů Miroslavovi Kalouskovi a Pavlu Němcovi prý řekl, že ochota vzdát se poslaneckého mandátu bude "jeden z faktorů, podle kterého se bude rozhodovat" při výběru ministrů. Přiznal ale, že u nich nenalezl odezvu. Na rozdíl od sociální demokracie prý soudí, že veřejnosti spojení funkcí ministra a poslance nevadí. Kromě Vladimíra Mlynáře, který se mandátu vzdal již loni, jsou všichni ministři KDU-ČSL a Unie svobody poslanci či senátory.

Premiér a úřadující předseda ČSSD Stanislav Gross ještě před zahájením zasedání stranického předsednictva dokončoval rozhovory s kandidáty na ministerská křesla. Jednání, na kterém bude socialistická reprezentace diskutovat o složení nové vlády, proto začala s téměř půlhodinovým zpožděním. Premiér v kavárně Hybernia v Lidovém domě dlouze diskutoval s šéfem Agrární komory Václavem Hlaváčkem a ekonomickým expertem ČSSD Janem Mládkem, o kterém se spekuluje jako o kandidátovi na funkci ministra průmyslu a obchodu. Podle kuloárových informací Hlaváček podpořil dosavadního ministra zemědělství Jaroslava Palase. Mládek podle některých zdrojů údajně ministerské křeslo odmítl, protože prý již dostal jinou, lukrativnější nabídku. Předsedkyně zdravotnického výboru sněmovny Milada Emmerová novinářům řekla, že dostala nabídku řídit zdravotnictví. Zatím ještě není rozhodnuta, učiní tak během pátečního zasedání předsednictva nebo sobotního Ústředního výkonného výboru ČSSD. Rozmýšlí se proto, že kandiduje do Senátu a nerada by svým rozhodnutím zklamala voliče. Emmerová rovněž uvedla, že na rozdíl od dosavadního ministra zdravotnictví Jozefa Kubinyiho spoluúčast pacientů neschvaluje. Nejdříve by chtěla udělat pořádek ve zdravotnictví. Teprve pak se ukáže, zda resort potřebuje další peníze, dodala. Předseda ČSSD Ústeckého kraje Jaroslav Foldyna ČTK řekl, že jednání o nové vládě ještě nepovažuje za ukončené.