Zprávy | Z archivu rubriky


Česká republika a deset dalších členských států Evropské unie neplní kritéria nezbytná pro vstup do eurozóny, tedy pro převzetí jednotné měny eura. Uvedla to Evropská komise v pravidelné zprávě. Do eurozóny nepatří deset nových členských států, jež vstoupily do EU 1. května, plus Švédsko. Tato jedenáctka má postavení "členských států s výjimkou", což znamená, že jejich přijetí eura je považováno za otázku času. Neúčast Británie a Dánska v eurozóně plyne z jejich zvláštního statusu.

ČR splňuje dvě z požadovaných pěti kritérií, a to míru inflace pod referenční hodnotou (2,4 procenta v srpnu) a dlouhodobou úrokovou míru (6,4 procenta v srpnu). Její rozpočtový deficit však výrazně překračuje požadovanou úroveň tří procent hrubého domácího produktu, její zákonodárství neodpovídá požadavkům na začlenění České národní banky do Evropského systému centrálních bank a její měna není zapojena do směnného mechanismu Evropského měnového systému. Komise zopakovala v této souvislosti obavu o naprostou nezávislost ČNB, protože zákon dává Poslanecké sněmovně právo schvalovat nebo zamítat její výroční finanční zprávu a žádat o její změny. Podobné hodnocení jako Evropská komise předložila také Evropská centrální banka. Ta za nejhůře připravené členy označila Polsko a Maďarsko. Česku vytkla nedobrý stav veřejných financí.

V Česku se ohledně schopnosti splnit kritéria pro přijetí eura dostaly do střetu ministerstvo financí a Česká národní banka. Viceguvernér ČNB Luděk Niedermayer řekl, že při současném tempu snižování rozpočtového deficitu se Česku nepodaří v roce 2010 euro přijmout. MF v reakci uvedlo, že Česká republika plní konvergenční program podle plánu a již dnes splňuje čtyři z pěti maastrichtských kritérií.

S kritikou evropských institucí souhlasí experti, které oslovila ČTK. Podle některých se ČR nemusí podařit euro přijmout do roku 2010, jak zatím plánuje. "Hodnotící zpráva je objektivní a vyvážená a s jejím vyzněním lze souhlasit," řekl ČTK člen bankovní rady České národní banky Pavel Štěpánek. ČNB podle něj sdílí názor, že hlavní výzvou pro Česko je udržitelné a důvěryhodné zlepšení veřejných rozpočtů, které by mělo být podpořeno lepším fungováním trhu práce.

Míra korupce mezi českými politiky a ve veřejné správě patří mezi nejvyšší v Evropské unii. Uvádí se to ve zprávě organizace Transparency International. Více korupce je podle organizace pouze na Slovensku, v Polsku a Lotyšsku. V celosvětovém měřítku země skončila na 51. místě. Podle studie by situaci pomohl vyřešit například nový zákon o střetu zájmů a omezení imunity politiků.

V konkrétních doporučeních studie uvádí, že by se měl mimo jiné zprůhlednit systém udělování veřejných zakázek. Doporučuje také zavedení černé listiny firem, které porušily zákon a o veřejné zakázky se již ucházet nemohou. Při hospodaření krajů a obcí by podle TI měl větší roli hrát Nejvyšší kontrolní úřad. Větší otevřenost a zpřehlednění jsou podle organizace potřeba také při rozdělování dotací evropských fondů, výběrové komise by měly například povinně zveřejňovat důvody pro posun pořadí jednotlivých projektů. Přísnější kritéria studie doporučuje též pro finance EU určené neziskovým organizacím. V oblasti konkurzních řízení je nutné posílit pozice věřitelů, zpřísnit by se naopak měly požadavky na správce konkurzní podstaty, tvrdí zpráva.

Studie sleduje míru korupce na veřejných místech tak, jak ji vnímají místní podnikatelé, analytici a akademičtí pracovníci. Je založena na osmnácti různých průzkumech provedených dvanácti nezávislými institucemi v období let 2002 až 2004. Jednotlivé země byly ohodnoceny indexem od nuly, která znamenala nejhorší výsledek, po desítku. Nejlepšího postavení na světě dosáhlo Finsko s indexem 9,7, následováno Novým Zélandem a Dánskem. Nejhůře v analýze dopadl karibský stát Haiti společně s jihoasijským Bangladéšem. Z evropských zemí je korupce nejrozšířenější v Moldavsku.