Zprávy | Z archivu rubriky

Krajané v Los Angeles slaví 40. výročí založení České katolické misie v Kalifornii. Minulou neděli si tuto událost už připomněli věřící v San Diegu a příští víkend oslavy zakončí slavnostní shromáždění v San Francisku. Čestnou záštitu nad krajanskými oslavami v Kalifornii převzal český generální konzulát v Los Angeles. Misii v roce 1964 založili především exulanti, kteří uprchli z Československa po komunistickém puči v roce 1948; z různých koutů světa se nakonec sešli na západním pobřeží USA, kde zakotvili. Misie má dnes stejně jako před čtyřiceti lety kolem 600 členů, odhaduje brněnský světící biskup Petr Esterka. Z pověření České biskupské konference sídlí v Los Angeles, odkud poskytuje duchovní péči českým katolíkům v zahraničí - nejen ve Spojených státech, ale po celém světě. Na česky sloužených mších v Los Angeles, San Diegu a San Francisku se jedenkrát za měsíc schází pravidelně několik desítek věřících, o svátcích i více než sto. Často jsou mezi nimi i Slováci, a tak kněz alespoň k části bohoslužby použije slovenštinu. "Nedělá mi to problémy, jsem z moravského Slovácka," řekl ČTK biskup Esterka, který v zahraničí žije od roku 1957 a ve Spojených státech přes 40 let. Češi nemají v Kalifornii svůj kostel, a tak se scházejí ve stáncích jiných komunit, v Los Angeles například v polském centru.

Vstup soukromého kapitálu do nemocnic, s čímž ve své koncepci zdravotnictví počítá opoziční ODS, je pro vládní ČSSD nepřijatelný. Uvedl to dnes premiér a úřadující předseda sociálních demokratů Stanislav Gross v diskusním pořadu České televize Otázky Václava Moravce. Převod nemocnic na akciové společnosti nepovažuje premiér za tragédii, problém ale vidí ve vstupu soukromého kapitálu do nemocnic v duchu koncepce ODS. "Že bude spásou zdravotnictví, když se do nemocnic vpustí kapitál, přeci z tohoto jsme už snad vyrostli. Jestli si někdo myslí, že někdo bude investovat do zdravotnictví z charity, to je neuvěřitelně naivní," prohlásil Gross. ČSSD chce nyní zákonem vytvořit síť veřejných nemocnic s cílem zajistit dostupnost zdravotní péče. Kraje ale již zhruba čtvrtinu z osmi desítek nemocnic převedly na obchodní společnosti. Stínový ministr zdravotnictví za ODS Tomáš Julínek se proto obává, že by jim v případě schválení zákona mohlo hrozit znárodňování. "To je záležitost, kdy se současný establishment ocitá mimo realitu," poznamenal Julínek. Gross označil Julínkovy obavy za nesmysl.

Šéf poslanců opozičních občanských demokratů Vlastimil Tlustý dnes v diskusním pořadu televize Nova uvedl, že se k němu dostávají informace hovořící proti jednomu z obviněných v korupční aféře unionistického poslance Zdeňka Kořistky, lobbistovi Janu Večerkovi. Je to vůbec poprvé, co někdo z vedení ODS takto přímo zpochybnil Večerkovu věrohodnost. Policie viní asistenta předsedy ODS Marka Dalíka a lobbistu Večerka z toho, že Kořistkovi při červencové schůzce nabídli deset milionů korun a místo velvyslance v Bulharsku za to, že nepodpoří novou vládu. Dalík i Večerek od počátku obvinění odmítají. Také vedení ODS jakoukoliv souvislost s korupcí popírá. Ve svých komentářích ke kauze se představitelé ODS dosud zaměřovali spíš na kritiku policejního postupu. Opakovaně vyjádřili obavy, že kauza má politický podtext a má jejich stranu poškodit. Předseda ODS Mirek Topolánek se od Večerka distancoval již dříve. Když byli Dalík a Večerek propuštěni z policejní cely na svobodu, odmítl Topolánek Večerkovo propuštění komentovat s tím, že "to je svědek Kořistky", Topolánka proto "nezajímá". Předseda ODS tvrdí, že za Kořistkou vyslal Dalíka jen kvůli tomu, aby zjistil, zda poslanec vládu při hlasování o důvěře podpoří. Večerek schůzku zprostředkoval. Nyní se již Topolánek o kauze s novináři odmítá bavit. Náměstek šéfa útvaru pro odhalování korupce a finanční kriminality Milan Šiška v rozhovoru pro dnešní Nedělní svět uvedl, že Kořistka o údajném uplácení neřekl policii vše. K tomuto závěru Šiška došel poté, co zhlédl analýzu výsledků detektoru lži, kterému se podrobil Kořistka. Policie nyní musí podle něj přijít na to, co poslanec tají. "Samozřejmě, že jde o jméno osoby, která měla úplatek nabídnout. Také budeme prověřovat, jaké pozadí měl celý průběh schůzky a co mu předcházelo. Jestli pana Kořistku někdo přivezl a podobně," řekl Šiška týdeníku.

Sazbám v sousedních zemích by mělo zhruba odpovídat elektronické mýtné, které se chystá stát od roku 2006 zavést v síti tuzemských dálnic a vybraných silnic pro nákladní dopravu. Výši elektronického mýta, které má nahradit dosavadní systém dálničních známek, stát dosud nestanovil. Ze zjištění ČTK vyplývá, že v Česku by dopravci mohli platit zhruba stejně jako v Německu, kde je mýtné poněkud nižší než v Rakousku, a činí zhruba čtyři koruny za kilometr. Ministr dopravy Milan Šimonovský dříve uvedl, že nákladní auta by mohla v ČR za kilometr platit tři až pět korun. V Německu, kde se začne mýtné vybírat od příštího roku, by to mělo být v přepočtu 2,88 až 4,48 koruny. V Rakousku nákladní vozy již platí od 4,16 do 8,736 koruny za kilometr. Přesná výše zpoplatnění českých silnic ještě není určena, bude až součástí posouzení celé ekonomie tohoto záměru, řekla mluvčí ministerstva dopravy (MD) Ludmila Roubcová. Rozhodně se ale sazby nebudou výrazně lišit od cen v okolních státech. Cena bude zohledňovat i to, že zahraniční kamiony, které používají naši silniční síť, představují jen malý podíl celkové nákladní dopravy v zemi. Ceny se tak dotknou především českých dopravců, dodala. Celkem se v ČR počítá se zpoplatněním asi 3000 kilometrů dálnic a vybraných silnic prvních tříd. Které to budou, ale také ještě není zcela zřejmé. V současnosti platí dálniční známky na dálnicích o celkové délce 712 kilometrů. Z nich Státní fond dopravní infrastruktury vybere ročně přes dvě miliardy korun. Výnos z mýtného odhaduje ministerstvo dopravy v prvních letech na čtyři miliardy, do pěti let pak až na deset miliard korun. Na zavedení mýtného na silnicích čeká také železnice, která dlouhodobě poukazuje na nerovné podmínky na dopravním trhu mezi dráhou a silnicí. Podle mluvčího ČD Petra Šťáhlavského totiž kamiony při současném paušálním poplatku, tedy dálničních známkách, čím více ujedou, tím relativně méně platí. Železnice naopak platí za každý ujetý kilometr, tedy čím více jezdí, tím více platí. To se projevuje v konkurenceschopnosti a v konečné ceně pro zákazníky, dodal. Po zavedení mýta proto ČD čekají, že by se část nákladní dopravy mohla přesunout na dráhu. Mýtné chce ČR začít zavádět postupně v roce 2006, uvažuje se o zpoplatnění všech vozidel nad 3,5 tuny. Osobní automobily by mýtné měly začít platit v roce 2012.

Vláda se bude příští středu zabývat věcným záměrem volebního zákoníku, který by měl do budoucna sjednotit pravidla nejen při volbách, ale i při všeobecném referendu. Navíc by měl upravovat i přímou volbu prezidenta, o jejíž podobě mají poslanci i senátoři rozdílné představy. Může se proto stát, že parlament potřebnou změnu Ústavy neschválí. Volební zákoník má zavést rovněž korespondenční formu hlasování. Občanům by umožnila zasílání hlasovacích lístků poštou. Voliči, kteří by nemohli být v době hlasování v místě bydliště, by navíc mohli předem své hlasovací lístky uložit na obecním úřadu. Po korespondenčním způsobu hlasování volali při projednávání dosavadních volebních norem hlavně senátoři, dokonce takový návrh v minulém funkčním období připravili s cílem umožnit hlasovat hlavně Čechům žijícím v zahraničí. Ministerstvo vnitra ve svém návrhu vycházelo obdobných úprav v evropských zemích, kde tato forma hlasování existuje, legislativní rada vlády jej podpořila.

Chladné počasí zbrzdilo podzimní sezonu hub na střední Moravě. Přesto si milovníci této zábavy mohou z lesa odnést hromadu čirůvek, ryzců, ale i hřiby smrkové či klouzky. Přerovský mykolog Jiří Polčák soudí, že pokud přijde očekávané oteplení, mohou příští víkend nastat houbařské žně. "Ochlazení je na houbách hodně znát, ve vyšších polohách dokonce byly plodnice zmrzlé. Rostou zejména podzimní druhy - čirůvky, mnoho druhů ryzců, bedly, klouzci, křemenáče i kozáci," uvedl Polčák. Mykolog radí zajít na houby do smrkových lesů. Vyplatí se hledat i na březích rybníků a řek, kde začíná růst hlíva ústřičná. Mykologové v těchto dnech zaznamenali řadu unikátních nálezů. Například na Přerovsku objevili vzácný hřib douglaskový, který původně pochází z Ameriky.

Energetická společnost ČEZ podá v pondělí závěrečnou nabídku na koupi privatizovaných rumunských distribučních firem Electrica Oltenia a Electrica Moldova. ČTK to řekl mluvčí ČEZ Ladislav Kříž. K jejím konkurentům by měla patřit řecká společnost Public Power Corporation, německý E.ON, španělská Union Fenosa International a americká AES. Rumunská vláda vybere vítěze tendru zřejmě do konce roku.

ČEZ již dříve oznámil, že má zájem o expanzi na trzích střední a východní Evropy, hlavně o distributory elektřiny v Rumunsku, Polsku, Bosně a Hercegovině, Chorvatsku, Makedonii, Moldavsku, Ukrajině a v budoucnu i Srbsku. V polovině července zvítězil v privatizaci trojice distribučních firem v Bulharsku, což byla dosud největší zahraniční investice české firmy. Naopak v tendru na slovenské elektrárny předložila lepší nabídku společnost Enel, kterou vláda vybrala k podpisu smlouvy.

V kauze údajného podplácení unionistického poslance Zdeňka Kořistky dokázal zatím více veřejnost přesvědčit sám Kořistka, jehož tvrzení věří 38 procent lidí. Naopak obviněných emisarům ODS Marku Dalíkovovi a Janu Večerkovi důvěřuje jen necelá čtvrtina dotázaných. Podle výsledků průzkumu agentury Tambor, které uveřejnil Nedělní svět, však lidé přestávají věřit tomu, že v aféře jde čistě o spor mezi obviněnými a policejními složkami. Značná část dotázaných, konkrétně 44 procent, se domnívá, že ministr vnitra František Bublan a premiér Stanislav Gross ovlivňují vyšetřování kauzy. O tom, že se tak neděje, je přesvědčeno 24 procent lidí a zbývající část nemá jasný názor. Pokud se však prokáže, že vyslanci ODS skutečně úplatek nabízeli, měl by podle názoru většiny respondentů odstoupit předseda občanských demokratů Mirek Topolánek. Vyslovilo se tak téměř 41 procent lidí oproti necelým 22 procentům, kteří jsou pro Topolánkovo setrvání. Téměř dvě třetiny dotázaných si ale myslí, že na tom nezáleží.

Kostel Nejsvětější Trojice z roku 1747 v děčínské části Dolní Žleb má šanci na záchranu. Na zdevastovaný svatostánek se prý nemohli dívat místní občané, a tak se rozhodli, že na jeho opravu uspořádají finanční sbírku. "Rekonstrukce má stát přes osm milionů korun," řekl ČTK předseda občanského sdružení Dolní Žleb Vladimír Puchýř. Tříletou sbírku už povolil ústecký krajský úřad. "Nyní čekáme, až rozhodnutí nabude právní moci a pak začneme peníze vybírat," vysvětlil Puchýř. Dodal, že by to mělo být po 20. říjnu. Sdružení bude prý prvním dárcem, na obnovu kostela se rozhodlo poskytnout 20.000 korun. Stavební technik litoměřického biskupství Ivo Fidler ČTK řekl, že biskupství již nechalo na rekonstrukci dolnožlebského kostela vypracovat projekt. Vydáno bylo podle něj i stavební povolení. Zatím se za státní peníze podařilo opravit malou část střechy, poničených krovů a měděného opláštění. Pokud vše dobře půjde a podaří se shromáždit dostatek peněz, měly by se celkové opravy dočkat i kostelní varhany a zvon, který je státem chráněnou památkou, poznamenal Puchýř.

Náměstek ministryně zdravotnictví Milan Špaček (KDU-ČSL) byl opět zvolen senátorem za Znojemsko se ziskem více než 53 procent hlasů. Ve finále doplňovacích senátních voleb porazil podnikatele Jaroslava Paříka, kterého nominovala ODS. Volebního finále se zúčastnilo 14,01 procenta voličů, tedy o 4,5 procenta méně než před týdnem prvního kola voleb. Vyplývá to z konečných výsledků hlasování, které zveřejnil Český statistický úřad. Špaček do Senátu nastoupí na čtyři roky. Nahradí nynějšího europoslance Vladimíra Železného, který mu před dvěma lety překazil obhajobu senátorského křesla. Špačkovi dalo hlas zhruba o 1750 lidí více než v prvním kole, a získal tak důvěru přibližně stejného počtu lidí, kteří ho vyslali do Senátu před osmi lety. Tehdy dostal jen o 12 hlasů víc. Před dvěma lety ho při duelu se Železným podpořilo o 640 lidé méně než nyní. Pařík, který první kolo s náskokem 166 hlasů na Špačka vyhrál, si ve finále polepšil jen o 721 hlasů.

Novým senátorem za Prahu 4 byl zvolen místní zastupitel ODS František Příhoda. Stejně jako v prvním kole porazil i ve finále doplňovacích senátních voleb v Praze 4 filozofa Erazima Koháka z ČSSD. Získal hlasy více než 60 procent voličů. Volebního finále se zúčastnilo 15,21 procenta voličů, téměř o pět procent méně než před týdnem. Příhoda do Senátu nastoupí na dva roky, které zbývají do konce mandátu po nynějším europoslanci Josefu Zieleniecovi, jehož do horní komory nominovala US-DEU v rámci někdejší Čtyřkoalice.

Politologa Tomáše Lebedu nízká účast ani výsledek voleb nepřekvapily vzhledem k tomu, že jim nepředcházela celostátní kampaň. Nebyly spojeny ani s jinými volbami, které by mohly účast zvýšit, řekl ČTK. ČSSD podle něj může považovat za úspěch, že se Kohák dostal v Praze do finále. Vítězstvím Špačka na Znojemsku lidovci podle Lebedy jen znovu obsadili již jednou dobyté pozice Doplňovací volby do Senátu poměr sil v této parlamentní komoře výrazně nezměnily. Vítězstvím Františka Příhody v Praze 4 posílí své postavení nejsilnější senátní frakce. Klub opoziční ODS bude mít 27 členů. Předseda ODS Mirek Topolánek pokládá výsledek doplňovacích voleb za příslib pro listopadové volby, v nichž se bude obměňovat třetina Senátu a budou se vybírat zastupitelstva krajů.