Zprávy | Z archivu rubriky


Zájem o studium na vysokých školách trvale roste. V roce 1990 se na ně hlásilo 60.000 lidí, loni to byl dvojnásobek. Zvyšuje se i počet přijatých do prvních ročníků. Loni školy přijaly zhruba dvě třetiny zájemců. Vyplynulo to z výzkumu Sociologického ústavu Akademie věd České republiky mezi studenty prvních ročníků vysokých škol. Proti roku 1989 se více než zdvojnásobil i počet vysokoškolských studentů ze zhruba 112.000 na 270.000. Ze studentů, kteří se zapojili do výzkumu, jich téměř pětina připustila, že obor, který studují, není zrovna ten, o nějž stáli. Takoví studenti jsou nejčastěji na zemědělských, ekonomických a pedagogických fakultách.

Tři čtvrtiny středoškoláků a polovina vysokoškoláků se nebrání tomu, aby na vysokých školách byla zavedena některá z forem placení školného. Souhlasí s tím i většina studentů z nižších sociálních vrstev. "Není pravda, že školné zabrání studiu dětí z dělnických rodin. To se děje teď," řekl novinářům vedoucí výzkumného projektu Studium na vysoké škole 2004 Petr Matějů. Největší podporu, 60 procent, má nepřímá spoluúčast, kdy by studenti platili za studia až po jejich ukončení ze svého platu. Přímou formu, která počítá s platbou vždy na začátku roku nebo semestru, studenti zamítli. "Přímé školné, které by se platilo předem, zásadně odmítáme," uvedl předseda Studentské komory vysokých škol Jiří Nantl. Z výzkumu také vyplývá, že sociální selekce od roku 1989 na českých vysokých školách vzrostla, a to v neprospěch dětí z dělnických rodin nebo z rodin méně vzdělaných rodičů. Nicméně finance v tom nehrají hlavní roli.

Materiál z dílny ČSSD, v němž se hovoří o odkoupení ambulancí a nemocnic, vyvolal prudkou reakci lékařské veřejnosti. Soukromí lékaři z organizace Skalpel vyzývají ministryni zdravotnictví Miladu Emmerovou k okamžitému odstoupení. "Tuto snahu bereme jako průlom hranic polistopadového vývoje naší společnosti a ohrožení nejen soukromých lékařů, ale soukromého podnikání jako jedné ze základních svobod občanů," sdělil ČTK předseda Skalpelu Jiří Berka.

Podle prezidenta České lékařské komory Davida Ratha však jde o materiál členů ČSSD, kteří nemají pro rozhodování o koncepci zdravotnictví žádný význam. Experti ČSSD navrhují podle Hospodářských novin a Mladé fronty Dnes odkoupení soukromých praxí. Podle Rathova odhadu by to přišlo stát na stovky miliard korun. Ratha ubezpečila v pátek ráno také ministryně Milada Emmerová, že to není ani její návrh a že nesouhlasí zejména s pasážemi o zpětném odkupu či znárodnění praxí.

Zubaři narychlo svolali krizové zasedání představitelů oblastních komor. Vyzvali na něm premiéra Stanislava Grosse, ať definuje postavení soukromých lékařů ve zdravotnickém systému ČR. Ministryni Miladu Emmerovou požádali o okamžité zveřejnění koncepce zdravotnictví. "Jsme zděšeni, přímo šokováni tím, že v roce 2004 může vzniknout takový materiál," řekl po krizovém zasedání prezident České stomatologické komory Jiří Pekárek.

Prezident Václav Klaus se domnívá, že Jiří Kolář by neměl po svém výroku o odposlechu zastávat funkci policejního prezidenta. Ministra vnitra Františka Bublana proto požádal, aby Kolářovo setrvání v úřadu zvážil. Klaus to řekl novinářům po schůzce s Bublanem. Ministr označil Kolářova slova za nešťastná a řekl, že bude o Klausově výzvě přemýšlet. Kolář dříve řekl, že odposlechy soukromých telefonů jsou běžná policejní praxe, která nenarušuje práva občanů, pokud jsou bezúhonní. Václav Klaus se chce seznámit s praxí policejních odposlechů, vyžádá si údaje o jejich počtu. Počet odposlechů podle statistik v posledních letech výrazně vzrostl. Zatímco v roce 1998 provedly různé složky ministerstva vnitra a policie přes 1300 odposlechů, v roce 2002 jich bylo už přes 9450.

Podle Klause je bagatelizace odposlechů zásadním porušením svobody dané českou Ústavou. V demokratickém státě musí platit, že soukromí občanů je nedotknutelnou věcí. "Já jsem znepokojen tím, že si to první z policistů ne dostatečně uvědomuje," uvedl prezident. Kolář svým výrokem oznámil, že lidem má být jedno, zda jsou odposloucháváni, a že když nic neprovedli, nemá jim odposlouchávání vadit. "S tímto postojem já nemohu souhlasit jako občan, nemohu s tím souhlasit jako prezident republiky," prohlásil Klaus. Stanovisko policejního prezidenta se zatím ČTK nepodařilo získat, protože je na služební cestě ve Francii. Podle ministra vnitra Bublana byl Kolářův výrok z pohledu člověka, který "není zasažen policejní praxí" nešťastný. "V tom se přikláním k pozici pana prezidenta. Nicméně si pana policejního prezidenta cením jako člověka slušného, člověka, který by nikdy nepodporoval v této zemi nějaké zneužívání odposlechů," řekl Bublan. Inkriminovanou větu prý Kolář řekl "v přetížení" a "nedomyslel ji".

Ministr obrany Karel Kühnl (US-DEU) ve Zlíně na Klausův návrh reagoval tím, že prezident by neměl zasahovat do pravomocí jiných částí exekutivy. Místopředseda sněmovního branného výboru Václav Frank (KSČM) ČTK řekl, že je věcí Bublana, jak se rozhodne. Frank považuje Koláře za odborníka, který udělal pro policii hodně práce. Připustil, že by bylo škoda, kdyby Kolář policii opustil. Měl by si ale uvědomit, že je nejvyšším představitelem policie a že je třeba vážit každé slovo, zdůraznil.