Zprávy | Z archivu rubriky


Prezident Václav Klaus omilostnil třiapadesátiletého Slavoje Hašku z Hustopečí nad Bečvou na Přerovsku, který loni na jaře zastřelil nedaleko svého domu zloděje. Je to druhý prezidentský pardon v případě vraždy, který Klaus udělil. Prezident pětiletý trest vězení muži zmírnil na trest podmíněný, informoval ČTK mluvčí Hradu Petr Hájek. "Milost se rozhodl udělit v přesvědčení, že účelu trestu v tomto případě bylo dosaženo už samotným odsouzením," uvedl Hájek. Hašku probudil v inkriminovanou noc koncem dubna štěkot psa. Vyhlédl ven a zjistil, že do jeho vozu na zahradě domu nahlíží muž s baterkou. Vzal si brokovnici a vyběhl ven. Když ho muž u auta spatřil, dal se na útěk. Haška jej pronásledoval, a když se muž pokusil ujet svým vozem, vystřelil po něm. Odsouzený u soudu řekl, že na něj poškozený najížděl vozem a rána z brokovnice vyšla bez jeho přičinění, když uskakoval. "Soud si vůbec nebyl jist, jestli šlo o přiměřenou, nebo nepřiměřenou obranu. Uložil mu proto trest až pod dolní hranicí stanovenou zákonem," uvedl Hájek. Na případ upozornilo prezidenta obecní zastupitelstvo a petice občanů, kteří se za Hašku postavili. Starosta Hustopečí nad Bečvou Antonín Horník řekl, že jej rozhodnutí prezidenta potěšilo. "Pan Haška je slušný člověk. Byl veřejně činný, zasedal v obecním zastupitelstvu i v radě. Posty opustil poté, co rozsudek nabyl právní moci. Jsem rád, že naše snaha nebyla marná," prohlásil Horník.

Obvinění asistenta šéfa ODS Marka Dalíka a lobbisty Jana Večerka z podplácení unionistického poslance Zdeňka Kořistky zřejmě budou zrušena. Zvrat v kauze přinesla prověrka ostravského krajského státního zastupitelství, které zpochybnilo věrohodnost Kořistky a kritizovalo postup policie i žalobce Martina Fraše z okresního zastupitelství. Krajská státní zástupkyně Zlatuše Andělová také zpochybnila výsledek Kořistkova výslechu na detektoru lži. Poslance její slova rozhořčila a označil je za politické vyjádření, které žalobkyni nepřísluší. Podle Andělové některé hodnoty snímané na detektoru nasvědčují tomu, že Kořistka není ochoten říci některé skutečnosti, o nichž ví. Za Kořistku se postavil ministr vnitra František Bublan, který trvá na tom, že poslanec mluvil podle detektoru pravdu. Vyhodnotit výsledky testu podle něj Andělová určitě neumí, neboť to musí dělat odborník. Žalobkyně na základě prověrky doporučila zrušit obvinění údajných strůjců korupce, kteří podle policie nabízeli Kořistkovi deset milionů za to, že nepodpoří vznikající koaliční vládu. Usnesení o zahájení trestního stíhání bylo podle ní vydáno nezákonně a zadržení obou mužů bylo účelové. V případu jde o tvrzení proti tvrzení, policie žádný další usvědčující důkaz neopatřila, prohlásila žalobkyně. Zástupci ODS považují verdikt zastupitelství za potvrzení výhrad, které k postupu policie měli. Podle nich nebyl nezávislý, a policejní prezident Jiří Kolář i ministr vnitra Bublan by proto měli odstoupit. Dalík poznamenal, že je rád, že se vyšetřovací orgány nehodlají nechat manipulovat. Policie by podle něj měla začít prověřovat trestní oznámení, ve kterém Kořistku podezírá z křivého obvinění.

Sněmovní rozpočtový výbor doporučil sněmovně schválit navržené příjmy, výdaje a schodek státního rozpočtu na příští rok. Předlohou by se měla tento týden zabývat sněmovna. Schvalovat bude právě jen uvedené parametry. O definitivní podobě předlohy budou poslanci hlasovat zřejmě až koncem listopadu, případně v týdnu od 13. prosince.

Rozpočet počítá se schodkem 83,6 miliardy korun při příjmech 824,8 miliardy a výdajích 908,4 miliardy korun. Výdaje na vědu a výzkum vzrostou o 1,8 miliardy na 16,5 miliardy korun. Na vysoké školy stát vynaloží meziročně o deset procent více. Čistý příjem České republiky z rozpočtu Evropské unie by měl v příštím roce dosáhnout 16 miliard korun, tedy o miliardu méně než letos.

Výdaje rozpočtu překračují o 2,5 miliardy korun limit stanovený tzv. konvergenčním programem, v němž se vláda zavazuje Evropské komisi k rozpočtové disciplíně. Podle předsedy rozpočtového výboru Miroslava Kalouska (KDU-ČSL) i ministra financí Bohuslava Sobotky (ČSSD) je však překročení limitu nepatrné a nebude znamenat žádný problém.

Rozpočtový výbor ale dnes v rámci projednávání tohoto klíčového zákona diskutoval především o chystaném vysokém zvýšení platů příslušníků bezpečnostních složek. Kalousek prohlásil, že hlavní rozpočtovou prioritou není školství a věda, ale zvýšení platů příslušníků bezpečnostních složek.

Zákon s výrazným nárůstem platů od Nového roku prosadil již dříve nynější premiér Stanislav Gross. Účinnost takzvaného služebního zákona je naplánována na 1. leden 2005. Kalousek ale navrhuje účinnost odložit až na 1. leden 2007. Pokud se tak stane, nevyužité peníze v rozpočtu (jde asi o osm miliard korun) bude možné podle Kalouska rozdělit mezi ostatní tak, aby nebyl porušen princip sociální soudržnosti. "V čase, který získáme odložením návrhu tohoto zákona, dohodneme koncepci vývoje platů ve státní správě," řekl. Odložení účinnosti zákona přitom podporují také unionisté a zřejmě i ODS.

Kalousek ale upozornil i na to, že pokud nebude nový zákon odložen, vzrostou pro státní rozpočet povinné, takzvané mandatorní výdaje, a to díky výsluhovým příspěvkům a sociálnímu zabezpečení. Výsluhový příspěvek a sociální zabezpečení se totiž bude vypočítávat z navýšené mzdy. "Mandatorní výdaje pak poletí jako raketa," varoval Kalousek.

Automobilkám v České republice již začínají chybět lidé s technickým vzděláním. Zatímco dříve byly technické obory vyhlášené a populární, dnes se od nich mladší generace odklánějí. Automobilový průmysl má přitom v tuzemsku velmi významné postavení a stále potřebuje nové pracovní síly. Na pondělní konferenci s názvem Flexibilní pracovní síla na trhu práce, praxe automobilového průmyslu to uvedl Tomáš Raiter z agentury STEM/MARK.

Vedle vysokoškoláků z technických oborů chybějí v republice také vyučení frézaři nebo obráběči kovů. Důvodem upadajícího zájmu o technické obory je především obava mladých lidí z matematiky. Podle průzkumu agentury nechce mít 45 procent maturantů s tímto předmětem již nikdy nic společného. "Výuka matematiky u nás zřejmě má nějakou chybu, která mladé lidi děsí," poznamenal Raiter a zmínil také kontroverzní rozhodnutí poslanců nezařadit matematiku jako povinný maturitní předmět.

Raiter připomněl, že v Česku neexistuje plnohodnotná náhrada za automobilový průmysl. Podle odborníků je sice vysoce pravděpodobné, že se bude automobilkám ve střední Evropě dařit i v dalších letech, zároveň však upozorňují na velkou zranitelnost české ekonomiky. Pokud by se automobilový průmysl v Evropě dostal do vážnější krize, české hospodářství by tím výrazně utrpělo.

V ČR také podle průzkumu stále existují příznivé podmínky pro nalákání dalších automobilových investic. Kromě nedostatku některých profesí však je velkým problémem také přístup obcí a komunálních politiků. Ti podle Raitera nejsou na podporu investic připraveni a neuvědomují si, nakolik mohou investice přispět i do jejich regionálních rozpočtů.