Zprávy | Z archivu rubriky


Pátrání policistů po podnikateli Stanislavu Brunclíkovi z Vysokého Mýta na Orlickoústecku je stále bezvýsledné. Osud třiatřicetiletého podnikatele, který se stal před sedmnácti dny zřejmě obětí únosu, je stále neznámý. "Na případu stále intenzivně pracujeme," řekla v neděli ČTK orlickoústecká policejní mluvčí Eva Sichrová.

S různými poznatky se policii stále hlásí lidé z celé republiky. "I o tomto víkendu volalo několik lidí. Jejich sdělení prověřujeme, ale k úspěchu v pátrání to zatím nevedlo," řekla mluvčí. Nepomohl ani příslib odměny, kterou je ochoten za záchranu pohřešovaného muže vyplatit jeho otec.

Brunclík odjel 23. září dopoledne ze sídla firmy ve Džbánově na Orlickoústecku. Od té doby jej nikdo z rodiny neviděl. Následující den otec vyhodil podle pokynu únosců, kteří jej kontaktovali, 2,5 milionu korun z okna vlaku. Když únosci syna nepropustili, kontaktoval policii.

Policie začala po muži i jeho únoscích okamžitě pátrat. V Hrušové, jen pár kilometrů od místa, kde byl podnikatel viděn naposled, našla jeho nepoškozený osobní vůz. Minulou sobotu časně ráno zásahová jednotka bezúspěšně prohledala tři místa, kde se podle jejích informací mohli únosci se svým rukojmím skrývat.

Stanislav Brunclík podniká v zemědělství. Podle obchodního rejstříku sedí například v představenstvu firmy TORO VM, která provozuje ve Vysokém Mýtě jatka, výrobnu krmiv a prodejnu uzenin. Předsedou představenstva firmy je Brunclíkův otec. Unesený je také členem dozorčí rady v zemědělské společnosti Zevas Vraclav.

Ministryně zdravotnictví Milada Emmerová (ČSSD) chce čelit snahám o privatizace bývalých okresních nemocnic zřejmě jen na omezenou dobu, než se vytvoří síť těchto zdravotnických zařízení. Pomocí sítě chce zaručit ústavní právo lidí na dostupnou, kvalitní a rovnocennou péči o zdraví. Po vytvoření sítě se pak mohou zbylé nemocnice libovolně přeměnit, řekla novinářům Emmerová po debatě na sjezdu České lékařské komory v Brně.

Ministryně připravuje zákon o neziskových lůžkových zařízeních, v jehož režimu by právě základní nemocnice v síti měly pracovat. Cílem obchodní, například akciové, společnosti je totiž tvorba zisku, kterému bude firma podřizovat třeba skladbu oborů, a nebude tak stabilním bodem sítě, uvedla Emmerová.

Senátor a stínový ministr zdravotnictví ODS Tomáš Julínek je ale k vytváření sítí organizovaných ministerstvem zdravotnictví skeptický. V systému veřejného pojištění by podle něj měly síť tvořit zdravotní pojišťovny svou smluvní politikou. Podle něj to pojišťovny nedělají dobře, mají však řadu překážek ze strany státu, ať už v legislativě nebo v postoji resortu zdravotnictví.

Ředitelka Všeobecné zdravotní pojišťovny Jiřina Musílková uvedla, že pro pojišťovny je důležité mít síť nemocnic navázanou na smluvním základě, a je jedno, zda je zařízení soukromé či státní.

Emmerová uvedla, že ministerstvo nyní pracuje na kriteriích, které by měly nemocnice v síti splňovat. Důvodem je nastolení srovnatelných podmínek ve všech krajích. "Ministerstvo by mělo vydat, jak se říká noty, a kraje by to měly respektovat a takovouto síť naznačit," řekla. Kraje by pak také vytvořenou síť spravovaly. Ministryně poznamenala, že v regionech, kde už jsou bývalé okresní nemocnice transformované na obchodní společnosti, se musí stát dohodnout s kraji na garanci určitého rozsahu odborností v nemocnicích a jejich přechodu do režimu neziskového zařízení.

Existenci 70 až 80 procent nemocnic v režimu veřejných neziskových organizací podporuje i předseda ČLK David Rath. Uvedl to v debatě na sjezdu komory s tím, že nezavrhuje soukromé podnikání ve zdravotnictví, ale podle něj by to měl jen doplněk. Proti názorům prezidenta ČLK na soukromá zdravotnická zařízení se staví především privátní lékaři.

Noví členové Evropské unie i nadále snižují daně z příjmu firem. Ve starých členských zemích zůstává zdanění společností vysoké a stále více tamních podniků proto odchází na východ za nižšími daněmi. Například německé firmy platí téměř třikrát vyšší daně než litevské společnosti, dvakrát vyšší než podniky v Polsku a Maďarsku a o polovinu vyšší než firmy v České republice, uvedla studie poradenské společnosti Ernst & Young (E&Y).

"Daňové nůžky mezi jednotlivými státy EU se i nadále rozevírají," uvedl Jan Čapek, který v E&Y vede daňové poradenství. Některé státy navíc oznámily v příštích letech další snižování podnikových daní.

Česká republika má sice poměrně vysoké sazby daně, zároveň ale nabízí velké množství úlev a odpisů, které konečnou daň snižují. Firmy tedy fakticky platí jinou, takzvanou efektivní daň. Ta je prý v ČR na úrovni 25 procent, díky snížení sazeb v dalších letech by ale měla klesnout na 21,2 procenta.

I tak ale mají české firmy jedny z nejvyšších daní ve střední a východní Evropě. Nevýhodou Česka je podle expertů i rekordně vysoké sociální a zdravotní pojištění, které je společně s Belgií nejvyšší v Evropě a může odradit i některé potenciální investory.

Proti nízkým firemním daním nových členů protestují například vrcholní politici Francie a Německa, kteří požadují jejich sblížení. Francouzský ministr financí dokonce navrhl, aby státy, jež uplatňují nízké daně, ztratily nárok na dávky z regionálních fondů EU. To ale odmítlo i Německo, které je jinak v otázce daní spojencem Francie.

Odbory zastupující lékaře a učitele vítají sobotní rozhodnutí předsednictva ČSSD prosadit ve vládě 14. platy státních zaměstnanců ve výši 25 procent běžné mzdy. Za podmínky, že peníze na tyto platy půjdou z reálných úspor, souhlasí s návrhem sociálních demokratů i šéf koaliční KDU-ČSL Miroslav Kalousek. Šéf Unie svobody-DEU, ministr spravedlnosti Pavel Němec považuje pětadvacetiprocentní 14. plat za příliš vysoký. Jeho schválení však nevylučuje. "Je ale možné jen v případě, že (ČSSD) doloží zdroje, které nebudou na úkor investičních akcí, například nebudou spojené s dopravní infrastrukturou či zahraničními investicemi," řekl ČTK Němcův mluvčí Petr Dimun. Podle Němce je také důležité, aby se platy úředníků nenavýšily na úkor platů soudců a státních zástupců.

Na výši 14. platů se odboráři shodli během sobotní schůzky s premiérem Stanislavem Grossem, ministrem financí Bohuslavem Sobotkou a vicepremiérem pro sociální věci Zdeňkem Škromachem. Podle mluvčí odborových svazů veřejné správy a služeb Aleny Vondrové chtěly odbory na jednání prosadit 14. platy ještě o pět procent vyšší. "Ukázalo se to však jako nereálné," řekla. Výsledek považuje za relativní úspěch.

Do loňska se další plat rovnal polovině běžné mzdy. Letos vláda nechala státním zaměstnancům vyplatit jako 13. plat jen desetinu měsíčního příjmu. Stejně chtěla postupovat i u 14. platu. Odboráři původně požadovali částku v hodnotě 40 procent měsíční mzdy.