Zprávy | Z archivu rubriky


Názor prezidenta Václava Klause, že policejní prezident Jiří Kolář svými výroky o odposleších bagatelizoval tento závažný problém, sdílejí politologové. Politolog Bohumil Doležal by tento názor prezidentovi nevyčítal. "To, že člověk, který má čisté svědomí, se nemusí ničeho bát, to mi říkali estébáci u výslechů," poznamenal. Pravdou ale podle něj také je, že prezident může ve věci personálního obsazení vedení policie dát pouze své nezávazné doporučení, které ministr vnitra nemusí respektovat. Také politolog Rudolf Kučera má podobný názor. "Jestliže třeba parlamentní komise pro odposlechy konstatuje, že vše je v pořádku, protože je soudní příkaz, ale nikdo nedokáže říci, který soudce jej vydal, to překračuje zákony," myslí si, a chápe proto znepokojení hlavy státu.

Naopak advokát Jaroslav Bobek s postojem policejního prezidenta souhlasí. Podle něj by policejní odposlech neměl vadit člověku, který nic neprovedl. "Já s Kolářem v tomto plně souhlasím, mě by mohli odposlouchávat, jak by chtěli," řekl ČTK. Myslí si zároveň, že prezident republiky by do této problematiky neměl žádným způsobem zasahovat. Podle jiného pražského právníka Aleše Rozehnala nemyslel Kolář svůj výrok vážně. Upozornil, že policejní odposlechy lze nasadit pouze v případě, kdy vyšetřovatelé pracují na zvlášť závažném trestném činu nebo deliktu, který se vyšetřuje na základě mezinárodní smlouvy.

Materiál z dílny ČSSD, v němž se hovoří o odkoupení ambulancí a nemocnic, vyvolal prudkou reakci lékařské veřejnosti. Soukromí lékaři z organizace Skalpel vyzývají ministryni zdravotnictví Miladu Emmerovou k okamžitému odstoupení. "Tuto snahu bereme jako průlom hranic polistopadového vývoje naší společnosti a ohrožení nejen soukromých lékařů, ale soukromého podnikání jako jedné ze základních svobod občanů," sdělil ČTK předseda Skalpelu Jiří Berka.

Podle prezidenta České lékařské komory Davida Ratha však jde o materiál členů ČSSD, kteří nemají pro rozhodování o koncepci zdravotnictví žádný význam. Experti ČSSD navrhují podle Hospodářských novin a Mladé fronty Dnes odkoupení soukromých praxí. Podle Rathova odhadu by to přišlo stát na stovky miliard korun. Ratha ubezpečila v pátek ráno také ministryně Milada Emmerová, že to není ani její návrh a že nesouhlasí zejména s pasážemi o zpětném odkupu či znárodnění praxí.

Zubaři narychlo svolali krizové zasedání představitelů oblastních komor. Vyzvali na něm premiéra Stanislava Grosse, ať definuje postavení soukromých lékařů ve zdravotnickém systému ČR. Ministryni Miladu Emmerovou požádali o okamžité zveřejnění koncepce zdravotnictví. "Jsme zděšeni, přímo šokováni tím, že v roce 2004 může vzniknout takový materiál," řekl po krizovém zasedání prezident České stomatologické komory Jiří Pekárek.

Zájem o studium na vysokých školách trvale roste. V roce 1990 se na ně hlásilo 60.000 lidí, loni to byl dvojnásobek. Zvyšuje se i počet přijatých do prvních ročníků. Loni školy přijaly zhruba dvě třetiny zájemců. Vyplynulo to z výzkumu Sociologického ústavu Akademie věd České republiky mezi studenty prvních ročníků vysokých škol. Proti roku 1989 se více než zdvojnásobil i počet vysokoškolských studentů ze zhruba 112.000 na 270.000. Ze studentů, kteří se zapojili do výzkumu, jich téměř pětina připustila, že obor, který studují, není zrovna ten, o nějž stáli. Takoví studenti jsou nejčastěji na zemědělských, ekonomických a pedagogických fakultách.

Tři čtvrtiny středoškoláků a polovina vysokoškoláků se nebrání tomu, aby na vysokých školách byla zavedena některá z forem placení školného. Souhlasí s tím i většina studentů z nižších sociálních vrstev. "Není pravda, že školné zabrání studiu dětí z dělnických rodin. To se děje teď," řekl novinářům vedoucí výzkumného projektu Studium na vysoké škole 2004 Petr Matějů. Největší podporu, 60 procent, má nepřímá spoluúčast, kdy by studenti platili za studia až po jejich ukončení ze svého platu. Přímou formu, která počítá s platbou vždy na začátku roku nebo semestru, studenti zamítli. "Přímé školné, které by se platilo předem, zásadně odmítáme," uvedl předseda Studentské komory vysokých škol Jiří Nantl. Z výzkumu také vyplývá, že sociální selekce od roku 1989 na českých vysokých školách vzrostla, a to v neprospěch dětí z dělnických rodin nebo z rodin méně vzdělaných rodičů. Nicméně finance v tom nehrají hlavní roli.