Zprávy | Z archivu rubriky


Počet vozidel pojištěných v rámci pojištění odpovědnosti za provoz motorových vozidel, takzvaného povinného ručení, se letos snížil o 85.000 na 5,092 milionu. Pokles se udál v prvním čtvrtletí, ve druhém naopak počet pojištěných vozů stoupl o 16.000. Vyplývá to z databáze České kanceláře pojistitelů (ČKP). Největší nárůst počtu smluv zaznamenaly letos Kooperativa, a to o 105.000, a Česká podnikatelská pojišťovna, které přibylo 50.000 smluv. Kooperativa převzala počátkem roku klienty Pojišťovny České spořitelny, která se nyní soustředí pouze na životní pojištění.

Naopak nejvíce majitelů vozidel ukončilo pojištění u Allianz, a to 51.000, a Generali, kde to bylo 25.000. Mluvčí Allianz Milan Káňa přisoudil úbytek pojištěných vozidel "rychlosti" procesu předávání dat na ČKP. "V prvním pololetí a zvláště ve druhém čtvrtletí totiž počet smluv v našem kmeni povinného ručení rostl. Předpokládáme, že se tento nárůst projeví až v číslech za červenec 2004," poznamenal. V samotném druhém čtvrtletí vykázala největší změnu Česká pojišťovna, které vzrostl počet pojištěných vozů o 61.000. V prvních třech měsících přitom z její "flotily" ubylo 44.000 vozidel. "V prvním čtvrtletí šlo o reakci motoristů, kteří zaslechli vábení dumpingových cen v rámci reklamní kampaně jiných pojistitelů," řekl ČTK mluvčí ČP Václav Bálek. Druhé čtvrtletí podle něj již charakterizovala standardní situace na trhu.

Mezi důvody pohybu počtu pojištěných vozidel může podle dřívějšího prohlášení ředitele kanceláře Jakuba Hradce patřit například dočasné zimní odhlášení registrovaných vozidel z provozu. Dále mohlo jít o vyřazování starých vozidel z provozu či přechod vozidel do režimu, ve kterém není pojištění povinné. Počet vozidel v Česku ale roste, takže podle některých odborníků mohl loni stoupnout počet vozidel jezdících bez pojistky.

Pojišťovny na konci loňského roku při uzavírání smluv na letošek převratné změny počtu klientů nezaznamenaly. Některé pojišťovny přitom poprvé do cen zahrnuly i jiné faktory než obsah motoru či nehody způsobené řidičem. Povinné smluvní pojištění odpovědnosti za provoz vozidla provozuje po demonopolizaci systému čtvrtým rokem osm pojišťoven.

Prezident Václav Klaus si chce osobně promluvit s některými kandidáty na ministry ve vládě premiéra Stanislava Grosse. Začátkem příštího týdne by měl Gross na Pražský hrad přinést jmenný seznam navrhované vlády, prezident si pak s některými kandidáty pohovoří. Nedá se zřejmě očekávat, že ten samý den, kdy Gross přinese seznam, Klaus vládu jmenuje.

Vyplynulo to z vyjádření mluvčího prezidenta Petra Hájka. V minulých dnech se předpokládalo, že Grossův kabinet by mohl být jmenován již v úterý, nyní se ale nad tímto termínem vznáší otazník. Spekuluje se o tom, že Klaus je složením Grossova kabinetu rozladěn. Hájek tyto spekulace nekomentoval. "Prezident se k tomu vyjádří, až ta vláda skutečně bude hotová," uvedl. Nechtěl odhadovat, zda prezident vládu jmenuje již příští týden.

"Myslím si, že začátkem týdne pan premiér přinese, bude-li ho mít, panu prezidentovi seznam členů nové vlády a pak asi o tom budou mluvit," řekl ČTK Hájek. Na víkend schůzka premiéra s prezidentem plánovaná není, dodal. Hájek považuje za pravděpodobné, že prezident si s některými ministerskými kandidáty ještě osobně promluví. Média spekulují, že Klaus není spokojen s tím, že v kabinetu by měl zůstat Cyril Svoboda (KDU-ČSL) jako ministr zahraničí, výhrady má prý i ke Karlu Kühnlovi (US-DEU), který se má stát ministrem obrany. Mluvčí prezidentské kanceláře neřekl, se kterými kandidáty do vlády si Klaus chce promluvit.

V Ústavě se praví, že prezident jmenuje členy vlády na návrh premiéra. Poslanec ČSSD a člen ústavně právního výboru sněmovny Zdeněk Jičínský ČTK řekl, že prezident teoreticky může jmenování některých ministrů oddalovat a komplikovat, ale ne zabránit. Klaus jmenoval Grosse premiérem 26. července. Tehdy řekl, že si nemyslí, že má prezident republiky obsazovat ministerské posty. "Ale oba se budeme snažit vyhnout něčemu, co bych nazval zřetelným, evidentním konfliktem, totálním, absolutním nesouhlasem s tím či oním jménem," uvedl tehdy Klaus. Ústřední výkonný výbor sociální demokracie velkou většinou hlasů podpořil vládu, kterou sestavil premiér a úřadující šéf strany Gross. V pondělí mají socialisté, lidovci a unionisté podepsat koaliční smlouvu.

Česká republika se posunula opět o něco blíž ke vzniku nového kabinetu. Premiér a úřadující šéf ČSSD Stanislav Gross v ústředním výboru své strany obhájil vládu a koaliční smlouvu, kterou v uplynulých týdnech vyjednal s lidovci a unií. Pro hlasovala drtivá většina delegátů, ovšem vyhráno kabinet nemá. Někteří poslanci ČSSD dali i najevo, že s touto vládou a smlouvou spokojeni nejsou. Kabinet přitom bude ve sněmovně při hlasování o důvěře potřebovat každý hlas. V těchto dnech se navíc objevily spekulace, podle nichž není z Grossova připravovaného týmu nadšen ani prezident Václav Klaus. Prezident od začátku říkal, že nová vláda musí představovat skutečnou změnu a že nestačí jen kosmetické úpravy. Gross tvrdí, že se mu splnit podařilo. Osmnáctičlennou vládu už má víceméně složenou, nová má být třetina členů. Tři místa připadnou lidovcům, tři US-DEU a zbytek obsadí ČSSD.

Někteří sociální demokraté mají pocit, že místo, aby ve srovnání s odcházejícím kabinetem Vladimíra Špidly ČSSD ve vládě posílila, je tomu spíš naopak. Zklamalo je zejména to, že ve funkci ministra zahraničí pokračuje lidovec Cyril Svoboda a rozladila je i nominace unionisty Karla Kühnla na post ministra obrany. Gross je přesvědčoval o tom, že ČSSD má v kabinetu odpovídající prostor a že vyjednal to, co bylo možné. Nakonec získal hlasy drtivé většiny delegátů, nikoli ale všech. Oznámil, že přinejmenším od sociálnědemokratických členů vlády očekává, že se vzdají poslaneckých mandátů. Několika ministrům za ČSSD ale vzápětí udělil z různých důvodů výjimku. Vzdát mandátu se nemusí budoucí ministři práce Zdeněk Škromach, financí Bohuslav Sobotka a kultury Pavel Dostál. Lidovci a unionisté po svých ministrech složení mandátu nežádají. Obsazení vlády je téměř jasné, malý otazník se vznáší už jen nad ministerstvem zemědělství. Úřadující předseda ČSSD ale řekl, že se kloní k tomu ponechat v čele tohoto resortu Jaroslava Palase.

V pondělí mají socialisté, lidovci a unionisté podepsat koaliční smlouvu. Předpokládalo se, že již v úterý by mohl prezident kabinet jmenovat, momentálně je ale otázka, zda to tak bude. Václav Klaus si zřejmě bude chtít nejprve osobně promluvit s některými kandidáty na ministry.

Nová vláda by měla každý rok snížit počet úředníků ve státní správě o dvě procenta a provozní výdaje o pět procent. V pořadu České televize Otázky Václava Moravce to řekl Milan Šimonovský (KDU-ČSL), který se má ve vládě Stanislava Grosse (ČSSD) stát ministrem dopravy a vicepremiérem.

Gross na začátku jednání sliboval, že se pokusí omezit počet ministerstev. Nakonec ale sestavil kabinet, který má mít 18 členů, tedy o jednoho víc než odcházející tým Vladimíra Špidly. Šimonovský uvedl, že některé úřady a ministerstva by v tomto volebním období či v jeho závěru mohla ještě zaniknout. Hovořil o tom, že na konci funkčního období by ministerstvo informatiky mohlo opět splynout s ministerstvem dopravy, také ministerstvo pro místní rozvoj by podle něj mohlo skončit, protože jeho úkoly čím dál tím víc přebírají kraje.

Příští tři týdny budou koaliční politici sestavovat programové prohlášení, kde by se měly sliby z koaliční smlouvy přetavit do konkrétních kroků. Z Šimonovského slov vyplynulo, že debatovat se bude i o novomanželských půjčkách na bydlení, Gross Mladé frontě Dnes řekl, že by se měly pohybovat kolem 200.000 korun. Lidovci podle Šimonovského navrhnou prodloužení rodičovské dovolené ze čtyř až do osmi let věku dítěte a rodinné spoření se státní podporou. Ve hře budou i daňové úlevy a společné zdanění manželů. Šimonovský uvedl, že to nejsou kategorické požadavky, vše je podle něj třeba dohodnout s partnery. Někteří odborníci však již nyní upozorňují na to, že najít peníze na splnění různých slibů o podporách rodin, vzdělávání, podnikání a dalších oblastí, bude hodně těžké. Šimonovský řekl, že kabinet by měl finance na své sliby čerpat hlavně z většího hospodářského růstu, který by podle něj příští rok mohl být o procento či procento a půl vyšší, než nyní odhadovaných 3,2 procenta. Vláda musí podle něj také zajistit, že mandatorní výdaje, třeba podporu v nezaměstnanosti dostane skutečně jen ten, kdo se snaží práci sehnat. Šimonovský odmítl, že by kabinet chtěl své sliby financovat třeba z výnosů privatizace Českého Telecomu.

Gross získal pro svou vládu podporu drtivé většiny ústředního výboru ČSSD. Vyjádření poslance Radima Turka a šéfa ústecké ČSSD Jaroslava Foldyny v ČT naznačila, že nakonec vládu podpoří zřejmě i celý poslanecký klub strany. Někteří poslanci k ní sice mají výhrady, ale Turek soudí, že "v tuto chvíli se samozřejmě budeme řídit tímto doporučením (ústředního výboru)". Sociálním demokratům vadí například unionista Karel Kühnl v čele ministerstva obrany. Foldyna poznamenal, že každý ministr je odvolatelný a řekl, že očekává "(politicky) horký podzim".