Zprávy | Z archivu rubriky


Policejní prezident Jiří Kolář se v nedělním diskusním pořadu České televize přímo nevyjádřil k tomu, zda je pro něj směrodatný názor prezidenta Václava Klause, že by měl ze své funkce odejít. Několikrát pouze zopakoval, že policejního prezidenta jmenuje a odvolává ministr vnitra se souhlasem vlády. Klaus žádá Kolářův odchod kvůli jeho výroku, že lidem s čistým svědomím by neměly vadit telefonické odposlechy.

Den po prezidentově žádosti ministru vnitra, aby zvážil Kolářův odchod, napsaly Lidové noviny, že policie nepřímo odposlouchávala i samotného Klause. Několik měsíců totiž policisté monitorovali telefonické hovory jeho přítele Ranka Peciče, který si v té době s Klausem několikrát volal. S případem údajného uplácení poslance US-DEU Zdeňka Kořistky je zase spojen údajný odposlech šéfa ODS Mirka Topolánka. Prezidentův mluvčí poznamenal, že pokud je monitorování Klausových telefonátů pravda, je to "děsivá a dosti hrozná představa, že je odposlouchávána hlava státu, aniž by o tom věděla".

Kolář v České televizi zdůrazňoval, že odposlechy smí policisté použít za přesně stanovených podmínek. "Týká se jen těch nejzávažnějších trestných činů spáchaných formou zvlášť závažného úmyslného trestného činu," vysvětlil. Druhou možností jsou závazky vyplývající z mezinárodních smluv. Návrh na odposlechy podává státní zástupce, někdy z podnětu policie, musí jej akceptovat soudce a přikázat zahájení odposlechů. "Přísněji to nejde," myslí si policejní prezident. Nedokázal však odpovědět na otázku, zda předseda ODS do takové kategorie spadá.

Předseda ODS Mirek Topolánek je přesvědčen, že policejní odposlechy ohrožují slušné a poctivé občany a také regulérnost politické soutěže. Premiér a šéf ČSSD Stanislav Gross ale tvrdí, že kritikou policejního sboru a nátlakem na jeho vedení občanští demokraté jen nahrávají pachatelům závažných trestných činů. Předsedové dvou nejsilnější stran se v neděli střetli v diskusním pořadu televize Nova. "Vytváříte dojem, že policie je nejhorší orgán v tomto státě. Jsem přesvědčen, že kromě slušných poctivých lidí, kteří vám jako ODS fandí, a je jich nepochybně většina, tak jestli někomu dnes tleskají všichni kriminálníci v této zemi, tak je to bohužel Občanská demokratická strana," řekl Gross Topolánkovi.

"To byla velmi ošklivá věta," reagoval Topolánek a zdůraznil, že on i jeho strana mají zájem tvrdě potírat klientelismus a organizovaný zločin. Policie ale podle něj nesmí být zneužívána k politickému boji. "Vrací se doba minulá, já nechci nikoho děsit, chci ten problém vyřešit," řekl lídr nejsilnější opoziční strany.

Gross míní, že tlaky na policii přicházejí i z takzvané šedé zóny. "Řada lidí, kteří vědí, proč se bojí, ten strach má a vyvíjí velký tlak. Ti lidé jsou vesměs poměrně vlivní a poměrně mocní," řekl premiér. Připustil, že kredit policie snižují i některé chyby policistů, například když řídí opilí.

ODS chce zřídit parlamentní vyšetřovací komisi kvůli tomu, že policie zřejmě v případu údajného pokusu uplatit unionistického poslance Zdeňka Kořistky vyslechla i Topolánkovy telefonáty a nahlédla do jeho konta. Žádá demisi ministra vnitra Františka Bublana i policejního prezidenta Jiřího Koláře, pro jehož odchod je i prezident Václav Klaus.

Topolánek považuje za alarmující rostoucí počet odposlechů a tvrdí, že v České republice je nejvyšší počet odposlechů na počet obyvatel. Gross to označil za lež. Rostoucí počet odposlechů podle něj souvisí se vzrůstajícím počtem mobilních telefonů v zemi, navíc někteří lidé zapojení do organizovaného zločinu jich mají třeba třicet i padesát. Topolánek si také stěžoval na úniky z policejních spisů včetně záznamů odposlechů do médií, problém vidí i ve skartaci spisů. Odposlechy podle Grosse nemohou být tajné, protože musí být přístupné široké skupině lidí, například obhájcům.

Ústecké Sdružení pro zdraví, sport a prosperitu (SZSP) zastavilo sbírání podpisů pro vyhlášení referenda o případném přemístění provozů Spolchemie z centra města. Chybějících asi 1500 podpisů chce získat až po volbách. "Nechceme, aby nás někdo napadal z toho, že akci zneužíváme pro politickou propagaci," řekl ČTK místopředseda sdružení a kandidát na senátora Zdeněk Kubec.

Sdružení již v květnu získalo od občanů přes 10.000 podpisů, podle magistrátu byla platná pouze asi polovina z nich. Archy proto úřad vrátil k doplnění. Na začátku tohoto týdne začalo sdružení opět podpisy sbírat. "Do pátku jsme obdrželi přes 3200 podpisů, z nich asi 200 budeme muset pro nečitelnost vyřadit, tomu nezabráníme nikdy," uvedl Kubec.

Po listopadových volbách chce sdružení získat ještě 1500 podpisů a znovu je předložit magistrátu. Referendum může podle zákona vyhlásit pouze zastupitelstvo. Sdružení ale nemá oporu ve své snaze přemístit nebezpečné provozy Spolchemie ani u svých koaličních partnerů ve vedení města - ODS a koalice US-DEU a KDU- ČSL. Pro hlasování není ani opozice, kterou tvoří ČSSD a KSČM. Sdružení se proto rozhodlo pro druhou variantu: shromáždit podpisy deseti procent voličů, což je zhruba 7500 lidí. Pak budou muset zastupitelé referendum vyhlásit.

Spolchemie se v uplynulých dnech stala nejdiskutovanějším tématem v Ústí nad Labem, a to nejen mezi politiky, ale i občany. Koncem září unikl z chemičky oblak oxidu sírového, počátkem října chlorovodík. I když chemikálie podle Spolchemie neohrozily zdraví lidí, vyvolaly znovu otazníky nad další existenci chemičky v centru města. Celkem se letos ve Spolchemii staly čtyři havárie.

Pomoc městu slíbil při své čtvrteční návštěvě premiér Stanislav Gross. Část výtěžku z privatizace chemičky by měl stát vrátil investorovi na zvýšení bezpečnosti podniku. Při rozhodování o novém vlastníkovi nebude podle Grosse hrát roli pouze výše nabídnuté částky, ale také záruka zvýšení bezpečnosti provozů.

Zhruba třetinu humanitární pomoci chce od příštího roku věnovat občanské sdružení ADRA na pomoc regionům v České republice. Po dvanáctiletém působení této organizace se tak výrazným způsobem změní její zaměření. Až dosud totiž drtivá většina prostředků směřovala na pomoc do zahraničí. Jen v roce 2003 přitom ADRA poskytla humanitární pomoc za téměř 32 milionů korun. Sdělil to ve Zlíně její ředitel Jan Bárta. "Od příštího roku rozdělíme získané prostředky na třetiny. Jedna bude určena na pomoc regionům, kde byly peníze či dary vybrány, část poslouží k zajištění rozvojových programu v zahraničí a zbytek zůstane v záloze pro nenadálá neštěstí, především živelné pohromy," vysvětlil Bárta. Dobrovolníci, kterých podle Bárty v České republice stále přibývá, tak budou mít možnost řešit i problémy ve vlastních regionech.

Změn podle Bárty dozná i samotná pomoc pro zahraničí, která i nadále zůstává hlavním zaměřením organizace. "Chceme naši činnost maximálně profesionalizovat. Jenom soucit s problémy jiných již nestačí," uvedl. Zahraniční projekty tak budou kromě okamžité pomoci orientovány dlouhodobě s maximálním zapojením místních lidí.

ADRA, která je adventistickou organizací, byla založena ve Spojených státech v roce 1956, česká pobočka vznikla v roce 1992. V loňském roce realizovala ADRA 21 humanitárních cest, zejména do zemí bývalého Sovětského svazu a Jugoslávie. Rozdělila 340 tun materiální pomoci a peníze v celkové hodnotě bezmála 32 milionů korun. K nejznámějším projektům patří pomoc chudým bengálským dětem či mobilní stomatologická ambulance.