Zprávy | Z archivu rubriky


Materiál z dílny ČSSD, v němž se hovoří o odkoupení ambulancí a nemocnic, vyvolal prudkou reakci lékařské veřejnosti. Soukromí lékaři z organizace Skalpel vyzývají ministryni zdravotnictví Miladu Emmerovou k okamžitému odstoupení. "Tuto snahu bereme jako průlom hranic polistopadového vývoje naší společnosti a ohrožení nejen soukromých lékařů, ale soukromého podnikání jako jedné ze základních svobod občanů," sdělil ČTK předseda Skalpelu Jiří Berka.

Podle prezidenta České lékařské komory Davida Ratha však jde o materiál členů ČSSD, kteří nemají pro rozhodování o koncepci zdravotnictví žádný význam. Experti ČSSD navrhují podle Hospodářských novin a Mladé fronty Dnes odkoupení soukromých praxí. Podle Rathova odhadu by to přišlo stát na stovky miliard korun. Ratha ubezpečila v pátek ráno také ministryně Milada Emmerová, že to není ani její návrh a že nesouhlasí zejména s pasážemi o zpětném odkupu či znárodnění praxí.

Zubaři narychlo svolali krizové zasedání představitelů oblastních komor. Vyzvali na něm premiéra Stanislava Grosse, ať definuje postavení soukromých lékařů ve zdravotnickém systému ČR. Ministryni Miladu Emmerovou požádali o okamžité zveřejnění koncepce zdravotnictví. "Jsme zděšeni, přímo šokováni tím, že v roce 2004 může vzniknout takový materiál," řekl po krizovém zasedání prezident České stomatologické komory Jiří Pekárek.

Odbory vedou desítky soudních sporů na ochranu práv zaměstnanců. Před soudem končí desetina případů šikany pracovníků, 90 procent sporů se vyřeší dohodou ještě před zahájením procesu. Novinářům to řekl předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Milan Štěch. Dodal, že mnozí další si na šikanu ze strachu o místo raději ani nestěžují. Nejčastěji se lidé soudí kvůli nevyplácení mezd, neplatným výpovědím či ušlému platu. Pokud se zaměstnavatelé chtějí nepohodlného pracovníka zbavit, přetěžují ho, vyvíjejí na něj tlak, neustále ho kontrolují a čekají, až udělá chybu. Někteří zaměstnanci jsou naopak odsunuti, nedostávají žádnou práci a bývají ponižováni.

I když se podle Štěcha právní předpisy zlepšují, šikany v zaměstnání přibývá. Zatímco v minulosti předpisy nedodržovali zvláště čeští manažeři a zahraniční se k pracovníkům chovali korektně, v posledních letech se rozdíl vytratil. Některé firmy a instituce brání i vzniku a činnosti odborů. Štěch se zmínil zvláště o obchodních řetězcích. "Mohu jmenovat Carrefour či Interspar. Přicházejí za námi lidé, kteří hovoří i o fyzickém napadání. Nebojíme se to svědecky dokázat," dodal.

Mluvčí společnosti Carrefour Jana Havlíčková výroky Štěcha označila za lež. "V prodejnách, jejichž zaměstnanci projevili zájem mít odbory, odbory samozřejmě fungují. Jedná se o většinu našich prodejen. Máme řádně projednanou a podepsanou kolektivní smlouvu," řekla ČTK Havlíčková. Proti výrokům Štěcha se ohradil také jednatel společnosti Spar Česká obchodní společnost Martin Hruška. V českých prodejnách Interspar podle něj zhruba šest let fungují tři základní odborové organizace.

Prezident Václav Klaus se domnívá, že Jiří Kolář by neměl po svém výroku o odposlechu zastávat funkci policejního prezidenta. Ministra vnitra Františka Bublana proto požádal, aby Kolářovo setrvání v úřadu zvážil. Klaus to řekl novinářům po schůzce s Bublanem. Ministr označil Kolářova slova za nešťastná a řekl, že bude o Klausově výzvě přemýšlet. Kolář dříve řekl, že odposlechy soukromých telefonů jsou běžná policejní praxe, která nenarušuje práva občanů, pokud jsou bezúhonní. Václav Klaus se chce seznámit s praxí policejních odposlechů, vyžádá si údaje o jejich počtu. Počet odposlechů podle statistik v posledních letech výrazně vzrostl. Zatímco v roce 1998 provedly různé složky ministerstva vnitra a policie přes 1300 odposlechů, v roce 2002 jich bylo už přes 9450.

Podle Klause je bagatelizace odposlechů zásadním porušením svobody dané českou Ústavou. V demokratickém státě musí platit, že soukromí občanů je nedotknutelnou věcí. "Já jsem znepokojen tím, že si to první z policistů ne dostatečně uvědomuje," uvedl prezident. Kolář svým výrokem oznámil, že lidem má být jedno, zda jsou odposloucháváni, a že když nic neprovedli, nemá jim odposlouchávání vadit. "S tímto postojem já nemohu souhlasit jako občan, nemohu s tím souhlasit jako prezident republiky," prohlásil Klaus. Stanovisko policejního prezidenta se zatím ČTK nepodařilo získat, protože je na služební cestě ve Francii. Podle ministra vnitra Bublana byl Kolářův výrok z pohledu člověka, který "není zasažen policejní praxí" nešťastný. "V tom se přikláním k pozici pana prezidenta. Nicméně si pana policejního prezidenta cením jako člověka slušného, člověka, který by nikdy nepodporoval v této zemi nějaké zneužívání odposlechů," řekl Bublan. Inkriminovanou větu prý Kolář řekl "v přetížení" a "nedomyslel ji".

Ministr obrany Karel Kühnl (US-DEU) ve Zlíně na Klausův návrh reagoval tím, že prezident by neměl zasahovat do pravomocí jiných částí exekutivy. Místopředseda sněmovního branného výboru Václav Frank (KSČM) ČTK řekl, že je věcí Bublana, jak se rozhodne. Frank považuje Koláře za odborníka, který udělal pro policii hodně práce. Připustil, že by bylo škoda, kdyby Kolář policii opustil. Měl by si ale uvědomit, že je nejvyšším představitelem policie a že je třeba vážit každé slovo, zdůraznil.