Zprávy | Z archivu rubriky


Akcionáři Aera Vodochody schválili na mimořádné valné hromadě odchod společnosti Boeing Česká z podniku. Boeing v Aeru od roku 1998 vlastnil 35procentní podíl, který na základě středečního vládního usnesení přejde na stát za symbolické dvě koruny. Stát, který se stane téměř stoprocentním majitelem firmy, se zároveň zavázal převzít za podnik závazky za dobu, kdy tam americká společnost působila a měla nad ní manažerskou kontrolu.

Důvodem odchodu Boeingu z Aera bylo to, že Boeing nenaplnil očekávání vlády z roku 1998, když měl Aeru měl pomoci k rozvoji společnosti, zejména při prodejích jejích letounů a její transformaci do efektivní firmy. Boeing za akcionářský podíl tehdy zaplatil 950 milionů korun.

Ačkoli se provozní aktivity Aera Vodochody zlepšily, kvůli tržním podmínkám a silné konkurenci nebyl uzavřen žádný mezinárodní kontrakt, uvedlo ministerstvo financí ve společném prohlášení s firmou Boeing. Obě strany dodaly, že ukončení účasti Boeingu v Aeru není překážkou pro další spolupráci.

Aero má potíže se získáním zakázek a nedaří se mu například prodávat letouny L-159. Firma zároveň není schopna splácet úvěry, za které se zaručil stát. Za jejich úhradu v tomto a příštím roce tak státní rozpočet zaplatí 9,3 miliardy korun. Firma propustila od začátku minulého roku zhruba 500 pracovníků na současných 1640.

Místopředseda vlády pro ekonomiku Martin Jahn ve středu uvedl, že schválený odchod Boeingu je cestou další k restrukturalizaci podniku a její následné privatizaci. Podle státu tím dochází k vytvoření podmínek, aby společnost mohla na základě komerčních úvěrů pokračovat ve výrobní činnosti.

Za národní nápoj považuje pivo 93 procent Čechů. Chlubit se jím Česko může podle 90 procent dotázaných a jen o dvě procenta méně jich soudí, že je významnou součástí české kultury. České pivo je nejlepší podle mínění tří čtvrtin obyvatel a více než tři čtvrtiny lidí považuje hospody za významnou součást tradice. Centrum pro výzkum veřejného mínění se na to v září dotazovalo 1053 lidí ve věku od 15 let.

Při zmínkách o umístění Česka na předních místech na světě v konzumaci piva pociťuje hrdost jen necelá pětina dotázaných. Třetina se naopak stydí. Pětina dotázaných cítí tak trochu obojí a více než čtvrtině je to jedno. Rozhodně hrdí jsou více muži a lidé s nižší kvalifikací a více se stydí naopak ženy. Lidé se středním a vyšším vzděláním mají smíšené pocity.

Převažuje mínění, že si v dnešní době lidé chodí do hospod domlouvat sousedské výpomoci, výměny, prodeje či melouchy. Hospoda je místem pro odreagování od každodenních starostí a člověk se tam dozví plno zpráv a informací, ke kterým se jinak nedostane. Hospody jsou místem setkání přátel a kolegů a vytvářejí se v nich známosti. Konají se v nich taneční zábavy, plesy, schůze nebo přednášky.

V menšině jsou názory, že hospody odvádějí otce od jejich rodin, jsou příčinou alkoholismu, protože se do nich chodí lidé opíjet, aby zapomněli na to, co se děje kolem nich. Někdy ale lidé označují hospodu za místo, kde je takřka jediná zábava.

Zavedení tzv. elektronického mýtného před rokem 2006 není podle ministerstva dopravy reálné. Premiér Stanislav Gross přitom v sobotu uvedl, že Česko možná zavede elektronické mýtné v roce 2005, tedy o rok dříve oproti původním plánům.

Stát chce pro tranzitní kamionovou dopravu co nejrychleji zavést podobné podmínky, jako jsou v Rakousku, které již elektronické mýtné zavedlo, a Německu, kde začne mýtné platit od příštího roku. Jinak by Česká republika byla pro projíždějící kamiony výrazně levnější a hrozil by jí další nárůst tranzitní dopravy.

Zavedení mýtného ale musí předcházet řada kroků, které zaberou určitý čas, vysvětlila mluvčí ministerstva dopravy Ludmila Roubcová. Například veřejná soutěž na dodavatele bude podle pravidel Evropské unie trvat minimálně 3,5 až čtyři měsíce, po ní musejí následovat lhůty pro odvolání uchazečů. Kromě samotné soutěže, kterou chce MD vyhlásit začátkem příštího roku, budou několik měsíců trvat stavební úpravy a další opatření před samotným spuštěním systému.

Celkem se počítá se zpoplatněním 3000 kilometrů dálnic a vybraných silnic prvních tříd. V současnosti platí známky na dálnicích o celkové délce 712 kilometrů.

Ve hře jsou pořád oba dosud existující systémy monitorování ujetých kilometrů, podle kterých by dopravci za skutečné použití silnic platili. Je tedy možné, že se v ČR bude nakonec využívat podobný systém jako v Rakousku, kde se pohyb kamionů monitoruje pomocí mikrovlnné technologie. Ta je sice stavebně náročnější, protože vyžaduje vybudovat brány na všech nájezdech a výjezdech ze zpoplatněných úseků, v Rakousku ale funguje bez větších problémů.

Je také možné, že ČR zvolí modernější systém monitorování ujetých kilometrů pomocí satelitu, který zavádí Německo. Tam však měl původně začít fungovat k 31. srpnu loňského roku, jeho start byl ale kvůli technickým problémům dosud nevyzkoušené technologie několikrát odložen. Nakonec by provoz měl začít příští rok v lednu.

Ministr dopravy Milan Šimonovský však již dříve zmiňoval možnost, že ČR přistoupí na nějaký odlišný systém, který by se ještě mohl objevit. Je také možné, že Česko zvolí pro zavedení systému jednu z technologií a pak postupně v souladu s rozhodnutím celé EU přejde na jinou.