Zprávy | Z archivu rubriky


Zajištění stabilnějšího ekonomického prostředí, které zahrnuje i snížení daňové zátěže - tím hlavně by mohla Česká republika přispět k záměru EU změnit svoji ekonomiku v roce 2010 v nejsilnější na světě. Uvádí to doporučení k takzvané lisabonské agendě, které v Bruselu zveřejnilo sdružení evropských obchodních komor Eurochambres pro každou členskou zemi. Doporučení přišla krátce před očekávanou zprávu bývalého nizozemského premiéra Wima Koka, která má zhodnotit slabiny prvního poločasu lisabonské strategie ekonomického a sociálního vývoje EU. "Lisabonské cíle nemohou splnit samy instituce EU. Hlavní podíl musí nést členské země," zdůraznil generální tajemník Eurochambres Arnaldo Abruzzini.

Stabilnější ekonomiku požadují obchodní komory po více než polovině členských zemí včetně Německa, Francie, ale i Slovenska, jemuž současně doporučují investovat více do zaměstnanosti. Třeba Rakousko a Itálie by se měly soustředit spíš na zajištění pružnějšího pracovního trhu. V části věnované zaměstnanosti Eurochambres uvádí, že Česká republika i Slovensko by se měly zaměřit na reformu daňového a sociálního systému.

V oblasti inovací a výzkumu by měla Praha především změnit svůj školský systém, více podporovat počítačové technologie a celoživotní vzdělávání. Prioritou v ČR je podle Eurochambres i zlepšení pracovního trhu a jeho flexibility, podpora investic v nejchudších regionech a zohlednění ekologie v daňovém systému.

Eurochambres vycházela z materiálů dodaných národními komorami. Pod Eurochambres spadá 2000 regionálních a místních organizací ze 41 zemí. Reprezentuje tak přes 17 milionů firem.

Židovské muzeum v Praze usiluje o zdokumentování více než tisícovky tór, které před čtyřiceti lety prodal československý stát do Británie. Nechce je však zpět. Grant ministerstva kultury by měl v příštím roce umožnit třem pracovníkům muzea pětitýdenní pobyt v Londýně. Soubor svitků je tam spravován soukromou organizací The Czech Memorial Scrolls Centre a uložen ve Westminsterské synagoze. Řada z těchto svitků, získaných do pražských sbírek během druhé světové války, je nyní zapůjčena a užívána při liturgii židovskými komunitami po celém světě - slouží na různých místech od chudobinců po americké letadlové lodě. Pořízení svitku je totiž jinak mimořádně nákladné, mnohým obcím tedy nedostupné.

"Obava, že bychom snad chtěli tóry zpět, je neopodstatněná," řekla ČTK kurátorka textilní sbírky muzea Dana Veselská. Také jeho ředitel Leo Pavlát uvedl počátkem října, že Židovské muzeum v Praze, před deseti lety odstátněné, nemá žádný zvláštní zájem dostat zpátky tuto kolekci 1564 tór prodaných roku 1964. Přesto z jeho slov vyplývá, že zatím není zcela jasné, kdy Britové studium a dokumentaci souboru umožní. "Věříme, že se to v polovině příštího roku podaří uskutečnit," poznamenala Veselská. V roce 2006, kdy se bude připomínat sto let Židovského muzea, by ráda připravila v Praze výstavu dokumentující unikátní "další život" těchto bohoslužebných textů.

Inspektoři Evropské unie začnou s prověrkou vybraných potravinářských závodů v úterý v Praze. Ve středu hodlají pokračovat na Plzeňsku a ve čtvrtek ve středních Čechách. Podniky, které navštíví, si vybírají kontroloři sami. Do pátku, kdy pětidenní mise skončí, mohou prověřit kolem 15 provozů, soudí mluvčí Stání veterinární správy Josef Duben. Dvoučlenná inspekce si podle něj hodlá prohlédnout závody na červené a bílé maso, zpracovatele zvěřiny a mlékárny. Při předchozí lednové misi evropští inspektoři namátkově prověřili několik desítek provozů a objevili přitom i některá nevyhovující pracoviště.

Podle ústředního ředitele Státní veterinární správy Milana Maleny si inspektoři konkrétní podniky vyberou až na příslušných krajských veterinárních správách. Vedle úrovně veterinárního dozoru nad zpracovateli živočišných produktů se zaměří také na identifikaci a přesuny zvířat. Pokud by kontrola zjistila vážné prohřešky proti unijním předpisům, mohla by Evropská komise v krajním případě přijmout vůči Česku ochranná opatření, tedy omezit přístup tuzemských potravin na evropský trh. "Státní veterinární správa prověřila všechny zpracovatele, kteří smějí vyvážet do členských států EU, a neočekává problémy, jež by znamenaly omezení možnosti exportu na evropský trh," uvedl dříve Duben.

Na společný trh Evropské unie může od května dodávat asi čtvrtina tuzemských provozů na zpracování živočišných produktů. Jde o ty, které splnily standardy požadované pro zpracovatele s velkou kapacitou. Zbytek může působit na místním trhu v rámci České republiky. Od poloviny loňského roku do konce letošního března veterináři uzavřeli kvůli nesplnění požadavků necelých 600 z celkových více než 4000 provozů.