Zprávy | Z archivu rubriky


Inspektoři Evropské unie začnou s prověrkou vybraných potravinářských závodů v úterý v Praze. Ve středu hodlají pokračovat na Plzeňsku a ve čtvrtek ve středních Čechách. Podniky, které navštíví, si vybírají kontroloři sami. Do pátku, kdy pětidenní mise skončí, mohou prověřit kolem 15 provozů, soudí mluvčí Stání veterinární správy Josef Duben. Dvoučlenná inspekce si podle něj hodlá prohlédnout závody na červené a bílé maso, zpracovatele zvěřiny a mlékárny. Při předchozí lednové misi evropští inspektoři namátkově prověřili několik desítek provozů a objevili přitom i některá nevyhovující pracoviště.

Podle ústředního ředitele Státní veterinární správy Milana Maleny si inspektoři konkrétní podniky vyberou až na příslušných krajských veterinárních správách. Vedle úrovně veterinárního dozoru nad zpracovateli živočišných produktů se zaměří také na identifikaci a přesuny zvířat. Pokud by kontrola zjistila vážné prohřešky proti unijním předpisům, mohla by Evropská komise v krajním případě přijmout vůči Česku ochranná opatření, tedy omezit přístup tuzemských potravin na evropský trh. "Státní veterinární správa prověřila všechny zpracovatele, kteří smějí vyvážet do členských států EU, a neočekává problémy, jež by znamenaly omezení možnosti exportu na evropský trh," uvedl dříve Duben.

Na společný trh Evropské unie může od května dodávat asi čtvrtina tuzemských provozů na zpracování živočišných produktů. Jde o ty, které splnily standardy požadované pro zpracovatele s velkou kapacitou. Zbytek může působit na místním trhu v rámci České republiky. Od poloviny loňského roku do konce letošního března veterináři uzavřeli kvůli nesplnění požadavků necelých 600 z celkových více než 4000 provozů.

Židovské muzeum v Praze usiluje o zdokumentování více než tisícovky tór, které před čtyřiceti lety prodal československý stát do Británie. Nechce je však zpět. Grant ministerstva kultury by měl v příštím roce umožnit třem pracovníkům muzea pětitýdenní pobyt v Londýně. Soubor svitků je tam spravován soukromou organizací The Czech Memorial Scrolls Centre a uložen ve Westminsterské synagoze. Řada z těchto svitků, získaných do pražských sbírek během druhé světové války, je nyní zapůjčena a užívána při liturgii židovskými komunitami po celém světě - slouží na různých místech od chudobinců po americké letadlové lodě. Pořízení svitku je totiž jinak mimořádně nákladné, mnohým obcím tedy nedostupné.

"Obava, že bychom snad chtěli tóry zpět, je neopodstatněná," řekla ČTK kurátorka textilní sbírky muzea Dana Veselská. Také jeho ředitel Leo Pavlát uvedl počátkem října, že Židovské muzeum v Praze, před deseti lety odstátněné, nemá žádný zvláštní zájem dostat zpátky tuto kolekci 1564 tór prodaných roku 1964. Přesto z jeho slov vyplývá, že zatím není zcela jasné, kdy Britové studium a dokumentaci souboru umožní. "Věříme, že se to v polovině příštího roku podaří uskutečnit," poznamenala Veselská. V roce 2006, kdy se bude připomínat sto let Židovského muzea, by ráda připravila v Praze výstavu dokumentující unikátní "další život" těchto bohoslužebných textů.

Více než 25.000 Rakušanů a 300 obcí a měst podpořilo námitky spolkové země Horní Rakousy proti výstavbě meziskladu vyhořelého jaderného paliva v jihočeské jaderné elektrárně Temelín. Připomínky jsou zahrnuty do přeshraniční prověrky ekologických dopadů plánovaného meziskladu na životní prostředí. Informovali o om představitelé Horních Rakous. "Tento výsledek je vynikající a dokazuje, že odpor proti jaderné energii a Temelínu neochabuje, ale právě naopak narůstá," řekl hornorakouský zemský rada pro ekologii Rudi Anschober. V alpské republice žije téměř 8,1 milionu lidí, z toho spolková země Horní Rakousy čítá 1,38 milionu obyvatel. Podání námitek proti budování meziskladu v Temelíně Anschober označil za zvlášť důležité právě v souvislosti s nedávným udělením povolení k přechodu jihočeské elektrárny ze zkušebního na plný provoz.

Odpůrci atomu soudí, že dosud nevyřešená otázka likvidace radioaktivního odpadu v České republice je závažným důvodem pro to, aby nebyl povolen provoz tohoto jaderného zařízení. Podklady předložené v rámci prověrky vlivu na životní prostředí se prý důkladně nezabývají možností takzvané nulové varianty, tedy odstavení celého Temelína. "Podobně jako v dřívějších případech i nyní se provozovatelé bojí seriózního srovnání projektu Temelína a nulové varianty, protože to by mělo za následek okamžité odstavení přebytečného a nehospodárného zařízení," prohlásil zmocněnec hornorakouské vlády pro příhraniční jaderná zařízení Radko Pavlovec.

Bývalý český prezident Václav Havel v úvodním jednání pražské konference Forum 2000 kritizoval nedělní volby v Bělorusku. V reakci na jejich průběh mezinárodní společenství mimo jiné vyzval, aby zvážilo možnost vyjádření solidarity představitelům běloruské občanské společnosti. "Dostalo se nám názorné ilustrace toho, jak totalitní či autoritativní režimy dáví občanskou společnost," prohlásil v zaplněném sále pražského Obecního domu, kde se už osmý ročník Fora 2000 koná. Bělorusko je podle něj patrně poslední evropskou zemí, ve které vládne "vskutku diktátorský režim". Nedělní hlasování kritizovali i někteří západní pozorovatelé, kteří se voleb zúčastnili. Stěžují si, že byli omezováni ve své práci a že volby nebyly regulérní. "Opět je hlavní úder veden proti občanské společnosti," dodal Havel.

Otázky spojené s problematikou občanské společnosti mají tvořit hlavní osu diskusí konference, která má již potřetí název Mosty přes globální propasti. Je třeba si položit otázku, co v současnosti vlastně představuje občanská společnost, kdo jí tvoří či jak může ovlivnit rozhodovací procesy v globálním světě, uvedl bývalý americký velvyslanec v ČR John Shattuck. Občanská společnost má podle organizátorů globální rozměr, přestože vystupuje jako symbol hnutí, které se proti současné podobě globalizace ohrazuje. Konference by proto měla dát odpověď i na to, kde vlastně existují hranice světa občanské společnosti a jaké jsou její zájmy.

Fora 2000 se v Praze účastní několik desítek význačných osobností z celého světa a řada hostů. Mezi nimi jsou slovenská velvyslankyně v Polsku Magda Vášáryová, bývalý mexický ministr zahraničí Jorge Castaňeda, viceprezident Světové banky pro Evropu Jean-Francois Rischard a ruský politik a ekonom Grigorij Javlinskij.