Zprávy | Z archivu rubriky


Šéf poslanců opozičních občanských demokratů Vlastimil Tlustý dnes v diskusním pořadu televize Nova uvedl, že se k němu dostávají informace hovořící proti jednomu z obviněných v korupční aféře unionistického poslance Zdeňka Kořistky, lobbistovi Janu Večerkovi. Je to vůbec poprvé, co někdo z vedení ODS takto přímo zpochybnil Večerkovu věrohodnost. Policie viní asistenta předsedy ODS Marka Dalíka a lobbistu Večerka z toho, že Kořistkovi při červencové schůzce nabídli deset milionů korun a místo velvyslance v Bulharsku za to, že nepodpoří novou vládu. Dalík i Večerek od počátku obvinění odmítají. Také vedení ODS jakoukoliv souvislost s korupcí popírá. Ve svých komentářích ke kauze se představitelé ODS dosud zaměřovali spíš na kritiku policejního postupu. Opakovaně vyjádřili obavy, že kauza má politický podtext a má jejich stranu poškodit. Předseda ODS Mirek Topolánek se od Večerka distancoval již dříve. Když byli Dalík a Večerek propuštěni z policejní cely na svobodu, odmítl Topolánek Večerkovo propuštění komentovat s tím, že "to je svědek Kořistky", Topolánka proto "nezajímá". Předseda ODS tvrdí, že za Kořistkou vyslal Dalíka jen kvůli tomu, aby zjistil, zda poslanec vládu při hlasování o důvěře podpoří. Večerek schůzku zprostředkoval. Nyní se již Topolánek o kauze s novináři odmítá bavit. Náměstek šéfa útvaru pro odhalování korupce a finanční kriminality Milan Šiška v rozhovoru pro dnešní Nedělní svět uvedl, že Kořistka o údajném uplácení neřekl policii vše. K tomuto závěru Šiška došel poté, co zhlédl analýzu výsledků detektoru lži, kterému se podrobil Kořistka. Policie nyní musí podle něj přijít na to, co poslanec tají. "Samozřejmě, že jde o jméno osoby, která měla úplatek nabídnout. Také budeme prověřovat, jaké pozadí měl celý průběh schůzky a co mu předcházelo. Jestli pana Kořistku někdo přivezl a podobně," řekl Šiška týdeníku.

Sazbám v sousedních zemích by mělo zhruba odpovídat elektronické mýtné, které se chystá stát od roku 2006 zavést v síti tuzemských dálnic a vybraných silnic pro nákladní dopravu. Výši elektronického mýta, které má nahradit dosavadní systém dálničních známek, stát dosud nestanovil. Ze zjištění ČTK vyplývá, že v Česku by dopravci mohli platit zhruba stejně jako v Německu, kde je mýtné poněkud nižší než v Rakousku, a činí zhruba čtyři koruny za kilometr. Ministr dopravy Milan Šimonovský dříve uvedl, že nákladní auta by mohla v ČR za kilometr platit tři až pět korun. V Německu, kde se začne mýtné vybírat od příštího roku, by to mělo být v přepočtu 2,88 až 4,48 koruny. V Rakousku nákladní vozy již platí od 4,16 do 8,736 koruny za kilometr. Přesná výše zpoplatnění českých silnic ještě není určena, bude až součástí posouzení celé ekonomie tohoto záměru, řekla mluvčí ministerstva dopravy (MD) Ludmila Roubcová. Rozhodně se ale sazby nebudou výrazně lišit od cen v okolních státech. Cena bude zohledňovat i to, že zahraniční kamiony, které používají naši silniční síť, představují jen malý podíl celkové nákladní dopravy v zemi. Ceny se tak dotknou především českých dopravců, dodala. Celkem se v ČR počítá se zpoplatněním asi 3000 kilometrů dálnic a vybraných silnic prvních tříd. Které to budou, ale také ještě není zcela zřejmé. V současnosti platí dálniční známky na dálnicích o celkové délce 712 kilometrů. Z nich Státní fond dopravní infrastruktury vybere ročně přes dvě miliardy korun. Výnos z mýtného odhaduje ministerstvo dopravy v prvních letech na čtyři miliardy, do pěti let pak až na deset miliard korun. Na zavedení mýtného na silnicích čeká také železnice, která dlouhodobě poukazuje na nerovné podmínky na dopravním trhu mezi dráhou a silnicí. Podle mluvčího ČD Petra Šťáhlavského totiž kamiony při současném paušálním poplatku, tedy dálničních známkách, čím více ujedou, tím relativně méně platí. Železnice naopak platí za každý ujetý kilometr, tedy čím více jezdí, tím více platí. To se projevuje v konkurenceschopnosti a v konečné ceně pro zákazníky, dodal. Po zavedení mýta proto ČD čekají, že by se část nákladní dopravy mohla přesunout na dráhu. Mýtné chce ČR začít zavádět postupně v roce 2006, uvažuje se o zpoplatnění všech vozidel nad 3,5 tuny. Osobní automobily by mýtné měly začít platit v roce 2012.

Náměstek ministryně zdravotnictví Milan Špaček (KDU-ČSL) byl opět zvolen senátorem za Znojemsko se ziskem více než 53 procent hlasů. Ve finále doplňovacích senátních voleb porazil podnikatele Jaroslava Paříka, kterého nominovala ODS. Volebního finále se zúčastnilo 14,01 procenta voličů, tedy o 4,5 procenta méně než před týdnem prvního kola voleb. Vyplývá to z konečných výsledků hlasování, které zveřejnil Český statistický úřad. Špaček do Senátu nastoupí na čtyři roky. Nahradí nynějšího europoslance Vladimíra Železného, který mu před dvěma lety překazil obhajobu senátorského křesla. Špačkovi dalo hlas zhruba o 1750 lidí více než v prvním kole, a získal tak důvěru přibližně stejného počtu lidí, kteří ho vyslali do Senátu před osmi lety. Tehdy dostal jen o 12 hlasů víc. Před dvěma lety ho při duelu se Železným podpořilo o 640 lidé méně než nyní. Pařík, který první kolo s náskokem 166 hlasů na Špačka vyhrál, si ve finále polepšil jen o 721 hlasů.

Novým senátorem za Prahu 4 byl zvolen místní zastupitel ODS František Příhoda. Stejně jako v prvním kole porazil i ve finále doplňovacích senátních voleb v Praze 4 filozofa Erazima Koháka z ČSSD. Získal hlasy více než 60 procent voličů. Volebního finále se zúčastnilo 15,21 procenta voličů, téměř o pět procent méně než před týdnem. Příhoda do Senátu nastoupí na dva roky, které zbývají do konce mandátu po nynějším europoslanci Josefu Zieleniecovi, jehož do horní komory nominovala US-DEU v rámci někdejší Čtyřkoalice.

Politologa Tomáše Lebedu nízká účast ani výsledek voleb nepřekvapily vzhledem k tomu, že jim nepředcházela celostátní kampaň. Nebyly spojeny ani s jinými volbami, které by mohly účast zvýšit, řekl ČTK. ČSSD podle něj může považovat za úspěch, že se Kohák dostal v Praze do finále. Vítězstvím Špačka na Znojemsku lidovci podle Lebedy jen znovu obsadili již jednou dobyté pozice Doplňovací volby do Senátu poměr sil v této parlamentní komoře výrazně nezměnily. Vítězstvím Františka Příhody v Praze 4 posílí své postavení nejsilnější senátní frakce. Klub opoziční ODS bude mít 27 členů. Předseda ODS Mirek Topolánek pokládá výsledek doplňovacích voleb za příslib pro listopadové volby, v nichž se bude obměňovat třetina Senátu a budou se vybírat zastupitelstva krajů.